Prognóza výskytu mšic na jaře roku 2026

16. 04. 2026 Ing. Svatopluk Rychlý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 781x

Rok 2025 se v ČR vyznačoval teplotně nadnormálním a srážkově podnormálním průběhem. Celkový charakter roku byl pro pěstované kultury relativně příznivý, přesto na počátku vegetační sezony čelily výrazným teplotním výkyvům. Vpády chladného vzduchu sice úrodu zásadně neohrozily, avšak měly pozitivní vliv na redukci hmyzích škůdců, zejména mšic, nebo alespoň na zpomalení jejich vývoje. Chladný květen a následné sucho v červnu působily na rozvoj většiny druhů mšic nepříznivě. Další omezení jejich migrace přineslo deštivé počasí v červenci a suchý srpen znovu brzdil populační růst. Podzimní období až do poloviny listopadu bylo pro aktivitu mšic poměrně příznivé, avšak střídání teplejších a chladnějších dnů doprovázených srážkami komplikovalo přelet okřídlených forem. Období pro kladení vajíček mšic na primární hostitele bylo v důsledku časnějšího opadu listí kratší a může ovlivnit intenzitu výskytu mšic na jaře 2026.

Ačkoli většina druhů mšic reagovala na nepříznivé povětrnostní podmínky snížením početnosti, některé druhy zůstaly prakticky neovlivněny a dokázaly se namnožit nad úroveň dlouhodobého průměru. Mezi tyto druhy patřila kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum), m. kukuřičná (Rhopalosiphum maidis), kyjatka travní (Metopolophium dirhodum) a zejména m. broskvoňová (Myzus persicae, obr. 1) v rámci jarní vlny, zatímco při podzimní vlně dominovala m. slívová (Brachycaudus helichrysi).

Tyto rozdíly poukazují na adaptabilitu některých druhů mšic vůči výkyvům počasí a zdůrazňují nutnost sledování jejich populační dynamiky v kontextu měnících se klimatických podmínek.

Obr. 1: Mšice broskvoňová

Mšice broskvoňová

Tento polyfágní druh je dlouhodobě sledován zejména v porostech sadbových brambor. Kromě sacích pastí je zavedenou metodou také monitoring pomocí Lambersových misek, který se zaměřuje nejen na výskyt tohoto druhu, ale i na nálet m. řešetlákové (Aphis nasturtii). Oba druhy jsou považovány za efektivní přenašeče perzistentního viru svinutky bramboru (PLRV).

Současně se sledují i vektory neperzistentních virů, jako jsou PVY, PVA, PVM a PVS. Mezi ně patří kyjatka hrachová, m. střemchová (Rhopalosiphum padi, obr. 2), m. chmelová (Phorodon humuli), m. maková (Aphis fabae, obr. 3), kyjatka osenní (Sitobion avenae, obr. 4) a m. jabloňová (Rhopalosiphum oxyacanthae).

Údaje ze sacích pastí i o odchytech doplňují odpočty z misek a slouží pro signalizaci optimálního termínu zahájení chemické ochrany porostů a pro udržování insekticidní clony, která je klíčová pro omezení šíření virových chorob.

Jak ukázala uplynulá sezona, m. broskvoňová patřila mezi druhy s nadprůměrnou migrací během jarního období na většině sledovaných lokalit. Průměrné hodnoty byly zaznamenány pouze v Čáslavi, zatímco v Lípě byly dokonce podprůměrné, a to zejména ve 2. polovině letové vlny. Tento výsledek byl překvapivý ze 2 důvodů: jednak prognózy pro tuto oblast předpokládaly nadprůměrné výskyty, a zároveň ve stejném období (2. pol. června), kdy byli jedinci zachytáváni v sacích pastech, vykazovaly odchyty v Lambersových miskách vysoce nadprůměrné hodnoty.

Tyto rozdíly poukazují na složitost migrační dynamiky m. broskvoňové a na nutnost kombinovat více metod monitoringu pro přesnější interpretaci populačních trendů.

Zvýšenou migraci na začátku července ukončilo deštivé počasí, přesto je možné se domnívat, že vývoj mšic v porostech pokračoval, a i při snížené letové aktivitě nadále docházelo k šíření virových částic, které se nakonec projevilo vyšším procentem neuznaných porostů, právě pro výskyt PLRV.

Další plodinou, kde je výskyt m. broskvoňové zvláště rizikový, je cukrová řepa. Na počátku vegetace na jaře byl společný škodlivý výskyt m. broskvoňové a m. makové zjištěn na více než polovině pozorovacích bodů (mapa 1). Po ukončení možnosti využívat v této plodině neonikotinoidní mořidla stoupá riziko opětovného nástupu škodlivosti virových žloutenek, způsobených zejména virem žloutenky řepy (BYV) a virem mírného žloutnutí řepy (BMYV). Z tohoto důvodu je věnována zvýšená pozornost sledování m. broskvoňové jako hlavního vektora obou virů. Pro zpřesnění prognózy a signalizace bylo zavedeno sledování pomocí Lambersových misek na třech lokalitách: Praha, Čáslav a Opava. Výsledky monitoringu jsou od roku 2025 pravidelně zveřejňovány na Rostlinolékařském portále.

