Škůdce kukuřičných polí - zavíječ kukuřičný

23. 07. 2012 Ing. Pavel Kolařík, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 13413x

Zavíječ kukuřičný se v kukuřičných polích stal již zcela běžně se vyskytujícím hmyzím škůdcem, se kterým je nutno počítat v každé pěstitelské sezoně. Způsobuje velmi významné hospodářské škody, které se odrážejí jak na kvantitě, tak i kvalitě sklizeného produktu.

V důsledku žíru housenek dochází ke ztrátám vyvracením či lámáním rostlin a také dochází k významnému šíření houbových patogenů, především z rodu Fusarium. Tyto houby jsou producenty toxických metabolitů - mykotoxinů, které nepříznivě ovlivňují zdravotní stav hospodářských zvířat. V současné době je zavíječ rozšířen na celém území České republiky. Je to polyfágní druh, kdy k jeho hostitelským rostlinám patří nejen plevelné druhy, ale i hojněji pěstovaná slunečnice roční. V každém roce pěstování je tak nutné počítat s ochranou kukuřice proti němu.

Popis a bionomie

Dospělý motýl zavíječe kukuřičného - Ostrinia nubilalis (Hübner, 1796) je poměrně veliký, žlutohnědě zbarvený o rozpětí křídel 2,5–3 cm. Jeho housenky (obr. 1) jsou šedobéžové barvy s nevýraznou kresbou a s černohnědou hlavovou schránku. Délka těla před kuklením je asi 2,5 cm. Kukla je čokoládově hnědé barvy.

Housenky zavíječe kukuřičného přezimují ve spodních částech stébel a na jaře se od května do června kuklí. První motýli se líhnou na konci měsíce května a v průběhu měsíce června. Hromadný let nastává koncem měsíce června do začátku měsíce srpna. V průběhu této dekády můžeme pozorovat dva vrcholy náletu. První je v prvním týdnu a druhý nálet ve druhé polovině měsíce července. Samičky kladou vajíčka do kupek přilepených na spodní stranu listu, které těsně před vlastním vylíhnutím housenek zčernají. Vylíhlé housenky se rozlézají po povrchu rostlin kukuřice a ve velmi krátké době dochází k zavrtání do rostlin kukuřice. Uvnitř rostliny pak dokončují svůj vývoj.

Housenky vyžírají v rostlině rozsáhlé chodby a svým žírem se dostávají i do vřetene palice a zrna, kde způsobují nejvýznamnější škody (obr. 2, 3, 4). Na konci svého vývoje migrují do spodních částí kukuřice, kde v diapauze přečkají zimní období. V podmínkách České republiky má tento hmyzí škůdce jednu generaci do roka. Od jižního Slovenska dále na jih má zavíječ kukuřičný dvě, ve středomoří tři generace. V oblastech dvou generací se housenky kuklí v červenci a během července a srpna se líhnou motýli druhé generace.

Početnost zavíječe v daném roce ovlivňuje významně průběh povětrnostních podmínek. Jestliže je předpoklad dlouhého období s velmi vysokými teplotami a minimem srážek není výskyt tohoto škůdce tak významný jako v letech, kdy jsou podmínky přesně opačné. Ideální jsou teploty bez výskytu extrému s dostatkem srážek. Zavíječ má tak zcela optimální podmínky pro svůj vývoj a i následný vývoj housenek má dobrý průběh. Při vyšších teplotách dochází k zasychání nakladených vajíček i čerstvě se vylíhlých malých housenek a škodlivost tak nemusí být významná jako za optimálních podmínek.

Obr. 1: Housenka zavíječe kukuřičného

Obr. 2: Žír housenky zavíječe ve stonku kukuřice

Obr. 3: Palice poškozená žírem housenky zavíječe kukuřičného

Obr. 4: Zlomená rostlina - důsledek žíru housenek zavíječe kukuřičného

Ochrana

Ochrana proti zavíječi kukuřičnému na kukuřici je problematická, a proto je nutné uplatňovat řadu opatření, které vedou k redukci jeho početnosti. Do úvahy přicházejí agrotechnická opatření, chemická ochrana, biologická ochrana a ochrana genetická.

Agrotechnická opatření

Agrotechnická opatření spočívají v tom, že se dodržuje osevní postup, sklízí se kukuřice s co nejnižším strništěm, likvidují se posklizňové zbytky rozdrcením a následným zapravením do půdy.V místech se silným výskytem zavíječe se nepoužívá redukované zpracování půdy. Nejúčinnější je pak kombinace všech výše uvedených opatření, přesto však nelze považovat regulaci zavíječe agrotechnickými opatřeními za dostačující, a proto je nutné přikročit k metodám přímé ochrany.

Biologické přípravky

Pro kontrolu zavíječe kukuřičného je jako pro jednoho z mála hmyzích škůdců možnost použití biologických přípravků. Jedná se o použití vaječného parazitoida rodu Trichogramma (T. evanescens, T. pintoi, T. brassicae) v přípravcích Trichoplus, Trichocap a Biotop s dvoufázovou či jednofázovou ruční aplikací. Samičky této vosičky kladou vajíčka do vajíček zavíječe, kde se vyvíjí. Samičky nové generace pak vyhledávají nové snůšky vajíček zavíječe, a tak během roku může dojít k vývoji několika generací parazitoida.

První aplikace přípravku Trichoplus (Trichogramma pintoi a T. evanescens) provádíme na počátku kladení vajíček zavíječem a druhá aplikace následuje za 7 až 10 dní.

