Chemap Agro s.r.o.

Podzimní škůdci řepky ve druhém roce bez mořidel a po druhé teplé zimě

05. 09. 2015 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 2573x

Kteří škůdci budou nebezpeční pro nově založené porosty řepky ozimé v roce 2015? Na mnoha lokalitách mohou i letos škodit slimáci a plzáci. Bude se podruhé sít insekticidně nemořené osivo (neonikotinoidy) a podruhé bude nutné počítat s vlivem předcházející nezvykle teplé zimy, během které v různých vývojových stadiích (dospělci, vajíčka, larvy) přezimovaly početnější populace dřepčíka olejkového. V posledních letech také o sobě dávala na více místech vědět teplomilná pilatka řepková. A je pravděpodobné, že stejně jako v předcházejících letech bude většina porostů napadena květilkou zelnou.

Agromanualshop.cz- Figaro - glyfosát za výhodnou cenu

Slimáci a plzáci

V posledních letech dokázali výrazně snížit podíl vzešlých rostlin na řadě míst, i když ne vždy to byli právě oni, kdo zapříčinil nízkou vzcházivost. Klíčící i již vzešlé rostliny řepky poškozují zejména dva druhy slimáků: slimáček síťkovaný (Deroceras reticulatum) a slimáček polní (D. agreste). Dále se k nim přidružuje několik druhů plzáků (např. plzák zahradní), kteří na sebe poutají větší pozornost. Menší rostliny (i ty klíčící pod zemí) dokážou zničit celé, u starších rostlin (BBCH 12–14) vykusují nepravidelné otvory do listů, větší žilky nechávají nepoškozené. Ve dne je prakticky nemožné je objevit v blízkosti poškozených rostlin (či celých ohnisek), sliz také nemusí být dobře patrný. Příčinou nízké vzcházivosti mohou být i jiné faktory (špatné osivo, nedostatek půdní vláhy, špatná příprava půdy, v roce 2014 někde i dřepčík olejkový, spíše teoreticky i choroby). Nepravidelné otvory na listech vykusují také housenice pilatek (housenice) nebo housenky osenic. Slimáci jsou pro vzcházející ozimou řepku nebezpeční hlavně na vlhkých, slehlých půdách. Výskyty jsou obecně vyšší v ročnících následujících po mírné zimě a vlhčím létě. I letos s nimi tedy bude nutné počítat.

Je praktické pokusit se ještě před setím zjistit, jestli se slimáci na pozemku nachází. K monitoringu je nutné použít pasti. Jejich výroba je velmi jednoduchá. Postačí folie, pytlovina, lepenka nebo dřevěné desky o velikosti 1m2, ty se rozmístí na několika místech pole. Pod past se nasype nějaký moluskocid (není potřeba žádný jiný atraktant). Prahový výskyt: 8–10 jedinců pod nástrahou za 2 až 3 dny.

V případě, že z průzkumu vyplyne pozitivní výsledek, je bezpečnější moluskocidy aplikovat co nejdříve po setí (do několika dnů, alespoň okrajově). Nejdůležitější je předejít ztrátám částí porostu ještě před jeho vzejitím. Monitorovat výskyt slimáků v řepce a kontrolovat stav rostlin je pak nutné po celé vzcházení až doby cca 4 pravých listů (BBCH 14). Někdy je potřeba ještě v průběhu citlivé fáze aplikaci opakovat. Pak již porost není tak náchylný k výraznějšímu poškození.

I způsob přípravy půdy má svůj význam. Při orbě (poprvé do 50–80 mm, podruhé do 150–200 mm) se zlikviduje větší část populace než při minimalizaci. Ponechá-li se po sklizni předplodiny na poli delší dobu výdrol, je to opět výhodné pro slimáky.

Registrované přípravky na slimáky a plzáky použitelné v řepce ozimé jsou uvedeny v tabulce 1. Do tabulek nejsou zařazeny přípravky, které se u nás mohou používat v rámci souběžného obchodu podle článku 52 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009.