Mapa 1: Maximální výskyt mšic na řepě (1. 1.–14. 8. 2025, ÚKZÚZ)

Obr. 2: Mšice střemchová

Obr. 3: Mšice maková (v detailu vajíčka)

Obr. 4: Kyjatka osenní

Výskyt na podzim

Kromě údajů o síle migrace zjištěné v sacích pastech je pro sestavování prognózy jarního výskytu mšic možné využívat také monitoring v porostech ozimé řepky. Nárůst početnosti m. broskvoňové v této plodině souvisí rovněž s absencí insekticidního moření osiva. Sáním tohoto druhu v řepce hrozí nejen přímé škody, ale i potenciální riziko přenosu viru mozaiky vodnice (TuMV).

Kromě m. broskvoňové je v porostech řepky dlouhodobě sledována také, pro tuto plodinu typická, m. zelná (Brevicoryne brassicae). Informace o výskytu obou druhů jsou pravidelně zveřejňovány na Rostlinolékařském portále (mapa 2). Na přibližně polovině monitorovaných lokalit byl během podzimu zaznamenán pouze slabý výskyt, zatímco na třetině pozorovacích bodů došlo k překročení prahu hospodářské škodlivosti.

V letech s mírnou zimou bývá výskyt mšic často pozorován ještě v lednu, avšak v aktuální sezoně došlo k výrazné redukci populací již při prvním výraznějším ochlazení v listopadu. Následné lednové počasí s celodenními mrazy vytvořilo zcela nevhodné podmínky pro jejich další přežití.

Mapa 2: Maximální výskyt mšic na řepce (15. 8.–31. 12. 2025, ÚKZÚZ)

Prognóza

Na základě uvedených informací je pro m. broskvoňovou na jaře 2026 očekáván podprůměrný přelet. Obdobně i pro m. zelnou.

Mšice maková

Tento polyfágní druh mšice je na hostitelských rostlinách dobře identifikovatelný díky své charakteristické tmavé barvě. Škodlivost se projevuje sáním na širokém spektru plodin, zejména na bramborách, cukrovce, slunečnici, bobu a máku. Druh se vyskytuje každoročně, avšak intenzita výskytu kolísá.

V průběhu roku 2025 byly zaznamenány škodlivé výskyty v porostech máku, a to na více než 60 % monitorovacích bodů (mapa 3). Přelety odpovídaly predikci, byly podprůměrné až průměrné s výjimkou lokality Chrlice, kde byla zaznamenána překvapivě nadprůměrná migrace.

Letová křivka (graf 1) dokumentuje střídání příznivých a nepříznivých podmínek pro migraci mšic v jarním období. Kolísání početnosti bylo patrné nejen v grafech přeletů, ale i přímo v porostech.

Mapa 3: Maximální výskyt mšice makové (1. 1.–14. 8. 2025, ÚKZÚZ)

Graf 1: Letová aktivita mšic (2025, ÚKZÚZ)

Podzimní migrace mšice makové na zimní hostitele

Podzimní přelet mšice makové byl na všech sledovaných stanicích v roce 2025 podprůměrný. Kolonie na zimních hostitelích (brslen, pustoryl a kalina) se objevily až v polovině října. Opožděný přesun na zimní hostitele spolu s časnějším ukončením vegetace dřevin způsobil, že část vejcorodých samiček nestačila naklást vajíčka před opadem listů. Osazení brslenů vajíčky je celkově slabé, avšak místy se blíží hodnotě pěti vajíček na pupen, která byla v minulosti považována za hranici mezi slabým a silným výskytem.

Prognóza jarního výskytu

Na základě uvedených skutečností lze očekávat, že jarní výskyt m. makové v roce 2026 bude na celém území podprůměrný. Přesto nelze vyloučit, že za vhodných povětrnostních podmínek dojde k postupnému nárůstu početnosti, která může dosáhnout průměrných hodnot. Z tohoto důvodu je doporučeno pokračovat v monitoringu zimních hostitelů a následně sledovat 1. kolonie na letních hostitelích.

Mšice na obilninách

Přímá škodlivost mšic v jarním období je již několik let nevýznamná, což se potvrdilo i na jaře roku 2025. Výskyt mšic byl zaznamenán pod prahem hospodářské škodlivosti (mapa 4), nad tuto úroveň se dostal pouze na necelých 3 % sledovaných lokalit.

Navzdory nízké přímé škodlivosti byla ve stejném období zaznamenána nadprůměrná migrace u kyjatka travní a m. kukuřičné. Na lokalitách Dobřichovice a Chrlice byla navíc pozorována nadprůměrná migrace kyjatky osenní.

