Ochrana vzcházejících porostů máků před hmyzími škůdci
31. 03. 2015 Škůdci Zobrazeno 4728x
Mák setý se řadí k plodinám, které v České republice svojí pěstební plochou zaujímají významné procento obhospodařované zemědělské půdy. Díky jeho rozšíření je kladen vysoký důraz na pěstitelskou technologii, která se snaží minimalizovat negativní dopady v průběhu celé vegetace tj. od přípravy půdy, přes založení porostu, volby vhodné ochrany před škodlivými organizmy až po minimalizaci sklizňových ztrát. Hmyzí škůdci v této složité skládance hrají významnou roli, a tak rostlinolékařských vstupů spočívající v použití insekticidu je v posledních letech celá řada.
Významnou novinkou je od loňského roku nemožnost použití insekticidně namořeného osiva pomocí neonikotinoidních účinných látek (imidacloprid, thiamethoxam, clothianidin), které byly trvalou součástí agrotechnologie máku. V současné době probíhají doplňovací studie, které mají daný přechodný zákaz potvrdit či vyvrátit a do té doby nebude možné takto ošetřené osivo používat. Mořené osivo bylo velmi efektivní při ochraně počátečních vývojových stádií máku především proti krytonosci kořenovému, kdy žírem poškozené rostlinky jsou velmi oslabené a může dojít k významným ztrátám pro další průběh vegetace.
Popis, bionomie, škodlivost
Krytonosec kořenový - Stenocarus ruficornis (Stephens, 1831) (obr.1) patřící do skupiny nosatcovitých brouků, je 3 až 3,5 mm velký, tmavohnědě zbarvený s bronzovým leskem. Za štítkem v mezeře mezi prvními rýžkami krovek je světlá skvrna, za ní pak podlouhlá, sametově černá skvrna na světlém podkladě a před zakončením krovek bílá skvrna. Nosec je na konci poněkud rozšířený. Beznohé žlutobílé larvy jsou 5–6 mm dlouhé.
Dospělci přezimují ve svrchní vrstvě půdy a brzy na jaře naletují na vzcházející porosty máku, kde provádějí úživný žír. Jeho škodlivost je důležitá jak z pohledu dospělců, tak i následně z pohledu vyvíjejících se larev na kořenech máku. Nejvýznamnější škody v porostech máku způsobuje v období od vzcházení máku do období 4. až 5. listu. Zde je zaznamenávána především škodlivost dospělců na nejmladších (vzcházejících) rostlinách máku, které jsou v tomto období velmi zranitelné a při jakémkoliv poškození dochází k jejich oslabení či k úhynu. Typickým příznakem poškození tímto škůdcem jsou viditelné skeletované listy ze spodní strany okénkovým žírem. Pří silnějším výskytu může docházet k napadení srdéček mladých rostlin, s následným zaostáváním v růstu a již se zmíněným úhynem rostlin.
Samičky krytonosce kořenové po páření kladou vajíčka do hlavního listového nervu v období od poloviny května po dobu 2 až 2,5 měsíců. Vývoj nejmladších larviček (obr. 2) je vázán na listy, kde vyžírají chodbičky v listovém parenchymu. V pozdějších fází vývoje přelézají do půdy, kde způsobují na kořenech svým žírem jamky, podélné rýhy a posléze i chodbičky. V minulosti nebyly larvy tohoto brouka považovány za významné škůdce a za významný byl považován pouze žír brouků.
Během roku má krytonosec kořenový pouze jednu generaci (obr. 3). Výskyt a škodlivost krytonosce kořenového je ovlivněn především průběhem povětrnostních podmínek v jarním období. Nepříznivě působí déletrvající chladné a deštivé počasí, a také tuhé mrazy, suché a teplé počasí představují významné faktory pro jeho vyšší výskyt nejen na vzcházejícím máku, ale i později.
 |
| Obr. 1: Krytonosec kořenový v porostu |
 |
| Obr. 2: Larvy krytonosce kořenového |
 |
| Obr. 3: Vyvíjející se jedinec v hliněném kokonu |
Krytonosec kořenový v roce 2014
Pro rok 2014 byl charakteristický velmi rychlý nástup jara, a proto i setí máku na naší pokusné lokalitě v Troubsku proběhl velmi brzy z důvodu zajištění dobré vzcházivosti v podobě využití dostupné půdní vláhy. Zimní období v daném roce bylo velmi atypické - střídání period s nízkými a vysokými průměrnými denními teplotami a s minimálním výskytem dešťových srážek. Setí nemořeného osiva proběhlo 20. března s cílem monitorovat případné poškozené rostliny žírem dospělců.
