Ochrana sadů proti škůdcům v roce 2021

30. 12. 2021 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT spol. s r.o. Škůdci Zobrazeno 3227x

Konec sezony je již tradičně příležitostí k zamyšlení nad tím, co podstatného se od jara až do sklizně odehrálo v ochraně ovocných výsadeb. Na jejím průběhu se nejvíce podepsal nezvyklý průběh počasí, jenž se odrazil na pomalejším nástupu vegetace a nadprůměrných úhrnech srážek v rozhodujících obdobích. Zda byl tento rok chladnější nebo vlhčí, lze těžko hodnotit, neboť existovaly velké rozdíly mezi regiony.

Počasí

Ze srovnání s dlouhodobými normály (tab. 1) vyplývá, že hlavním rysem letošního počasí byly hlavně výkyvy během jednotlivých období. Jako mimořádně chladné a zároveň i sušší se jeví měsíce duben a květen; naopak teplotně nadprůměrné měsíce červen a červenec se vyznačovaly vyššími srážkami. Jako srážkově nadprůměrný se projevil i srpen, kdy ovšem teploty klesly 1,3 °C pod dlouhodobý normál.

V konkrétní podobě uvedený průběh počasí způsobil i pozdnější nástup vegetace oproti roku 2020 (tab. 2). Jako mimořádně nepříznivé se jevily podmínky pro opylování kvetoucích stromů (nízké teploty a nadprůměrné srážky v květnu) a zároveň počasí prospívalo rozvoji většiny patogenů (strupovitost, moniliová spála, spála jabloňovitých aj.). Na druhé straně deštivé počasí negativně ovlivnilo aktivitu škůdců (obaleč jablečný) nebo přispělo ke zmírnění sekundárních škod smyvem medovice. Některé sady byly opětovně zasaženy jarními mrazy, kroupami a po stránce fyziologické kondice plodů jsme se letos mohli setkávat se zvýšeným výskytem hořké pihovitosti.

Tab. 1: Statistické údaje k průměrným měsíčním srážkám a teplotám na území ČR během vegetační sezony 2021 ve srovnání s dlouhodobým normálem za období 1981–2010 (Zdroj: ČHMÚ)

Tab. 2: Srovnání termínů fenologických fází v letech 2020 a 2021 (Jičínsko)

Mera skvrnitá

Jedním z prvních škůdců, proti kterým na jaře zasahujeme, je mera skvrnitá (Cacopsylla pyri). Spodní práh vývoje mer činí 2,7 °C, takže příznivé podmínky pro páření dospělců a kladení vajíček vznikají již velmi záhy, někdy i během zimního období.

Systém ochrany spočívá v aplikacích předjarních olejů a kaolínu a v jednom až dvěma larvicidními ošetřeními na raná stadia nymf první letní generace. Snaha provádět přímé zásahy na další generace nymf většinou nepřináší uspokojivé výsledky, někdy dokonce spíše negativní. Všeobecně se doporučuje ponechat regulaci mer přirozeným nepřátelům a věnovat pozornost opatřením, jež redukují důsledky sání nymf (smyv medovice a prevence vzniku černí).

I když v letošním roce vykazovaly mery poměrně velkou aktivitu, škody nedosahovaly díky deštivému počasí takové intenzity jako v letech předchozích. Dle pozorování na Jičínsku bylo největší množství vajíček prvé generace vykladeno před květem (zelené až růžové poupě) a líhnutí L1 nymf letos spadalo zhruba do období květu (cca polovina května).

Květopas jabloňový

První zatěžkávací zkoušku v ochraně proti škůdcům představuje květopas jabloňový (Anthonomus pomorum), neboť zde musíme jednat poměrně rychle a zároveň přesně. Význam květopasa začíná s úbytkem širokospektrálních insekticidů v poslední době narůstat.

