Preventivní a alternativní možnosti ochrany proti přenašečům virových chorob brambor

13. 05. 2025 Ing Petr Doležal, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 451x

Mšice patří do řádu Hemiptera, který se vyznačuje přítomností bodavě sacího ústního ústrojí. Toto ústrojí je uzpůsobeno k sání tekutin, přičemž u většiny mšic se jedná téměř výhradně o rostlinné šťávy, zejména z floému. Proto se mšice řadí mezi významné škůdce zemědělských plodin, neboť nejen oslabují rostliny svým sáním, ale především přenášejí závažné virové choroby. Na světě bylo dosud popsáno více než 5 000 druhů mšic, které se vyskytují v různých ekosystémech a adaptovaly se na širokou škálu hostitelských rostlin.

Na žlutých miskách typu Lamberse je sledován nálet mšic

V ČR bylo zaznamenáno kolem 900 druhů mšic. Pro jejich morfologickou identifikaci se využívá především přítomnost a tvar sifunkulí - párových trubicovitých výběžků na zadečku, které jsou pro každý druh charakteristické. Tyto struktury hrají důležitou roli i v obraně mšic. Mšice jimi vylučují lepkavé voskovité látky, kterými mohou daného predátora zalepit a zároveň jimi varují ostatní mšice před nebezpečím. Tyto látky mohou působit i repelentně.

V porostech brambor se vyskytuje několik desítek druhů mšic, avšak z hlediska přenosu virových chorob jsou klíčové zejména 3 druhy. Nejvýznamnější z nich je mšice broskvoňová (Myzus persicae). Spolu s ní je důležitým přenašečem také mšice řešetláková (Aphis nasturtii). Obě tyto mšice šíří široké spektrum nebezpečných virů, mezi které patří virus Y bramboru (PVY), virus svinutky bramboru (PLRV), virus A bramboru (PVA), virus M bramboru (PVM) a virus S bramboru (PVS). Kromě těchto druhů hraje důležitou roli v přenosu viru Y a viru svinutky bramboru také mšice chmelová (Phorodon humuli), která může při zvýšeném výskytu významně přispět k šíření virových infekcí v bramborových porostech.

Virová svinutka bramboru (PLRV)

Reprodukce mšic zahrnuje jak pohlavní, tak nepohlavní rozmnožování, přičemž většina druhů využívá tzv. cyklickou partenogenezi, tzn. střídání obou způsobů v závislosti na ročním období. Většinu vegetační sezony (jaro až léto) se mšice množí nepohlavně živorodou partenogenezí. To znamená, že samice rodí geneticky identické jedince (výhradně samičky) bez nutnosti oplození samcem. Je zřejmé, že tento způsob rozmnožování je extrémně efektivní a zajišťuje vysoké počty jedinců během vegetace. Samice navíc nerodí vajíčka, ale přímo živé larvy (nymfy), které se okamžitě začínají živit a po několika dnech dospívají. Během podzimu, kdy jsou kratší dny, dochází ke změně reprodukční strategie. Mšice přecházejí k pohlavnímu rozmnožování, aby zajistily přežití druhu v nepříznivých podmínkách zimy. Začnou se objevovat okřídlené generace (samci a samice), které migrují na vhodné rostliny. Dochází k páření a samičky následně kladou oplozená vajíčka, která jsou odolná proti chladu a nepříznivým podmínkám. Ty potom přežívají zimu. Na jaře se z nich líhnou nové zakladatelky (fundatrix), které opět zahájí partenogenetický cyklus. Během jejich vývoje dochází také u řady druhů mšic ke střídání hostitelů (heterogonie). Například pro mšici broskvoňovou je primárním hostitelem většinou dřevina, především broskvoň. Zde kladou vajíčka a přezimují. Na jaře se líhnou samice, které migrují na sekundární hostitele, mezi které patří i brambory, kde se opět množí partenogenezí. Na podzim se následně vracejí zpět na primární hostitele a přecházejí na pohlavní rozmnožování.

Z uvedených údajů vyplývá, že se mšice vyznačují vysokou reprodukční schopností a rychlým šířením, což z nich činí obtížně regulovatelné škůdce. Vzhledem k tomu, že virové choroby nelze léčit, je ochrana porostů před přenašeči virových chorob klíčovým prvkem pro udržení optimálního zdravotního stavu množitelských porostů brambor. Vzhledem k neustálému snižování počtu účinných látek v registru přípravků proti přenašečům virových chorob se neustále zvyšuje význam preventivních opatření, které omezují přenos virových chorob.

