Přípravky a metody pro ochranu v ekologické a bezreziduální produkci

09. 05. 2018 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o. Škůdci Zobrazeno 5763x

Biopěstitelé, a také sadaři zaměření na ovoce určené na dětskou výživu se neobejdou bez možnosti využití účinných nechemických metod ochrany. Příznivou zprávou je, že v současné době máme k dispozici poměrně bohaté spektrum alternativ schopných plnohodnotně nahradit tradiční chemické pesticidy, i když principy účinku i zacházení s těmito přípravky bývají od běžných pesticidů odlišné.

V obecném měřítku se především jedná o následující skupiny metod či přípravků: biopreparáty, botanické insekticidy, elicitory, rostlinné oleje, feromony a minerální látky. Zvláštní kategorii tvoří tzv. attract & kill metody, které představují kombinaci atraktantu (feromon, potravní návnada) selektivně lákajícího cíleného škůdce a účinného přírodního insekticidu, který slouží k usmrcení hmyzu.

Biopreparáty

Přípravky na bázi Bacillus thuringiensis

Patogenita mikroorganizmu pramení z přítomnosti tzv. δ-endotoxinu působícího ve střevě hmyzu. Účinek bakteriálních přípravků je výhradně požerový, podmíněný zkonzumováním určitého množství ošetřené biomasy škůdcem. Využíváno je několik poddruhů patogenu s odlišným spektrem citlivých skupin hmyzu: B. thuringiensis ssp. kurstaki a B. t. ssp. aizawai účinkují proti housenkám motýlů, B. thuringiensis ssp. tenebrionis nachází uplatnění proti některým broukům (např. květopasu jabloňovému) a B. thuringiensis ssp. israelensis má potenciální využití proti dvoukřídlému hmyzu. V ovocnářství nalezly své místo především B. thuringiensis ssp. kurstaki a ssp. aizawai v ochraně proti polyfágním listožravým housenkám, slupkovým a pupenovým obalečům a doplňkově i proti obaleči jablečnému. Zde je ale lepší upřednostnit entomopatogenní viry či metodu matení (viz dále).

Účinnost B. thuringiensis je dostatečná za teplotních podmínek, kdy probíhá aktivní žír housenek; v extrémně horkých dnech se však efekt zásahu snižuje. δ-endotoxiny jsou selektivní vůči přirozeným nepřátelům a včelám.

Využívání přípravků na bázi B. thuringiensis sahá poměrně do vzdálené historie - první komerční formulace vznikla již ve 40. letech 20. století. B. thuringiensis ssp. kurstaki byl objeven na konci 60. let a je základem dosud využívaných produktů. V nových komerčních podobách (Lepinox Plus) je obsažen stejný kmen, ale s odlišným spektrem produkovaných endotoxinů, které rozšiřují výběr citlivých druhů škůdců.

Přípravky na bázi B. thuringiensis ssp. kurstaki jsou účinným prostředkem proti slupkovým obalečům a dalším listožravým housenkám

Entomopatogenní viry

V ochraně sadů jsou úspěšně využívány dva druhy entomopatogenních virů z čeledi Baculoviridae, a to virus granulózy obaleče jablečného (CpGV) a virus granulózy obaleče zimolezového (AoGV). Vznik těchto přípravků můžeme považovat ze jeden z největších úspěchů vývoje metod biologické ochrany ovoce. CpGV, významnější z obou zmíněných virů, se v komerční podobě objevil na trhu již roce 1988 (Madex, Andermatt Biocontrol AG) a po 10 letech bylo tímto virem (včetně konkurenčních produktů) ošetřeno v Evropě 100 tis. ha sadů. Pokud se týká mechanizmu a spektra účinku, CpGV působí požerově na obaleče jablečného, slaběji i na další druhy (obaleč východní, obaleč švestkový a obaleč hrachový).

Virus je uložen v proteinovém obalu, k jehož narušení dojde v silně alkalickém prostředí (pH>10,0). Takové podmínky se nacházejí uvnitř zažívacího traktu housenky, takže virus se aktivuje bezprostředně po pozření virové částice. Během 2–4 dnů virus zasáhne většinu orgánů hostitele a larva přestane přijímat potravu. Po úhynu organizmu dojde k uvolnění milionů nových virů do prostředí a k infikování dalších larev. Laboratorní testy prokazují, že 1–2 přijaté virové částice na 1 larvu vedou k 50% mortalitě v populaci. Účinnost lze proto srovnat s běžnými insekticidy; nutná je však přesná signalizace ošetření, kterou směrujeme na počátek líhnutí housenek.

