Chemap Agro s.r.o.

Odrůdové rozdíly v preferenci škůdců řepky a možnosti využití pro diferencovanou ochranu

13. 05. 2019 Ing. Tomáš Hovorka, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 589x

Jednotlivé odrůdy řepky mají pro některé druhy škůdců rozdílnou atraktivitu. Jsou-li rozdíly mezi dvěma odrůdami dostatečně významné, lze je využít pro diferencovanou ochranu proti škůdcům, pokud jsou obě odrůdy vysety na stejném pozemku. Přednostně se ošetří škůdci preferovaná odrůda řepky vysetá podél okraje pozemku a méně atraktivní odrůda se ponechá bez ošetření. Strategie ochrany je založena na principu „přilákej a znič - odpuzuj a neošetřuj“.

Agronutrition

V předkládaném příspěvku jsou uvedeny ukázky z výsledků monitorování blýskáčka řepkového a krytonosce šešulového na 3 odrůdách ozimé řepky na parcelkových pokusech v Praze-Ruzyni v letech 2015 až 2018. Dále je popsán princip a zásady uplatnění technologie pěstování a ochrany řepky, který využívá rozdílů v odrůdové preferenci pro diferencované ošetření odrůd insekticidy.

Parcelové pokusy

Odrůdová preference jednotlivých druhů škůdců řepky byla zjišťována v Praze-Ruzyni v letech 2015 až 2018. Na dvě pokusné parcely, každá o velikosti 0,4 ha byly každý rok vysety tři odrůdy ozimé řepky: DK Senzei (0,1 ha) a DK Exssence (0,1 ha) a Witt (0,2 ha) - bíle kvetoucí. Odrůda DK Exssence měla oproti odrůdě Witt časnější fenologii, odrůda DK Senzei naopak pozdější. Rozdíly mezi odrůdami byly patrné zejména v počátku a v průběhu květu.

První parcela byla ponechána v jarním období bez ošetření insekticidy, druhá parcela byla ošetřována insekticidy při překročení prahu škodlivosti jednotlivých škůdců (2 až 3× v jarním období insekticidy: Nurelle D, Plenum, Biscaya). Agrotechnické zásahy byly obvyklé se standardním herbicidním ošetřením na podzim preemergentně i postemergentně. Termín setí byl v agrotechnickém termínu. Předplodinou řepky byla ozimá pšenice.

Pro monitoring škůdců byla použita metoda smýkání. Smýkání bylo prováděno entomologickým smýkadlem na úrovni porostu v počtu 75 smyků (3 opakování po 25 smycích) na každé odrůdě za slunečného dopoledne ve 4 termínech v období před květem až do ukončení květu. Smýkání bylo provedeno v pásu do 2 m od okraje porostu ve směru řádků. Data ze smýkání byla vzhledem k normálnímu rozdělení analyzována metodou jedno faktorové analýzy rozptylu (ANOVA). Ze spektra škůdců řepky byly významné rozdíly ve výskytech škůdců mezi odrůdami řepky zjištěny pouze pro blýskáčka řepkového a krytonosce šešulového.

V popředí bíle kvetoucí odrůda Witt
V popředí bíle kvetoucí odrůda Witt

V popředí pozdnější odrůda DK Senzei, dále ranější odrůda DK Exssence
V popředí pozdnější odrůda DK Senzei, dále ranější odrůda DK Exssence

Odrůdová preference blýskáčka řepkového

Pro blýskáčka řepkového byla zjištěna významná preference ke žlutě kvetoucím odrůdám a opomíjení bíle kvetoucí odrůdy. Na odrůdě Witt byl výskyt blýskáčka řepkového v poupatech za dobu 3 let v průměru nižší o 33 % oproti žlutě kvetoucím odrůdám (graf 1). Opomíjení odrůdy Witt blýskáčkem bylo nejenom v době květu řepky, ale i v období tvorby poupat, kdy barva květu nebyla viditelná. S blížící se dobou květu se trend opomíjení odrůdy Witt zvyšoval. K vysvětlení předkládáme hypotézu, že již ve fázi zelených poupat opomíjejí dospělci blýskáčka řepkového odrůdu, která má odlišnou odrazivost UV záření nebo není pro blýskáčka atraktivní čichově.

