Posuny v citlivosti nosatčíků rodu Apion k vybraným účinným látkám insekticidů

04. 05. 2026 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková, Ing. Seidenglanz Marek, Ph.D. Škůdci Zobrazeno 503x

Víceleté pícniny, jako je dominantně pěstovaný jetel luční, vojtěška setá a jetel nachový, si udržují klíčovou výměru v rámci zemědělské půdy a jsou nepostradatelnými poskytovateli ekosystémových služeb. Kromě produkce kvalitního krmiva pro hospodářská zvířata zajišťují přirozenou fixaci vzdušného dusíku prostřednictvím hlízkových bakterií, čímž snižují nejen environmentální zátěž, ale jsou výhodné i z ekonomického hlediska vzhledem k neustálému tlaku na ceny u minerálních hnojiv. Jejich hluboký kořenový systém významně zlepšuje strukturu půdního profilu, stabilizuje půdu proti erozi (vodní i větrné) a slouží jako velmi ceněný prostor pro vyskytující se opylovače a další druhy hmyzu jak škodlivého, tak i užitečného.

Produkce jetelového osiva je trvale ohrožována nosatčíky rodu Apion a Protapion (obr. 1), jejichž larvy poškozují vyvíjející se semena, přičemž 1 larva dokáže poškodit 7–11 kvítků (obr. 2). Tradiční chemická ochrana se dlouhou dobu spoléhala pouze na pyretroidy (např. lambda-cyhalothrin), avšak nadměrné a opakované aplikace vedly k akutnímu riziku vývoje a šíření rezistence u těchto i dalších významných hmyzích škůdců (např. blýskáček řepkový, mandelinka bramborová). Nejnovější poznatky potvrzují, že rezistence je řízena komplexními mechanizmy, jako je metabolická detoxikace, a změnou cílového místa (kdr mechanizmus), což snižuje účinnost insekticidů a ohrožuje ekonomickou udržitelnost.

Proto je v rámci integrované ochrany rostlin (IPM) nezbytný přechod od rutinních zásahů k cílené strategii, založené na provádění důsledného monitoringu a signalizace škodlivých organizmů v porostu s následným střídáním přípravků, resp. účinných látek s odlišným mechanizmem účinku. Tedy pokud je to vůbec v dnešní době možné vzhledem k velmi úzkému portfoliu používaných skupin účinných látek insekticidů. Klíčovým prvkem pro řízení rezistence je plošný a systematický monitoring citlivosti škůdců. Včasné odhalení posunů v citlivosti, ještě před manifestací selhání ochrany v polních podmínkách, je jedinou cestou, jak zajistit efektivní antirezistentní postupy a dlouhodobě zachovat použitelnost dostupných přípravků na ochranu rostlin.

Naším dlouhodobým cílem je sledovat citlivost populací nosatčíků rodu Apion z různých regionů vůči vybraným účinným látkám (úč. l.) insekticidů, aby mohla být následně vydána aktuální a vědecky podložená doporučení pro ochranu semenných porostů jetele lučního.

Pokusy na citlivost k insekticidům

Laboratorní metodou použitou pro hodnocení citlivosti k insekticidům byl lahvičkový test (Adult vial test), doporučovaný organizací Insecticide Resistance Action Committee (IRAC). Pro pyretroidy (lambda-cyhalothrin, tau-fluvalinate) je určena Metoda č. 011 (Met 011, verze 3), pro přípravek Mospilan MIZU 120 SL (úč. l. acetamiprid) pak Metoda č. 021. Metody jsou detailně popsány na stránkách IRAC: www.irac-online.org.

Roztoky insekticidů se aplikují do skleněných lahviček se známým vnitřním povrchem (v našem případě: 37,97 cm²) ve velmi nízkých koncentracích pomocí dávkovacích pipet. Jako rozpouštědlo slouží aceton. Cílem aplikace je dosáhnout rovnoměrného pokrytí vnitřních stěn testovacích lahviček příslušnou dávkou úč. l.: určitá dávka v μg úč. l/cm² povrchu lahvičky odpovídá určité hektarové dávce. Mezi testovanými dávkami je zařazena i kontrola (= 0 μg úč. l/cm²) a dávka odpovídající dávce registrované.