Základní preventivní opatření

1) Významným opatřením pro produkci zdravé sadby je administrativní opatření, které stanovuje uzavřené pěstební oblasti, které jsou specifikovány v příloze 2 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tyto oblasti se vyznačují příznivými klimatickými a půdními podmínkami a zároveň nižším výskytem přenašečů virových chorob. Veškeré brambory zde pěstované, včetně těch od menších pěstitelů, musí pocházet z uznané sadby, tedy ze základního nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu.

2) Důležité je i dodržování izolačních vzdáleností mezi množitelskými porosty a ostatními plochami s bramborami z důvodů snadné migrace mšic na poměrně velké vzdálenosti. Z tohoto důvodu je určena minimální vzdálenost od běžně pěstovaných brambor s výskytem virových chorob nad 10 % podle daného stupně množení 100–500 m. Důležitá je také konkrétní lokalita. V otevřených a větrných polohách je nálet mšic do porostů, a tím i přenos virů, obvykle nižší.

3) Zásadní roli v ochraně porostů brambor hraje využití zdravého sadbového materiálu, správné agrotechnické postupy a eliminace zdrojů infekce. Jedním z nejúčinnějších opatření je použití certifikované sadby, která by měla zaručovat, že hlízy nejsou infikovány virovými patogeny v takovém rozsahu, který by překračoval stanovené limity dle stupně množení. Certifikovaná sadba pochází z kontrolovaných množitelských porostů a prochází testováním na přítomnost virů. Naopak použití vlastní sadby bez ověření zdravotního stavu představuje významné riziko šíření virových chorob.

4) Napadení virovými chorobami lze výrazně ovlivnit volbou odrůd, mezi kterými jsou velké rozdíly v odolnosti vůči virovým chorobám. Odolné odrůdy výrazně snižují riziko šíření virových chorob. Naopak citlivé odrůdy mohou být snadno infikovány a k výraznému přenosu v porostu i mezi porosty brambor může docházet i při relativně nízkém výskytu přenašečů virových chorob. Dále hraje roli i rychlost růstu a ranost odrůdy. Rané odrůdy mohou uniknout hlavnímu období aktivity mšic, a tím snížit pravděpodobnost infekce.

5) Další způsob, jak omezit přenos virových chorob, je urychlení růstu bramborových rostlin, kdy právě v počátečních růstových fázích je bramborová rostlina vůči přenosu virových chorob nejcitlivější. Toho můžeme docílit jednak biologickou přípravou sadby, tzn. jejím předklíčením nebo narašením a volbou vhodné agrotechniky.

6) Dalším důležitým krokem, který nabývá na významu, je provádění negativních výběrů během vegetace, kdy se provádí vizuální kontrola množitelského porostu a odstraňování rostlin s příznaky virových infekcí. Touto metodou můžeme zásadně omezit zdroje infekce, a tím snížit pravděpodobnost přenosu viru na zdravé rostliny. Bohužel tato metoda v současné době není uplatňována v takovém rozsahu, který by byl potřeba. Hlavním důvodem je nedostatek pracovní síly. K větší výkonnosti a ulehčení práce existují tzv. selekční stroje, které pracují na různých principech vyhodnocení napadených rostlin. V našich podmínkách se používaly v 80. letech minulého století. Aktuálně se však z více důvodů nepoužívají.

7) V množitelských porostech je také nezbytné se věnovat intenzivnímu odplevelení pozemků, kdy tímto opatřením můžeme omezit výskyt dalších druhů mšic, které se na plevelech vyskytují a mohou být potencionálními přenašeči.

8) Důležité je také zapojení porostu, protože v mezerovitých porostech je přenos virů intenzivnější.

9) Předčasné ukončení vegetace, ať už mechanické nebo chemické, je zásadním opatřením v ochraně porostu proti šíření virových chorob. Situaci však komplikuje plánované ukončení registrace přípravků na bázi diquatu (např. Reglone), které se vyznačovaly rychlou a účinnou desikací. Náhradní desikanty působí pomaleji, což často vede k nedostatečnému zaschnutí natě a jejímu následnému obrůstání. Množitelé proto musí počítat s dodatečným použitím insekticidů proti mšicím, aby omezili riziko šíření virů v obrostech.

