Rezistence škůdců řepky vůči insekticidům v České republice a na Slovensku

04. 05. 2018 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 2367x

Úspěšná ochrana proti škůdcům řepky může významně ovlivnit ekonomickou efektivnost pěstování řepky. V důsledku zvyšování výskytu škůdců a jejich rostoucí škodlivosti vzrůstají náklady na ochranu řepky. Současně dochází ke zvyšování podílu neúčinných nebo málo účinných aplikací insekticidů s tím, jak narůstá podíl rezistentních populací jednotlivých druhů škůdců vůči insekticidům.

Při intenzivním pěstování řepky s vysokým počtem aplikací pesticidů dochází k rychlým změnám v rezistenci nebo v citlivosti lokálních populací škůdců k insekticidům. Výsledky plošného monitoring rezistence škůdců, který je podporovaný ze strany Mze ČR, umožňují pěstitelskou praxi informovat o takových změnách.

V tomto příspěvku přinášíme informace o aktuálním stavu rezistence škůdců řepky vůči insekticidům k roku 2017, srovnání aktuálního stavu se situací z několika předchozích let a v závěru i doporučení jak předložené poznatky využívat v antirezistetních strategiích.

Blýskáček řepkový

Rezistence blýskáčka řepkového vůči pyretroidům

Většina populací blýskáčka řepkového v České republice i na Slovensku vykazuje vysoké úrovně rezistence vůči pyretroidu lambda-cyhalothrin. Účinnost dosahovaná při použití registrované dávky je ve většině případů nedostatečná (často pod 50 % mortality), hodnoty LD₉₅ jsou pro většinu populací přesahují úroveň registrované dávky (7,5 g ú.l./ha).

Lambda-cyhalothrin (stejně tak jako všechny ostatní pyretroidy – určitá výjimka platí jen pro tau-fluvalinate) by měl být zcela vyloučen z používání v porostech řepky v době, kdy jsou tam přítomní blýskáčci.

Ze srovnání hodnot LD zjištěných pro české a slovenské populace vyplývá, že situace na Slovensku je o něco příznivější (přesněji řečeno o něco méně špatná) než v České republice. To potvrzuje již dříve publikovaný předpoklad, že existuje něco jako gradient rezistence ve směru východ - západ. Celkem bylo k této látce v roce 2017 otestováno 51 českých a 21 slovenských populací. Trend vývoje rezistence blýskáčků vůči lambda-cyhalothrinu je patrný z grafu 1 a (ČR) a 1b (+SK).

Registrovaná dávka v případě tau-fluvalinatu (48 g ú.l./ha) je výrazně vyšší, než v případě lambda-cyhalothrinu (7,5 g ú.l./ha). Navíc, jak vyplývá z posledních publikovaných výsledků (Kocourek et al. 2018), se u blýskáčků nevytváří křížová rezistence vůči běžným esterickým pyretroidům (např. lambda-cyhalothrin, cypermethrin, deltamethrin atd.) a tau-fluvalinatu. Ze všech pyretroidů je situace u tau-fluvalinatu nejpříznivější (a pravděpodobně to nebude jen záležitost výrazně vyšší registrované dávky). Hodnoty LD₉₀ i LD₉₅ odhadované pro české i slovenské populace jsou v případě tau-fluvalinatu výrazně nižší než u lambda-cyhalothrinu i např. cypermethrinu. Z účinností dosažených 100% a 20% dávkami vyplývá, že se v ČR vyskytovalo k tomuto insekticidu v roce 2017 7,50 % populací blýskáčků vysoce citlivých, 42,50 % populací citlivých, 32,50 % populací středně rezistentních a 17,50 % populací rezistentních (populace vysoce rezistentní zaznamenány v roce 2017 nebyly). Na Slovensku to bylo 4,76 % populací vysoce citlivých, 42,86 % populací citlivých, 42,86 % populací středně rezistentních a 9,52 % populací rezistentních (stejně jako v ČR ani na Slovensku nebyly v roce 2017 zaznamenány populace vysoce rezistentní).