U lambda-cyhalothrinu bylo testováno 6 různých dávek, u tau-fluvalinatu, indoxacarbu a přípravku Mospilan MIZU 120 SL (úč. l. acetamiprid) pak 5 různých dávek. U každé ověřované populace, resp. insekticidu, byla každá dávka testována ve 3 opakováních (3 lahvičky od každé dávky).

Příprava lahviček před vlastním testem: do testovací lahvičky byl z příslušného zásobního roztoku přenesen 1 ml tekutiny. Lahvičky s roztokem byly bezprostředně po aplikaci umístěny na otáčející se válečky rolleru. Po odpaření acetonu zůstala na vnitřních stěnách rovnoměrně rozprostřená vrstva konkrétní účinné látky.

Do připravených lahviček se vkládali dospělci (10 imag/lahvička) odebraní z určité lokality. Reakce brouků na jednotlivé dávky úč. l. byly hodnoceny po 24 hodinách. Na základě charakteru reakcí jsou brouci zařazení do kategorie 1 (živí a aktivní jedinci) či 2 (postižení a mrtví jedinci).

Pro každou testovací lahvičku (dávka a opakování) je vyjádřen počet brouků v kategorii 1 a počet brouků v kategorii 2. Na základě podílu brouků v kategorii 2 je stanoveno procento mortality pro jednotlivé dávky a opakování. Tyto hodnoty jsou využity pro vyjádření procent účinností a hodnot letálních dávek (LD₅₀, LD₉₀ a LD₉₅). Pro jednotlivé sběry (= populace) byly stanoveny hodnoty účinnosti pro jednotlivé testované dávky (dle Abotta, 1925). K vyjádření hodnot letálních dávek (LD_50–95 v g úč. l./ha) je využit software Polo Plus (LEORA software; metoda probitová regrese). V případě pyretroidů je na základě zaznamenaných výsledků populacím přiřazen určitý stupeň rezistence (resp. citlivosti) dle kategorizace užívané v IRAC.

Výsledky

Ze získaných výsledků lze detailně popsat toxikologickou analýzu a časovou komparaci citlivostí populací nosatčíků rodu Apion z období let 2023–25 (tab. 1), která je dále doplněna o historický kontext od roku 2018 (graf 1). Analýza je založena na laboratorních testech kontaktní účinnosti a stanovení letálních dávek (LD₅₀, LD₉₀ a LD₉₅) a rezistenčních poměrů (RR).

Hlavní zjištění jednoznačně potvrzují, že snížení citlivosti k testované úč. l. je perzistentní a geograficky rozšířená. Zatímco průměrná kontaktní účinnost maximální registrované dávky zůstává stabilně vysoká (v průměru 95,56–97,78 %), což naznačuje, že v ideálních laboratorních podmínkách je plné dávkování stále účinné, účinnost indikační snížené dávky (1,5 g/ha) se ve sledovaném období pohybovala pouze mezi 67,29–74,26 %. Tato nízká účinnost při subletálních dávkách je nejsilnějším fenotypovým indikátorem široce rozšířené incipientní (počáteční) rezistence v populaci.

V mediánových hodnotách byly zaznamenány kritické toxikologické posuny (tab. 2). Mediánová letální dávka LD₅₀, která reprezentuje toleranci typické populace, vzrostla z 0,429 g úč. l./ha v roce 2024 na 0,696 g úč. l./ha v roce 2025. Tento posun naznačuje generalizované zvyšování tolerance u velkého podílu populací, nikoli pouze u izolovaných lokálních ohnisek.

Z hlediska rizika selhání v polních podmínkách byla identifikována ohniska s extrémně vysokým rezistenčním poměrem RR95. Populace nosatčíků v lokalitě Křídla (2025) vykázala RR95 na úrovni 14,316, což znamená, že k dosažení 95% mortality je nutná téměř 15násobná dávka oproti citlivé populaci. Podobné kritické hodnoty byly zjištěny i v předchozích letech, např. u populací Salavice a Sazomín (obě stupeň 4) v roce 2023.