V období od počátku květu řepky do konce květu nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v preferenci blýskáčka řepkového mezi oběma žlutě kvetoucími odrůdami řepky (graf 2). Na bíle kvetoucí odrůdě Witt bylo zjištěno za období sledování v průměru o 64 % méně dospělců blýskáčka řepkového, než na preferované odrůdě DK Exssence, přičemž kolísání ve výskytu mezi roky bylo nízké.

Za 4 roky sledování výskytu dospělců blýskáčka řepkového na neošetřované parcele metodou smýkání byla odrůda s nejvyšším výskytem DK Exssence, která byla nejvíce preferovanou odrůdou. Odrůda DK Senzei, která měla pozdější nástup kvetení, byla méně preferovaná než DK Exssence. Nejméně preferovanou odrůdou blýskáčkem řepkovým byla bíle kvetoucí odrůda Witt.

Graf 1: Procento výskytu blýskáčka řepkového na různých odrůdách řepky vypočtené z celkových počtů jedinců zachycených metodu odpočtů na rostlinách od fáze zelených poupat do počátku květu na každé ze tří odrůd ke každému termínu sledování (tj. 100 %) za celkem tři roky sledování na odrůdách DK Senzei, DK Exssence, Witt (Praha Ruzyně, 2016 až 2018)
Graf 1: Procento výskytu blýskáčka řepkového na různých odrůdách řepky vypočtené z celkových počtů jedinců zachycených metodu odpočtů na rostlinách od fáze zelených poupat do počátku květu na každé ze tří odrůd ke každému termínu sledování (tj. 100 %) za celkem tři roky sledování na odrůdách DK Senzei, DK Exssence, Witt (Praha Ruzyně, 2016 až 2018)

Graf 2: Procento výskytu blýskáčka řepkového na různých odrůdách řepky vypočtené z celkových počtů jedinců zachycených metodu smyků od počátku květu na každé ze tří odrůd ke každému termínu sledování (tj. 100 %) za jednotlivé roky sledování v letech 2015 až 2018 na odrůdách Witt (2015–18), Sharp (2015), DK Exssence (2016–18), DK Senzei (2015–18) (Praha Ruzyně)
Graf 2: Procento výskytu blýskáčka řepkového na různých odrůdách řepky vypočtené z celkových počtů jedinců zachycených metodu smyků od počátku květu na každé ze tří odrůd ke každému termínu sledování (tj. 100 %) za jednotlivé roky sledování v letech 2015 až 2018 na odrůdách Witt (2015–18), Sharp (2015), DK Exssence (2016–18), DK Senzei (2015–18) (Praha Ruzyně)

Graf 3: Procento výskytu krytonosce šešulového na různých odrůdách řepky vypočtené z celkových počtů jedinců zachycených metodu smyků od počátku květu na každé ze tří odrůd ke každému termínu sledování (tj. 100 %) za jednotlivé roky sledování v letech 2015 až 2018 na odrůdách Witt - parcela A a B (2015–18), Sharp (2015), DK Exssence (2016–18), DK Senzei (2015–18) (Praha Ruzyně)
Graf 3: Procento výskytu krytonosce šešulového na různých odrůdách řepky vypočtené z celkových počtů jedinců zachycených metodu smyků od počátku květu na každé ze tří odrůd ke každému termínu sledování (tj. 100 %) za jednotlivé roky sledování v letech 2015 až 2018 na odrůdách Witt - parcela A a B (2015–18), Sharp (2015), DK Exssence (2016–18), DK Senzei (2015–18) (Praha Ruzyně)

Odrůdová preference krytonosce šešulového

Pro krytonosce šešulového byla zjištěna významná odrůdová preference jak mezi dvěma žlutě kvetoucím odrůdami, tak opomíjení odrůdy řepky kvetoucí bíle. Ve všech letech sledování byl zjištěn významně vyšší výskyt na časně kvetoucí žluté odrůdě (DK Exssence) oproti výskytu na později kvetoucí odrůdě DK Senzei (graf 3). Na bíle kvetoucí odrůdě Witt bylo zjištěno za celé období sledování v průměru o 72 % méně dospělců krytonosce šešulového oproti nejvíce preferované odrůdě DK Exssence.