Tab. 1: Přípravky registrované na slimáky a plzáky (použitelné v řepce olejce)

Obchodní jméno přípravku (účinná látka)
Dávkování na 1 ha
Registrace ve vztahu k řepce
Clartex NEO (metaldehyd)
4,0–5,0 kg
olejniny
Metarex INOV (mataldehyd)
4,0–5,0 kg
Metin (metaldehyd)
15–30 kg
zemědělské plodiny
Shift (metaldehyd)
15–30 kg
Lumex (metaldehyd)
15–30 kg
Metin (metaldehyd)
15–30 kg
Vanish Slug Pellets (metaldehyd)
15–30 kg
Xiren (metaldehyd)
7,0 kg
řepka olejka
Axcela (metaldehyd)
7,0 kg
Mesurol Schneckenkorn (methiocarb)
5,0 kg
Sluxx HP (fosforečnan železitý)
7,0 kg
polní plodiny

Dřepčík olejkový

Dospělci dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala; obr. 1) jsou výrazně větší (délka těla: až 4 mm) než druhy dřepčíků rodu Phyllotreta (délka těla: kolem 2 mm). Rozdíl je zjevný na první pohled bez jakékoliv pomůcky. Problémy s dřepčíkem olejkovým se na podzim roku 2014 objevily po velmi dlouhé době. Nebylo to ale všude stejné. Nejvíce byly postiženy nejteplejší oblasti. Problémy mohou nastat letos i jinde.

Škodlivými stadii u tohoto druhu jsou dospělec i larva. Dospělci poškozují rostliny stejným způsobem jako menší druhy dřepčíků (poškození lze tedy zaměnit). Nebezpečná situace nastává tehdy, když porost pomalu a nerovnoměrně vzchází v důsledku vlivu různých stresových faktorů (nedostatek vody v půdě, špatně připravená půda, pozdní setí) a přitom hned v těchto raných fázích musí čelit intenzivnímu napadení. V této situaci může docházet i k mizení rostlin. Prahová hodnota: 1 brouk na 1 m řádku. Žluté misky je vodné do porostu rozmístit, ale za účelem monitoringu jiných škůdců, pro monitoring dřepčíka olejkového jsou nespolehlivé. Samičky kladou vajíčka do půdy poblíž rostlin asi od konce září. Doba kladení může být různá. Po trvalejším poklesu teplot vzduchu pod 5 °C již kladení nepokračuje. Larvy se mohou líhnout v závislosti na vývoji teplot, a také na době kladení (tab. 2) již v průběhu podzimu, během mírné zimy nebo až na jaře. Pronikají do řapíků listů a vykusují v nich chodby. Chodbové požerky nekrotizují, listy odumírají. Larvy vylíhlé na podzim poškozují zejména srdéčkové listy. Z jejich řapíků se dostávají do lodyhy pod vegetační vrchol a často směřují v žíru dolů do kořenového krčku. Rostliny s poškozenými srdéčkovými listy (nezaměňovat s poškozením způsobeným chorobami) mají vyšší předpoklad k vymrznutí. S larvami vylíhlými na jaře či na konci zimy se setkáme často při hodnocení napadení stonků larvami krytonosců. Jejich poměrně krátké a úzké chodbičky se nachází při bázi stonků. Tyto (jarní) larvy řepku příliš neohrožují.

agrotechnickým - preventivním opatřením patří: včasné setí do dobře připravené půdy, prostorová izolace od předcházejících napadených řepkovišť (několik km), včasná likvidace výdrolu, nepřehnojování N, udržování vyrovnaného výživného stavu v půdě, zabránění přerůstání rostlin (regulátory).