Historická analýza rozdělení stupňů rezistence (dle IRAC) ukázala dramatický a neočekávaně rychlý nárůst rezistence po roce 2021. Po období 100% citlivosti (stupeň 1) v letech 2019–21 došlo v roce 2022 ke zlomu, kdy 86 % populací dosáhlo stupně 2 a vyššího, s 33,33 % populací klasifikovaných jako stupeň 4 v roce 2023. Tento explozivní nástup snížené citlivosti indikuje silný a nepřetržitý selekční tlak v daném regionu.

V ČR nejsou proti nosatčíkům rodu Apion registrovány pyretroidy s úč. l. tau-fluvalinate. Na základě pokračujících provedených testů jsou nadále potvrzovány necitlivé populace na danou úč. l. na území ČR (tab. 1, graf 1). Tato zjištění poskytují přímý důkaz rozsáhlé křížové rezistence v rámci pyretroidů. Mechanizmus rezistence, který se vyvinul primárně pod selekčním tlakem lambda-cyhalothrinu, není specifický pro jednu molekulu, ale efektivně snižuje citlivost vůči celé chemické skupině. To naznačuje, že zavedení jakékoliv nové pyretroidní látky proti tomuto škůdci by mělo již předem snížené vyhlídky na dlouhodobou účinnost.

V rámci prováděných testů jsme měli možnost otestovat a vyhodnotit vliv úč. l. etofenprox na dané jedince. Plně registrovaná dávka se pohybuje v jiných plodinách na úrovni 57,5 g úč. l/ha. Uvedené výsledky uvádějí velmi rozmanitou škálu citlivostí nosatčíků rodu Apion k této úč. l. - od plně citlivých až po výskyt necitlivých populací, kdy k dosažení 95% mortality by bylo potřeba 144,49 g úč. l./ha, což představuje 55× větší množství úč. l. než u nejcitlivější populace (tab. 1). Takto masivní variabilita v účinku v rámci jednoho regionu a sezony znamená, že jakékoli plošné agronomické doporučení pro použití etofenproxu je neudržitelné. I v oblastech, které jsou momentálně citlivé, je riziko rychlého a nepředvídatelného selhání ochrany vysoké.

V ochraně proti nosatčíkům v polních podmínkách jsou v dnešní době běžně dostupné neonikotinoidní přípravky s úč. l. acetamiprid. Na základě provedených testů citlivosti jsou nosatčíci k dané úč. l. plně citliví a hodnoty LD jsou na velmi nízké úrovni (tab. 1). V porovnání s předchozími lety sledování je situace u této úč. l. velmi stabilní a v posunu v citlivostech prakticky nedochází. Rezistenční poměry (RR95) se pohybují v úzkém rozmezí 1,00–1,27. Tyto hodnoty potvrzují absenci rezistentních genotypů a naznačují, že křížová rezistence mezi pyretroidy a acetamipridem je minimální nebo neexistuje.

Závěr

Pro zajištění dlouhodobé stability a ekonomické udržitelnosti pěstování jetelového osiva je nezbytné transformovat dosavadní přístupy k chemické ochraně proti nosatčíkům rodu Apion. Zásadním krokem je eliminace rutinního používání pyretroidů a ochrana účinnosti neonikotinoidu acetamiprid prostřednictvím striktního střídání dostupných a zároveň registrovaných účinných látek s odlišným mechanizmem účinku, doplněných o důsledný monitoring citlivosti. Tyto kroky zajistí zachování chemických nástrojů v rámci komplexní strategie integrované ochrany rostlin.

Výsledky monitoringu u populací nosatčíků rodu Apion z let 2023–25 poskytují jasný obraz rychle akcelerující snížené citlivosti k pyretroidním insekticidům, což je toxikologicky doloženo prudkým poklesem účinnosti subletálních dávek a vznikem ohnisek s extrémním rizikem selhání (RR95–14,316). Naproti tomu neonikotinoid acetamiprid si udržuje plnou a stabilní citlivost (stupeň 1) a patří v současnosti k základu spolehlivé chemické skupiny pro kontrolu tohoto škůdce v porostu.

Výsledek byl získán při řešení výzkumného projektu QK21010332 „Mechanizmus rezistence řepkových škůdců proti insekticidům, jejich výchozí citlivost k novým insekticidům a dopad insekticidních aplikací na vývoj larev škůdců a jejich přirozených nepřátel“, který financuje MZe ČR prostřednictvím NAZV a z institucionální podpory MZE-RO1724.