Přípravek Trichocap umísťujeme do porostu kukuřice na počátku kladení vajíček zavíječe a vzhledem k tomu, že kapsle obsahují tři různá vývojová stadia vosičky Trichogramma brassicae a líhnutí dospělců probíhá až tři týdny, je doporučena pouze jedna aplikace. Ruční aplikace přípravků se provádí rozvěšováním na nejvyšší vyvinutý list kukuřice.

V poslední době se kromě vosiček rodu Trichogramma ověřuje účinnost parazitoida housenek zavíječe - lumčíka Bracon brevicornis (obr. 5, 6).

Nevýhodou biologické ochrany je především její vysoká pracnost, dále pak zvolení optimálního termínu pro vlastní aplikaci s účinností dosahující maximálně 70 %.

Obr. 5: Dospělec lumčíka Bracon brevicornis

Obr. 6: Housenka zavíječe napadena larvami lumčíka Bracon brevicornis

Genetická ochrana

Další možnou metodou ochrany proti zavíječi kukuřičnému je použití geneticky modifikované kukuřice. V České republice je povolena k pěstování pouze jedna jediná odrůda a to MON810. Složité podmínky pro samotné pěstování, sklizeň a následné skladování zrna kukuřice vede v poslední době ke snižování ploch osetých touto kukuřicí. V důsledku intervenci z ostatních zemí evropské unie, které jsou striktně proti této technologii ochrany, k nárůstu ploch zřejmě docházet nebude.

Vlastní podstata této ochrany tkví v zabudované toxické složce (Bt-toxin) v rostlině, která má insekticidní účinky vůči housenkám zavíječe kukuřičného. Tento způsob ochrany vykazuje 100 % účinnost v porovnání s ostatními. Je však nutné dodržovat přísné podmínky při pěstování související s antirezistentní strategií zavíječe vůči této ochraně.

Chemická ochrana

Nejběžnějším způsobem ochrany proti zavíječi je použití širokého spektra insekticidních přípravků.

V tomto případě je nejdůležitější pro vlastní ochranu stanovit nejvhodnější termín pro aplikaci insekticidu. V současnosti lze použít několik způsobů stanovení.

Suma efektivních teplot - je méně přesná a orientační metoda, která uvádí pro aplikaci chemických přípravků hodnotu 550 °C. Je to hodnota, která se stanoví ze zbytků denních průměrných teplot nad 10 °C od 1. ledna daného roku.

Nálet zavíječů lze také stanovit pomocí světelného lapače, který umístíme nejlépe k porostu kukuřice v období od poloviny června. Zavíječ kukuřičný bude naletovat do lapače v noci od června až do srpna, ale má dva vrcholy náletu, jeden v první a druhý ve druhé polovině července. U přípravku Nomolt 15 SC, který bylo možno použít v minulém roce, byl vhodný termín použití při zjištěném maximálním vrcholu náletu na světelný lapač. V letošním roce již tento přípravek z důvodu ukončení platnosti jeho registrace použít nelze. U ostatních insekticidů je tento termín zhruba týden po zjištěném vrcholu.

Podle našich poznatků se jako nejlepší metodou jeví sledování kladení vajíček a líhnutí prvních instarů housenek (obr 7, 8). Při kladení vajíček počítáme s dobou vývoje zhruba 3 až 12 dní. Při kontrole porostu si označíme rostliny s nakladenými vajíčky a ty potom v pravidelných termínech kontrolujeme. Jestliže dojde ke změně zbarvení nakladených vajíček z bílé na černou a zároveň se vajíčka zvětší, tak v nejbližší době dojde k líhnutí housenek. Vylíhlé housenky prvního instaru nejdříve sežerou obal vajíček a poté provádí žír na povrchu listů kukuřice. Toto je nejvhodnější termín pro aplikaci insekticidního přípravku. Pro určování období kladení vajíček a termínu líhnutí housenek lze využívat i tzv. lapací rostliny. Jsou to rostliny kukuřice vyseté po loňské kukuřici, která byly napadena zavíječem a to v počtu 20 až 40 rostlin. Tyto rostliny jsou při kladení prvními samicemi zavíječe preferovány a populace zavíječe je tak koncentrovaná na tyto rostliny.

Z registrovaných insekticidních přípravků lze použít Decis Mega v dávce 0,3–0,25 l/ha, Decis 15 EW v dávce 0,6–0,75 l/ha, Karate Zeon 5 CS v dávce 0,25 l/ha, Vaztak 10 EC v dávce 0,3 l/ha, dále přípravek Integro v dávce 0,5–0,7 l/ha a přípravky Steward, Stocker či Explicit Plus (účinná látka indoxacarb) v dávkách 0,125 kg/ha.

Obr. 7: Snůška vajíček zavíječe kukuřičného

Obr. 8: Vylíhlé housenky zavíječe v úžlabí listu

Závěr

Zavíječ kukuřičný a jeho způsobené přímé či nepřímé škody vedou ke zvýšené potřebě ochrany vůči němu. Při dostupných možnostech opatření vůči zavíječi, spočívající ve zvolení správné komplexnosti ochranných metod sestávající se z agrotechnických, biologických a chemických zásahů, lze jeho dopady zcela minimalizovat. Zároveň bychom neměli zapomínat i na možnost využití ochrany genetické, i když v dnešní době při nastavení takových podmínek, které kolem této problematiky panují, nelze očekávat zvýšený nárůst ploch osetých GM kukuřicí.

Výsledek byl získán za institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.