Chemap Agro s.r.o.

Rezistence mšice broskvoňové na řepce vůči insekticidům a možnosti ochrany

12. 09. 2019 Ing. Jitka Stará, Ph.D., Ing. Tomáš Hovorka, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 161x

Mšice broskvoňová je významným celosvětově rozšířeným škůdcem, který napadá široké spektrum hospodářsky důležitých plodin (400 druhů rostlin ze 40 čeledí). Její škodlivost spočívá v přímém poškození rostlin sáním, přenosem fytopatogenních virů a produkcí medovice. Na řepce je významným přenašečem virů a v posledních letech působí také přímé škody. Účinnost některých přípravků je nedostatečná v důsledku výskytu rezistentních populací.

Agronutrition

Mšice broskvoňová
Mšice broskvoňová

Mšice broskvoňová
Mšice broskvoňová

Bionomie a škodlivost mšice broskvoňové

V podmínkách střední Evropy je mšice broskvoňová (Myzus persicae, Sulzer.) (Hemiptera: Aphididae) holocyklická, střídá ve svém životním cyklu generace s partenogenetickým rozmnožováním s generacemi s klasickým pohlavním rozmnožováním zajišťovaným samci a samicemi. Při partenogenezi dochází ke vzniku nového jedince z pohlavních buněk, aniž by došlo k jejich oplození. Anholocyklické populace, které se rozmnožují pouze partenogeneticky, se u nás vyskytují jen ve vytápěných prostorách skleníků a botanických zahrad, kde teplota neklesá pod 0 °C.

V přírodě přezimuje mšice broskvoňová ve stadiu vajíček, která jsou odolná vůči mrazům. Primárním hostitelem, na kterém přezimuje a probíhá zde pohlavní rozmnožování, je broskvoň (Prunus persica), případně kustovnice cizí (Licium halimifolium). Partenogenetické rozmnožování probíhá na sekundárních hostitelích, mezi které patří řada zemědělských plodin a plevelných rostlin. Po přezimování migrují mšice z primárních hostitelů na sekundární a mohou se šířit na vzdálenost desítek až stovek kilometrů. Sekundárně se pak mšice šíří během vegetace například z rostlin cukrovky na brambory, plevele nebo vzešlý porost řepky na podzim, kde se zdržují na spodní straně mladých i starších listů.

Na cukrovce byla mšice broskvoňová koncem minulého století nejvýznamnějším přenašečem virových žloutenek cukrovky. Při očekávaném omezení použití insekticidních mořidel na osivo cukrovky může nastat návrat škodlivosti virových žloutenek cukrovky a potřeba foliárních aplikací insekticidů na mšici broskvoňovou na cukrovce.

Na řepce je mšice broskvoňová nejvýznamnějším přenašečem viru žloutenky vodnice. Od roku 2016 se tento virus opakovaně plošně vyskytuje na řepce a způsobuje významné hospodářské škody. Kromě toho byla u nás v roce 2016 zaznamenána v řadě regionů přímá škodlivost mšice broskvoňové na řepce. V tomto roce byla poprvé u nás na řepce zaznamenána u mšice broskvoňové na řepce neúčinnost pyretroidů, ale i organofosfátů. Pro účinnou ochranu proti mšici broskvoňové je třeba získat informace o její rezistenci nebo citlivosti k používaným přípravkům na ochranu rostlin.

Rezistence mšice broskvoňové vůči insekticidům

Jak dokladují poznatky ze světa, selektuje mšice broskvoňová velmi rychle rezistenci vůči širokému spektru insekticidů. První rezistence tohoto druhu byla zaznamenána v roce 1955 vůči organofosfátům. Do roku 2000 přibývaly doklady o rezistenci vůči cyclodienům, karbamátům a od počátku tohoto století vůči pyretroidům a na konci první dekády také vůči neonikotinoidům. V řadě případů byla zaznamenána mnohočetná rezistence, tj. rezistence jedné populace vůči několika skupinám látek s různým mechanizmem účinku.

Rezistence mšice broskvoňové vůči insekticidům je podmíněna řadou rozličných mechanizmů molekulárních i biochemických.

Poznatky o výskytu rezistence mšice broskvoňové vůči používaným přípravkům v ČR jsou dosud nedostatečné. V tomto příspěvku přinášíme informace o účinnosti vybraných přípravků z několika skupin účinných látek na tři populace mšice broskvoňové odebrané v ČR z porostů řepky.

Graf 1: Průměrná mortalita (%) mšice broskvoňové po aplikaci přípravků ve 100% dávce
Graf 1: Průměrná mortalita (%) mšice broskvoňové po aplikaci přípravků ve 100% dávce

Účinnost přípravků na mšici broskvoňovou v roce 2018

V roce 2018 byla ve VÚRV, v.v.i. hodnocena účinnost přípravků ze skupiny organofosfátů (Reldan 22), pyretroidů (Vaztac Active), selektivních karbamátů (Pirimor 50 WG) a neonikotinoidů (Biscaya 240 OD a Mospilan 20 SP) na mšici broskvoňovou z lokalit Praha, Bulhary a Šaratice. Pro hodnocení byla použita modifikovaná metoda IRAC č. 1, tzv. ponořovací test. Listy kedlubnu napadené mšicí broskvoňovou (v počtu cca 20 mšic/list) byly po dobu 5 s ponořeny do roztoku insekticidů. Poté byly řapíky listů obaleny navlhčenou vatou, listy byly jednotlivě umístěny do Petriho misek a misky byly inkubovány v klimaboxu při teplotě 20 °C, 60% relativní vlhkosti a světelném režimu 16:8 světlo/tma. Insekticidy byly testovány vždy minimálně ve 4 koncentracích (podle přípravku v rozsahu 0,01 % až 1000 % dávky doporučené pro polní aplikaci v řepce). Laboratorní účinnost insekticidů byla vyjádřena jako mortalita mšic po 24 hodinách od aplikace po korekci na mortalitu v kontrolní neošetřené variantě podle Abbotta (1925), tj. A = [(P–C)/(100–C)]*100, kde A je výsledná mortalita v ošetřené variantě po korekci, P je mortalita v ošetřené variantě před korekcí a C je mortalita v kontrolní neošetřené variantě. Mortalita v kontrolní variantě byla 0%-14%. Vztah mezi mortalitou mšic a koncentrací jednotlivých insekticidů byl vyhodnocen pomocí probitové analýzy v programu XLSTAT 2017 a byly vypočteny hodnoty LC50 (koncentrace insekticidu, která je letální pro 50 % testovaných jedinců dané populace). Pro každou populaci pak byla vypočtena hodnota indexu rezistence (RR = LC50 testované populace/LC50 citlivé populace), která vyjadřuje úroveň rezistence dané populace v porovnání s citlivou populací. Jako citlivá populace byla zvolena vždy populace s nejnižší hodnotou LC50 k danému přípravku. U přípravku Pirimor 50 WG nebylo možné indexy rezistence stanovit, protože všechny tři hodnocené populace měly po aplikaci tohoto přípravku v 100% dávce mortalitu nižší než 100% a vykazovaly tedy určitý stupeň rezistence.

Výsledky hodnocení účinnosti přípravků na mšici broskvoňovou jsou uvedeny v tabulce 1 (hodnoty LC50 pro jednotlivé přípravky a hodnocené populace) a v grafu 1 (mortalita mšic po aplikaci přípravků v 100% dávce). Všechny tři hodnocené populace byly citlivé k přípravkům Reldan 22, Biscaya 240 OD a Mospilan 20 SP. Indexy rezistence byly u všech populací velmi nízké.

Přestože u zástupce organofosfátů (Reldan 22) nebyla zjištěna rezistence, jejich použití se v ochraně proti mšici broskvoňové na řepce nedoporučuje. Důvodem je nedostatečná účinnost organofosfátů proti mšici na řepce z důvodu výskytu mšic na spodní straně listů. Organofosfáty nepronikají parenchymem listů na spodní stranu jako neonikotinoidy, takže pokud není mšice zasažena organofosfátem kontaktně, tak k mortalitě nedochází. To jsme prokázali v našich pokusech v roce 2016 při použití přípravku Nurelle D v ponořovacím testu (kontaktní účinek) ve srovnání s ošetřením povrchu listu.

Populace mšice broskvoňové z lokality Šaratice byla citlivá také k přípravu Vaztac Active, zatímco populace z lokalit Praha a Bulhary byly vůči tomu přípravku rezistentní. Hodnoty indexu rezistence RR 200 a 320 ukazují vysoký stupeň rezistence populací Praha a Bulhary vůči přípravku Vaztac Active.

U přípravku Pirimor 50 WG byla zjištěna rozdílná citlivost u hodnocených populací. Žádná z hodnocených populací nebyla citlivá k přípravku Pirimor 50 WG, mortalita mšic se po aplikaci tohoto přípravku pohybovala od 9 % (Bulhary) do 68,5 % (Šaratice).

Další náš výzkum je zaměřen na zjišťování účinnosti nových typů účinných látek na mšici broskvoňovou s cílem doporučit je pro ochranu nebo registraci v ČR do řepky.

Tab. 1: Hodnoty LC50 a indexů rezistence (RR) přípravků po aplikaci na mšici broskvoňovou ze tří populací z ČR

Přípravek

Populace

Praha


Bulhary


Šaratice


LC50 (CI)

RR

LC50 (CI)

RR

LC50 (CI)

RR

Reldan 22

0,12 (0,10/0,15)a

1

0,26 (0,21/0,31)b

2,17

0,61 (0,54/0,74)c

5,08

Pirimor 50 WG

8,68 (7,52/10,1)a

x

1,3 (1,11/1,52)b

x

0,37 (0,30/0,45)c

x

Vaztac Active

1,00 (0,87/1,19)a

200

1,60 (144/1,78)b

320

0,005 (0,004/0,007)c

1

Mospilan 20 SP

0,09 (0,07/0,11)a

1,28

0,07 (0,06/0,08)a

7

0,01 (nd)

1

Biscaya 240 OD

0,004 (0,003/0,005)a

1

0,01 (0,008/0,02)b

2,5

0,007 (0,005/0,008)ab

1,75

Závěr

Ze získaných výsledků lze v polních očekávat dobrou účinnost na mšici broskvoňovou na řepce přípravků na bázi neonikotinoidů s účinnými látkami thiacloprid (Biscaya 240 OD) a acetamiprid (Mospilan 20 SP). V polních podmínkách byla také prokázána dobrá účinnost kombinovaného přípravku neonikotinoidu a pyretroidu Proteus 110 OD (účinné látky deltametrin a thiacloprid).

Přestože u nás nebyla dosud v biologických testech zaznamenána rezistence mšice broskvoňové vůči organofosfátům, jejich použití se proti ní na řepce nedoporučuje (mšice na spodní straně listů nejsou zasaženy kontaktně).

Výsledky testů prokázaly vysoký stupeň rezistence vůči pyretroidům u dvou ze tří testovaných populací a vysokou rezistenci vůči karbamátům (pirimicarb) u všech tří testovaných populací. Použití pyretroidů a přípravku Pirimor 50 WG proti mšici broskvoňové na řepce se nedoporučuje. Vzhledem k výskytu rezistence mšice broskvoňové vůči přípravkům na bázi pyretroidů a karbamátů je třeba výběr přípravků pro ošetření přizpůsobit citlivosti populací mšic na konkrétních lokalitách.

Výsledky byly získány v rámci řešení projektu MZe č. QK1820081.

foto: J. Kazda

Související články

Dřepčíci rodu Phyllotreta - snížená citlivost k thiaclopridu

13. 09. 2019 Ing. Kateřina Kovaříková, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Škůdci Zobrazeno 155x

Vrtule ořechová - nový škůdce vlašských ořechů

10. 09. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 484x

Ochrana porostů řepky proti podzimním škůdcům

09. 09. 2019 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 265x

Vývoj rezistence dřepčíků na řepce vůči insekticidům a možnosti ochrany

05. 09. 2019 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. a kol. Škůdci Zobrazeno 298x

Ochrana semenných porostů vojtěšky seté proti klopuškám z čeledi Miridae

04. 09. 2019 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 157x

Další články v kategorii Škůdci

detail