Virové částice mají lipofilní charakter, což umožňuje jejich adhezi k voskovým povrchům plodů i listů a odolnost proti dešti. Viry jsou však citlivé k UV záření, takže v době slunného letního počasí musíme aplikace provádět častěji. Po pozření inokula může housenka před úhynem způsobit povrchový požerek, k jehož zahojení je potřebný růst plodu. Z tohoto důvodu je výhodnější využití CpGV na první generaci škůdce. Obaleč jablečný je bohužel schopen selektovat populace rezistentní vůči dlouhodoběji používaným kmenům CpGV, kdy postupně na konkrétní lokalitě dochází ke snižování účinnosti viru. Riziku jsou vystaveni především ekologičtí pěstitelé, kde je výběr možností ochrany užší, než v integrované produkci. Řešením je zařazení odlišných kmenů CpGV do postřikového plánu, ideálně v kombinaci s metodou matení nebo aplikací spinosadu v době největšího tlaku škůdce.

AoGV, používaný proti obaleči zimolezovému, má obdobný mechanizmus účinku jako CpGV, ale působí pomaleji a housenky mohou před úhynem ještě způsobit škodu. Virus má ale schopnost setrvávat v populaci hostitele a přenášet se z generace na generaci, takže aplikace mívají dlouhodobý efekt a vedou k vymizení obaleče zimolezového v dané lokalitě.

Oba zmíněné entompatogenní viry jsou zcela selektivní k necílovým organizmům včetně přirozených nepřátel a opylovačů. Tato vlastnost však není vždy vnímána pozitivně, neboť musíme individuálně zasahovat proti slupkovým obalečům a dalším škůdcům, což do jisté míry může zvýšit náklady na ochranu. Tato dílčí nevýhoda platící i pro jiné biologické metody je však zcela vyvážena přínosem pro životní prostředí a pro zdravotní bezpečnost produkce. Viry snášejí úzké rozpětí pH (v neutrální oblasti), a tak mají omezené využívání v tank-mixech. Zcela nespornou výhodou je fakt, že viry nezanechávají žádná rezidua, nejsou předmětem opatření v souvislosti s vodními zdroji a nevykazují žádná rizika vůči lidskému organizmu.

Přípravky na bázi B. thuringiensis ssp. kurstaki jsou účinným prostředkem proti slupkovým obalečům a dalším listožravým housenkám

Housenka obaleče jablečného napadená virem granulózy obaleče jablečného

Entomopatogenní houby

Z patogenů houbového původu se v ochraně sadů uplatňují některé vřeckovýtrusné houby (Ascomycota), z nichž je nejznámější Beauveria bassiana. Je virulentní k širokému spektru druhů hmyzu, jenž alespoň část svého vývoje prodělává v půdě nebo v místech uchovávajících vyšší vlhkost (úkryty pod kůrou apod.). B. bassiana je k dispozici v komerční podobě pro ochranu proti vrtuli třešňové, avšak její účinnost je závislá na klimatických podmínkách v době aplikace (spory k šíření potřebují vysokou vlhkost).

Z dalších entomopatogenních hub potenciálně využitelných v sadech je možno jmenovat druhy Beauveria brongniartii, Metarhizium anisopliae a Isaria fumosorosea. I zde je účinnost podmíněna mikroklimatickými podmínkami.

Hlístice Heterorhabditis bacteriophora

Jedná se o půdní entomoparazitické hlístice využívané proti larvám brouků z čeledi nosatcovitých (lalokonosci rodu Otiorhynchus) škodících na kořenech rostlin. Háďátko vykazuje patogenitu i k dospělcům. Háďátka ihned po aplikaci aktivně vyhledávají hostitele, do něhož pronikají přirozenými tělními otvory. Hmyz není usmrcen přímo háďátky, ale symbiotickými baktériemi (Photorhabdus luminescens), které se uvolňují z trávicího ústrojí parazita. Účinnost je závislá na vlhkosti půdy a její teplotě (nad 12 °C). Těžiště využití přípravků je v ošetření substrátů pro sadbu.