Graf 1: Změny v podílovém zastoupení populací blýskáčků s různým stupněm rezistence (resp. citlivosti) vůči lambda-cyhalothrinu v jednotlivých ročníkových kolekcích v ČR a na Slovensku

S jistou opatrností je tedy možné doporučit použití tau-fluvalinatu i na blýskáčky v případě, že nebude možné využít jiné, lepší alternativy (organofosfáty, indoxacarb, pymetrozine) - to může být v době, kdy je porost již kvetoucí.

Celkem bylo k této látce v roce 2017 otestováno 40 českých a 21 slovenských populací. Změny v podílovém zastoupení populací blýskáčka s různým stupněm rezistence (resp. citlivosti) k tau-fluvalinatu v jednotlivých ročníkových kolekcích v České republice a na Slovensku v průběhu celého období monitoringu (2012–2017) ilustruje graf 2.

Graf 2: Změny v podílovém zastoupení populací blýskáčků s různým stupněm rezistence (resp. citlivosti) vůči tau-fluvalinatu v jednotlivých ročníkových kolekcích v ČR a na Slovensku

Ztráta citlivosti blýskáčka řepkového k neonikotinoidům

Skupinu neonikotinoidních insekticidů v testech reprezentuje látka thiacloprid (pracuje se přímo s komerční formulací Biscaya 240 OD). V České republice i na Slovensku se nachází vysoký podíl populací se sníženou citlivostí k thiaclopridu (snížená citlivost v ČR: 30,44 %; na Slovensku: 47,62 %). Populací s výrazně sníženou kontaktní citlivostí k thiaclopridu bylo v roce 2017 v ČR 26,09 %, na Slovensku 19,05 %. Rezistentních populací vůči kontaktnímu účinku bylo v roce 2017 v ČR 2,17 %, na Slovensku 4,76 %. Z rozložení hodnot LD v obou kolekcích (ČR i SK) vyplývá, že v populacích v obou státech se nachází velice variabilní podíly výrazně až extrémně necitlivých jedinců k této látce. Na rozdíl od pyretroidů se tedy nedá v případě thiaclopridu říci, že je situace lepší v SK než v ČR. Z výsledků zaznamenaných v tomto roce (i v letech předcházejících) vyplývá, že české i slovenské populace blýskáčků jsou přinejmenším rezistencí proti této látce ohrožené. Je jisté, že k posunům citlivosti k této látce došlo a dochází u populací blýskáčků vyskytujících se v ČR i na Slovensku.

Z aplikacemi thiaclopridu do řepky na blýskáčky by měli být pěstitelé velice opatrní, nejedná se o vhodnou alternativu za selhávající pyretroidy, protože riziko selekce populací blýskáčka k nižší citlivosti (rezistenci) k thiaclopridu je vysoké.

Celkem bylo k thiaclopridu v roce 2017 otestováno 46 českých a 21 slovenských populací blýskáčka. Změny v podílovém zastoupení populací blýskáčků s různým stupněm rezistence (resp. citlivosti) vůči thiaclopridu v jednotlivých ročníkových kolekcích v České republice a na Slovensku ukazuje graf 3.

Graf 3: Změny v podílovém zastoupení populací blýskáčků s různým stupněm rezistence (resp. citlivosti) vůči kontaktnímu účinku thiaclopridu v  jednotlivých ročníkových kolekcích v ČR a na Slovensku

Citlivost blýskáčka řepkového k organofosfátům

Skupinu organofosfátových insekticidů v testech reprezentuje látka chlorpyrifos-ethyl (v českém registru jako chlorpyrifos; jiná látka je chlorpyrifos-methyl).

Z výsledků vyplývá, že české i slovenské populace blýskáčka jsou k látce chlorpyrifos-ethyl vysoce citlivé.

Hodnoty LD₉₅ se u českých i slovenských populací pohybují hluboce pod úrovní i nejnižších v Evropě registrovaných dávek (tato není v Evropě jednotná: pohybuje se od 180 do 450 g ú.l./ha). Celkem bylo k této látce v roce 2017 otestováno 37 českých a 21 slovenských populací. Chlorpyrifos-ethyl se jeví jako vhodná alternativa do antirezistentních strategií místo selhávajících pyretroidů. Problém je však jeho toxicita pro včely (výrazně vyšší než v případě pyretroidů). Není tedy plnohodnotnou náhradou.

Citlivost blýskáčka řepkového k novým účinným látkám insekticidů

České i slovenské populace jsou velmi citlivé na indoxacarb.

Odhadnuté LD₉₅ pro většinu českých i slovenských populací nepřesahují hodnotu 0,5 g ú.l./ha, jen v několika případech překračují hodnotu 1 g ú.l./ha (registrovaná dávka je 25,5 g ú.l./ha). Na většinu populací byla v laboratorních podmínkách plně (nebo vysoce) účinná již dávka 0,2 g ú.l./ha (POZOR: v praxi dávky nesnižovat!). Indoxacarb se tedy jeví jako vhodná alternativa do antirezistentních strategií místo selhávajících pyretroidů. Problém je však jeho toxicita pro včely (výrazně vyšší než v případě pyretroidů) a jeho nízká účinnost na krytonosce (ty se vyskytují v porostech často současně s blýskáčky a je proto nutné používat insekticidy účinné na obě skupiny škůdců). Není tedy plnohodnotnou náhradou za pyretroidy. Celkem bylo k této látce v roce 2017 otestováno 42 českých a 21 slovenských populací.

Pro pymetrozine platí prakticky to samé co pro indoxacarb.

Dřepčíci

Citlivost dřepčíků k pyretroidům a rizika selekce rezistence vůči nim

V testech byly hodnoceny účinky lambda-cyhalothrinu (graf 4). České populace dřepčíků rodu Phyllotreta (byly testovány jen české populace) jsou k této účinné látce převážně citlivé (stupeň 2; 71,44 %), vysoce citlivé populace byly zaznamenány pouze dvě (9,52 %). Na druhou stranu byly ale také zaznamenány dvě populace rezistentní (populace z Drásova a Prahy-Ruzyně).

Srovnáme-li citlivost dřepčíků rodu Phyllotreta s citlivostí českých populací blýskáčka řepkového k této látce je zřejmé, že dřepčíci jsou k lambda-cyhalothrinu výrazně citlivější. Srovnáme-li však jejich citlivost s citlivostí českých populací krytonosce šešulového (C. obstrictus) k této látce, je naopak zřejmé, že dřepčíci jsou citliví výrazně méně.

Předpokládáme tedy, že dřepčíci jsou na přechodu směrem k rezistentním populacím. Bude-li na ně vyvíjen selekční tlak (opakované aplikace pyretroidů na podzim, popř. na jaře v jarních brukvovitých polních plodinách, zeleninách), může dojít k nárůstu podílu rezistentních jedinců v populacích (a tedy i k nárůstu frekvence alel udělujících rezistenci) a k projevům polních selhání pyretroidních postřiků. V současné době je především nutné se vyvarovat zbytečných aplikací pyretroidy na tuto skupinu škůdců. Celkem bylo k této látce v roce 2017 otestováno 21 českých populací.

Obdobně vysoké riziko selekce rezistence vůči pyretroidům platí pro dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala), u kterého byla rezistence k pyretroidům prokázána v řadě zemí západní Evropy.

Rezistence dřepčíků vůči neonikotinoidům

Jako zástupce této skupiny insekticidů opět využit thiacloprid (v testech použit přípravek Biscaya 240 OD; BI).

České populace dřepčíků rodu Phyllotreta (byly testovány jen české populace) jsou vůči účinné látce thiacloprid rezistentní.

Většina populací dřepčíků rodu Phyllotreta otestovaných v roce 2017 byla na základě mortality vyvolané registrovanou dávkou (72 g ú.l./ha) zařazena do kategorie 5. To jsou vysoce rezistentní populace vůči kontaktnímu účinku thiaclopridu (mortalita po expozici registrované dávce byla nižší než 35 %). Na základě srovnání hodnot LD pro thiacloprid odhadnutých pro populace blýskáčků, dřepčíků (Phyllotreta spp.) a krytonosce šešulového (Ceutorhynchus obstrictus) jednoznačně vyplývá extrémní necitlivost dřepčíků ke kontaktnímu účinku této látky (v porovnání s blýskáčky i krytonosci, a to i přesto, že i u blýskáčků došlo ke zjevným posunům v citlivosti směrem dolů, jak bylo popsáno výše; graf 5). Celkem bylo k této látce v roce 2017 otestováno 19 českých populací dřepčíků rodu Phyllotreta.

Obdobně vysoký stupeň rezistence vůči thiaclopridu byl zjištěn u populací dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala).

Citlivost dřepčíků k organofosfátům a indoxacarbu

Dřepčíci rodu Phyllotreta vykazují v laboratorních testech vysokou citlivost k organofosfátům (testován chlorpyrifos-ethyl) i indoxacarbu.

Krytonosci

Citlivost krytonosců k insekticidům

Populace krytonosce šešulového a krytonosce čtyřzubého byly vesměs vysoce citlivé na pyretroidy, neonikotinoidy i organofosfáty. Z tohoto hlediska jsou tedy mnohem méně problematickou skupinou než blýskáčci a dřepčíci všech druhů (viz grafy 4 a 5).

Graf 4: Srovnání úrovní citlivosti (resp. rezistence) českých populací blýskáčků, populací dřepčíků rodu Phyllotreta a populací krytonosce šešulového k pyretroidu lambda-cyhalothrin na základě výsledků testů provedených v roce 2017

Graf 5: Srovnání úrovní kontaktní citlivosti (resp. rezistence) českých populací blýskáčků, populací dřepčíků rodu Phyllotreta a populací krytonosce šešulového ke kontaktnímu účinku thiaclopridu na základě výsledků testů provedených v roce 2017

Problém u krytonosců na řepce souvisí s jejich nízkou citlivostí (resp. necitlivostí) k indoxacarbu.

Nejde zde o získanou (a vyselektovanou) rezistenci, jde o základní (výchozí) nižší míru citlivosti této skupiny druhů (krytonosců obecně) k tomuto insekticidu, což se může významně projevit v praxi. Aplikace směřující na blýskáčka řepkového se provádí často v době, kdy je i vhodný termín pro aplikaci na stonkové krytonosce (zejména na krytonosce čtyřzubého, který má někdy rozvleklou dobu kladení). Neúčinnost indoxacarbu na krytonosce se tak v praxi může projevovat vyšší mírou napadení rostlin larvami těchto druhů, i když na ně není tento insekticid primárně využíván (problém prolínání výskytů jednotlivých řepkových škůdců v porostech řepky).

Aktuální informace

Jak se dostat ke kompletním výsledkům testování citlivosti škůdců řepky k insekticidům

Výsledky testování citlivosti škůdců řepky k insekticidům (mapy + komentáře do roku 2017) jsou volně přístupné na stránkách Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) v aplikaci Rostlinolékařský portál. Výhodou potrálu, který se nachází v nabídce „Registry a aplikace“ na domovské webové stránce ÚKZÚZ (www.ukzuz.cz), je, že jeho uživatel si může vyhledat informace na téma rezistence na místě, kde je současně přístupná řada dalších stále aktualizovaných dat z rozsáhlé oblasti integrované ochrany rostlin. Součástí jsou například metodiky ochrany proti jednotlivým škůdcům, popisy škůdců a mimo jiné i interaktivní seznam aktuálně povolených přípravků na ochranu rostlin, který může usnadnit rozhodování při volbě přípravků s ohledem na antirezistentní strategie. Snadné vyhledání informací a jejich vyhodnocení (výsledkem by mělo být nějaké rozhodnutí, co učinit na poli) je mnohdy velmi složité. Ulehčit ji může právě možnost vyhledat potřebné informace komplexně v jednom zdroji (obr.).

Obr.: Výsledky testování řepkových škůdců na citlivost k insekticidům jsou volně přístupné v aplikaci Rostlinolékařský portál na domovské stránce ÚKZÚZ (www.ukzuz.cz/rlportal) v části Rezistence ŠO - mapa ukazuje disperzi odlišně citlivých populací blýskáčka řepkového k thiaclopridu v ČR dle výsledků z roku 2017

Závěry

Populace blýskáčka řepkového jsou vysoce rezistentní vůči většině pyretroidů. Jejich použití proti blýskáčku řepkovému je neúčelné. Pro většinu populací blýskáčka jsou dosud účinné přípravky na bázi tau-fluvalinate (Mavrik), který lze jako jediný účinný přípravek na blýskáčka použít i na počátku květu. Pro rizika rezistence a sníženou účinnost se proti blýskáčku nedoporučuje používat neonikotinoidy, zejména thiacloprid. Pro ochranu se doporučují účinné látky, ke kterým jsou populace blýskáčka dosud vysoce citlivé, z organofosfátů, například chlorpyrifos-etyl a přípravky na bázi pymetrozinu (Plenum) a indoxacarbu (Avaunt). Nevýhodou přípravku na bázi indoxacarbu je snížená účinnost vůči stonkovým krytonoscům.

Druhou skupinou škůdců řepky, proti kterým ochrana selhává, jsou dřepčíci rodu Phyllotreta a obdobně i dřepčík olejkový. Použití neoinikotinoidů, zejména thiaclopridu proti nim je zcela neúčinné. V současné době je většina populací dřepčíků obou typů citlivá k pyretroidům, takže se doporučují využívat pro ochranu řepky. Rizika rychlé selekce rezistence dřepčíků vůči pyretroidům a poznatky ze západní Evropy však ukazují na dlouhodobou neudržitelnost takové ochrany.

Včasné odhalování změn v citlivosti populací škůdců a srozumitelnou interpretaci zjištěných výsledků, jejíž součástí jsou i doporučení pro praxi, by měl zajistit kontinuálně probíhající plošný monitoring rezistence vybraných škůdců vůči účinným látkám pesticidů na území ČR.

Literatura:

Kocourek F., Stará J., Zdražil, A., 2015: Účinnost kontaktních insekticidů na dřepčíka olejkového. Úroda 9: 30–35

Stará J., Kocourek F., 2018: Seven-year monitoring of pyrethroid resistance in the pollen beetle (Brassicogethes aeneus F.) during implementation of insect resistance management, Pest Manag. Sci. 74: 200–209

Data z monitoringu rezistence byla získána v rámci řešení projektů MZe QH81218 a QJ1230077 a expertní činnosti MZe „Plošný monitoring rezistence vybraných škůdců vůči účinným látkám pesticidů na území ČR v roce 2017“. Zpracování dat získaných v roce 2017 bylo umožněno využitím prostředků z projektu MZe QK1820081.

Autoři:
Ing. Marek Seidenglanz, Ing. Jaroslav Šafář, Ph.D.; Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk
Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha
Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně
Ing. Pavel Kolařík, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko
Ing. Jiří Havel, CSc.; OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Zubří
Ing. Ján Táncik PhD.; Slovenská poľnohospodárska univerzita, Nitra
Mgr. Martina Sojneková; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno