Prognóza výskytu mšic na jaře roku 2025
14. 04. 2025 Škůdci Zobrazeno 385x
Rok 2024 přinesl několik extrémních projevů počasí, ať už to byly pozdní jarní mrazy, letní vlna veder a sucha nebo podzimní silné srážky, vedoucí až k rozvodnění řek. Všechny se odrazily na množství a kvalitě zemědělské produkce, ale měly vliv i na výskyt škůdců včetně mšic, které reagovaly na tyto podmínky změnami v délce vývojového cyklu i početnosti jedinců v koloniích. Právě odchylky od průměrných hodnot komplikují predikci síly a časnosti výskytu v jarních měsících roku 2025.
Do setí řepky je nyní ještě spousta času, avšak v našich končinách se ujal zvyk porozhlédnout se okolo, jak která řepka vypadá a přemýšlet o budoucích kandidátech na výsev už teď. Můžeme dokázat, že nabídka odrůd řepky společnosti Limagrain je komplexní a zahrnuje hybridy vhodné do všech podmínek a na každé pole.Mapa 1: Mšice broskvoňová - maximální výskyt od 15. 8. do 20. 11. 2024 (zdroj ÚKZÚZ)
Líhnutí mšic na jaře 2024 začalo v obvyklou dobu, a to v poslední dekádě února. Následoval teplotně příznivý březen, a také počátek dubna. Kolonie mšic se rychle rozrůstaly a již na začátku dubna nastal přelet mšic. V 1. dekádě tohoto měsíce byly zaznamenány záchyty mšice broskvoňové i makové. Od 2. dekády začala pravidelná migrace mšice střemchové a mšice slívové, u které byly hodnoty přeletů dokonce nadprůměrné. Ochlazení, které nastalo na přelomu 2. a 3. dekády dubna zredukovalo nebo zcela zničilo násadu plodů ovocných dřevin, na vývoj mšic však nemělo zásadní vliv.
Celkově nadprůměrné přelety pokračovaly až do konce 2. dekády června. Ve 3. dekádě zůstávaly již odchyty pod úrovní normálu. Urychlení vývoje bylo důsledkem teplého počasí v průběhu května a 1. poloviny června. Časté bouřky a tropické teploty ve 2. polovině června však měly na početnost mšic negativní vliv (snížení vitality při vysokých teplotách, smývání z rostlin během bouřek a rozvoj entomopatogenních hub) a letová vlna tak skončila časněji, než je obvyklé. Po oba prázdninové měsíce, ale dokonce i během září, byly záchyty podprůměrné. Obvyklý vrchol podzimní migrace, který nastává na přelomu září a října se opozdil. Hlavním důvodem byly pravděpodobně intenzivní srážky, které, jak je známo, způsobily povodně na části území republiky. Během silných dešťů probíhala migrace jen omezeně a zpomalil se také vývoj pohlavní generace mšic.
Hlavní část podzimní letové vlny proto probíhala až během října. Na některých lokalitách byl zaznamenán 1. vrchol migrace mšic už na začátku měsíce, většinou však kulminace nastala až ve 3. dekádě. Počátkem listopadu panovalo ještě poměrně příznivé počasí pro aktivitu mšic. Záchyty v pastech byly sice výrazně nižší než v říjnu, ale pohybovaly se okolo průměru. Postupně, jak se zhoršovaly povětrnostní podmínky, klesaly záchyty v pastech, a v samém závěru monitorovací sezony se pohybovaly pod úrovní průměru.
Mšice broskvoňová
Graf 1: Letová aktivita mšice broskvoňové (Dobřichovice)
Jedná se o polyfágní druh (1 015 druhů hostitelských rostlin), který je navíc schopen přenášet více než 180 rostlinných virů. Vždy byl považován za velmi nebezpečný druh, a to jak na okrasných, ovocných, tak i na polních plodinách. Ale jeho význam v posledních letech znovu významně narůstá v souvislosti se zákazem neonikotinoidního moření osiv.
Přemnožení tohoto mšice broskvoňové na podzim v roce 2016 v porostech ozimé řepky (obr. 1) bylo 1. výrazným problémem. Shodou okolností, tedy absence moření a vhodných povětrnostních podmínek, byla zaznamenána taková škodlivost, která často vedla až k zaorání porostů. Naštěstí se v následujících letech, už v takovém rozsahu škody nevyskytly. Tato zkušenost vedla ke zvýšené pozornosti věnované porostům na podzim a v případě nutnosti k využívání foliární ochrany proti tomuto škůdci. Výskyty mšice broskvoňové přináší ještě další riziko, a tím je šíření rostlinných virů u řepky. Je to především virus žloutenky vodnice (TuYV), který podle různých autorů může způsobit škody 10–46 % na výnosu.