Spinosad

Jde o produkt fermentačního procesu spojeného s aktinomycetou Saccharopolyspora spinosa. Zahrnuje dvě složky, spinosyn A a spinosyn D. Vykazuje požerový i kontaktní účinek - požerový efekt je však 5–10× vyšší. Ovlivňuje aktivitu acetylcholinesterázy (působí přes nervový systém obdobně jako neonikotinoidy). Má širokospektrální a velice razantní účinek a larvicidně je používán proti housenkám motýlů a merám, jako adulticid proti broukům (květopas, zobonosky). Není však účinný proti mšicím. Díky rychlému odbourávání má spinosad nízké riziko výskytu reziduí v plodech, avšak jako látka je monitorován a může být problémem v produkci na export do zemí, kde spinosad není povolen k použití v bioprodukci (Německo). Negativem je také toxicita spinosadu k necílovým druhům členovců, zejména k blanokřídlým parazitoidům, škvorům a bohužel i ke včelám. Příliš časté aplikace nebo nevhodně zvolené termíny zásahů mohou způsobit narušení přirozené rovnováhy v sadech.

Roztoč Typhlodromus pyri

Jedná se o dravého roztoče tradičně využívaného v ovocnářství a ve vinohradech v ochraně proti sviluškám. Je velký asi 0,6 mm, oproti fytofágním druhům je mnohem pohyblivější a vizuálně odlišný. V jeho jídelníčku kromě svilušek nalezneme i další skupiny roztočů, jako jsou hálčivci a vlnovníci, kde je ale biologická regulace méně efektivní, a to kvůli skrytému způsobu života těchto druhů. Jedna samice vysaje během jednoho dne 8 dospělých svilušek nebo několik set hálčivců. Po spotřebování živé kořisti je T. pyri dočasně schopen přijímat alternativní potravu (pylová zrna, hyfy hub). Jedná se o velmi odolný a přizpůsobivý druh, což postupně umožnilo jeho uplatnění v komerčním měřítku. Po introdukci zůstává stálým obyvatelem sadů, kde přezimuje a je schopen se množit. K tomu ovšem potřebuje určitou míru výskytu svilušek, takže nešetrné akaricidní zásahy mohou vést k poškození populace dravého roztoče.

K biologické regulaci svilušek dochází postupně po introdukci T. pyri, jež se provádí prostřednictvím plstěných pásek obsahujících oplozené samičky. Pásky se umisťují na kosterní větve či kmínky v hustotě odpovídající 3–5 tisíc jedinců/ha. K introdukci je vhodné období po sklizni (září až listopad) nebo počátek jara.

Roztoč je poměrně odolný vůči většině pesticidů, avšak pro jeho ideální uplatnění jsou vhodné systémy ochrany založené na přístupech šetrných k necílovým organizmům.

Mikroorganizmy v ochraně proti patogenům

Za zmínku stojí např. houba Aureobasidium pullulans využívaná proti bakteriální spále růžokvětých, proti skládkovým patogenům, a také plísni šedé ve vinohradech. Obdobným příkladem jsou půdní antagonistické houby Trichoderma spp. nebo Bacillus subtilis podporující růst a vitalitu kořenů rostlin. Další strategií je inokulace mykorhizní houby Glomus intraradices u sazenic révy vinné. V ochraně jahod proti patogenům se využívá houba Pythium oligandrum.

Botanické insekticidy

Botanické insekticidy zahrnují skupinu přírodních látek rostlinného původu, které vykazují různorodou biologickou aktivitu na škůdce a jejich vývojová stadia. Účinky zdrojových rostlin, z kterých tyto látky získáváme, byly známy již před mnoha staletími a současná civilizace je pouze dokázala převést do formulací vhodných pro moderní intenzivní zemědělství.

Azadirachtin

Azadirachtin pochází ze semen tropické rostliny Azadirachta indica. Zahrnuje kombinaci různých mechanizmů účinku (repelent, antifeedant, omezení reprodukce, zastavení vývoje). Má široké spektrum účinnosti; v sadech se uplatňuje hlavně proti mšicím, ale uváděna je i účinnost proti sviluškám.

Insekticidní efekt je oproti chemickým aphicidům pomalejší a ošetření musíme provést včas, nejlépe v průběhu líhnutí prvních jedinců ze zimních vajíček, což je zpravidla ještě před květem (růžové poupě až balónek). Výroba azadirachtinu ze semen zdrojové rostliny je velice nákladná a odtud pramení i vyšší cena produktů s touto účinnou látkou (u nás na trhu NeemAzal T/S). V současné době je to však téměř jediná možnost, jak v ekologické produkci řešit přímou ochranu proti mšicím.