Po zaznamenání prahového výskytu dospělců je vhodné porost ošetřit (tab. 3). Neboť doba mezi náletem dospělců a počátkem kladení vajíček může být krátká (jen pár dní, pod tab. 2), a také proto, že účinnost insekticidů na larvy je nízká, je dobré aplikaci neodkládat (je potřeba předejít kladení). Výběr je pouze z pyretroidních přípravků. I když jsou z některých regionů v Německu známé vůči pyretroidům rezistentní populace, u nás jsme na žádnou takovou populaci v letech 2013 až 2015 nenarazili. Vzhledem k povaze rezistence projevující se u německých populací je velmi důležité i u nás začít zachovávat určitá pravidla, a to zejména pro případ, že by se stal dřepčík olejkový pravidelně se vyskytujícím škůdcem:

- k aplikaci přistupovat jen při dosažení prahového výskytu;

- neaplikovat insekticidy se stejným mechanizmem účinku po sobě (střídat odlišně působící látky: 2× pyretroid je špatně - na druhou stranu zemědělec nemá z čeho jiného vybírat a to je špatně, viz tab. 3);

- dodržovat registrované dávky (v žádném případě je nesnižovat!).

Tab. 2: Vliv teplot na rychlost vývoje dřepčíka olejkového (podle Šedivého, 2000)
Počátek nalétávání dospělců do porostů
Suma efektivních teplot (SEF) potřebná pro zahájení období kladení vajíček (předpokladem je také dostatečný úživný žír)
Suma efektivních teplot (SEF) potřebná pro zahájení období líhnutí larev
Srpen, září
 41 °C
 200 °C
SEF (kladení): sčítají se hodnoty (°C) převyšující průměrnou denní teplotu 7 °C ode dne, kdy se brouci začali v porostu vyskytovat; je-li průměrná denní teplota např. 9 °C, přičtou se za tento den 2°C.
SEF (líhnutí): sčítají se hodnoty (°C) převyšující průměrnou denní teplotu 4 °C ode dne, kdy se brouci začali v porostu vyskytovat; je-li průměrná denní teplota např. 9 °C, přičte se za tento den 5 °C.
Poznámka: první záznam o výskytu v Šumperku v roce 2014: 17. 9. Dosažení SEF 41 °C pro počátek kladení: 21.9. Dosažení SEF 200°C pro počátek líhnutí: 10. 10.
Obr. 1: Dospělec dřepčíka olejkového (P. chrysocephala)
Obr. 1: Dospělec dřepčíka olejkového (P. chrysocephala)
 

Dřepčíci rodu Phyllotreta

Jedná se o skupinu čtyř druhů: dřepčík černý, dřepčík černonohý, dřepčík polní a dřepčík zelný (obr. 2a–c), které jsou viditelně menší než výše popisovaný dřepčík olejkový. Jejich výskyt v ozimé řepce je již několik let nízký. Nezvedl se ani loni po použití nemořeného osiva. Nebylo by ale asi správné tuto skupinu škůdců vypustit zcela ze zřetele. Nejedná se o nevýznamné škůdce.

Pro porosty jsou nebezpeční v době jejich vzcházení (to znamená i před vzejitím) a určitou dobu po něm. Zejména než se začnou tvořit pravé listy. Dospělci ožírají klíčním rostlinkám mělce pod povrchem půdy děložní lístky, porost může mít viditelně sníženou vzcházivost. U vzešlých rostlin vyžírají do listů mělké jamky (okénka) nebo malé dírky (1–3 mm). Listy někdy mohou být hustě proděravělé (dírkování). Nebezpečí dřepčíků je dáno jejich výskytem. Výskyt 1 a více brouků na 1 m řádku je možné považovat za nebezpečný. Nebezpečí zvyšují i další faktory: pomalé a nevyrovnané vzcházení, sucho a nízká zásoba půdní vody. Žírem brouci snižují nejen asimilační plochu, ale i schopnost rostlin hospodařit s vodou, zadržovat vodu. Silně poškozené rostliny (zejména malé) rychle usychají. Chladnější počasí v době vzcházení dřepčíkům nepřeje.

Protože dřepčíci při vysokém výskytu škodí značně rychle, významné škody na porostu způsobí i během 2–3 dnů, je nutné vzcházející porosty, obzvláště ty nějak stresované (např. nedostatkem vláhy), hlídat.

Nevýhodou insekticidů aplikovaných jako postřik je, že v podstatě nedokážou porost ochránit od největšího nebezpečí spojeného s dřepčíky: tedy od snížení počtu vzešlých rostlin.

