Chemap Agro s.r.o.

Prognóza výskytu mšic na jaře 2021

02. 03. 2021 Ing. Svatopluk Rychlý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav Opava Brno Škůdci Zobrazeno 672x

Mšice jsou, co do počtu druhů, velice rozsáhlou skupinou hmyzu. Kromě toho vynikají mimořádnou rozmnožovací schopností, a to i proto, že se během vegetační sezony množí pouze partenogeneticky, tedy bez oplodnění a navíc, samičky rovnou rodí živé larvy.

Především v suchých letech se projevuje jejich přímá škodlivost, protože sáním zvyšují stres rostliny odebíráním tekutin z pletiv. Další významnou vlastností, pro kterou zasluhují pozornost pěstitelů, je schopnost přenosu rostlinných virů, kterou je třeba brát na zřetel především u vegetativně množených rostlin. Právě proto je vypracován systém monitoringu mšic sloužící k minimalizaci hospodářských ztrát způsobených tímto hmyzem.

Monitoring mšic

Hlavním pilířem je monitoring pomocí sacích pastí (obr. 1), které na našem území provozuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Jedná se o 5 stacionárních zařízení, která ve výšce 12, 2 m nad zemí pomocí silného ventilátoru nasávají aeroplankton. Jsou umístěny na zemědělsky významných lokalitách reprezentujících různé výrobní typy. Vzorky z nich jsou v období provozu, které každoročně začíná 1. dubna a končí 30. listopadu, odebírány denně. V každém vzorku jsou určeny a kvantifikovány mšice ze 2 čeledí, 6 rodů a 20 druhů, které jsou hospodářsky významné pro zemědělství a lesnictví. Spočítány jsou i zbylé druhy, které jsou uváděny jako ostatní mšice. Výsledky jsou v týdenních intervalech zveřejňovány jako Aphid Bulletin na www.ukzuz.cz.

Pro signalizaci ošetření sadbových brambor, které jsou z hlediska napadení rostlinnými viry velmi rizikovou plodinou, jsou mšice odchytávány také pomocí Lambersových misek (obr. 2), které jsou umístěny na protilehlých částech pozemků s touto plodinou. Vzorky z nich jsou odebírány dvakrát týdně a zjištěné hodnoty přináší v období od výsadby do sklizně opět Aphid Bulletin.

Přímá pozorování mšic i jiných škodlivých organizmů v různých plodinách, jejichž výstupem jsou mapy výskytu lze nalézt na Rostlinolékařském portálu na výše zmiňovaných webových stránkách ÚKZÚZ.

Obr. 1: Sací past
Obr. 1: Sací past

Obr. 2: Lambersova miska
Obr. 2: Lambersova miska

Obr. 3: Mšice maková
Obr. 3: Mšice maková

Prognóza

Všem těmto zpřesňujícím způsobům monitoringu předchází sestavení prognózy výskytu. Vychází se v ní ze síly podzimního přeletu a jeho načasování. Pokud totiž migrace nastane z jakýchkoli příčin později na podzim, vejcorodé samičky mšic již většinou před příchodem mrazů nestačí dospět a spářit se se samci. Následné osazení vajíčky na zimních hostitelích je pak slabé, a tím se snižuje riziko nadprůměrných jarních výskytů. Naopak proběhne-li přelet dříve, čas pro kladení vajíček je delší a vyšší je i nebezpečí silných výskytů na jaře.

O tom, zda se riziko naplní ovšem rozhoduje až vývoj počasí na jaře v době po vylíhnutí zakladatelek. Při nestálém počasí, kdy se střídají teplé dny s mrazivými, dochází k redukci počtů mšic. Vládne-li ovšem příznivé, přiměřeně teplé a vlhké počasí, dokážou se mšice nebývale rychle namnožit, a to i v případě, že nakladených vajíček bylo málo. Všechno ještě komplikuje výskyt tzv. anholocyklických kmenů, takových, u kterých ve vývojové cyklu chybí sexuální generace, nýbrž samičky se stále množí pouze partenogeneticky. Tyto kmeny u nás nejsou původní, nedokážou přežít zimu s delšími časovými úseky mrazů pod -10 °C. Kvůli vzdušným proudům k nám však mohou migrovat z jižních oblastí a za mírných zim přežívají a podílí se na časných jarních výskytech. Důležité je tedy predikované riziko upřesňovat, a k tomu slouží všechny dříve nastíněné metody. Nenahraditelná je samozřejmě i kontrola v konkrétním porostu, od které se pak odvíjí zvolený způsob regulace.

Mšice maková (Aphis fabae)

Uplatňuje se jako škůdce bobu, cukrovky a máku (obr. 3). Letos byly početné kolonie pozorovány i na bramborách a okrasných květinách např. na jiřinách nebo velkokvětých kopretinách. Dalšími hostiteli jsou planě rostoucí byliny včetně plevelů jako je merlík či kokoška.

U tohoto druhu se naplnila prognóza silných jarních přeletů, která byla sestavena právě na základě nadprůměrné podzimní migrace, která navíc proběhla ve vhodnou dobu. Líhnutí zakladatelek na brslenech nastalo v prvním březnovém týdnu 2020. Počáteční vývoj byl v důsledku poklesů teplot pomalejší, ale v druhé polovině dubna byly na zimních hostitelích zaznamenány početné kolonie nymf se základy křídel a postupně začal přelet na hostitele letní.

Počátkem května byly zaznamenány výskyty nad prahem hospodářské škodlivosti na cukrovce a o měsíc později, tedy začátkem června se škodlivě projevila v máku. Chladnější a deštivé počasí, které panovalo v červnu přeletu nepřálo, záhy byl ukončen a v době, kdy většinou přichází jeho vrchol (graf 1), už byly zaznamenány jen velmi slabé odchyty. Období s minimální letovou aktivitou, které obvykle nastává mezi jarní a podzimní migrační vlnou bylo o více jak měsíc delší, než udává průměr.

Podzimní přelet byl opět nadprůměrný. Vrchol sice nastal až ve 43. týdnu (třetí dekáda října), ale velká část přelétala na přelomu září a října, v tu dobu síla migrace odpovídala průměru. Přelet směřoval na zimní hostitele, kterými jsou kromě brslenu také kalina a pustoryl, kde je možné nyní pozorovat silné osazení vajíčky. Riziko nadprůměrných jarních výskytů je proto vysoké.

Graf 1: Migrace mšice makové
Graf 1: Migrace mšice makové

Obr. 4: Mšice broskvoňová
Obr. 4: Mšice broskvoňová

Mšice broskvoňová (Myzus persicae)

Jedná se o polyfágní mšici (obr. 4), kolonizující více jak 1015 druhů rostlin. Způsobuje přímé škody sáním, ale její hlavní nebezpečnost spočívá ve schopnosti přenosu rostlinných virů. Proto je sledována jako obávaný škůdce sadbových brambor, kde mimo jiné přenáší vir svinutky bramboru (PLRV). V cukrovce se uplatňuje jako vektor viru žloutenky řepy (BYV) i viru mírného žloutnutí řepy (MMYV). V posledních letech se mimořádně škodlivě projevuje na podzim v porostech ozimé řepky, kde přenáší hlavně virus žloutenky vodnice (TuYV). Podílí se i na šíření viru neštovic peckovin (PPV), dříve známého jako šarka švestek.

Na jaře 2020 nastal očekáváný nadprůměrný a časný přelet. Silně migrovala hlavně v průběhu června (graf 2). V tu dobu byly zaznamenány silné nálety jak do sacích pastí, tak do Lambersových misek umístěných v porostech sadbových brambor, znamenalo to vysoké riziko šíření virů. Při včasném zavedení insekticidní regulace mšic se podařilo přenosu virů zabránit.

Vlhký průběh léta migraci omezil a k nadprůměrným hodnotám se vrátila až během podzimní letové vlny. Ta vrcholila začátkem třetí dekády září, což je dříve, než je obvyklé. Odpovídalo to vývoji počasí, které bylo typičtěji podzimní než v předešlých letech. Během podzimních měsíců byly zaznamenány škodlivé výskyty v nově založených porostech řepky, ale slabší než v minulých letech, přesto došlo opět k šíření viru žloutenky vodnice (TuYV). Časnost podzimní migrace nahrává vyššímu osazení broskvoní vajíčky. Navzdory předpovědi mírné zimy zatím průběh povětrnosti není příznivý pro přežívání anholocyklických kmenů, proto je očekáváno, že hlavní podíl budou mít na jaře holocyklické mšice, které se vylíhnou z vajíček na broskvoni. Za vhodných podmínek na jaře se očekává nejméně průměrný výskyt, ale nebezpečí časných výskytů je nízké, protože před přeletem bude muset proběhnou vývoj na zimním hostiteli.

