Chemap Agro s.r.o.

Praktické poznámky a postřehy z boje proti hrabošům

18. 06. 2020 Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek a kol. Škůdci Zobrazeno 605x

Tento příspěvek vznikl na přelomu ledna a února roku 2020, v době, kdy jsme se přiblížili ročnímu výročí přímé konfrontace s kalamitním výskytem těchto hlodavců. Za tu dobu se udála řada skutečností, které by měly být uchovány v paměti a být upozorněním i varováním, jak snadno se může po staletí fungující systém pěstování kulturních rostlin narušit.

Polní dny Sója 2020

Stačí, aby se setkalo několik faktorů, bez ohledu na to, zda jsou klimatického, technologického či antropogenního původu, které při kumulativním souběhu mohou způsobit velmi vážné škody.

Škody jsou to hospodářské, tedy přímé újmy na úrodě až po její úplné zničení. Jejich dopad však zasahuje mnohem dále, ovlivňuje kvalitu produkce a její automaticky očekávanou stabilitu. V širším společenském kontextu se enormní výskyt hlodavců dává od nepaměti do přímé souvislosti také s šířením infekčních onemocnění přenosných na teplokrevné organizmy včetně nás všech.

Škody - výskyt - šíření

Letošní porosty

Podíváme-li se na bilanci poškození porostů ozimých plodin, zasetých pro letošní rok, jedná se o třetinu až polovinu výměry, která je hraboši obydlena a postupně konzumována. Tyto údaje vycházejí ze sledování a monitoringu v rámci území Moravy a Slezska. Při našem posledním vyhodnocení jejich výskytu z počátku měsíce prosince bylo nejvyšší procento výskytu v porostech ozimé řepky (47 % ploch), u ozimých obilnin to bylo mezi 20 až 30 % (vyšší hodnoty jsou pro ozimou pšenici, jelikož v ní jsou ztráty rostlin lépe hodnotitelné než v hustších a odnožených porostech ozimého ječmene). Podíl osídlené plochy se u ozimé pšenice zvýšil mezi posledními hodnoceními na konci října a počátkem prosince o téměř 20 %, což svědčí o faktu, že se hlodavci v porostech již před koncem roku opět stabilizovali. Pro porovnání je třeba uvést, že podobné hodnocení jsme před rokem vůbec neprováděli, neboť se po řadu let parametry populace udržovaly ve vyrovnané hladině.

Porosty pro sklizeň 2019

V lednu minulého roku jsme zachytili vyšší aktivitu hrabošů i na pokusných plochách, ale předpokládali jsme, že pravidelně hustě rozmístěná bidýlka podporující korekční aktivity dravých ptáků budou jako i v jiných letech postačující.

Skutečný zlom ve vývoji situace nastal až na přelomu měsíců března a dubna 2019, kdy došlo k postupné a devastační migraci hlodavců do porostů obilnin. Zdrojem byly především sousedící porosty řepky a jetelovin, všechny travnaté okraje polí a polních cest a příkopy. Kromě těchto rozmanitých refugií se v případě již osídlených míst v porostech obilnin populace lokálně rozšiřovaly. Lze odvodit z leteckých fotografií 1–3, které dokládají, že šíření postupovalo v tomto sledu plodin:

  • primárně z trvalých pícnin a ozimé řepky, tedy z ploch, které byly po nejdelší dobu (minimálně od poloviny srpna u řepky, ještě déle u trvalých jetelotravních porostů a jetelovin) bez mechanického zpracování půdy „v klidu“;
  • za chutnějšími plodinami - z ozimé řepky do ozimých obilnin, z ozimů obecně do jarních obilnin a počátkem léta, kdy populace kulminovala dále do všeho zeleného, co na polích zbylo, tedy do kukuřice, cukrovky, brambor, travních porostů.

Na výše zmíněných pohledech z ptačí perspektivy je zřetelně vidět, že areál, ve kterém jednotlivé kolonie škodí, se v průběhu roku rozšiřoval postupně s tím, jak narůstal počet jedinců a současně docházela potrava. Uprostřed léta, v době žní, byly počty hrabošů na nejvíce napadených lokalitách tak vysoké, že při pomalé jízdě automobilem po polních cestách jindy skrytě žijící hraboši přebíhali přes cestu tak často, že se jen stěží dali počítat. Nicméně expanze probíhala teritoriálně a dosahovala vzdálenosti do 50 m od pomyslného počátečního bodu na jaře. Dobře bylo možno tyto hodnoty ověřit v rámci našich víceletých polních pokusů, kde jednotlivé polní bloky jsou v pravidelných vzdálenostech odděleny travními pásy. Nelze nezmínit, že i tyto několik desetiletí udržované travní pásy jsme byli nuceni zorat a připravit na opětovné zasetí v nadcházejícím jaře. Travnaté cesty byly doslova „líhní hrabošů“ s dobře hodnotitelným postupem zvířat dále do porostů jednotlivých plodin v průběhu vegetace, jak je možné vidět na obrázcích 4–6.

Abychom na tento moment v další části nezapomněli, dodáváme a shrnujeme:

- není předpoklad, že se kolonie hrabošů přesune na další stanoviště ve vzdálenosti přesahující uvedené vzdálenosti, posun se děje rozšiřováním v rámci osídlených areálů za příhodných podmínek nebo jejich stagnací v podmínkách nevhodných. Ty příhodné podmínky nastaly a od poloviny roku 2018 se opakovaně udržovaly a byly příčinou rozvoje kalamity. Tato skutečnost bude mít velký význam v části, ve které budeme popisovat možný postup likvidace kalamity. Je třeba počítat s tím, že na plochách, které byly minulou sezonu hraboši osídleny, bude výskyt kolonií rozptýlen po celém porostu, nejen od okrajů polí, a takových ploch je v našich oblastech hodně.

Obr. 1: V levé části je pole rozděleno na 4 dílčí hony; před pokusnými plochami je porost řepky, ze kterého postupuje populace hrabošů do sousedící ozimé pšenice
Obr. 1: V levé části je pole rozděleno na 4 dílčí hony; před pokusnými plochami je porost řepky, ze kterého postupuje populace hrabošů do sousedící ozimé pšenice

Obr. 2: Záběr z ptačí perspektivy - pokusná políčka zdevastovaná hraboši
Obr. 2: Záběr z ptačí perspektivy - pokusná políčka zdevastovaná hraboši

Obr. 3: Ve spodní levé části snímku porost kukuřice, do kterého se rozšiřují hraboši z příkopu silnice
Obr. 3: Ve spodní levé části snímku porost kukuřice, do kterého se rozšiřují hraboši z příkopu silnice

Obr. 4: Ozimý ječmen s lokálními ohnisky hraboších kolonií likvidujících vymetaný porost všemi směry
Obr. 4: Ozimý ječmen s lokálními ohnisky hraboších kolonií likvidujících vymetaný porost všemi směry

Obr. 5: Porost jarního ječmene, který „sklízí“ systematicky postupující hraboši
Obr. 5: Porost jarního ječmene, který „sklízí“ systematicky postupující hraboši

Obr. 6: Z těchto dříve travnatých pásů byl likvidován porost ječmene (obr. 5) do vzdálenosti 50 m; travnaté pásy byly desikovány glyfosátem, zmulčovány a následně rozorány
Obr. 6: Z těchto dříve travnatých pásů byl likvidován porost ječmene (obr. 5) do vzdálenosti 50 m; travnaté pásy byly desikovány glyfosátem, zmulčovány a následně rozorány

Faktor počasí

Fakt, že existuje přímá souvislost mezi průběhem počasí a kalamitním rozšířením hrabošů je obecně přijímáno jako jedna z klíčových příčin. Je proto vhodné se podrobněji podívat na porovnání aktuálních klimatických dat z poslední doby. Jelikož Kroměřížsko je jednou z nejvíce postižených oblastí výskytem hlodavců, budeme sledovat průběh počasí právě zde. V průběhu roku 2019 zde napršelo o 275 mm více než v roce 2018, který je charakterizován jako rok velmi suchý (tabulky 1–4).

Tab. 1: Průměrná teplota vzduchu v roce 2019

Měsíc

Normál

(°C)

Průměrná  teplota (°C)

Odchylka od normálu (°C)

Charakteristika měsíce

Leden

-1,4

-1,3

0,1

normální

Únor

0,2

2,3

2,1

normální

Březen

4,3

7,3

3,0

teplý

Duben

9,8

11,3

1,5

normální

Květen

14,8

12,3

-2,5

studený

Červen

17,5

21,9

4,4

mimořádně teplý

Červenec

19,6

20,1

0,5

normální

Srpen

19,2

21,0

1,8

silně teplý

Září

14,6

15,3

0,7

normální

Říjen

9,6

11

1,4

teplý

Listopad

4,2

8,1

4,1

mimořádně teplý

Prosinec

-0,2

2,7

2,9

silně teplý

Rok

9,4

11

1,6

mimořádně teplý

Normál 30letý (1981– 2010)

Tab. 2: Průměrná teplota vzduchu v roce 2018

Měsíc

Normál

(°C)

Průměrná  teplota (°C)

Odchylka od normálu (°C)

Charakteristika měsíce

Leden

-1,4

2,5

3,9

silně teplý

Únor

0,2

-2,3

-2,5

studený

Březen

4,3

2,4

-1,9

normální

Duben

9,8

14,7

4,9

mimořádně teplý

Květen

14,8

17,9

3,1

silně teplý

Červen

17,5

19,6

2,1

silně teplý

Červenec

19,6

21,2

1,6

silně teplý

Srpen

19,2

23,0

3,8

mimořádně teplý

Září

14,6

16,3

1,7

teplý

Říjen

9,6

11,9

2,3

silně teplý

Listopad

4,2

5,8

1,6

silně teplý

Prosinec

-0,2

1,9

2,1

teplý

Rok

9,4

11,3

1,9

mimořádně teplý

Normál 30letý (1981–2010)

Tab. 3: Suma srážek v roce 2019

Měsíc

Normál

(mm)

Suma srážek

(mm)

Procenta normálu (%)

Charakteristika měsíce

Leden

23,6

28,0

119,0

normální

Únor

26,3

31,9

121

normální

Březen

34,6

19,1

55

normální

Duben

36,9

27,9

76

normální

Květen

68,5

101

147

vlhký

Červen

82,8

80

97

normální

Červenec

73,1

118,8

163,0

vlhký

Srpen

63,9

75,0

117

normální

Září

58,2

77,4

133

normální

Říjen

35,8

53

151

vlhký

Listopad

39,7

43

108

normální

Prosinec

35,1

46,2

132

normální

Rok

578,4

701,3

122,0

vlhký

Normál 30letý (1981–2010)

Tab. 4: Suma srážek v roce 2018

Měsíc

Normál

(mm)

Suma srážek

(mm)

Procenta normálu (%)

Charakteristika měsíce

Leden

23,6

31,1

132,0

vlhký

Únor

26,3

23,9

91

normální

Březen

34,6

31,8

92

normální

Duben

36,9

17,9

48,5

suchý

Květen

68,5

32,5

47

silně suchý

Červen

82,8

52,4

63

suchý

Červenec

73,1

59,1

81,0

normální

Srpen

63,9

32,2

50

suchý

Září

58,2

89,7

154

vlhký

Říjen

35,8

22,7

63

normální

Listopad

39,7

8,9

22

silně suchý

Prosinec

35,1

23,9

68

normální

Rok

578,4

426,1

74,0

silně suchý

Normál 30letý (1981–2010)

Srážky

Zajímá nás již konec jara a léto 2018, kdy v souvislé řadě se v měsících duben až srpen vyskytovaly jen podnormální měsíční srážkové úhrny. Tento stav pokračoval s výjimkou září po celý podzim 2018, který přímo předcházel nárůstu populace hrabošů na jaře 2019. Za poslední tři kalendářní měsíce roku 2018 spadlo jen 55 mm, v listopadu prakticky nepršelo. Navazující první dva měsíce roku 2019 byly sice srážkově bohaté, ale březen a duben (uvědomujeme si, že nastává populační nárůst počtu hrabošů) byly deficitní na úrovni poloviny až dvou třetin normálu. Po zbytek roku již prší bohatě s uvedeným nadstandartním srážkovým konečným úhrnem.

Teplota

Teploty byly kontinuálně vysoké od dubna až do konce roku 2018 a rovněž většinou doprovázené srážkovým deficitem s jeho konečným vyčíslením oproti roku 2019, jak je uvedeno výše nebo ve srovnání s dlouholetým normálem, o 152 mm. Rok 2019 byl více kolísavý, květen byl vyhodnocen dokonce jako měsíc studený, avšak vyskytly se i dva vysoké měsíční teplotní extrémy a to v červnu a listopadu. Ty však již nebyly srážkově deficitní jako v roce 2018.

Námi sledované populační explozi hrabošů tedy předcházelo dlouhé období s výrazným nedostatkem srážek, s vysokými teplotami a mírnou zimou. Pro rozvoj populace hlodavců pak bylo příhodné i suché počasí na počátku jara 2019 v měsících březnu a dubnu.

Prostředky a postupy boje s hraboši

V této kapitole bychom rádi shrnuli naše postřehy a zkušenosti s nejrůznějšími způsoby likvidace těchto škůdců. Jejich využití však musí být chápáno v kontextu celého problému a pravděpodobně bude využitelné jako systém opatření, která na sebe navazují nebo se doplňují.

Zpracování půdy, orba

Tento přístup je zcela zásadní, protože přímým způsobem likviduje nejen jedince celé populace, ale především „nevratným“ způsobem narušuje životní prostředí kolonie, ničí jejich vytvořenou infrastrukturu chodeb, ruší podzemní hnízda. Velkou výhodou tohoto klasického postupu je fakt, že přichází v úvahu v době, kdy je populace na vrcholu rozmnožení a současně nastává krátké období okamžitého, avšak dočasného nedostatku potravy (konec léta, po sklizni plodin a před výsevem nových porostů ozimů).

Zaměřili jsme se na použití hlouběji provedené podmítky. Diskové podmítače zpracovávají strniště povrchově a značná část posklizňových zbytků zůstává v horních 15 cm ornice, často i s většími shluky slámy, které mohou hrát i roli dočasného zdroje potravy hrabošů (obr. 7). Podmítku tedy bylo třeba prohloubit tak, aby dosáhla úrovně existujících hnízd, v našem případě jsme půdu zpracovali do hloubky 20 cm. Vlastní pracovní operace byla provázena velmi častým vyoráváním jedinců, jejich občasným usmrcením a nejčastěji zběsilým úprkem od zdroje zásahu, tedy mimo dosah radlic pluhu. Je těžké odhadnout, jaké je procento přežití, ale v průběhu následujícího týdne vznikl opět značný počet nově vytvořených nor.

Přesuneme-li se nyní pro dokumentaci významu orby až do období října, bylo vidět výrazně odlišné poškození ploch ozimé řepky a jejich osídlení hraboši u porostů, které byly založeny po orbě nebo po minimalizačním zpracování ornice s častým výskytem zbytků slámy na povrchu pozemku.

Hluboká orba, podrývání

Takto provedenou hlavní předseťovou orbu jsme uskutečnili s 2–3týdenním časovým odstupem od hlubší podmítky. Při 25–30 cm hloubky se podmítkou zaklopené organické zbytky nevracely zpět na povrch pozemku a struktura nor a hnízdního systému hrabošů byla opětovně zcela rozrušena. Při tomto zásahu, provedeném v polovině září, jsme již prakticky nespatřovali vybíhající jedince. Celá operace byla zakončena utužením povrchu zorané půdy rynglovacími válci, což vedlo k zhutnění zpracované vrstvy půdy, ztížení tvorby nových nor případně i další mechanické likvidaci škůdců (obr. 8–10). Hlavní smysl těchto navazujících operací jsme spatřovali v opakovaném rušení a ohrožování života hraboší kolonie.

Obr. 7: Po standardní podmítce zůstává v horní vrstvě ornice stále mnoho rostlinných zbytků
Obr. 7: Po standardní podmítce zůstává v horní vrstvě ornice stále mnoho rostlinných zbytků

Obr. 8: Pole je třeba doorat co nejblíže k okrajům polních cest
Obr. 8: Pole je třeba doorat co nejblíže k okrajům polních cest

Obr. 9: Hluboká orba nevynáší dříve podmítkou zapravené posklizňové zbytky na povrch pozemku
Obr. 9: Hluboká orba nevynáší dříve podmítkou zapravené posklizňové zbytky na povrch pozemku

Obr. 10: Utužení hluboké orby (podrývání) maximálně znemožňuje aktivní činnost hrabošů v zemi
Obr. 10: Utužení hluboké orby (podrývání) maximálně znemožňuje aktivní činnost hrabošů v zemi

Využití přirozených predátorů hlodavců

Při hledání šetrných způsobů likvidace této populační anomálie živočišných škůdců má smysl hovořit pouze o podpoře aktivní predátorské role dravých ptáků. Další druhy přirozených nepřátel v podobě drobných šelem, ale i občasných pobytů migrujících ptáků živících se drobnými živočichy, jako jsou volavky nebo čápi, nemají praktický význam, protože je nelze přímo regulovat ani cíleně usměrnit.

Tzv. berličky - dřevěná bidla, která slouží pro dravé ptáky jako pozorovací body v jinak rozlehlých a rovinatých lánech polí, jsme rozmístili jak minulou zimu, tak i v tomto roce (obr. 11). Jejich účel je všeobecně znám a jsou také často používány. Jsou ale také často využívány „ekologicky“ naladěnou veřejností, jako příklad správného vztahu člověka a přírody. Bohužel z našich pozorování plyne, že ve stávající kalamitní situaci nehrají rozhodující ani významnou roli, protože přirozená rovnováha výskytu druhů ve smyslu „kořist (hraboš)“ a „lovec (dravec)“ byla významně porušena ve prospěch kořisti. Navíc je zřetelně vidět, že stavy dravých ptáků jsou v naší oblasti tuto zimu nižší, než v minulých letech. Jak je to vysvětlitelné, když nabídka potravy ve formě hlodavců je tak nadstandardně vysoká?

Vysvětlení možná poskytuje již diskutované téma teplotně nadnormálních zim. Významná část dravců, ale i dalších migrujících hejn, z minulosti například havranů, se v zimním období prostě posunuje do příznivějších oblastí s menší zimou a mírnějšími mrazy. Tak i v oblasti Moravy zimuje značný podíl dravců, přilétajících ze severně položených území, například z Polska. Je tedy možné, že v mírné zimě migrují v menších počtech a při dostatku kořisti zůstávají na původním území.

Obr. 11: Berličky jsou rozhlednami pro pozorné dravce
Obr. 11: Berličky jsou rozhlednami pro pozorné dravce

Obr. 12: Usmrcení jedinci se objevili již 4 hodiny po vložení návnady do nory
Obr. 12: Usmrcení jedinci se objevili již 4 hodiny po vložení návnady do nory

Obr. 13: Použití plastových trubek je pro aplikující osobu přesná, rychlá a fyzicky nezatěžující činnost
Obr. 13: Použití plastových trubek je pro aplikující osobu přesná, rychlá a fyzicky nezatěžující činnost

Fenomén Stutox II

O málokterém produktu bylo v poslední době vysloveno tolik závěrů, jako o tomto granulovaném návnadovém přípravku na hubení hlodavců. Pomineme nyní všechna zveřejňovaná stanoviska a informace a pokusíme se uvést skutečnosti, které jsme sami zjistili a v polích prověřili.

Stutox II je spolehlivě účinný, riziko ztráty účinnosti spočívá pouze v rychlé reaktivitě aplikovaných granulí s vlhkostí prostředí. To je také princip působení ve vnitřním trávicím traktu hrabošů, kteří granuli pozřeli. Účinná látka se mění na plyn a následně degraduje, konzumující hlodavce usmrtí, v půdě se uvolňují neškodné sekundární produkty. Nežádoucí degradace mimo konzumaci hlodavci musí být při zamýšlené aplikaci maximálně zohledněna, a proto není možné provádět aplikaci za vlhka.

Stutox II má sice snížený obsah účinné látky, ale podle našich pozorování se usmrcení jedinci objevovali již 4 hodiny po aplikaci, což svědčí o vysoké atraktivitě přípravku pro tyto živočichy (obr. 12). Konzumace aplikovaných granulí je tedy okamžitá a dávka dostatečná.

Stutox II je třeba aplikovat v době potravní nouze hrabošů, tzn. od žní do počátku jara. Aplikace do plně vegetujících zelených porostů jsou zbytečné, protože hlodavci dávají a to výlučným způsobem přednost šťavnatým zeleným částem rostlin.

V současné době opětovně zveřejněná možnost povolení výjimek pro plošnou aplikaci rozhozem granulí v kriticky zasažených oblastech je řešením, které reaguje na kalamitní stav, ale z dlouhodobého pohledu se musíme smířit s faktem, že je společensky i legislativně neudržitelná, nemůžeme počítat s tím, že se situace vrátí do bodu, kdy toto bylo běžně proveditelné. Zbývá tedy jediný postup - aplikace do nor a podzemní aplikace.

Plošná aplikace s sebou nese i jedno významné spíše ekonomické riziko, které nebylo zatím nijak diskutováno: granule tohoto rodenticidu ležící na povrchu půdy, budou okamžitě znehodnoceny při sebemenším styku s vlhkostí, tedy i s ranní rosou, mlhou nebo deštěm. Může se tak teoreticky stát dříve, než hlodavci návnadu naleznou, protože jejich pohybová aktivita kopíruje jejich systém nor a výběhů z nich. Aplikace do nor zvyšuje pravděpodobnost potkání se zvířat s návnadou.

Druhou stranou mince je fakt, že provedení této aplikace je vázáno na lidský faktor, tedy je „střiženo“ pro situaci, kdy jsou likvidována lokální, ojedinělá ohniska výskytu a celá operace je proveditelná jednotlivci v rámci podniku. Ale jak postupovat v kalamitním stavu, jakým je ten stávající, je otázkou velmi složitou. Byla by řešitelná možná v rámci systému praxí odborných škol, ale v dnešní době opět naráží na řadu legislativních překážek.

V prvních týdnech přímé konfrontace s kalamitou jsme se rovněž vymezovali proti tomuto postupu, protože jsme si nedovedli představit, jak lze granule aplikovat do pozemních nor, aniž by zůstávaly na povrchu půdy. Řešení navrhla naše kolegyně a po krátké diskuzi se zrodila mimořádně příhodná, pohodlná, praktická a lehká pomůcka k cílené aplikaci do nor. Na obrázku 13 vidíte pracovnici, která v jedné ruce přikládá k ústí nory polypropylenovou „instalatérskou“ trubku průměru 32 mm. Trubka má rozšířené horní hrdlo umožňující volné dávkování granulí. Ty má pracovník naplněny v PET lahvi, kterou drží v druhé ruce. Pouhým poklepem PET lahve na trubici se plynule a bez zavalení uvolňují jednotlivé granule, které lze velmi přesně usměrnit přímo do nor, a to v širokém pracovním úhlu. Délka trubice 100 cm umožňuje pracovat bez předklánění. Celá činnost je proveditelná avšak náročná na počty pracovníků, kterých je v podnicích nedostatek.

Likvidace potravních zdrojů hrabošů po sklizni plodiny

Tento faktor je zcela zásadní pro eliminaci primárního vstupu hrabošů do nově zakládaných porostů. Jak bylo již uvedeno v době potravní nouze v populaci a jejího stresu v rámci přemnožení jedinců je třeba bez zbytečného prodlení likvidovat rostlinný porost i kolem polí, tedy mulčovat a síct cesty, břehy, travní pásy. Otázkou zůstává, jak v kalamitním stavu spravovat trvalé porosty jetelovin, jak nahlížet na podíl ploch povinného greeningu, ploch vedených v systému ekologického zemědělství, vynechávaných ze systému obdělávání a ležících ladem a v tomto kontextu přídělu potravy pro populaci hraboše, zda tuto regulaci dočasně neupravit. A především jak se vypořádat s faktem, že i jediná účinná přímá a cílená likvidace hrabošů rodenticidy je přípustná pouze na orné půdě.

Vždyť železniční náspy, břehy dálnic a příkopy silnic jsou primárními ohnisky šíření kalamity (obr. 14 a, b). Nebylo by namístě, aby správci těchto ploch měli také výjimečnou možnost nebo i povinnost své zaměstnance do terénu vyslat a v rámci uvedených opatření zasáhnout? U všech těchto rozhodnutí ale neúprosně běží čas a je třeba je provádět v rámci rychlého rozhodování v řádu týdnů, ne měsíců a roků.