Poslední roky (2013–2015) testujeme české populace dřepčíků rodu Phyllotreta na citlivost k insekticidům: Všechny populace dosud vykazovaly vysokou citlivost resp. citlivost k pyretroidům (jinak působící insekticidy nejsou registrovány do řepky ozimé).

Registrované přípravky na dřepčíky jsou uvedeny v tabulce 3.

Obr. 2a: Dospělec dřepčíka černého (<i>P. atra</i>)
Obr. 2a: Dospělec dřepčíka černého (P. atra)
 
Obr. 2b: Dospělec dřepčíka černonohého (<i>P. nigripes</i>)
Obr. 2b: Dospělec dřepčíka černonohého (P. nigripes)
 
Obr. 2c: Dospělec dřepčíka polního (<i>P. undulata</i>)
Obr. 2c: Dospělec dřepčíka polního (P. undulata)
 

Pilatka řepková

Již asi šest let postupně roste četnost pozemků významněji napadených pilatkou řepkovou (Athalia rosae). Tento nárůst významu (již to není zcela neznámý škůdce) nesouvisí se zákazem neonikotinoidních mořidel. Na housenice prodělávající svůj vývoj na různě starých porostech mořidla příliš nezabírala. Pilatce řepkové vyhovují teplé zimy a vůbec teplé ročníky.

Pro vzcházející a mladé rostliny řepky ozimé je důležitý výskyt imag třetí generace. Tato třetí generace, která se objevuje obvykle v průběhu září, dává za vznik larvám (housenicím), jež mohou řepku nenápadně ale poměrně rychle a významně poškodit. Samičky kladou vajíčka do předem připravených kapsiček mezi rubovou a lícní stranou na okrajích listů. Světle zelené larvičky I. instaru (obr. 3a) se zdržují na spodních stranách listů a vykusují do nich zpočátku drobné okrouhlé otvory (nedokážou ještě perforovat listy skrz; v této fázi je to možné zaměnit za poškození způsobené dřepčíky). Jak se housenice vyvíjí a rostou, mění vzhled (obr. 3b). Dorostlé housenice jsou 15–20 mm dlouhé a téměř černé. S vývojem housenic roste jejich žravost (larva spotřebuje denně dvojnásobek své hmotnosti), a tím i nebezpečnost.

Protože období letové aktivity rodičovské generace je většinou časově omezené - k monitoringu lze dobře využít žluté misky, tak i období kladení je dost krátké, což má za následek, že se larvy objevují jakoby najednou a ve velkém počtu. Na polích se vyskytují v ohniscích. Zde dokážou způsobit holožír. Ohniska bývají většinou při okrajích pozemků, ale nemusí být zcela na kraji.

Práh škodlivosti je stanoven na 1 a více housenic na 1 rostlinu.

Registrované insekticidy (ve všech případech jde o pyretroidy, tab. 3) vykazují na larvy vysokou účinnost.

Obr. 3a: Malá světlá housenice pilatky řepkové (<i>A. rosae</i>)
Obr. 3a: Malá světlá housenice pilatky řepkové (A. rosae)
 
Obr. 3b: Dorostlé housenice (až 200 mm dlouhé) pilatky řepkové jsou černé
Obr. 3b: Dorostlé housenice (až 200 mm dlouhé) pilatky řepkové jsou černé
 

Tab. 3: Přípravky registrované do řepky ozimé

Obchodní jméno přípravku (účinná látka)

Dřepčík olejkový

Dřepčíci rodu Phyllotreta

Pilatka řepková

dávkování na 1 ha

Alfamethrin ME (alfa-cypermethrin)

-

-

0,3 l

Bulldock 25 EC (beta- cyfluthrin)

0,3 l

-

-

Decis Mega (deltamethrin)

0,1–0,15 l

0,1–0,15 l

0,1–0,15 l

Decis Protech (deltamethrin)

