Prognóza výskytu mšic na jaře 2023

25. 03. 2023 Ing. Svatopluk Rychlý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Opava Škůdci Zobrazeno 1855x

Na webových stránkách ÚKZÚZ je možné se seznámit s definicí integrované ochrany rostlin (IOR). Uvádí se v ní, že se jedná o provázaný komplex zásad, které na sebe navazují a vytváří tak harmonický celek.

Vysvětluje, že v praxi to znamená kombinaci vhodných technologií zpracování půdy, hnojení, volby odrůd, střídání plodin, podpory užitečných organizmů, používání biologické ochrany rostlin a kvalifikovaného používání přípravků na ochranu rostlin, a kromě toho všeho také využívání metod prognóz a monitoringu škodlivých organizmů. K nim bezesporu patří monitoring letu mšic a z něho vycházející prognózy jejich výskytu, a to jak dlouhodobé, sestavované již v zimě a předjaří, tak i jejich zpřesňování probíhající celou vegetační sezonu. Význam monitoringu narůstá, především v současné svízelné ekonomické situaci.

Vyhodnocení předpovědí

Predikovat výskyt mšic na jaře již během zimního období je pro naše klimatické podmínky velice obtížné. Zohlední-li se síla podzimního přeletu, která je zjištěna odchyty v sacích pastech a průběh počasí na podzim, stále zůstává značná míra nejistoty, protože na sílu jarního výskytu má vliv i průběh teplot v zimě a v předjaří. V posledních letech se ukazuje, že hlavně pro druhy škodící v obilninách je navíc rozhodující množství srážek. Početnost mšic mimořádně silně ovlivňuje jarní sucho.

Velmi názorně to lze vidět u mšice střemchové (Rhopalosiphum padi). Na podzim roku 2021 byly zaznamenány nadprůměrné přelety, které se odrazily v silném osazení střemch vajíčky. Líhnutí nymf a jejich vývoj na střemchách probíhal normálně. Ani přes poklesy teplot v průběhu března a první poloviny dubna roku 2022 k zásadním redukcím počtu nedošlo. Na začátku května se množství odchycených jedinců v pastech začalo zvyšovat a předpokládal se jeho další nárůst. Ten však nenastal, naopak záhy došlo k útlumu přeletů tohoto druhu a škodlivé výskyty v obilninách tak nebyly, až na výjimky, pozorovány (mapa 1). Tato pozorování naznačují, že limitující pro rozvoj populace nebyly poklesy teplot, ale nedostatek vláhy, který pravděpodobně způsobuje malou atraktivitu porostů obilnin pro migrující samičky mšice střemchové.

Jinak je tomu u mšice makové (Aphis fabae), mšice broskvoňové (Myzus persicae) a mšice chmelové (Phorodon humuli). Tyto druhy na suchý průběh jara negativně nereagovaly a jejich přelety byly silné často i navzdory prognóze slabých výskytů. U mšice makové byly zaznamenány škodlivé výskyty jak v porostech cukrovky, tak v máku (mapa 2). Mšice chmelová byla ve chmelnicích včas regulována a škodlivé výskyty byly zjištěny jen na Žatecku. U mšice broskvoňové byly kromě pastí zaznamenány i nadprůměrné přelety v Lambersových miskách umístěných v porostech sadbových brambor, pro snížení rizika přenosu virů bylo třeba důsledně dodržovat insekticidní clonu.

Mapa 1: Výskyt obilných mšic v období 1. 1.–14. 8. 2022

Mapa 2: Výskyt mšice makové v období 1. 1.–14. 8. 2022

Mšice na obilninách

Podzimní přelet mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) a kyjatky osenní (Sitobion avenae) byl nadprůměrný a u kyjatky travní (Metopolophium dirhodum) byl výskyt průměrný. Přispěl k tomu na srážky bohatý srpen, který prodloužil vegetaci kukuřice, na které došlo k namnožení těchto druhů mšic. Zachyceny byly početné kolonie mšice střemchové a často i společné kolonie s kyjatkou travní (obr. 1). Kyjatka osenní se často úspěšně vyvíjela na neošetřených výdrolech obilnin. V pastech byly zaznamenány i vysoké počty samců, které indikují dokončení vývojového cyklu, tedy, že se vytvoří pokolení sexuales stěhují se na zimní hostitele. Tam dochází k páření a kladení vajíček, která jsou dobře přizpůsobena k překonání zimy. V tomto případě hovoříme o tzv. holocyklických kmenech.

Obr. 1: Společná kolonie mšice střemchové a kyjatky travní na kukuřici

K hlavní vlně přeletu došlo později, než je obvyklé (graf 1), přesto je možné na střemchách pozorovat silné osazení vajíčky mšice střemchové. Zvláštní je, že část vajíček byla již na podzim poškozena (obr. 2), není jasné, zda suchem, či jiným faktorem.

Do jisté míry to snižuje riziko silných jarních výskytů. Ty totiž lze očekávat u všech tří druhů obilných mšic, pokud se nebude opakovat scénář z minulých let, kdy počty na jaře redukovaly buď pozdní mrazy, nebo přílišné sucho již na začátku vegetace.

Graf 1: Průběh letové aktivity mšice střemchové ve Věrovanech

Obr. 2: Poškozená vajíčka mšice střemchové

Mšice maková

Přelet mšice makové byl na podzim nadprůměrný (graf 2). Vrchol migrace začal v polovině října. Tento termín je mírně pozdnější, než je obvyklé. Díky delší vegetaci brslenů se to neodrazilo na snížení počtu nakladených vajíček, naopak ještě na začátku listopadu byly pozorovány rozsáhlé kolonie vejcorodých samiček (obr. 3) a současně i silné osazení pupenů vajíčky.

Pro jaro letošního roku je možné očekávat opět velmi silný přelet a škodlivost v porostech cukrovky a máku.

Graf 2: Průběh letové aktivity mšice makové ve Věrovanech

Obr. 3: Kolonie vejcorodých samiček mšice makové na brslenu

Mšice broskvoňová

Tento druh je velmi polyfágní a jeho škodlivost je pozorována u mnoha kulturních rostlin. Škodlivý je již na svém zimním hostiteli, broskvoni, kde způsobuje přímé škody sáním, které se v extrémních případech projevují poškozením či ztrátou listové plochy nebo dokonce celých letorostů, navíc se uplatňuje i jako vektor viru neštovic peckovin (PPV). K jeho letním hostitelům patří, mimo jiné, cukrovka, kde způsobuje rovněž přímé škody, ale může přenášet také virus žloutenky řepy (BYV) a virus mírného žloutnutí řepy (BMYV), díky insekticidnímu moření je v současnosti riziko škodlivých výskytu minimalizováno. Dalším hostitelem jsou brambory. Pozornost je soustředěna především na porosty sadbových brambor, kde je jeho výskyt nežádoucí s ohledem na schopnost přenášet kromě jiných i virus svinutky bramboru (PLRV). V závěru sezony pak škodí v nově založených porostech ozimé řepky, kde jsou pozorovány přímé škody sáním a opět se uplatňuje jako vektor, a to viru žloutenky vodnice (TuYV).

Kvůli nutné opravě sacích pastí se na některých lokalitách, bohužel, u mšice broskvoňové nepodařilo zachytit vrchol podzimní letové aktivity. Podzimní přelet je možné hodnotit jako podprůměrný až průměrný, přesto na mnoha lokalitách byl na podzim v porostech řepky zaznamenán výskyt nad hranicí hospodářské škodlivosti (mapa 3) a často bylo přistoupeno i k chemické regulaci.

Pro jaro 2023 je očekáván průměrný přelet. Zda bude časný, rozhodne průběh zimy. V mírných zimách je velká pravděpodobnost přežití anholocyklických kmenů, těch, které se množí pouze partenogeneticky a zcela vynechají pohlavní část vývojového cyklu. V opačném případě, je-li zima mrazivá, tyto kmeny vymrznou a zásadně se uplatní naopak holocyklické kmeny. Jarní populace je pak tvořena hlavně potomky zakladatelek vylíhlých na zimním hostiteli. K přeletu následně dochází později. Pro porosty sadbových brambor může být tato skutečnost zásadní, protože při časných náletech, je třeba neodkladné nasazení chemické regulace záhy po vzejití porostů. I z tohoto důvodu jsou v porostech sadby brambor umísťovány Lambersovy misky pro monitoring mšic. Výsledky z pozorování jsou zveřejňovány na Rostlinolékařském portále jako součást Aphid Bulletinu.

Mapa 3: Výskyt mšice broskvoňové v období 15. 8.–2. 12. 2022

Mšice chmelová

Podobně jako předchozí druh i mšice chmelová je škodlivá již na svém zimním hostiteli, kterým jsou dřeviny z rodu Prunus. Na peckovinách nejsou škody sáním významné, může se ale podílet na přenosu viru neštovic peckovin (PPV). Naopak na chmelu, který je jejím sekundárním hostitelem, způsobuje deformace listů a šištic, škody na výnose mohou dosahovat 1–10 %.