10) K zamezení dalšího přenosu virových chorob přispívá i včasná sklizeň po desikaci nebo rozbití natě.

Díky kombinaci výše uvedených opatření lze výrazně snížit riziko šíření virových chorob v porostech brambor.

Alternativní způsoby ochrany množitelských porostů

Kromě chemické ochrany je v současné době, kdy dochází, jak už bylo zmíněno, k výraznému úbytku účinných látek, nutné zvažovat i využití alternativních metod ochrany množitelských porostů. V rámci výzkumného projektu NAZV QK22010194 „Integrovaná ochrana vůči přenašečům virových chorob v sadbových bramborách a dalších plodinách“ ve VÚB probíhá ověřování některých alternativních postupů.

Slaměný mulč

Slaměný mulč se využívá zejména proto, že snižuje nálet mšic do porostu, a tím se omezuje přenos virových chorob. Mulč tvoří pro mšice optickou bariéru. Díky tomu se nálet výrazně snižuje, a tím dochází k výraznému omezení rizika dalšího šíření virových infekcí. Vliv slaměného mulče na nálet mšic je ukončen jeho překrytím bramborovou natí. Toto opatření se provádí v kombinaci s aplikací insekticidů, v ideálním případě s aplikací minerálních olejů, o kterých je pojednáno níže.

Optimální dávka suché a čisté obilné slámy se pohybuje okolo 5 t/ha. Pro dosažení maximálního účinku se slaměný mulč aplikuje v tenké rovnoměrné vrstvě o tloušťce maximálně do 5 cm. Tato vrstva zajišťuje optimální ochranu proti mšicím a zároveň nebrání dostatečnému provzdušnění půdy. Příliš silná vrstva nekvalitní slámy může zapříčinit druhotné problémy s rozvojem houbových chorob jako je vločkovitost hlíz nebo stříbřitost slupky. V zemědělské praxi v ČR lze prozatím k rozvrstvení slámy používat improvizovaná zařízení, jako jsou rozmetadla nebo nastýlací vozy, protože speciální aplikátory pro tento účel u nás zatím nejsou k dispozici. Pro ochranu množitelských porostů proti mšicím je vhodná na cca 10 cm řezaná nebo lámaná sláma z obilnin (pšenice, ječmen). Při výběru slámy je důležité dbát na její kvalitu. Sláma by měla být čistá, bez výskytu plísní, které by mohly negativně ovlivnit změnu barvy do šedých odstínů.

Slaměný mulč má také řadu dalších pozitivních efektů, jako jsou regulace teploty a vlhkosti půdy, což zlepšuje mikroklimatické podmínky pro růst rostlin a zvýšení výnosu. Potlačuje růst plevelů, a tím dochází k omezení výskytu dalších druhů mšic, které se na plevelech vyskytují, a mohou být dalšími potencionálními přenašeči. Po rozkladu navíc přispívá ke zlepšení půdní struktury a úrodnosti.

Poloprovozní pokus se slaměným mulčem, uprostřed žlutá miska typu Lamberse pro sledování náletu mšic

Pro slaměný mulč je vhodná řezaná nebo nalámaná sláma na délku cca 10 cm

Slaměný mulč musí být aplikován ještě před vzejitím porostu

Vliv slaměného mulče končí v době, kdy je přkryt bramborovou natí

Zakládání maloparcelkového pokusu se slaměným mulčem (Valečov)

Minerální oleje

Další alternativní metodou ochrany množitelských porostů je aplikace minerálních olejů. Minerální oleje používané k ochraně brambor proti přenašečům virových chorob se získávají rafinací ropy. Proces zahrnuje několik fází, které vedou k odstranění nežádoucích složek a získání vysoce čistých olejových frakcí vhodných pro použití v zemědělství.