0,3–0,5 l

0,3–0,5 l

0,3–0,5 l

Karate se Zeon tech. 5 CS (lambda-cyhalothrin)

0,15 l

0,15 l

-

Nexide (gamma-cyhalothrin)

0,06–0,08 l

0,06–0,08 l

0,06–0,08 l

Poleci (deltamethrin)

0,3 l

0,3 l

-

Rapid (gamma-cyhalothrin)

0,06–0,08 l

0,06–0,08 l

0,06–0,08 l

Karis 10 CS (lambda-cyhalothrin)

0.075 l

0.075 l

-

Markate (lambda-cyhalothrin)

0,15 l

0,15 l

-

Vaztak Active (alfa-cypermethrin)

-

-

0,3 l

Květilka zelná

Brzy po setí či během vzcházení se do polí slétají často ve vysokých počtech dospělci květilky zelné (Delia radicum). Lze je monitorovat pomocí na zem položených žlutých misek. Podíly larvami napadených rostlin (vyvíjí se na kořenech; obr. 4a) jsou obecně vysoké. Souvislost mezi intenzitou napadení a následným nárůstem mortality rostlin během zimy bude zřejmě komplikovanější. V příznivých podmínkách pro růst se ani silné napadení porostu (vysoké procento napadených rostlin) neprojeví zvýšenou mortalitou. U špatně se vyvíjejících, z různých důvodů stresovaných porostů to může být jinak. Vysoké intenzity výskytu tohoto škůdce zaznamenávané v posledních letech nesouvisí se zákazem mořidel. I z mořeného osiva pocházející porosty bývaly minimálně v posledních dvou letech silně napadené.

Samička klade vajíčka na půdu v blízkosti hostitelských rostlin. Vylíhlé larvy (obr. 4b) poškozují povrch kořenových krčků a kořenů tím, že na nich vytváří typické rezavě hnědé, neuzavřené chodbičky (obr. 4a). Mírně poškozené rostliny (do 10 % povrchu kořenů poškozeno) zřejmě nijak zvlášť netrpí, poškození se navíc zhojí. Silně poškozené kořeny (více než 50 % povrchu poškozeno) nedokážou zajistit dostatečný přívod vody a živin do nadzemních částí. Takovéto rostliny zpomalují růst, mají menší listy, které často získávají fialovou barvu (příčin fialového zbarvení může být více: těžké a přemokřené půdy, nedostatek živin, rezidua herbicidů), a mohou ještě na podzim odumřít, zvláště jsou-li stresované ještě suchem. V dobrých vláhových poměrech se mohou udržet, ale jsou náchylnější k vyzimování.

V současné době není na květilku registrován žádný insekticid. Insekticidní ochranu je nutné spojit se zásahem proti nějakému dalšímu škůdci (dřepčík olejkový). Velkým problémem je ale načasování aplikace, protože dospělci jsou v některých letech dlouho aktivní (září - konec října) a pravděpodobně také po celou tuto dobu samičky kladou vajíčka.

Obr. 4a: Kořen poškozený larvou květilky zelné (<i>D. radicum</i>); slabé poškození
Obr. 4a: Kořen poškozený larvou květilky zelné (D. radicum); slabé poškození
 
Obr. 4b: Larva květilky zelné (<i>D. radicum</i>)
Obr. 4b: Larva květilky zelné (D. radicum)
 

Krytonosec zelný

Výskyty krytonosce zelného (Ceutorhynchus pleurostigma) byly v poslední dekádě zanedbatelné. Navíc jeho škodlivost je zřejmě nízká i za vyšších výskytů. V letech, kdy se v ČR vyskytoval masivně (až 100 % rostlin v porostech napadeno, více hálek na jednom kořeni) se nepodařilo prokázat, jestli má na rostlinu nějaký negativní vliv. Napadené rostliny rostly, zimovaly a následně se i vyvíjely stejně úspěšně jako nenapadené. Prahy škodlivosti tedy nebyly stanoveny. Přímá ochrana porostů by byla zbytečná.

Registrovány jsou tři pyretroidní přípravky: Rapid (gamma-cyhalothrin), Nexide (gamma-cyhalothrin) a Trebon OSR (etofenprox).