Quassin, neoqassin

Quassin a neoqassin jsou kontaktní a požerové insekticidní látky obsažené ve dřevě jihoamerického keře hořkoně obecné (Quassia amara). V ČR je v komerční podobě k dispozici pouze dřevní štěpka, ze které si pěstitel podle návodu připraví výluh.

Quassia amara se především využívá jako larvicid proti pilatce jablečné a proti pilatkám na slivoních a při vyšších dávkách je rovněž účinná proti mšicím. Larvicidní účinnost proti pilatkám je překvapivě vysoká a v ideálních případech se blíží tradičně využívaným neonikotinoidům. Logicky očekávaný obdobný účinek proti vrtuli třešňové se však nepotvrdil. Vedlejší účinky na necílové organizmy nejsou u Q. amara zatím zdokumentovány; chemické analýzy ošetřeného ovoce naznačují delší perzistenci quassinu a neoquassinu ve srovnání s jinými botanickými insekticidy (azadirachtin, pyrethrum). Při aplikacích těsně před sklizní se mohou u ovoce projevit chuťové změny (hořkost).

Housenka obaleče jablečného napadená virem granulózy obaleče jablečného

Drť z tropické dřeviny Quassia amara, z níž se připravuje výluh s insekticidními účinky

Přírodní pyrethriny

Jedná se o přírodní látky způsobem účinku a širokospektrálností podobné syntetickým pyretroidům. Pyrethriny představují velmi účinné kontaktní nervové jedy a jejich zdrojem je kopretina starčkolistá (Chrysanthemum cinerariaefolium). Nezanechávají rezidua a mají nízkou toxicitu vůči teplokrevným organizmům.

Ke stinným stránkám pyrethrinů patří vedlejší účinky na přirozené nepřátele, což předurčuje jejich použití plánovat spíše na počátek sezony, např. proti květopasu jabloňovému nebo proti prvním objevujícím se mšicím, kdy v sadech ještě nebývají necílové organizmy tak aktivní.

Pongamia pinnata

Exktrakt z kožnatce vejčitého (Pongamia pinnata) funguje obdobně jako azadirachtin a lze jej využít proti mšicím, sviluškám i dalším druhům.

Rostlinné oleje a jejich deriváty

Účinek rostlinných olejů je zpravidla založen na fyzikálním mechanizmu působení. Kromě tradičního řepkového oleje, používaného zejména proti přezimujícím škůdcům, se v poslední době objevilo několik nových látek.

Jde např. o přípravky na bázi pomerančového oleje s vedlejším účinkem proti merám, sviluškám, mšicím apod.

Mnohostranné využití také nachází draselné mýdlo z kokosového oleje (Cocana), jež je např. vynikajícím podpůrným prostředkem v ochraně proti vlnatce krvavé.

Ochranu sadů zpravidla zahajujeme ošetřením oleji proti přezimujícím škůdcům - v tomto případě jde o vajíčka mšic

Jednou z mála možností přímé ochrany proti merám na hrušních v ekologických sadech je využití přípravků na bázi pomerančového oleje

V období masívního výskytu vlnatky krvavé je účinným podpůrným opatřením aplikace draselného kokosového mýdla

Feromony

Kromě tradičního využívání v monitoringu výskytu škůdců, převážně motýlů, nabízejí feromony i možnost efektivního využití v přímé ochraně.

Metoda dezorientace – matení

Tento postup, nazývaný metoda dezorientace nebo metoda matení, je zpravidla založen na celoplošné aplikaci speciálních odparníků, které uvolňují samičí feromon. Princip spočívá v tom, že samci nejsou schopni najít feromonovou stopu (vlečku) „volající“ samičky v uměle vytvořené feromonové cloně, což snižuje pravděpodobnost páření a rozmnožování.