Chybí hlavně velmi efektivní opatření dané kombinací širokospektrálních přípravků s oleji, pomocí nichž jsme mohli kromě květopasa zredukovat i přezimující stadia škůdců, jako třeba mšic, svilušek a píďalek. Nyní často používaný acetamiprid, kterým se snažíme nahradit thiacloprid a chlorpyrifos-m, nemá dostatečnou razanci. Širokospektrální spinosad bohužel postrádá delší reziduální efekt a totéž platí i pro přírodní pyrethriny, jejichž výhodou oproti spinosadu je vyšší kontaktní účinek. Brouky, kteří po přezimování na rašících pletivech prodělávají úživný žír, musíme proto zasáhnout co nejpřesněji v době jejich aktivity, což může být dost obtížné. K určení termínu ošetření, o kterém rozhodujeme na základě sklepávání, využíváme informace o teplotních sumách, počasí (ideálně slunečno, nad 15 °C) a o fenologickém vývoji (na pupenech jsou již viditelná zelená pletiva).

Letos jsme mohli lokálně zaznamenat poměrně velká napadení, obzvláště na okrajích výsadeb. Termíny ošetření např. na jižní Moravě přicházely v úvahu od 25. 3. do 1. 4., kdy denní maxima přesahovala 15 °C, 1. 4. se teploty dokonce vyšplhaly na 27 °C. Suma pro výlet brouků dosáhla 100 % k 30. 3., ovšem ke kladení mohlo částečně dojít již během oteplení cca o týden dříve před jejím splněním. Obdobné podmínky nastaly i v „chladnějších oblastech“, ovšem zde nebyla ještě splněna teplotní suma a potřebná fenologická fáze. Kladení květopasů tak mohlo proběhnout během oteplení kolem 11. 4. 2021.

Mšice jitrocelová

I když mšice většinou nezařazujeme mezi klíčové škůdce, jednu z výjimek představuje mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea). Tento druh dokáže znehodnotit násadu a způsobit fatální ztráty na kvalitě i výnosu jablek.

Základem ochrany je včasný jarní zásah prováděný na zakladatelky líhnoucí se z diapauzních vajíček. Příznaky jejich sání, projevující se červenými puchýřky, můžeme někdy pozorovat již velmi brzy, a to mezi fází myšího ouška až zeleného poupěte. Nezbytné je proto pravidelné provádění vizuálních kontrol, nejlépe pomocí lupy, neboť nové rašící listy jsou v tuto dobu opravdu miniaturní. Se zásahem nesmíme otálet, protože je třeba zasáhnout nymfy v co nejranějším stadiu, a hlavně před tím, než se začnou geometrickou řadou množit. Spojovat zásah proti mšicím s ochranou proti pilatce jablečné není úplně ideální, jelikož už může být pozdě a krom toho k tomuto účelu využívaný acetamiprid nemusí proti mšicím již účinkovat.

Letos jsme třeba na jižní Moravě mohli první příznaky aktivity mšice jitrocelové pozorovat přibližně v polovině dubna (cca o 14 dnů později než v roce 2020). V polovině května již mšice vytvářely kolonie čítající desítky jedinců. Sadaři se většinou naučili termín prvního ošetření určovat správně, ovšem lokálně docházelo i v tomto roce ve výsadbách k velkým škodám, které se projevovaly v různém rozsahu a i v závislosti na odrůdách.

Pokud se týká ostatních druhů mšic, v průběhu sezony docházelo k jejich výskytům prakticky ve všech ovocných druzích. Kromě zmíněné mšice jitrocelové, jež během léta ukončuje aktivitu, bylo třeba zasahovat proti mšici jabloňové (Aphis pomi), mšici třešňové (Myzus cerasi), mšici broskvoňové (Myzus persicae), mšici slívové (Hyalopterus pruni), mšici svízelové (Dysaphis pyri) na hrušních, zástupcům rodu Brachycaudus na meruňkách aj.

Vlnatka krvavá

Samostatnou kapitolu v rámci mšic tvoří vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum), která nachází vhodné podmínky pro svou existenci hlavně v bujněji rostoucích výsadbách a velmi dobře se jí daří pod sítěmi.

Vlnatek bylo v této sezoně ve většině výsadeb méně než v předchozích letech; snad k tomu přispěl i drsnější průběh zimy, kdy zřejmě docházelo oproti předchozím rokům k většímu úhynu jedinců na nadzemních částech stromů. Klíčovým momentem byl asi pokles teplot k -15 °C v poslední dekádě února. Nástup vlnatky byl zpomalen i chladnějším počasím v květnu.

V přímé ochraně proti vlnatce využíváme aficidních zásahů (pirimicarb, spirotetramat, flonicamid) po předchozí aplikaci draselného mýdla, o biologickou regulaci se nejvíce starají populace slunéček, případně pestřenek; nejdůležitějším regulátorem je však parazitická vosička mšicovník vlnatkový (Aphelinus mali). Mšicovník je ovšem citlivý na neonikotinoidy, spinosad a další látky, takže výběr vhodných přípravků v rámci celé ochrany je ve výsadbách zamořených vlnatkou velmi obtížný.

Pilatka jablečná

Tradiční škůdce jabloní pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea) je sice v posledních letech spíše na ústupu, ale to neznamená, že bychom ji přestali věnovat pozornost. V souvislosti s úbytkem spolehlivých insekticidů je třeba být ve střehu, neboť v řadě výsadeb se setkáváme s lokálními ohnisky napadení, odkud se pilatky mohou v budoucnosti šířit.

V ochraně proti pilatce jablečné aplikujeme insekticid buďto na dospělce těsně před květem, anebo larvicid na líhnoucí se housenice, přesněji na vajíčka ve stadiu červených očí. Pěstitelé se v poslední době přiklánějí spíše k první variantě, kdy se naskýtá příležitost spojit ošetření se zásahem proti mšici jitrocelové. Pokud ale k líhnutí této mšice dochází velmi brzy, není toto „dvojité“ ošetření před květem příliš ideální.

Termín adulticidního ošetření proti pilatce spadal v letošním roce na 7. 5. (Jičínsko), aplikace larvicidu pak na 18. 5. (na Jižní Moravě na 11. 5. - viz graf 1).

Graf 1: Výstup programu RIMpro pro signalizaci larvicidního zásahu proti pilatce jablečné

Listožravé housenky

V době rašení, během květu, a také krátce po květu se v sadech každoročně setkáváme s listožravými housenkami, kde převažují různé druhy píďalek. Tak tomu bylo i letos, i když díky chladnějšímu počasí nevznikala tak velká poškození jako v letech předchozích. Největší výskyty píďalek byly opět zaznamenávány na meruňkách.

Ze spektra listožravých housenek píďalky v jarním období předchází slupkoví a pupenoví obaleči poškozující rašící pupeny a později i květy. Jejich význam sice v poslední době klesá, avšak mohou působit závažné problémy v mladých výsadbách, což potvrzují i letošní pozorování.

Jako každoročně, i letos se v sadech občas objevily i housenky bekyní, předivek a dalších polyfágních druhů.

Zobonosky

Po odkvětu nastává období, kdy bývají aktivní zobonosky vykusující jamky do plůdků. Výskyty zobonosek bývají převážně spojeny s okraji výsadeb sousedícími s lesními porosty nebo zahradami a ovocnáři se většinou snaží mít tyto citlivější partie pod kontrolou.

Zobonosky začaly projevovat aktivitu přibližně od poloviny května, kdy docházelo k poškozování násady v jabloních. Na přelomu jara a léta se na plodech (hlavně na jablcích) v některých výsadbách (Litoměřicko, západní Čechy) objevily příznaky odpovídající masivnímu žíru zobonosek. Některé plody byly poškozeny do té míry, že docházelo k sekundárnímu napadení hnilobou. Příčinu těchto škod se ovšem nepodařilo identifikovat přesněji a zda šlo o zobonosky nebo jiné příslušníky čeledi nosatcovitých zůstává otázkou.

Obaleč jablečný

Klíčovým škůdcem jabloní i hrušní je bezesporu obaleč jablečný (Cydia pomonella).

Přestože loňský rok díky chladnějšímu deštivému počasí naznačoval jeho částečný útlum, letos se obaleč opět probudil k životu, a to zejména v teplejších regionech, kde méně pršelo a kde byly lepší podmínky pro páření kladení. Problémy ale vznikaly i ve výsadbách v chladnějších oblastech, jelikož díky méně souvislému letu přerušovanému srážkami a nižšími teplotami bylo obtížnější určit letovou vlnu a termín ošetření. Napadení plodů vznikala z krátkých období aktivity a oproti loňsku vzrostla červivost u první generace i při sklizňových hodnoceních v ohniscích výskytu, zejména na okrajích výsadeb. Počátek souvislého letu jsme v teplých oblastech zaznamenali zhruba v polovině května, ovšem podmínky pro kladení nastaly až na počátku června a v plné míře až kolem 15. 6. V zásadě totéž platilo i pro chladnější regiony, ovšem s tím, že zde letovou aktivitu obaleči zahájili později. Obaleč se probudil k životu ještě před sklizní, neboť ještě v polovině září jsme v sadech nalézali raná stadia housenek. Průběh letu obaleče jablečného na Jičínsku ve srovnání s obalečem švestkovým a s nesytkou jabloňovou je uveden v grafu 2.

Graf 2: Průběh letu obaleče jablečného, obaleče švestkového a nesytky jabloňové v roce 2021 na Jičínsku

Obaleč zimolezový

S těsným odstupem za obalečem jablečným na pomyslnou časovou osu kalendáře ochrany ovoce vstupuje obaleč zimolezový (Adoxophyes orana). Přestože tento druh v poslední době škodí během sezony méně, než bývalo zvykem před 15–20 roky, zbystřit pozornost bychom měli ke konci léta před sklizní hlavního sortimentu jablek. V této době se na pozdních odrůdách pravidelně objevují zápředky a požerky s malými housenkami. Obaleče zimolezového láká hlavně Golden Delicious, ale i další sladké odrůdy s tenčí slupkou. Oproti obaleči jablečnému tvoří obaleč zimolezový čitelnější letové vlny, jež trvají maximálně 2–3 týdny a lze podle nich dobře rozlišit nástup první a druhé generace.

Pokud se týká letošního roku, let první generace byl např. v referenčních sadech na Jičínsku ohraničen zhruba daty 15. 6. a 25. 6. I letos došlo k poškození plodů malými housenkami před sklizní, zdá se ale, že v menším rozsahu než v letech předchozích.

Nesytka jabloňová a podkopníček spirálový

Ze škůdců z řádu motýlů bychom ještě mohli zmínit nesytku jabloňovou (Synanthedon myopaeformis) a podkopníčka spirálového (Leucoptera malifoliella). Nesytka i podkopníček se v poslední době stávají trvalými obyvateli některých sadů a jejich populace bude asi vhodné bedlivěji sledovat.

Proti nesytce nejsou dostatečně účinné metody přímé ochrany k dispozici, snad kromě využití entomopatogenních nematod Steinernema feltiae cílených na obaleče jablečného. U nesytky jde hlavně o to, abychom dokázali včas odhalit ohniska napadení a reagovali dříve, než dojde k velkoplošným výskytům. Nesytka se vyznačuje rozvleklou letovou aktivitou pokrývající pozdní jaro a celé léto; průběhu jejího letu v roce 2021 je znázorněn v grafu 2.

Pokud se týká podkopníčka spirálového, tak k jeho šíření bezesporu přispěl zákaz ovicidně účinných látek typu fenoxycarb, diflubenzuron aj., pomocí nichž jsme zároveň řešili i obaleče jablečného. Nyní je situace složitější, neboť současné insekticidy nedokážou překlenout mezeru mezi počátkem kladení 1. generace podkopníčka a obaleče jablečného.

Štítenka zhoubná

Za jednoho z nejvíce problematických škůdců považujeme štítenku zhoubnou (Quadraspidiotus perniciosus). Štítenka většinou působí potíže spíše lokálního charakteru, avšak s velkými otazníky, jak situaci uspokojivě řešit a zabránit jejímu plošnému šíření. V silně napadených výsadbách, kde se nedaří populaci štítenky dostatečně zredukovat nebo se jí zbavit, musíme každoročně usilovat alespoň o to, abychom minimalizovali sání nymf na plodech. Udává se, že štítenka je škůdcem starších oslabených výsadeb, avšak praxe (včetně letošních pozorování) poukazuje na velký potenciál štítenek šířit se i do mladých výsadeb s velmi dobrou kondicí.

Kromě postřiků oleji cílených na přezimující stadium štítenek je základem ochrany ošetření na pohyblivé L1 nymfy první generace štítenek, jež se v roce 2021 začaly např. v sadech na jižní Moravě rozlézat od poloviny června. Problém je, že líhnutí bývá poměrně rozvleklé a zpravidla si nevystačíme s jedním larvicidním ošetřením. V ještě horší situaci jsme v případě druhé generace, kde hlavně začíná problém s rezidui použitých látek.

Obaleč švestkový

Pokud se týká škůdců peckovin, stojí za zmínku především obaleč švestkový (Cydia funebrana).

Podle úlovků v lapácích byla jeho letošní aktivita zhruba na stejné úrovni jako v roce 2020 a nižší, než v předchozích teplých ročnících. Podle záznamů na Jičínsku začal obaleč létat na konci května a rozhodující letová vlna první generace se dostavila okolo 10. 6. Druhou generaci obaleč švestkový zahájil vcelku v souladu s dlouhodobým trendem na počátku srpna a létal a kladl prakticky až do sklizně pozdních odrůd, kdy jsme v dozrávajících plodech mohli nalézat poměrně malé housenky. V neošetřovaných sadech škody mohly letos přesáhnout i 50 %.

Pilatky

Důležitými škůdci ve slivoních jsou bezesporu pilatky, jmenovitě pilatka švestková (Hoplocampa minuta) a pilatka žlutá (Hoplocampa flava), proti nimž máme k dispozici stále méně přípravků. Aktivita pilatek probíhá v souladu s fenologickým vývojem stromů - ke kladení dochází od počátku květu a líhnutí housenic probíhá zhruba těsně po opadu květních plátků.

Slivoně začaly kvést (Jičínsko) 5. 5.–8. 5. a korunní plátky byly opadané kolem 14. 5. K těmto datům bychom mohli vztáhnout i termíny adulticidního, resp. larvicidního ošetření.

Svilušky

Z polyfágních škůdců bychom ještě mohli připomenout svilušky, které v letošním roce neměly díky chladnějšímu deštivému počasí tak velkou šanci na přemnožení jako v letech minulých a k jejich regulaci většinou stačily populace dravých roztočů. Svilušky a příznaky jejich sání jsme mohli pozorovat především na listech v růžicích, odkud se šířily většinou jen pomalu a pouze v ohniscích.

Invazivní druhy

Podle dostupných informací se letos méně šířila octomilka japonská (Drosophila suzukii), z dalších invazivních druhů je naopak na vzestupu vrtule ořechová (Rhagoletis completa).

Patogeny

V závěru ještě pár slov k výskytu patogenů, pro jejichž rozvoj vznikaly po většinu letošní sezony ideální podmínky. Přísušek na počátku rašení podpořil výskyty padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) a v dalších měsících si naopak přišly na své patogeny vyžadující vlhké deštivé počasí. I když fungicidní ochrana ve všech ovocných druzích jela naplno od jara až do sklizně, udržet situaci pod kontrolou bylo velmi obtížné.

Velké časové i finanční nároky na pěstitele letos především kladla ochrana proti strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis), jejíž největší tlak nastal v době primárních infekcí, a to v nejvíce zranitelných fenologických fázích a zároveň v době intenzivního růstu listové plochy. Aplikace bylo nutno provádět častěji a fungicidní pokryv obnovovat ve vyšší frekvenci; mnozí pěstitelé volili k překonání obtížných období možnost ošetření za deště pomocí polysulfidu vápenatého. Tlak patogenu ovšem neustal ani v době sekundárních infekcí v letním období, což bylo nepříjemné hlavně v případech, kdy se v jarním období nepodařilo udržet výsadby „čisté“.  Napadení listů a plodů před sklizní ve většině sadů dosahovalo přibližně stejné intenzity jako v loňském roce, pochopitelně v závislosti na prováděné ochraně. Průběh primárních a sekundárních infekcí strupovitosti je znázorněn pomocí grafů 3 a 4. Sušší a teplý průběh počasí v září asi trochu omezil rozvoj pozdní strupovitosti a skládkových patogenů, ovšem konečný výsledek o úspěšnosti ochrany proti těmto chorobám bude patrný až po delším pobytu ovoce ve skladech.

Srážky, nízké teploty a vysoká vzdušná vlhkost v době květu prospívaly moniliové spále (Monilia laxa), bakteriální spále jabloňovitých (Erwinia amylovora), případně i dalším infekcím (kališní hniloba). Pokud se týká moniliové spály, docházelo k napadením nejen u „tradičních“ hostitelů (meruňky, višně), ale též u slivoní a dokonce i jabloní, kde se příznaky mohly překrývat s bakteriální spálou.

Dozrávající peckoviny a rané odrůdy jádrovin podléhaly napadení moniliovou hnilobou (Monilia fructigena), často ve spojitosti s poškozením hmyzem, místně i kroupami. Nejvíce hnilobám podléhaly rané odrůdy třešní i višní, postižené díky deštivému počasí praskáním plodů.

Z dalších patogenů byly ve výsadbách velmi často patrné příznaky napadení houbou Stigmina carpophila, skvrnitostí listů třešně a višně (Blumeriella jaapii), kadeřavostí broskvoně a dalšími organizmy.

Graf 3: Průběh primárních infekcí strupovitosti na Jičínsku v roce 2021

Graf 4: Průběh sekundárních infekcí strupovitosti na Brněnsku v roce 2021

Závěr

Sezonu 2021 můžeme z hlediska ochrany proti škůdcům a patogenům označit jako jednu z nejobtížnějších za několik posledních roků. Ke složitosti jejího zvládnutí přispělo nejen počasí, ale také citelné snížení spektra pesticidů potřebných k řešení jednotlivých problémů.

Dostáváme se i do situací, kdy „oficiálně“ není registrován žádný přípravek, jako je tomu např. u pilatek na slivoních, nemluvě o přípravcích do drobného ovoce. Je pravdou, že v některých případech došlo v posledních letech k obnovení výběru účinných látek (třeba u aficidů, u obaleče jablečného nebo u některých fungicidů), ovšem zase chybí podklady o jejich degradaci potřebné k sestavení optimálního postřikového plánu.

Takzvaně „na papíře“ postupně zůstává antirezistentní strategie a zohledňování vedlejších účinků pesticidů na přirozené nepřátele, neboť mnohdy není opravdu z čeho vybírat a pěstitel je rád, že alespoň nějaké řešení v daném ovocném druhu existuje.

Doufejme, že své místo v postřikových programech konvenčních a integrovaných sadů budou ve větší míře nacházet biologické a další nechemické metody ochrany, jež se osvědčily v ekologické produkci. Tímto způsobem nejen rozšíříme spektrum prostředků ochrany, ale lépe vyhovíme požadavkům trhu na obsahy reziduí v ovoci.

Příznaky sání zakladatelek mšice jitrocelové ve fázi zeleného poupěte (30. 4. 2021)

Nymfa zakladatelky mšice jitrocelové v puchýřku na listu

Kolonie mšice jitrocelové (22. 5. 2021)

Odrůda Topaz poškozená sáním mšice jitrocelové

Mšice slívová

Kolonie mšic na hrušních pod „dozorem“ larvy slunéčka

Vlnatka krvavá se letos většinou vyskytovala méně než v předchozích letech

Hous­nice pilatky jablečné

Příznaky primárního žíru pilatky

Obaleč jablečný v lapáku

Na okrajích výsadeb není výjimkou i nález několika závrtků obaleče jablečného v jed­nom plodu

Housenka obaleče jablečného přibližně ve fázi L3

Kukla květopasa jabloňového (18. 5. 2021)

Dospělci letní generace se začali líh­nout na přelomu V a VI

Zobonoska jablečná

Plůdky poškozené zobonoskami

Pravidelnými návštěvníky sadů v jarním období jsou brouci rodu Phyllobius

Pravidelnými návštěvníky sadů v jarním období jsou také píďalky

Nálet obaleče švestkového v lapáku

Obaleč švestkový - napadený plod s housenkou

Požerek způsobený obalečem zimolezovým

Obaleč zimolezový - motýl v lapáku

Mina podkop­níčka spirálového

Housenka podkopníčka spirálového

Šíření L1 pohyblivých nymf štítenky zhoubné na plody

Mera skvrnitá při ovipozici

Léze strupovitosti s patrnou keříčkovitou strukturou konidioforů

Plod po­škozený strupovitostí

Zatímco sušší počasí v dubnu prospívalo rozvoji padlí

Pozděj­ší srážky přispěly ostatním patogenům, jako třeba houbě Stygmina carpophila

Příspěvek byl zpracován s podporou projektu NAZV QK1910296 “Efektivita nových postupů regulace škodlivých činitelů v ovocnářství“.