Naopak u m. střemchové byly odchyty většinou podprůměrné, průměru se přiblížily pouze na moravských stanicích Chrlice a Věrovany. Migrace tohoto druhu začala později, což je patrné zejména ve Věrovanech (graf 1). Počty postupně narůstaly až na konci května, přičemž kulminace přeletu nastala v polovině června, tedy o měsíc dříve, než je obvyklé. Následoval rychlý útlum letové aktivity. Období slabých záchytů se výrazně prodloužilo, v důsledku deštivého počasí nastalo již v červenci a pokračovalo i v srpnu, kdy je tento pokles obvyklý.

Mapa 4: Maximální výskyt mšic na obilninách (1. 1.–14. 8. 2025, ÚKZÚZ) 

Výskyt na podzim

Na podzim jsou mšice v porostech obilnin sledovány především z důvodu jejich schopnosti přenášet virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV). K šíření viru může dojít i při slabém výskytu vektorů, přičemž práh hospodářské škodlivosti není stanoven. Riziko infekce je nejvyšší při teplém podzimním počasí, zejména pokud přetrvává až do listopadu. Významným faktorem je také přítomnost rezervoáru viru, zejména ve výdrolech a porostech zrnové kukuřice. Porosty jsou nejvnímavější k infekci ve fázi 1–3 listů.

Mšice byly v nově založených porostech ozimých obilnin zaznamenány přibližně na 1/5 sledovaných lokalit (mapa 5). Podzimní počasí bylo teplotně relativně příznivé. Migrační aktivita vektorů kopírovala průběh počasí - při slunečných a teplých dnech docházelo k intenzivním přeletům, zatímco při chladném a deštivém počasí nastával útlum letové aktivity (graf 1).

Celkově byla pomocí sacích pastí zjištěna podprůměrná migrace, zejména u kyjatky osenní. U kyjatky travní byly zaznamenány průměrné hodnoty ve Věrovanech, a dokonce nadprůměrné v Dobřichovicích. Na této lokalitě šlo ale o velmi časný přelet, který začal již na konci srpna a pokračoval ještě v první polovině září. Vzhledem k tomu, že k přeletu došlo před založením nových porostů, nebyl považován za nebezpečný.

Za rizikovější bylo v roce 2025 možné považovat přelet m. střemchové. Přestože průměrných hodnot dosáhl pouze na lokalitě Chrlice (na ostatních stanicích byl výskyt podprůměrný), její migrace v různé intenzitě trvala až do listopadu.

Obavy z šíření BYDV mírnil předpoklad, že hlavní vlna migrace směřovala na střemchu jako zimního hostitele. První okřídlené samičky byly na střemchách zaznamenány již v 1. polovině září, záhy se objevily i kolonie jejich potomstva - bezkřídlých vejcorodých samiček. Ve 3. dekádě října byla zjištěna první nakladená vajíčka.

Mapa 5: Maximální výskyt mšic na obilninách (15. 8.–31. 12. 2025, ÚKZÚZ)

Prognóza

Na základě podprůměrné podzimní migrace obilních mšic lze predikovat, že na jaře 2026 budou výskyty m. střemchové i kyjatky osenní podprůměrné. U kyjatky travní vzrůstá riziko nadprůměrného výskytu, zejména v oblasti reprezentované pastí v Dobřichovicích (střední Čechy), kde byl zaznamenán časný a nadprůměrný přelet. Díky této časné migraci měly vejcorodé samičky dostatek času pro vývoj, páření a kladení vajíček na zimní hostitele, kterými jsou keře maliníku, ostružiníku a další růžovité rostliny.

Závěr

Počasí na začátku roku mělo na případné anholocyklické kmeny mšic, které přezimují jako dospělé samičky nebo nymfy, fatální důsledky. Lze proto očekávat, že veškerá jarní populace mšic bude pocházet pouze z vajíček vylíhlých na zimních hostitelích. Z tohoto důvodu nelze předpokládat příliš časnou migraci.

Na jaře roku 2026 je očekáván slabý výskyt většiny druhů mšic. To se týká zejména m. broskvoňové, m. zelné a obilních mšic. Výjimkou je kyjatka travní, u níž přetrvává riziko nadprůměrného výskytu, zejména ve středních Čechách (oblast reprezentovaná pastí v Dobřichovicích), kde byl na podzim zaznamenán časný a nadprůměrný přelet.

U m. makové jsou očekávány podprůměrné výskyty, avšak za vhodných povětrnostních podmínek na jaře nelze vyloučit nárůst početnosti až na úroveň průměru. Prognóza bude dále zpřesňována na základě dalšího vývoje počasí.

Obdobná situace jako u m. makové může nastat i u jiných druhů mšic. Za příznivých podmínek na jaře lze očekávat rozvoj kolonií a postupný nárůst početnosti, což může vést k vyššímu tlaku na porosty. Z tohoto důvodu je nezbytné pokračovat v monitoringu a včasné signalizaci, aby bylo možné přijmout adekvátní ochranná opatření.

Aktuální zpřesněné prognózy, informace z pozorování v terénu i údaje o odchytech mšic v sacích pastech a Lambersových miskách budou k dispozici na Rostlinolékařském portále ÚKZÚZ.

Seznam použité literatury je k dispozici u autora