Vývoj metody prošel poměrně složitým procesem, protože se zpočátku nedařilo najít takovou formulaci feromonu, jež by účinně dokázala redukovat populaci škůdců. Rozvoj urychlily potíže v konvenční i integrované produkci, kde se především v jabloních proti obaleči vlečnému začaly hledat alternativy nahrazující chemickou ochranu v případech, kde vznikala rezistence proti přípravkům, a také v souvislosti s narůstajícím tlakem na zdravotní bezpečnost ovoce. Metoda dezorientace se velmi intenzivně rozšířila během 90. let minulého století a po roce 2000 se stala pevnou součástí ochrany sadů významných hráčů na trhu, jako je třeba Itálie i další země.

Uživatelé metody si již na počátku musí uvědomit, že práce s touto technologií se liší od běžných aplikací insekticidů. Feromony fungují pouze na větších ucelených plochách (u obaleče jablečného nad 10 ha) a za nižší populační hustoty škůdce. Roli hraje i reliéf terénu, proudění vzduchu a rozdíly v chování cílených druhů (migrační schopnost samic). Účinnost metody zvyšují i protikroupové systémy. Základem je včasná aplikace feromonů, ke které musí dojít v dostatečném předstihu před začátkem letu a páření motýlů. U druhů s vysokou mobilitou samic (jako jsou například nesytky) jsou možnosti využití metody omezené a efekt je dlouhodobý. V případě obaleče jablečného musíme metodu zpravidla doplňovat korekčními insekticidními zásahy. Velmi dobře se feromonové matení osvědčilo proti obaleči švestkovému, kde za dostatečnou plochu považujeme 5 ha. Feromony jsou zcela selektivní k necílovým organizmům; feromonová clona však omezuje monitoring letu motýlů pomocí feromonových lapáků a v signalizaci je třeba vycházet z údajů na plochách bez feromonového matení anebo v lapácích využít odparníků s 10násobnou dávkou feromonů. Testováno je i využívání potravních atraktantů odchytávajících i samice.

Pro ekologickou produkci je tato metoda zcela klíčová v prevenci vzniku rezistence obaleče jablečného vůči přípravkům na bázi CpGV. Selekce nových účinných kmenů viru překonávajících rezistenci C. pomonella je omezená a sadař musí využívat všech dostupných metod v ochraně.

V integrované produkci jsou nyní feromony pevnou součástí ochrany v systémech zaměřených na ovoce určené na zpracování na dětskou výživu. Pokud se týká technického a komerčního provedení metody dezorientace, v praxi se nejvíce osvědčily produkty řady „Isomate“ firmy Shin-Etsu.

Isomate OFM rosso je využíván k ochraně proti obaleči švestkovému v rámci metody matení samců

Možnosti ochrany proti nesytce jabloňové jsou omezené - jednou z alternativ je odchyt dospělců do nádobových lapáků, kde je zkombinován feromon s potravní návnadou

Attract & kill metody

Zahrnuje různorodou skupinu metod založených na kombinaci více či méně selektivního atraktantu (feromon, potravní návnada) a složky usmrcující hmyz. Jedná se zpravidla o insekticid nebo samotnou potravní návnadu, pokud má tekutou formu a je umístěna v uzavřené nádobě.

Jako příklad lze uvést SpinTor Fly vhodný k ochraně proti vrtuli třešňové a metodu vychytávání nesytky jabloňové i nesytky rybízové do nádobových lapáků pomocí feromonů a kombinace džusu s pivem.

Elicitory

Tyto látky zvyšují přirozenou odolnost rostlin vůči patogenům. Po jejich aplikaci dojde k nastartování obranných fyziologických reakcí, a to v předstihu před výskytem patogenu. Aplikace se proto provádí preventivně v době předpokládaného infekčního tlaku.

Alginure

Do této kategorie patřil velice zdařilý přípravek (registrovaný jako pomocná látka) Alginure, jenž obsahoval směs výtažků z mořských řas, aminokyselin a fosfonátů. Přítomnost fosfonátů však byla předmětem kritických diskuzí, jež nakonec vyústily z vyřazení přípravku z ekologického zemědělství. Potíže jsou i v produkci na dětskou výživu, neboť při analýze reziduí nelze fosfonáty odlišit od některých pesticidů.

V ovocnářství je těžiště využití přípravku v ochraně proti strupovitosti jabloně (ošetření během květu a po odkvětu) a v prevenci výskytu dalších patogenů. Alginure po aplikaci působí aktivaci řady obranných biochemických mechanizmů, nejrychleji (v řádech hodin) tvorbu peroxidu vodíku, následně kyseliny salicylové, PR proteinů a nakonec i fytoalexinů. S určitým zjednodušením lze říci, že pomocí přípravku se rostlina po biochemické stránce připraví na výskyt patogenu, jemuž je schopna lépe odolat v případě bezprostředního vzniku infekčních podmínek. Nyní je hledána alternativa, jež by nahradila tento produkt v ekologických sadech.