Další plodinou, s očekávanými problémy, souvisejícími s nárůstem výskytu tohoto druhu, je cukrovka. Zde nepanují ani tak obavy z přímé škodlivosti saním, ale z rizika šíření virových žloutenek cukrovky (BYV a BMYV). Snížení výnosu bulev může být při výskytu těchto žloutenek až 20 i 30 % a u BMYV se navíc uvádí snížení výnosu cukru až o 50 %. Protože nejvyšší ztráty nastávají při raných infekcích je důležitá včasnost zásahu proti přenašečům (především mšici broskvoňové, ale také mšici makové a dalším druhům mšic).
Evergreenem mezi plodinami, u kterých je výskyt mšice broskvoňové dlouhodobě sledován jsou brambory, a to především množitelské porosty. Jim je věnována zvýšená pozornost kvůli zabezpečení bezvirózní sadby. Tento druh se uplatňuje (společně s mšicí řešetlákovou) jako efektivní přenašeč viru svinutky brambor (PLRV), který způsobuje snížení výnosu a znehodnocení kvality hlíz.
Prognóza výskytu pro jarní měsíce se sestavuje na základě síly a časnosti podzimního přeletu. V předjaří je upřesňována na základě průběhu počasí během zimy. Lze ji využít jako součást systému „včasného varování“, a to právě u cukrovky a sadbových brambor, kde je největší riziko škodlivého působení právě na začátku vegetace a s případnou regulací není vhodné otálet.
Na podzim byly na všech stanicích pozorovány průměrné záchyty, slabší byly pouze v Chrlicích. Na většině stanic byl také zaznamenán časnější nástup vrcholu migrace, což zvyšuje jistotu úspěšného přezimování. Vejcorodé samičky mšice broskvoňové měly před příchodem mrazů dostatek času k vývoji a k nakladení vajíček. Výjimkou byly lokality Čáslav a Chrlice, kde byl vrchol přeletu naopak pozdní, nejvyšší záchyty byly zaznamenány až v samém závěru října. Na základě těchto skutečností lze predikovat na většině území nejméně průměrné výskyty na jaře 2025, podprůměrného záchyty lze očekávat na Jižní Moravě.
Situaci může ovšem zkomplikovat ještě výskyt tzv. anholocyklických kmenů. Jedná se o kmeny, které se celoročně, množí pouze nepohlavně a zcela vynechávají fázi vajíčka. Zvyšují jarní početnost a jejich výskyt je také časnější, protože odpadá vývoj na zimním hostiteli. Jejich nebezpečnost spočívá hlavně v tom, že přezimují na rostlinách (plevele včetně plevelných řep v blízkosti loňských skládek), které mohou být potencionálním zdrojem virových částic, které pak snadno přenesou na produkční plochy. Vyskytují se ale pouze po mírných zimách, protože jsou zranitelné a nejsou schopny po delší dobu odolávat mrazům, tím pádem nelze jejich výskyt přesně predikovat.
Obr. 1: Mšice broskvoňová na řepce
Mšice maková
Graf 2: Letová aktivita mšice makové (Čáslav)
Jedná se rovněž o polyfágní druh, uvádí se, že saje až na 1 158 druzích rostlin a může přenášet více než 40 druhů rostlinných virů. Přezimuje na brslenu (obr. 2), pustorylu nebo kalině, a je sledován pro škodlivost na bobu, slunečnici, máku a cukrovce.
Na cukrovce je mšice maková pozorována záhy po začátku přeletu ze zimních hostitelů. Na rozdíl od mšice broskvoňové, je mšice maková na rostlinách dobře viditelná, má totiž černou barvu a vytváří početné kolonie, což zvyšuje šanci na včasné ošetření, snižující riziko přenosu virů. Tento druh totiž také přenáší BYV a při delším sání i BMYV. Na ostatních plodinách je sledován hlavně pro přímou škodlivost sáním, ovšem i zde se uplatňuje jako vektor virů.
Výskyt anholocyklických kmenů v našich podmínkách je možný, ale zatím není považován za problematický, spíše se má zato, že jarní populace je tvořena hlavně jedinci, kteří se vylíhli na zimních hostitelích. To snižuje riziko časného šíření virů v porostech, protože první samičky nalétající do porostů nenesou virové částice.