Pro krytonosce šešulového byly zjištěné rozdíly v preferenci odrůd mnohem významnější, než byly zjištěny na stejných odrůdách pro blýskáčka řepkového.

Princip technologie výběrového ošetření odrůd

Základem technologie pěstování a ochrany řepky (Kocourek a kol., 2018) je výběrové ošetření odrůd pěstovaných na jednom pozemku kombinující 2 žlutě kvetoucí odrůdy řepky s rozdílnou fenologií na počátku tvorby poupat a počátku kvetení na jednom pozemku. Škůdci preferovaná odrůda je vysetá podél okrajů pozemků (v šíři kolejového řádku) a odrůda méně atraktivní je vyseta uvnitř pozemku. Tento design byl odvozen od technologie využívající žlutě kvetoucí odrůdu vysetou podél okrajů pozemků a pro škůdce méně atraktivní bíle kvetoucí odrůdu vysetou uvnitř pozemku. Technologie využívá vyšší atraktivitu ranější (podle časnosti nasazování poupat a počátku kvetení) odrůdy řepky vyseté podél okrajů oproti nižší atraktivitě odrůdy řepky s opožděnou fenologií vysetou uvnitř pozemku. V sortimentu odrůd řepky jsou odrůdy s rozdílnou fenologií, rozdílně atraktivní pro blýskáčka řepkového a krytonosce šešulového. První generace bejlomorky kapustové se vyvíjí přednostně na okrajích porostů. Vyšší výskyt těchto škůdců na okrajích pozemků umožňuje selektivní ochranu na okrajovém kolejovém řádku. Výběrové ošetření insekticidy tak spojuje atraktivitu odrůdy s okrajovým efektem při osídlování nových porostů škůdci. Rozdíly v napadení obou odrůd škůdci podmíněné jejich různou atraktivitou lze zvýšit změnami v agrotechnice, hnojení a využitím morforegulátorů.

Výběr odrůd a hybridů

Ze sortimentu odrůd ozimé řepky podle výsledků jejich výnosů v posledních letech v regionu lze vybrat dvojice odrůd, které se odlišují svoji fenologií, zejména v termínech nasazování květních pupenů a termínech počátku květu. Pro blýskáčka řepkového i krytonosce šešulového bylo potvrzeno, že preferují odrůdy s časnější fenologií před odrůdami a hybridy s pozdější fenologií. Čím větší budou rozdíly mezi oběma vybranými odrůdami (nebo hybridy) při nasazování květních pupenů, tím větší budou rozdíly v preferenci odrůd blýskáčkem řepkovým.

Čím větší budou rozdíly mezi oběma odrůdami (nebo hybridy) v termínech nasazování květních poupat a počátku květu, tím větší budou rozdíly v preferenci odrůd blýskáčkem řepkovým i krytonoscem šešulovým.

Při výběru dvou odrůd s rozdílnou fenologií je třeba využívat informace (například z odrůdových zkoušek ÚKZÚZ) o rozdílech odrůd v době počátku kvetení, které jsou v úzké korelaci s časem objevení se květních poupat. Uváděné charakteristiky ranosti u odrůd a hybridů řepky se vztahují na období sklizně zrna a nemusí být v korelaci s termíny objevení se poupat a termíny počátku květu.

Současně odrůda s časnějším vývojem na počátku květu vysetá podél okrajů pozemků bude preferována při náletu dospělců přezimující generace bejlomorky kapustové do porostů řepky.

Zakládání porostů, aplikace morforegulátorů a hnojiv

Nejprve zasít odrůdu s časnější fenologií podél okrajů pozemků na šíři kolejového řádku. Následně dosít vnitřek pole odrůdou s pozdější fenologií. Zvýšení rozdílů v nástupu fáze poupat a květu lze dosáhnout také časovým odstupem při setí odrůdy podél okrajů a setí odrůdy ve vnitřku pole. Taková agrotechnika má však svá omezení.