Tyto oleje fungují na několika úrovních. Oleje vytváří na listech tenký film, který ztěžuje mšicím přistávání a přichycení se na listu, a zároveň vytváří fyzickou překážku pro stilet, kterým mšice sají. Následně, pokud je tento olejový film mšicí, resp. jejím stiletem překonán, dochází k jeho mechanickému zalepení, což zabraňuje dalšímu sání, a tím i přenosu virů. Kromě této přímé bariéry vykazují minerální oleje také repelentní účinek. Dále se ukazuje, že minerální oleje mají i mírně toxický účinek na hmyz, čímž přispívají k celkovému snížení populační hustoty přenašečů virových chorob. Minerální oleje jsou registrovány v řadě bramborářsky vyspělých zemích. Bohužel v ČR prozatím chemické firmy, vzhledem k malým plochám množitelských porostů, o jejich registraci nejeví příliš zájem.

Bílá netkaná textilie

Netkaná textilie se v pěstování brambor primárně využívá k ochraně raných odrůd v počátečních růstových fázích před nízkými teplotami a přízemními mrazíky. Velké využití má u nás například v ranobramborářské oblasti v Polabí. V počátečních růstových fázích pomáhá také udržovat stabilní mikroklima kolem rostlin, což podporuje rychlejší a rovnoměrnější růst.

V ochraně proti přenašečům virových chorob slouží jako přirozená bariéra. Z toho plyne, že klíčovým faktorem je precizní utěsnění textilie tak, aby se pod ní mšice nebo jiní vektoři virových chorob nedostali. Pokud by se i přesto dostali dovnitř, mohlo by dojít k jejich přemnožení a v případě výskytu virózních rostlin pod textilií pak dojde k nekontrolovatelnému šíření daného viru. Navíc při přemnožení mšic může být ovlivněn i výnos hlíz, a to vlastním sáním mšic na listech nebo i zvýšenou produkcí medovice. Oba tyto faktory při nadměrném výskytu mšic oslabují vitalitu rostlin.

Dalším důležitým faktorem je správné načasování odstranění textilie. Pokud je ponechána příliš dlouho, může pod ní vzniknout nevhodné mikroklima s nadměrnou vlhkostí a vysokými teplotami, což může vést k rozvoji houbových a bakteriálních chorob, jako je plíseň bramboru, a negativně ovlivnit růst hlíz a následně jejich výnos. Většinou se doporučuje její sejmutí v době, kdy se denní teploty drží trvaleji nad 20 °C, resp. pod textilií stoupají ke 30 °C. Během vegetace se také musí průběžně kontrolovat její stav, především utěsnění a případná poškození zvěří, kdy tato poškození musí být neodkladně utěsněna. Netkaná textilie se také obtížněji aplikuje na rozsáhlejší porosty. Proto se její využití v množitelských porostech brambor omezuje především na menší pěstební plochy, především pro nejcitlivější odrůdy vůči virovým chorobám. Samozřejmě ihned po sejmutí textilie musíme zahájit insekticidní ochranu proti přenašečům.

Pod netkanou textilií může dojít při vhodných podmínkách a špatném umístění k nekontrolovatelnému množení mšic

Výsledky pokusů

Od roku 2022 probíhají v rámci úkolu NAZV QK22010194 „Integrovaná ochrana vůči přenašečům virových chorob v sadbových bramborách a dalších plodinách“ souběžně přesné polní pokusy ve výzkumné stanici VÚB ve Valečově a poloprovozní pokusy v oblasti Dušejova (okres Jihlava, Kraj Vysočina) s využitím slaměného mulče.

Dosavadní tříleté výsledky jednoznačně potvrzují, že aplikace slaměného mulče výrazně snižuje celkový nálet mšic do porostů brambor, čímž významně omezuje přenos virových chorob. Bylo pozorováno zásadní snížení výskytu mšice broskvoňové, která je, jak již bylo zmíněno dříve, jedním z hlavních přenašečů bramborových virů, jako jsou PVY, PLRV a další. Sledování náletu mšic probíhalo na žlutých miskách typu Lamberse, které byly umístěny na obou lokalitách vždy ve variantě se slámou i ve variantě bez slámy.

Porovnání celkového náletu mšic na jednotlivých variantách v daných lokalitách v letech 2022–24 je uvedeno v grafech 1 a 2. Z těchto výsledků je zřejmý vliv slaměného mulče na nálet mšic do porostů brambor, kdy došlo vlivem tohoto opatření k jeho zásadnímu snížení. Pokud snížení množství mšic zachycených na žlutých miskách přepočteme na procenta, zjistíme, že došlo za sledované 3leté období ke snížení celkového náletu mšic na lokalitě Valečov o 37,5 % a celkového náletu mšice broskvoňové o 70,6 %. V poloprovozních pokusech pak došlo za toto období ke snížení celkového náletu mšic o 56,2 % a celkového náletu mšice broskvoňové o 94,3 %.