Hálky způsobené larvami (obr. 5a, b) se mohou zaměnit s nádory, které vyvolává Plasmodiophora brassicae (obr. 5c). Hálky krytonosce jsou vždy s dutinou, uvnitř které se vyskytuje larvička. Jsou vždy jen na hypokotylu nebo hlavním kořenu. Nádory Plasmodiophora brassicae jsou plné a mohou být i na vedlejších kořenech.

Obr. 5a: Hálky na hlavním kořeni vyvolané přítomností larev krytonosce zelného (<i>C. pleurostigma</i>)
Obr. 5a: Hálky na hlavním kořeni vyvolané přítomností larev krytonosce zelného (C. pleurostigma)
 
Obr. 5b: Larva kytonosce zelného (<i>C. pleurostigma</i>) uvnitř duté hálky
Obr. 5b: Larva kytonosce zelného (C. pleurostigma) uvnitř duté hálky
 
Obr. 5c: Nádory vyvolané <i>Plasmodiophora brassicae</i> na kořenu řepky
Obr. 5c: Nádory vyvolané Plasmodiophora brassicae na kořenu řepky
 

Larvy osenic

Z osenic bývá nejčastěji v souvislosti s řepkou zmiňována osenice polní (Agrotis segetum). V posledních letech se ale vyskytuje tento druh poměrně málo (viz přístupné výsledky monitoringu ÚKZÚZ - http://eagri.cz/public/web/srs/portal/skodlive-organismy/nalety-skudcu-do-svetelnych-lapacu.html).

Početnější je osenice vykřičníková (A. exclamationis, obr. 6). Tento druh ale ne vždy vytváří druhou generaci, ze které mohou vzejít housenky poškozující řepku ozimou.

Třetí potenciálně škodlivý druh, osenice ypsilonová (A. ipsilon), u nás vytváří nestálé populace, které zakládají migranti ze Středomoří. Z druhé migrační vlny (červenec, srpen) mohou vzejít housenky poškozující řepku.

Nebezpečí od osenic hrozí zcela výjimečně.

Obr. 6: Jedna z nejčastějších osenic zachycovaná ve světelných lapácích - osenice vykřičníková (<i>Agrotis exclamationis</i>)
Obr. 6: Jedna z nejčastějších osenic zachycovaná ve světelných lapácích - osenice vykřičníková (Agrotis exclamationis)
 

Výsledky prezentované v tomto příspěvku byly získány při řešení projektů NAZV č. QJ1230077.

Ing. Marek Seidenglanz, Ing. Vojtěch Hlavjenka; Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk
Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Pavel Kolařík, Ph.D.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko
Ing. Mgr. Eva Hrudová, Ph.D., Ing. Pavel Tóth; Mendelova univerzita v Brně
Ing. Jiří Havel; OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Zubří
all foto © M. Seidenglanz

Související články

Zápředníček polní - významný škůdce brukvovité zeleniny a řepky

03. 09. 2017 Ing. Kateřina Kovaříková a kol. Škůdci Zobrazeno 379x

Karanténní dřepčíci u brambor

24. 08. 2017 Ing. Petr Kroutil, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Praha Škůdci Zobrazeno 303x

Voška slamihová - škodca slnečnice

17. 08. 2017 Ing. Ján Tancik, PhD., Ing. Veronika Žovinová; Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre Škůdci Zobrazeno 185x

Ochrana porastov repky ozimnej proti chorobám a škodcom v jesennom období

10. 08. 2017 Ing. Peter Bokor, PhD.; Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre Škůdci Zobrazeno 393x

Entomopatogenní houby v ochraně rostlin proti škůdcům

07. 08. 2017 Mgr. Eliška Ondráčková a kol. Škůdci Zobrazeno 259x

Další články v kategorii Škůdci

Agro Aliance
Syngenta Czech s.r.o.
AG NOVACHEM s.r.o.
Insekticid Huter SPU

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
15%
6%
2%
24%
4%
50%
detail