Vhodnější je využívat další technické možnosti ke zvětšení rozdílu v nástupu fáze poupat a květu řepky mezi odrůdami. Na odrůdě vyseté podél okrajů lze vypustit aplikaci morforegulátorů nebo snížit jejich dávky oproti odrůdě uvnitř pole při podzimním termínu aplikace a zejména při jarním termínu aplikace. Na odrůdě vyseté podél okrajů lze snížit dávku regeneračního hnojení N oproti dávce na odrůdě vyseté uvnitř pozemku.

Diferencované ošetření insekticidy

První ošetření řepky proti blýskáčku řepkovému se provádí na základě výskytu škůdce v porostech při překročení prahu škodlivosti. Při tomto ošetření jsou insekticidy používány přednostně na škůdce na preferované odrůdě podél okrajů pozemků do šíře kolejového řádku.

Při druhém ošetření na blýskáčka řepkového, blíže k počátku květu, lze podle skutečných výskytů škůdce ve srovnání s doporučenými prahy škodlivosti rozhodnout pro opakované okrajové ošetření nebo pro plošné ošetření pozemku. Aplikace insekticidů v druhém termínu proti blýskáčku řepkovému je nutná jen v některých letech, kdy termín začátku květu řepky je více vzdálen od termínu hromadného náletu blýskáčka řepky do porostů. V případě opakovaného okrajového ošetření proti blýskáčku před květem je insekticidem redukována populace krytonosce šešulového, který významně preferuje odrůdu s časnější fenologií vysetou na okrajích pozemku. Okrajové ošetření lze využívat i v první třetině květu řepky cílené na krytonosce šešulového a bejlomorku kapustovou.

Výskyt krytonosce šešulového na preferované odrůdě vyseté na okraji je významně vyšší, než na odrůdě vyseté uvnitř pozemku. Dospělci přezimující generace bejlomorky kapustové naletují do porostů řepky na okraje porostů, převážně ze strany loňských polí řepky. V době na počátku květu řepky a v první čtvrtině květu řepky vykazují oba tyto druhy škůdců výrazný okrajový efekt. Termín ošetření proti oběma druhům škůdců se určuje podle výskytu dospělců bejlomorky kapustové na okrajích pozemků. Podrobnější informace o způsobech ochrany proti těmto škůdcům, s aktuálním seznamem povolených insekticidů do řepky a popisem metod monitorování škůdců a stanovení optimálních termínů ošetření jsou uvedeny v certifikované metodice (Kocourek a kol. 2018b).

V příspěvku jsou uvedeny výsledky z řešení projektu MZe QJ1610217.

Kocourek, F., Havel, J., Hovorka, T., Kazda, J., Kolařík, P., Skuhrovec, J., Seidenglanz, M., Šafář J., 2018a: Technologie pěstování a ochrany řepky založená na výběrovém ošetření odrůd různě atraktivních pro klíčové škůdce. Ověřená technologie. VÚRV, v.v.i.: 4 str.

Kocourek, F., Havel, J., Hovorka, T., Jursík, M., Kazda, J., Kolařík, P., Plachká, E., Skuhrovec, J., Seidenglanz, M., Šafář J., 2018b: Metodika integrované ochrany řepky vůči škodlivým organizmům vyjma podzimních škůdců. Certifikovaná metodika. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.: 114 str.

Citovaná metodika i technologie jsou zveřejněny na webu VÚRV, v.v.i.

Související články

Dřepčíci rodu Phyllotreta - snížená citlivost k thiaclopridu

13. 09. 2019 Ing. Kateřina Kovaříková, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Škůdci Zobrazeno 183x

Rezistence mšice broskvoňové na řepce vůči insekticidům a možnosti ochrany

12. 09. 2019 Ing. Jitka Stará, Ph.D., Ing. Tomáš Hovorka, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 196x

Vrtule ořechová - nový škůdce vlašských ořechů

10. 09. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 622x

Ochrana porostů řepky proti podzimním škůdcům

09. 09. 2019 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 304x

Vývoj rezistence dřepčíků na řepce vůči insekticidům a možnosti ochrany

05. 09. 2019 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. a kol. Škůdci Zobrazeno 322x

Další články v kategorii Škůdci

detail