Obr. 14 a, b: Travnaté okraje polí, příkopy a polní cesty - podzim 2019 a zima 2020
Obr. 14 a, b: Travnaté okraje polí, příkopy a polní cesty - podzim 2019 a zima 2020

Správný čas, kdy zasáhnout

Podle dostupných odborných informací je vývoj populačního nárůstu následující: při velkém počtu jedinců již dále dochází v létě potrava a zvířata se následně přestávají rozmnožovat již koncem léta. Samice pak v následujícím jaře již nejsou tak plodné a populační výkyv se vrací postupně do normálu. Je však velkou otázkou, zda mírná zima a prakticky mrazy nezničený zelený vegetační pokryv nezapůsobily proti tomuto modelu, tedy nárůst počtů, a také škod bude pokračovat.

Období před podzimními výsevy je vhodné pro použití systému kroků, které by měly populaci utlumit. Zbývající čas do obnovení jarní vegetace by pak měl sloužit pro korekci opatření, která měly populaci hrabošů ochromit.

Obr. 15: Porost brambor připomíná sídliště s okny; zajímavé je, že všechny nory ústí na jihovýchodní stranu
Obr. 15: Porost brambor připomíná sídliště s okny; zajímavé je, že všechny nory ústí na jihovýchodní stranu

Obr. 16: Porost ozimé řepky s ohnisky populace hrabošů - podzim 2019
Obr. 16: Porost ozimé řepky s ohnisky populace hrabošů - podzim 2019

Obr. 17: Ohniska kolonií hrabošů v ozimé pšenici - podzim 2019
Obr. 17: Ohniska kolonií hrabošů v ozimé pšenici - podzim 2019

Přehled opatření

V následujících bodech popisujeme postup, který se jeví jako vhodný pro polní kultury:

  1. důsledná likvidace všech rostlinných zbytků na polích, ale i na přilehlých pozemcích - drcení posklizňových zbytků, mulčování travnatých ploch lemujících pozemky;
  2. podmítka provedená do hloubky 20 cm s důrazem také na zorání ploch co nejblíže krajům pole, neponechat nezorané travnaté kraje cest, které jsou plné nor;
  3. aplikace rodenticidu do nor v odstupu 2 týdnů od podmítky;
  4. hluboká orba nebo podrývání do hloubky 30–35 cm s následným válením rynglovacím válcem v odstupu 2–3 týdnů od předešlé aplikace přípravku;
  5. aplikace rodenticidu do zbylých ohnisek nor (ojedinělé případy) v odstupu 2 týdnů;
  6. předseťová příprava těžkými branami v polovině října;
  7. setí ozimů pokud možno v pozdnějším termínu výsevu (říjen);
  8. rozmístění dřevěných berliček a následné pravidelné kontroly porostů v intervalech 2– 3 týdnů.

Obr. 18: Porost ozimé pšenice založený po hluboké orbě - podzim 2019
Obr. 18: Porost ozimé pšenice založený po hluboké orbě - podzim 2019

Uvedená kombinace přístupů by měla zajistit potlačení populace hlodavců na minimální hodnotu. Zbývá však stále riziko, že se hraboši do porostů vrátí z neošetřených trvalých porostů a příkopů, které jsou však v současné době mimo možnosti našeho aktivního zásahu.

Práce vznikla s přispěním poznatků, získaných při provádění služby monitoring škodlivých organizmů MSD Fyto provozované Zkušební stanicí Kluky, s. r. o. v rámci území Čech a naším pracovištěm Agrotest Fyto, s. r. o. na území Moravy a Slezska.

Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek, Ing. Roman Vrbíček, Ing. Zdeněk Jergl, Ph.D., Ing. Markéta Hambálková, Ing. Simona Růžková, Mgr. Ivana Svačinová, Ph.D.
Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o., Agrotest fyto, s.r.o.

Související články

Škodcovia cesnaku a cibule

06. 07. 2020 Ing. Ján Tancik, PhD.; Ecophyta, s. r. o. Nitra Škůdci Zobrazeno 215x

Larvy stonkových krytonosců v roce 2020

26. 06. 2020 Ing. Milena Bernardová; ZS Kluky Škůdci Zobrazeno 397x

Přezimování kříska polního a WDV na ozimech

07. 06. 2020 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 271x

A ještě stále hraboš?

25. 05. 2020 Doc. RNDr. Marta Heroldová, Ph.D., Doc. Ing. Josef Suchomel, Ph.D., Mgr. Jan Šipoš, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Škůdci Zobrazeno 712x

Škůdci máku v jarním období

22. 05. 2020 Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Škůdci Zobrazeno 670x

Další články v kategorii Škůdci

detail