Podzimní přelet mšice makové v roce 2024 byl slabě nadprůměrný pouze v Čáslavi, na ostatních stanicích byl podprůměrný. Na všech lokalitách byly přelety pozdní. Počet vajíček na zimních hostitelích je tak nižší, protože ne všechny vejcorodé samičky stačily dospět a naklást vajíčka. Na jaře 2025 je očekáván pouze podprůměrný výskyt mšice makové. Průměrné výskyty lze očekávat pouze na území reprezentovaném pastí Čáslav, popřípadě i na zbytku území, ale pouze za velmi vhodných podmínek v jarních měsících.
Obr. 2: Mšice maková na brslenu
Mšice na obilninách
Na obilninách jsou za nejškodlivější považovány mšice střemchová, kyjatky osenní (obr. 3) a travní a potencionálně také invazní mšice zhoubná. V posledních letech nebývá výskyt mšic na jaře vážným problémem, loni byl jen na zhruba 6 % sledovaných lokalit zjištěn silný výskyt, na 55 % slabý výskyt a u bezmála 40 % pozorovacích bodů výskyt nebyl zaznamenán. Naopak problém nastal na podzim roku 2023, kdy došlo k rozšíření viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV - obr. 4), navzdory tomu, že výskyty mšic byly v tu dobu pouze slabé. Panovalo ale počasí příznivé pro aktivitu přenašečů. Důsledky byly patrné až na jaře 2024 (mapa 2), kdy se naplno projevily příznaky, a to jak barevné změny, tak zakrslost. Velké množství porostů především ozimého ječmene bylo zaoráno. Obdobné podmínky včetně slabých výskytů mšic byly zjištěny i na podzim roku 2024 (mapa 2), a to včetně 1. pozitivních nálezů BYDV. Často byla prováděna regulace vektorů, případné napadení viry a jeho rozsah bude zřejmý až v jarních měsících.
Mapa 2: Výskyt mšice na obilninách (2024, zdroj ÚKZÚZ)
Kyjatka travní
Graf 3: Letová aktivita kyjatky travní (Věrovany)
Podzimní nálety tohoto druhu do pastí byly velmi slabé, nad průměrem se pohybovaly pouze na stanici Věrovany, i tam ale byly pozdní. To zhoršuje úspěšnost přezimování, které u tohoto druhu probíhá na růžích a jim příbuzných keřích. Pro jaro 2025 jsou očekávány pouze podprůměrné výskyty.
Kyjatka osenní
Graf 4: Letová aktivita kyjatky osenní (Chrlice)
Obr. 3: Kyjatka osenní na pšenici
Obr. 4: Porost ozimého ječmene napadený BYDV (jaro 2024)
V porostech ozimých obilnin byly na podzim nalézány slabé výskyty tohoto druhu. Podprůměrné byly i záchyty v sacích pastech. Na jaře 2025 je proto očekáván jen podprůměrný výskyt. Tento druh přezimuje vajíčky na travách, a také přímo v obilninách, proto může na jaře za vhodných podmínek začít škodit velmi brzy, navíc se může podílet na sekundárním šíření BYDV. Přelet probíhá z rostlin, které jsou hostiteli, a tedy i potencionálními zdroji viru.
Mšice střemchová
Graf 5: Letová aktivita mšice střemchové (Lípa)
Podzimní přelet byl podprůměrný a poměrně pozdní na všech sledovaných lokalitách. Na nových osevech nebyla mšice střemchová pozorována, naopak na střemchách byly zaznamenány početné kolonie vejcorodých samiček, a od poloviny října i nakladená vajíčka. Přesto je na jaře 2025 očekáván pouze podprůměrný přelet tohoto druhu.
Mšice zhoubná
Během podzimu byly slabé záchyty této invazní mšice zaznamenány na všech stanicích kromě Lípy. Předpokládá se, že na jaře budou záchyty pouze podprůměrné na celém území. O výskytech a početnosti rozhoduje především průběh počasí v zimě a v předjaří. Škodlivě se může projevit jen po velmi mírných zimách.
Závěr
U mšice broskvoňové mohou nastat až průměrné výskyty. Naopak u všech dalších zmiňovaných druhů mšic jsou na jaře očekávány podprůměrné přelety. Prognóza bude na jaře zpřesňována. Zaktualizovaná verze bude zveřejněna na Rostlinolékařském portále. Tam je možné najít také sumy efektivních teplot (SET) pro začátek líhnutí jednotlivých druhů mšic. Od začátku dubna budou publikovány aktuální hodnoty přeletů získaných ze sacích pastí. V příštím roce se kromě sledování náletů mšic do Lambersových misek v sadbových bramborách plánuje také pozorování v cukrovce. Výsledky budou rovněž uvedeny na Rostlinolékařském portále.
Seznam použité literatury je k dispozici u autora.
Další články v kategorii Škůdci
RSS
RSS