Kromě slaměného mulče byla ve Valečově testována i řada dalších možností ochrany množitelských porostů proti mšicím. Mimo stávající možnost insekticidní ochrany byly testovány i varianty, kde byl použit minerální olej, a to ať samostatně nebo v kombinaci s insekticidy, popř. se slaměným mulčem. Hodnocení bylo provedeno na 2 odrůdách brambor - Carrera, která je vysoce náchylná k PVY, a Rosara, kterou řadíme mezi odolnější odrůdy. V případě odrůdy Carrera byla do pokusu záměrně zařazena sadba s vysokou virovou zátěží, aby bylo možné lépe posoudit účinnost jednotlivých ochranných opatření. Minerální olej byl aplikován v dávce 1,0 l/ha a den. Tento způsob ochrany se ukázal jako velmi efektivní.

Pro vyhodnocení účinnosti navržených opatření byly prováděny jak posklizňové zkoušky z hlíz, tak průběžné zkoušky ve vegetaci z listů, které byly odebírány v období zapojení porostu mezi řádky, kdy končí vliv slaměného mulče. Odebrané vzorky byly testovány metodou ELISA na přítomnost především viru Y (PVY). Pro vyhodnocení alternativních možností ochrany množitelských porostů proti mšicím uvádíme výsledky z průběžných testů z roku 2024. Grafy 3 ukazují významné rozdíly mezi jednotlivými variantami ochrany. Z těchto výsledků je zřejmé, že se mulčování projevilo jako účinný způsob prevence šíření virové infekce. Navíc v kombinaci s minerálním olejem je dosahováno nejlepších výsledků. Samozřejmě nejlepší variantou byla varianta s netkanou textilií, avšak její praktické využití vyžaduje pečlivé plánování a přesné technologické postupy. Výsledky testů potvrzují, že kombinace mechanické a chemické ochrany může významně omezit šíření virových chorob v porostu.

Graf 1: Sledování vlivu slaměného mulče na celkový nálet mšic na žlutou misku typu Lamberse (přesné polní pokusy; Valečov, 2022–24)

Graf 2: Sledování vlivu slaměného mulče na celkový nálet mšic na žlutou misku typu Lamberse (poloprovozní pokusy; Dušejov, 2022–24)

Graf 3: Napadení rostlin PVY - průběžné zkoušky z listů (Valečov, 8. 7. 2024)

Závěr

Výsledky pokusů jednoznačně potvrzují, že správná volba kombinace preventivních a ochranných opatření hraje klíčovou roli v omezení šíření virových chorob v porostech brambor. Jejich význam narůstá tím více, čím rychleji dochází k redukci účinných a rychle působících insekticidů.

Jako velmi efektivní metoda ke snížení počtu přenašečů virových chorob se osvědčil slaměný mulč, jehož účinek byl nejvýraznější u mšice broskvoňové. Využití slaměného mulče se jeví jako perspektivní cesta k omezení virových chorob, zejména u citlivých odrůd. V některých zemích se již toto opatření začalo uplatňovat v praxi. Výsledky zároveň poukazují na zásadní nedostatek registrace minerálních olejů v ČR, přestože v řadě zemí s rozvinutým bramborářstvím tvoří nedílnou součást ochrany množitelských porostů.

Do budoucna bude zcela nezbytné pokračovat ve výzkumu těchto metod a zaměřit se na jejich kombinaci s dalšími inovativními přístupy, včetně šlechtění geneticky odolných odrůd. Určitou výzvou v současné „zelené“ době je pro chemické firmy a výzkumná pracoviště hledání vhodných bioinsekticidů, které by měly buď okamžitou účinnost na mortalitu mšic nebo jim účinně zabraňovaly v přenosu virových chorob.

Mozaika a kadeřavost listů způsobena PVY

Zpracováno s podporou projektu NAZV QK22010194 a institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace reg. č. MZE-RO1625

Ing Petr Doležal, Ph.D., Ing. Ervín Hausvater, CSc., Bc. Anna Šedová; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.,
Ing. Petr Sedlák, Ph.D., Ing. Vladimíra Sedláková, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze