BASF
BASF
BASF

AGRA

Škodlivost zavíječe kukuřičného a nové možnosti jeho sledování

25. 06. 2024 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 455x

S měnícím se klimatem a koncentrací ploch se významná poškození zavíječem kukuřičným začínají objevovat i např. na jižním okraji Vysočiny. Za vyšším tlakem tohoto škůdce stojí chyba jak ve zpracování posklizňových zbytků silážní kukuřice, ve které může zavíječ dokonat svůj vývoj, tak ve špatně směřované nebo zcela podceněné ochraně. Chyby v signalizaci ošetření vyplývají především z nepřesného monitoringu a někdy i neefektivního ošetření, a to včetně biologické ochrany. K tíživé situaci přispívá i rozšíření bivoltinní (dvougenerační) populace na většině Moravy.

Proseeds

Výnosy kukuřice v ČR jsou v posledních letech výrazně ovlivněny změnou klimatu. Plochy kukuřice na zrno meziročně klesly, plochy kukuřice na siláž v porovnání s rokem 2022 zůstaly na velmi podobné úrovni. Co se týče výnosů, ty byly ovlivněny významně periodami sucha v těch nejdůležitějších fázích růstu a zrnové kukuřice nezachránil ani přísun srážek v závěru pěstební sezony. Výnosy jak zrna, tak silážní hmoty dosáhly o v průměru 15 % nižšího výnosu oproti dlouhodobému průměru.

Bionomie ovlivněná změnou klimatu

Housenky zavíječe kukuřičného přezimují ve spodních částech stébel a na jaře se od dubna do května kuklí. První motýli se líhnou na konci měsíce května a v průběhu měsíce června. Hromadný let nastává koncem měsíce června a trvá do začátku měsíce srpna. Tyto informace se však z důvodu nasouvající se bivoltinní populace již liší, a i pro monovoltinní (jednogenerační) populace se v teplejších oblastech dynamika letu mění, což potvrzují i výstupy ze světlených lapačů ÚKZÚZ. Na většině území ČR se potvrzuje stále tradovaný trend.

Nálety jsou však rozvleklejší, bez větších píků, takže i správný termín ošetření je složitější odhadnout. Již tedy není stoprocentní, že se během července můžeme potkat se dvěma vrcholy náletu, ale spíše s jedním větším a několika méně výraznými. Samičky kladou vajíčka do kupek přilepených na spodní stranu listu, které těsně před vlastním vylíhnutím housenek zčernají. Vylíhlé housenky se rozlézají po povrchu rostlin kukuřice a ve velmi krátké době dochází k zavrtání do rostlin kukuřice. Uvnitř rostliny pak dokončují svůj vývoj. Housenky vyžírají v rostlině rozsáhlé chodby a svým žírem se dostávají i do vřetene palice a zrna, kde způsobují nejvýznamnější škody. Na konci svého vývoje migrují do spodních částí kukuřice, kde v diapauze přečkají zimní období.

V podmínkách České republiky má tento hmyzí škůdce jednu generaci do roka, ale již v roce 2020 byl potvrzen výskyt bivoltinní populace, která se vlivem změn klimatu objevila v nejteplejších oblastech jižní Moravy, konkrétně na Znojemsku. V současnosti lze podle zvýšených náletů do světelných lapačů během září odvodit, že bivoltinní populace se objevují již na celém území Moravy. Housenky dvougeneračních populací se kuklí v červenci a během července a srpna se líhnou motýli druhé generace, kteří ještě dokáží naklást do rostlin. Housenky se zpravidla vyvinou jen do max. 3. instaru. Každopádně se tímto zvyšuje koncentrace „škodlivého stadia“ pro většinu porostů v oblastech s největší tradicí pěstování kukuřice na zrno.

Obr. 1: Ukázky jednoduchých DYI světelných lapačů
Obr. 1: Ukázky jednoduchých DYI světelných lapačů

Nové metody sledování zavíječe kukuřičného

Motýli zavíječe kukuřičného mohou být sledováni efektivně pouze pomocí lapačů umístěných přímo v porostu. Pro lapání lze ale využít jednoduchý světlený lapač umístěný přímo v poli s pěstovanou kukuřicí. Pro subjekty na Moravě, které produkují krmení pro dobytek a pro bioplynové stanice, by se již dnes vyplatil k signalizaci ošetření umístěný lapák přímo v porostu. Lapáky lze zkonstruovat z jednoduchých komponentů. S dnešními možnostmi led diod bez nutnosti napojení na externí zdroje elektřiny je tedy postup „DYI“ („udělej si sám“) světelného lapáku možný i pro méně zručné. Důležité je zamezit opětovnému úniku lapeného hmyzu, což se docílí umístěním užšího konce trychtýře směrem do lapací nádoby.

V ukázkách (obr. 1) je možné pro inspiraci takové lapáky vidět. Pro polní podmínky je lepší zajistit stabilitu tím, že se volí větší objemy lapacích nádob (velikosti 10 l kýble s dobře padnoucím víkem). Do víka se vyřízne otvor, do kterého se napevno umístí trychtýř z hladkého materiálu (plast, plech). Ten slouží k tomu, aby hmyz při náletu sklouzl do záchytné nádoby a zároveň zamezuje úniku hmyzu z nádoby. Podle umístění světleného zdroje (diody) je vhodné připojit i křížovou stěnu, do které hmyz při náletu za světlem naráží a padá. Menší problém nastává při kontrole, kdy je třeba počítat s pohyblivostí zachyceného hmyzu.

Do kyblíku s hmyzem lze před otevřením nakapat pár kapek čpavku, který na hmyz působí omamně. Případně lze v entomologických potřebách pořídit ethylester kyseliny octové (octan ethylnatý) nebo ether, které usmrcují hmyz. Do určité míry je možné na stěny kýble umístit oboustrannou lepící pásku, na kterou se hmyz nalepí, ale čištění a obnova pásky zvyšuje pracnost. Někdo by mohl říci, že když se dovnitř neleje voda, hmyz se utopí, což je pravda, ale pro identifikaci druhů zachycených motýlů je třeba patrná kresba na křídlech, kterou utopením motýli ztrácí.

S čím je třeba počítat, je pravidelná kontrola, a to nejlépe každý den nebo každý druhý den. Do lapáku se zachytávají každou noc desítky druhů nejen můr, ale i brouků a např. ploštic. Mezi nimi mohou být i druhy dravé, které mohou populace nachytaných druhů dost výrazně zredukovat, a to včetně těch, které potřebujeme k signalizaci ošetření, tedy zavíječů.

Pokud jsme schopni znehybnit a vyselektovat necílové druhy z lapáku, nastává úskalí správné identifikace zachycených druhů motýlů. Možnost záměny je vysoká, především s jinými druhy zavíječů, např. zavíječe kopřivového nebo zdobeného. Ale i po několika kontrolách v době náletu lze velmi rychle nakoukat hlavní znaky zavíječe kukuřičného i přes určitou barevnou variabilitu.

Pak už jen začít sledovat křivku náletu a podle ní odhadnout termín prvního ošetření. V minulých letech byla doporučovaná signalizace ošetření 7–10 dní po vrcholu náletu. S omezením účinných látek insekticidů se ale změnila strategie přístupu v ochranných opatření, takže se doporučuje ošetřit v termínu mezi výskytem prvních motýlů a vrcholem náletu. A vzhledem k tomu, že zavíječ nalétává do porostů vždy cca ve dvou výraznějších vlnách, je doporučeno v oblastech se silnými nálety (tedy v rizikových oblastech) opakovat ošetření v cca 14denním intervalu, což by mohlo zasáhnout i líhnoucí se housenky z prvního náletu.

Dnes se i do polních systémů monitoringu začínají prolínat smart nástroje monitoringu škůdců. Před několika lety byly tyto systémy dostupné především pro pěstitele ovoce nebo révy vinné v podobě nástroje Trap View, který rozšířil svou nabídkou i pro pěstitele polní zeleniny. V boji proti polním škůdcům se objevují „chytré“ žluté misky, kterou zavádí firma Bayer a pro pěstitele kukuřice přišla s nabídkou chytrého monitoringu firma Sumi Agro ve spolupráci s maďarskými výzkumníky.

Jedná se o projekt Smapp Lab, jehož základní jednotkou je speciální světelný lapák s fotovoltaickým panelem, který zajišťuje energetickou soběstačnost nástroje. Princip systému spočívá ve fotografickém nasnímání zachyceného hmyzu v lapáku, následném digitálním přenosu snímků a vyhodnocování speciálním softwarem. Dochází k přesné diagnostice zachycených druhů hmyzu. Data se následně sumarizují do jednoduchého výstupu, který je prostřednictvím webové aplikace přístupný hned ráno uživateli. Dalším benefitem je současný monitoring teploty a vlhkosti v porostu. Umožňuje tak zjednodušení práce bez nutnosti provádět odečty či sledování v poli, jako je tomu v případě „DYI“ lapáku.

ÚKZÚZ pro pěstitele kukuřice může jistou variantu monitoringu letu zavíječe kukuřičného nabídnout v podobě výstupů z fixních světelných lapačů, kterých je v současnosti 23 v různých částech republiky. Z intenzity a gradace náletu dospělců lze pak zhruba usuzovat, kdy je vhodné ošetřit a kdy se začnou objevovat v porostu první snůšky vajíček.

Jako teoretický podpůrný nástroj pro prognózu výskytu je možnost využít model SET (sumy efektivních teplot), který kombinuje znalost o bionomii škůdce spolu s reálnými meteorologickými údaji. Výsledkem je pak křivka zobrazující stoupající denní teploty ve vztahu k důležitým prahům vývoje. Uživatel je pak jasně informován o dosažení kritických fází vývoje, které mu pak napomáhají při reálném rozhodování. Z dat se dá poměrně dobře odhadnout signalizaci ošetření insekticidem. Ošetření vaječným parazitem Trichogramma sp. (v době kladení vajíček) je již více pracné a vyžaduje preciznější sledování a odhad vrcholu kladení.

V roce 2023 ÚKZÚZ aktualizoval model SET pro zavíječe kukuřičného podle nejnovějších poznatků a do hodnot také nově přiřadil SET pro bivoltinní populace, který se zobrazuje pouze pro vybrané meteostanice na jihu Moravy (okres Znojmo, Břeclav a Uherské Hradiště). Z tabulky 1 je patrné, že model SET relativně koresponduje s náletem zjištěným ve světelném lapači instalovaným v Oblekovicích (Znojmo) - graf 1, 2. Na této lokalitě je potvrzen výskyt bivoltinní populace a dochází k mísení obou populací a první výskyt motýlů monovoltinní populace se mísí s vrcholem náletu bivoltinní populace. První silnější záchyty tak odpovídají termínu doporučené první aplikace insekticidu, tj. v roce 2022 kolem 23. 6., v roce 2023 okolo 30. 6. Vždy je ale vhodné mít pro ověření vlastní výstupy monitoringu. V Oblekovickém lapači byl v roce 2023 nálet slabší díky lokaci nejbližší pěstované kukuřice, i tak se ale dá z dat metody SET vycházet pro podporu při signalizaci ošetření.

Pro rok 2024 je možné pro lokality s pravidelnými problémy se zavíječem kukuřičným využít aktualizovaný model SET, který je k dispozici v balíčku informací k zavíječi kukuřičnému na stránkách Rostlinolékařského portálu.

Tab. 1: Hodnoty náletu zavíječe kukuřičného dle aktualizovaného SET pro metostanici Oblekovice - 2022 a 2023

Monovoltinní (jednogenerační) populace

Bivoltinní (dvougenerační) populace

první motýl

signalizace ošetření

vrchol náletu

první motýl 1. generace

signalizace ošetření

vrchol náletu 1. generace

první motýl 2. generace

signalizace ošetření

vrchol náletu 2. generace

4. 6. 2022

23. 6. 2022

7. 7. 2022

14. 5. 2022

25. 5. 2022

5. 6. 2022

13. 7. 2022

22. 7. 2022

1. 8. 2022

13. 6. 2023

30. 6. 2023

14. 7. 2023

23. 5. 2023

3. 6. 2023

15. 6. 2023

17. 7. 2023

26. 7. 2023

8. 8. 2023

Graf 1: Nálet imag zavíječe kukuřičného do světelného lapače Oblekovice 2022
Graf 1: Nálet imag zavíječe kukuřičného do světelného lapače Oblekovice 2022

Graf 2: Nálet imag zavíječe kukuřičného do světelného lapače Oblekovice 2023
Graf 2: Nálet imag zavíječe kukuřičného do světelného lapače Oblekovice 2023

Monitoring škod zavíječem kukuřičným v roce 2023

Každoročně ÚKZÚZ vyhodnocuje škodlivost zavíječe na pozorovacích bodech v rámci celé ČR. V roce v roce 2023 bylo hodnoceno 93 porostů kukuřice ve fázi 75–99 BBCH (mapa). Dle stupně napadení zavíječem kukuřičným bylo v roce 2023 vyhodnoceno jako napadených 62 % porostů, z čehož významněji 2 %.

Při hodnocení je třeba spíše než na silná poškození porostů sledovat procento napadení, které se dlouhodobě pohybuje okolo 60 % (graf 3). I když se jedná o slabé výskyty, je nutno brát v potaz rizika další kontaminaci infekcí způsobených houbami rodu Fusarium sp. (graf 4). Asociace infekcí a vstupních bran po poškození zavíječem (případně jinými abiotickými původci poškození rostlin - palic kukuřice) je dnes již prokázána, i výstupy ÚKZÚZ tento úzký vztah potvrzují. Z 93 porostů kukuřice byl původce fuzarióz detekován v 50 případech (54 %). Intenzita poškození se pohybovala ve většině případů na slabé úrovni a to ve 35 případech. Střední výskyt byl detekován v 11 případech a silný výskyt ve 4 případech. Ve 12 případech byl výskyt fuzarióz u rostlin, které nejevily známky napadení zavíječem. Zde se však vyskytovaly převážně rizikové předplodiny (kukuřice, pšenice), které jsou ideálními hostiteli pro rod Fusarium sp. Ve 38 případech byly rostliny napadeny jak zavíječem, tak fuzariózou.

Co se týče přímé ochrany kukuřice proti infekci fuzariózami, neexistuje žádné efektivní řešení. Veškerá opatření jsou založena na prevenci, tedy volbě správného hybridu, osevním postupu a vyvážené výživě a ochraně proti poškození, která představují vstupní bránu pro houbové patogeny. Kromě výše zmiňovaných faktorů podporujících napadení mykózami (poškození larvami zavíječe, dospělci bázlivce na špičkách palic, částečně i jinými škůdci - leskňáček, černopáska bavlníková) je významným faktorem rozdílná citlivost různých hybridů k napadení mykózami. Zásadním spolupůsobícím faktorem je průběh konkrétního ročníku, například ročník 2014 byl typický vysokými úhrny srážek v době dozrávání. Ve zmiňovaném ročníku byly v praxi některé zrnové hybridy napadeny výrazně více (PH N01), přičemž platí, že časnější sklizeň i za cenu vyšších vstupů na dosoušení zrna zaručuje výrazně nižší obsah mykotoxinů v produktu.

Za rizikovou vlastnost z hlediska napadení palic mykózami, lze považovat náchylnost hybridu k pukání zrn projevující se po periodě sucha a následných srážkách provázených rychlým plněním zrn. Daný problém může způsobovat komplikace i při výrobě objemných krmiv, s následným nutným používání vyvazovačů mykotoxinů v krmné dávce.

Problematickým bodem v hodnocení napadení palic houbovými patogeny v praxi je fakt, že vizuální hodnocení spojené s pozorováním výskytu mycelia a dalších makroskopických příznaků na palicích ne vždy zcela koresponduje s laboratorně detekovaným obsahem mykotoxinů (DON, zearalenon atd.).

Mapa: Vyhodnocení škodlivosti zavíječe na pozorovacích bodech ÚKZÚZ 2023
Mapa: Vyhodnocení škodlivosti zavíječe na pozorovacích bodech ÚKZÚZ 2023

Graf 3: Průměrný počet imag zavíječe kukuřičného na světelný lapač a procento poškozených porostů v letech 2006–2023
Graf 3: Průměrný počet imag zavíječe kukuřičného na světelný lapač a procento poškozených porostů v letech 2006–2023

Graf 4: Procento napadených porostů bělorůžovou hnilobou obilek kukuřice (Fusarium sp.) v letech 2012–2023
Graf 4: Procento napadených porostů bělorůžovou hnilobou obilek kukuřice (Fusarium sp.) v letech 2012–2023

Doporučení pro praxi

Ochrana proti zavíječi kukuřičnému a úzce vázanému původci onemocnění růžovění klasů spadá do oblasti ochrany, kterou nelze efektivně řešit systémem pouze přímých opatření (aplikací přípravků). V současných trendech pěstování a nutnosti nahradit ztráty na výnosech plochami je doporučení k dodržování osevních postupů zvláště pro podniky s intenzivní živočišnou produkcí a výrobou bioplynu směšná.

Nutné je tedy zaměřit se na intenzivní monitoring škůdců, dále udržovat porosty v dobré kondici a zamezit jejich zaplevelení (zavíječ kukuřičný využívá pro svůj vývoj i řadu širokolistých plevelů, jako jsou lebedy, merlíky, pelyňky, rdesna a kopřivy). Dalším technologickým doporučením je zamezit sklizni na vysoké strniště a minimalizovat vznik povalených a nerozdrcených nebo velmi špatně rozdrcených zbytků kukuřice. Do jisté míry mohou k vyššímu přežívání zavíječe přispívat i vysoké stavy černé zvěře. Povalené rostliny a rozválené plochy od stád divokých prasat není schopen adpaptér při sklizni zachytit a dokonale rozdrtit, což přispívá k přežití housenek. Zbytky by měly být rozdrceny, mulčovány a zapraveny do půdy s dávkou dusíku (např. digestátu), což nastartuje rychlý rozklad napadených zbytků stébel a palic.

Nezanedbatelným je vliv ročníku, který ovšem nelze předvídat, každopádně se významně podílí nejen na infekci fuzariózami, ale i přežívání nakladených vajíček zavíječe kukuřičného.

Obecným doporučením je, se řídit reálným výskytem zavíječů v porostu, ideálně na základě odchytů z lapače umístěného v poli kukuřice, případně nejbližšího světelného lapače sítě ÚKZÚZ. S ohledem na současné možnosti ochrany je optimální dobou ošetření období mezi prvním výskytem a hromadným náletem. Ne jak se uvádí a uvádělo 7–10 dnů po vrcholu náletu.

Nejpoužívanějšími jsou pravděpodobně přípravky s kontaktním účinkem ze skupiny pyretroidů, NNI (acetamiprid), případně účinné látky tebufenozide nebo chlorantraniliprole (mají larvicidní i částečně ovicidní účinek). Aplikace pyretroidů bývají kvůli vysokým teplotám v době nutnosti ošetřit již méně efektivní. Z výstupů ÚKZÚZ vyplývá, že ošetření proti zavíječi se dělá jen v oblastech rizikových (jižní Morava a Polabí), ale ne vždy. Ve většině případů se proti zavíječi neošetřuje. V celkovém podílu bývá ošetřeno 10–15 % porostů.

V případě kukuřice je možné využít i nechemický způsob ochrany, a tím je aplikace parazitické vosičky Trichogramma. Účinnost takovéto ochrany se pohybuje na úrovni 80 % za předpokladu, že je v dané lokalitě dlouhodobě potvrzován nízký tlak zavíječe. Nesmí dojít k namnožení z let předešlých a nálety do světlených lapačů nesmí v daném roce přesahovat desítky jedinců. Za těchto okolností je jistější použít chemickou ochranu a k biologické ochraně se vrátit, až se populace vrátí ke stavům, které umožňují nízkorizikový režim ochrany. Synchronizace aplikace vosiček s dobou kladení dospělců může být v oblastech s výskytem bivoltinní populace obtížná a dochází tak z mnoha důvodů k selhání strategie ochrany.

Zdroj fotografií pro výrobu vlastního DYI lapáku: Citizen Science - Montana Moth Project - Northern Rockies Research & Educational Services

Související články

Ochrana kukuřice proti bázlivci kukuřičnému v roce 2024

04. 07. 2024 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 352x

Hraboš polní jako stálé riziko pro zemědělskou praxi

03. 07. 2024 Prof. Ing. Josef Suchomel, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Škůdci Zobrazeno 439x

Genetický boj s hmyzími škůdci

24. 06. 2024 Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.; Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci Zobrazeno 341x

Změny ve vývoji rezistence mšice broskvoňové vůči insekticidům v ČR

19. 06. 2024 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. a kol. Škůdci Zobrazeno 252x

Hraboš - nechtěná stálice našich polí

17. 06. 2024 Ing. Štěpánka Radová Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 338x

Další články v kategorii Škůdci

detail