Jílovité minerály

Mezi specifické podpůrné látky jsou také zařazovány jílovité minerály kombinované s biogenními látkami. Např. účinnými složkami přípravku Myco-Sin je směs bauxitových hornin s přídavkem deaktivovaných kvasnic a výtažků z přesličky. Působí preventivně posílením odolnosti rostlin proti houbovým chorobám. Po aplikaci dochází ke zvýšení produkce fenolických sloučenin a posílení obranných reakcí rostliny, dále ke zpevnění povrchu listů a změně pH povrchu listů. Je omezeno klíčení spor a jejich pronikání do rostliny. Myco-Sin se používá preventivně před nástupem infekce, především proti původcům skládkových chorob, k ochraně před strupovitosti jabloně a bakteriální spálou.

Kokosové mýdlo

Specifickou účinnost proti houbovým patogenům ovoce vykazují i draselné soli mastných kyselin obsažených v kokosovém mýdle (Cocana), jež je využívané v ochraně proti houbovým chorobám a sazovitosti.

Anorganické látky

Z anorganických látek mají v ochraně ovoce dlouhou tradici přípravky na bázi síry a mědi; k novějším patří uhličitany.

Koloidní síra

Koloidní síra působí kontaktně a preventivně proti padlí, strupovitosti a dalším patogenům. Síra je účinná od 15 °C; nad 25 °C je ve vyšších dávkách fytotoxická. U síry je rovněž známý akaricidní účinek, takže fungicidní systémy s touto látkou pomáhají redukovat výskyty svilušek - účinnost zvyšuje přídavek pomerančového oleje.

Polysulfid vápenatý

Nezastupitelné jsou fungicidy na bázi polysulfidu vápenatého využívané proti strupovitosti v případě dlouhodobých srážek, kdy dochází ke kontinuálnímu výskytu infekcí. Polysulfid je aplikován na mokrý list v rámci tzv. stop ošetření (= zabránění klíčení spor) při BSET(h) 0 = 120–300 °C, což umožňuje zásah v době, která není vhodná pro použití ostatních přípravků. Z hlediska fenologie patogenu termíny vhodné pro aplikaci polysulfidu spadají do tzv. „germination window“, tj. do období, kdy začínají klíčit spory.

Měď

Měď je na rozdíl od síry účinná i za nízkých teplot a je zařazována do systému ochrany na počátku sezony. Ovlivňuje uhlíkaté cykly a aktivitu exoenzymů hub a v důsledku toho inhibuje klíčení spor. Díky méně příznivým ekotoxikologickým vlastnostem (jedná se o těžký kov) a potenciální akumulaci v půdě je pro měď stanoven roční limit (6 kg/ha) a její využívání je také limitováno přítomností vodních zdrojů. U některých odrůd (´Golden Delicious´) může měď působit rzivost plodů.

Uhličitany

Uhličitany jsou v ČR zastoupeny přípravkem VitiSan obsahujícím hydrogenuhličitan draselný. Kromě mědi, koloidní síry a polysulfidu vápenatého se jedná o klíčový přípravek v ochraně proti strupovitosti v ekologických sadech. VitiSan zastavuje klíčení spor prostřednictvím změny pH povrchu listů směrem do alkalické oblasti, kdy dochází k vysušení houbového vlákna v důsledku změn osmotických poměrů. Ke smyvu deštěm však dochází velice rychle, takže jediné možné využití přípravku je kurativně na suchý list při BSET(h)0 = 300–430 °C od počátku infekce. VitiSan je vhodné zkombinovat se sírou, která odolá následným srážkám a zajistí preventivní ochranu v době další vzniklé infekce. Kombinace přípravku VitiSan s mědí je nevhodná. VitiSan působí také kontaktně na původce padlí, sazovitosti a na hniloby plodů drobného ovoce. V případě ochrany proti padlí se také nabízí možnost kombinace hydrogenuhličitanu draselného s pomerančovým olejem.

Tab.: Přehled nechemických metod ochrany

Přípravky a metody pro ochranu v ekologické a bezreziduální produkci