Vzcházení máku bylo z důvodu přetrvávajícího suchého počasí velmi pomalé a první vzcházející rostlinky tak byli zaznamenány až po 17 dnech od zasetí, ale již s viditelnými příznaky poškození děložních listů žírem dospělců. V tomto prvním termínu již bylo vhodné sáhnout k použití vhodného ochranného prvku spočívající v aplikaci insekticidu - nejlépe pyrethroidu. Ten dokázal potlačit populaci krytonosce kořenového pod práh škodlivosti, ale pouze do doby než přestal účinkovat jeho krátký reziduální efekt. Poté ihned došlo k migraci druhé vlny škůdce do porostu. V dřívějších letech tyto migrující vlny hmyzích škůdců nepředstavovaly pro pěstitele máku žádné výraznější hrozby z důvodu použití insekticidně mořeného osiva, které dokonale regulovalo početnost právě tohoto škůdce a nedošlo ani k zásahu proti necílových organizmů jako při foliární aplikací přípravků, které se v porostech a na polích běžně vyskytují.
Při kontrole porostu v období 9 a více listů a na počátku prodlužovacího růstu byly odebírány kořeny rostlin a ty následně hodnoceny na přítomnost larev krytonosce kořenového a rozsah poškození povrchu kořenů. Z výsledků je patrné, že daný škůdce se na lokalitě Troubsko vyskytoval ve velmi vysoké míře a způsoboval značné hospodářské škody na rostlinkách máku. Nebyl ale zaznamenán významný výpadek v početnosti rostlin (odumírání rostlin) v důsledku žíru larev na kořenových krčcích. Průměrné napadení rostlin bylo v roce 2014 na lokalitě Troubsko 64,5 %, průměrný počet larev na rostlinu byl 1,1.
Možnosti monitoringu
Jako preventivní ochranná opatření lze použít opatření spočívající ve výběru vhodné předplodiny, v raném termínu výsevu máku, dále pak všechna agrotechnická opatření, která urychlují růst a vývoj rostlin v počátečních vývojových fázích.
Významnými přirozenými nepřáteli jsou entomopatogenní houby a parazitoid z řádu blanokřídlých Thersilochus gibbus.
Pro monitorování lze dle dostupných literárních zdrojů využít dva různé způsoby a to: zakládat tzv. signální body - hustě setá místa máku a použití zemních pastí s předpěstovaným mákem, kde stěny pasti jsou natřeny nevysychavým lepidlem (např. chemstop). Migrující jedinci by se právě měli shlukovat u těchto míst a zde způsobovat žír.
Dospělci jsou na povrchu půdy velmi dobře viditelní. V porostu stačí zůstat v klidu a krytonosci se nám velmi rychle objeví v pohybu. V případě výskytu 3–4 brouků na 1 m řádků je nutné provést následně foliární aplikaci. Tím dojde k minimalizaci vzniku další škodlivosti, které způsobují svým žírem zde již „méně významné“ larvy.
Pro vlastní ochranu se v prvotních fázích doporučuje provést aplikaci přípravku s velmi rychlým kontaktním účinkem, a druhou aplikaci provést přibližně za 7 až 10 dní. U této druhé aplikace by bylo vhodné zvolit kombinovaný insekticid s delším reziduálním účinkem.
Chemická ochrana
Proti dospělcům jsou registrovány tyto přípravky: Nurelle D (chlorpyrifos 500 g/l a cypermethrin 50 g/l) v dávce 0,6 l/ha, Cyperkill 25 EC (cypermethrin 250 g/l) v dávce 0,1 l/ha, Dursban Delta (chlorpyrifos 200 g/l) v dávce 2,25 l/ha, Nexide (gamma-cyhalothrin 60 g/l) v dávce 0,08 l/ha a přípravek Rapid se stejnou účinnou látkou v dávce 0,08 l/ha.
Závěr
V ochraně máku proti krytonosci kořenovému je velmi důležitý monitoring škůdce v porostu. Při zjištění přítomnosti dospělců je nutno použít insekticidní zásah doporučovaný ve dvou aplikacích v rozestupu 7 až 10 dní. Při vykladení dospělců již pak nejsou k dispozici dostupné metody ochrany a dalšímu žíru larev na kořenech rostlin máku již není možno žádným způsobem zabránit.
 |
| Obr. 4: Zapojený porost máku |
Výsledek byl získán za institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.
Další články v kategorii Škůdci
RSS
RSS