Graf 2: Migrace mšice broskvoňové
Graf 2: Migrace mšice broskvoňové

Obr. 5: Mšice na obilninách: a - kyjatka osení, b - mšice střemchová, c - mšice zhoubná, d - kyjatka travní
Obr. 5: Mšice na obilninách: a - kyjatka osení, b - mšice střemchová, c - mšice zhoubná, d - kyjatka travní

Mšice na obilninách

Mezi nejškodlivější druhy na obilninách (obr. 5) patří kyjatka travní (Metopolophium dirhodum), kyjatka osenní (Sitobion avenae), mšice střemchová (Rhopalosiphum padi) a v posledních letech také mšice zhoubná (Diuraphis noxia). Pro všechny uvedené druhy jsou letními hostiteli trávy a obilniny, ale zatímco kyjatka osenní a mšice zhoubná jsou monocyklické, tedy nestřídají hostitele, nýbrž i vajíčka kladou na lipnicovité rostliny, zbylé dva druhy jsou dicyklické, kyjatka travní přezimuje jako vajíčko na růžích a mšice střemchová na střemše.

Mšice zhoubná sice dokáže způsobit značné přímé škody, její výskyty v našich podmínkách jsou naštěstí nepravidelné a je na nich dobře vidět vliv počasí. Zatímco v teplém a suchém roce 2019 byly zaznamenány mimořádně silné záchyty tohoto druhu, v roce 2020, který byl vlhký, byly odchyty zanedbatelné. Obdobně to bylo u všech sledovaných druhů obilních mšic. Během vegetační sezony byl práh hospodářské škodlivosti překročen na několika lokalitách ve Středních a Východních Čechách a na Jižní Moravě, jinak byly zaznamenány jen slabé výskyty.

Podzimní přelet obou druhů kyjatek byl podprůměrný.

Silně ovšem migrovala na podzim mšice střemchová (graf 3). Její hlavní přelet směřoval na zimního hostitele - střemchu, kde se začala objevovat od poloviny září, a hlavně v říjnu, zároveň ale probíhal i přelet do nově založených porostů ozimých obilnin. Tam byly pozorovány slabé výskyty. Narůstalo riziko přenosu viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV). Pozdní setí ozimů, často vynucené v důsledku přemokření půdního profilu, však toto nebezpečí snižovalo.

Z uvedeného vyplývá, že se u kyjatek není třeba obávat silnějších výskytů na jaře. Naopak u mšice střemchové, kde proběhla časná a silná podzimní migrace, bylo zaznamenáno velké množství samců a následně i silné nakladení vajíček na střemchách, je riziko nadprůměrných výskytů na jaře 2021 vysoké. Zároveň je vhodné přiznat, že v loňském roce byl z obdobných důvodů predikován také silný jarní výskyt. Ten nakonec nenastal, a to hlavně proto, že vylíhlé zakladatelky byly vystaveny prudkému střídání teplot, které vedlo k jejich redukci, a navíc byl začátek sezony mimořádně suchý, což tomuto druhu nevyhovuje. O síle jarního výskytu tedy bude rozhodovat počasí v jarních měsících.

Aktuální a zpřesňující informace budou k dispozici na Rostlinolékařském portálu a v Aphid Bulletinu.

Graf 3: Migrace mšice střemchové
Graf 3: Migrace mšice střemchové

Související články

Využití feromonů k přímé ochraně proti škůdcům

02. 05. 2021 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 180x

Škůdci na cukrovce - co je nového

30. 04. 2021 Ing. Vít Bittner; MARIBOHILLESHÖG ApS ČR Škůdci Zobrazeno 181x

Ochrana proti škůdcům řepky v jarním období

28. 04. 2021 Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci Zobrazeno 412x

Hraboš polní - souhrn 2020 a výhled 2021

27. 04. 2021 Ing. Jakub Beránek, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Škůdci Zobrazeno 359x

Nový insekticídny systém pre pestovateľov repky a maku

17. 04. 2021 Ing. Ján Hanuska; Bayer s.r.o. Škůdci Zobrazeno 330x

Další články v kategorii Škůdci

detail