Podzimní přelet tohoto druhu je ve srovnání s počty při jarní vlně obvykle velmi slabý, letos byl jeho monitoring navíc negativně ovlivněn nutnými odstávkami sacích pastí. Přesto byly počty zaznamenané v Lípě nadprůměrné, v Chrlicích průměrné a na zbylých stanicích pouze podprůměrné.

Podle zkušeností z uplynulých let je přesto pro jarní období roku 2023 očekáván nejméně průměrný výskyt tohoto druhu.

Další mšice na chmelu

Kromě mšice chmelové byl v roce 2022 na chmelu pozorován i výskyt mšice Myzus mumecola. Jedná se o nepůvodní druh, který byl na území Evropy zaznamenán teprve v roce 2016 a o čtyři roky později, tedy v roce 2020, na našem území. Primárním hostitelem je meruňka (obr. 4), na které způsobuje deformace listů a podílí se na přenosu PPV. Zimní hostitel nebyl v podmínkách Evropy znám. V loňském roce byly ovšem na rostlinách planě rostoucího chmelu na Opavsku, a také ve chmelnicích na Olomoucku a Přerovsku pozorovány výskyty okřídlených samiček i jejich potomstva (obr. 5). Lze tedy vyvodit, že se jedná o dicyklický druh, pro který je meruňka primární hostitelskou rostlinou, na které přezimuje jako vajíčko a chmel sekundárním, letním hostitelem. Míra škodlivosti na obou hostitelských rostlinách bude předmětem dalšího pozorování.

Obr. 4: Kolonie mšice Myzus mumecola na meruňce

Obr. 5: Okřídlená samička Myzus mumecola na chmelu

Prognostické pomůcky

Kromě prognóz výskytu mšic sestavených v textové podobě zveřejněných na webových stránkách ÚKZÚZ, jsou k dispozici také sumy efektivních teplot (SET). Ty se stanovují u organizmů, kterým chybí termoregulační mechanizmus, a proto je jejich enzymatická aktivita závislá na okolních teplotách. Mez, kdy organizmus přejde z bazálního metabolizmu na enzymatickou aktivitu, je nazývána spodním prahem vývoje. SET je pak součet efektivních teplot nad tímto prahem za určité období. Jsou stanoveny pro mšici broskvoňovou, mšici chmelovou, mšici makovou, mšici jablečnou (Rhopalosiphum oxyacanthae) a jabloňovou (Aphis pomi), ale také a pro mšici jitrocelovou (Dysaphis plantaginea). Termín dosažení lze sledovat na Rostlinolékařském portále v odkaze: Škodlivé organizmy (ŠO) > Škůdci > mšice např. jablečná > Prognóza. Teplotní sumy mohou vést k zahájení monitoring v porostech, a tím je lze velmi vhodně využít jako doplňkový údaj pro stanovení termínu ošetření především v ovocných sadech.

Další prognostickou pomůckou zveřejněnou na Rostlinolékařském portále a využitelnou pro integrovanou ochranu rostlin jsou on-line grafy rizika šíření virů přenosných mšicemi (Škodlivé organizmy (ŠO) > Choroby > virus např. žloutenky vodnice > Prognóza). Pro virus svinutky bramboru, virus žloutenky řepy a mírného žloutnutí řepy, dále pak pro virus žloutenky vodnice, a hlavně pro virus žluté zakrslosti ječmene je sestaven graf, který srovnává aktuální hodnotu odchytů dané mšice s lety s nízkým a vysokým rizikem šíření viru. Při překročení hodnoty počtu odchycených jedinců mšic z roku se silným rizikem je automaticky generováno upozornění na vysoké riziko šíření (graf 4).

Pro krátkodobou prognózu výskytu mšic mohou velmi dobře posloužit i aktuální odchyty mšic v sacích pastech. Předpokládá se, že zvýšená aktivita mšic zachycená pastí předchází jejich rozšíření v porostech. Po přeletu okřídlených samiček vždy určitou dobu trvá, než dojde k založení kolonií. V tomto období je vhodné provést monitoring přímo v porostu a následně, dle potřeby, provést regulaci. K dispozici jsou denní hodnoty odchytů zveřejněné v grafické podobě, a také sumář, Aphid Bulletin, vycházející v desetidenních intervalech (Škodlivé organizmy (ŠO) > Aphid Bulletin > Aktivita mšic > např. 2022).

Graf 3: Průběh letové aktivity mšice broskvoňové v Čáslavi

Graf 4: Prognóza rizika šíření BYDV v Chrlicích

Použitá literatura je u autora.