Škůdci cukrové řepy
27. 06. 2022 Škůdci Zobrazeno 2124x
Oproti minulosti nepatří cukrovka mezi plodiny, u kterých způsobují škůdci pravidelně vysoké ztráty. Zásluhu na tom má především účinné moření osiva, které chrání rostliny v nejcitlivější fázi růstu a vyšlechtění tolerantních odrůd k háďátku řepnému.
Moření osiva
Moření osiva neonikotinoidy zpravidla drží škůdce vzcházejících a mladých rostlin pod prahem škodlivosti, včetně přenašečů viróz. Na vzcházejících rostlinách občas škodí dřepčíci, mšice, květilka řepná, na vzestupu je rýhonosec řepný. Moření účinně redukuje dříve obávaného maločlence čárkovitého a drží na uzdě drátovce, kteří si sice do rostliny kousnou, ale při dostatečné koncentraci účinné látky uhynou dříve, než stačí rostlinu zničit. V případě drátovců je cukrovka v osevním sledu zlepšující plodinou, která snižuje výskyt drátovců působením mořidla i plečkováním.
Drátovci
Po zrušení registrace účinných přípravků začíná vzrůstat početnost drátovců a v některých lokalitách jsou drátovci limitujícím faktorem pěstování citlivých plodin.
U drátovců se jedná o komplex navzájem podobných druhů. Zastoupení jednotlivých druhů je odlišné v rámci regionů i pozemků na jednom katastru. V řepařských oblastech škodí nejčastěji kovařík začoudlý, kovařík locikový, kovařík tmavý a kovařík obilní, ostatní druhy jsou méně významné. Cukrovka je nejcitlivější v době vzcházení, kdy jeden středně velký drátovec dokáže zničit celou rostlinu a poté se přesunout na vedlejší rostlinu v řádku a pokračovat v žíru. Starší rostliny s bohatým kořenovým systémem jsou již odolné a žír i několika drátovců/rostlinu způsobí pouze povrchovou vadu vzhledu, která je u řepy na zpracování bezvýznamná. Žír drátovců může být teoreticky vstupní branou pro choroby napadající bulvy, ale k tomu v současnosti ve významné míře nedochází.
Negativní vliv moření na výskyt drátovců je umocněn plečkováním, které mechanicky hubí část jedinců a současně odrazuje samice kovaříků ke kladení vajíček nové generace, které by škodily v následujících plodinách.
V ohniscích se nachytá hrst drátovců během chvilky
Dřepčíci rodu Chaetocnema
Dřepčíci rodu Chaetocnema jsou redukováni účinky mořidla, které proniká do listů mladých rostlin. V závislosti na použitém přípravku, technologii moření a průběhu počasí je účinnost meziročně odlišná. V některých letech je moření dostatečné, v letech se silným výskytem je třeba provést korekční ošetření. U starších rostlin se přítomnost dřepčíků projeví pouze dírkováním listů, které je nevýznamné.
Dírkování dřepčíků na velkých listech je zpravidla bezvýznamné
Škůdci mladých rostlin
Mšice jsou v počátcích redukovány účinky mořidla, což je důležité především ve vztahu k přenosu viróz, které po zavedení moření osiva z polí vymizely. Nejvýznamnější přenašeč viróz je mšice broskvoňová, která se na rostlinách řepy v současnosti příliš nevyskytuje, což koreluje s velmi nízkým výskytem virových žloutenek.
Mšice maková
Mšice maková je méně významný přenašeč viróz, ale při vysoké početnosti poškozuje listy až celé rostliny, kterým odebírá živiny a současně do nich vylučuje toxické látky. Při vysokém napadení listy krní, krabatí se, žloutnou a odumírají. Mšice dávají přednost mladým listům, koncentrují se v srdéčku, které jsou nutričně hodnotnější než staré listy. V srdéčku jsou mšice částečně chráněny před insekticidy.
Ochranu proti mšici makové je třeba uzpůsobit podle výskytu dalších škůdců ve stejném období a současně počtu užitečných organizmů v prorostu. Pokud je překročen práh škodlivosti pouze u mšic, lze použít selektivní aficidy, šetrné k užitečným organizmům. Při výskytu dalších škůdců (dospělci makadlovek, dřepčíci, rýhonosec) je bohužel nezbytné použít širokospektrální insekticidy, které ale zahubí i predátory a parazitoidy.
Výskyt parazitoidů mšic (mšicomaři) je v cukrovce zpravidla nízký, v některých letech je vysoká početnost slunéček (hlavně s. sedmitečné) a pestřenek, méně často i dalších predátorů, kteří při nižší populační hustotě mšic dokáží zredukovat mšici makovou pod práh škodlivosti.
Při dostatečném počtu dokáží slunéčka a další organizmy zredukovat kolonie mšic
Rýhonosec řepný
Rýhonosec řepný poškozuje mladé rostliny. Dospělec dokáže za den zničit několik rostlin a při silném napadení zmizí cukrovka z pozemku během několika dní. U nás zatím neškodí, výskyty jsou velmi nízké, ale není vyloučeno, že do několika let bude znovu obávaným škůdcem jako u našich sousedů.
Do cukrovky jsou v současné době povolené insekticidy s krátkým reziduálním účinkem, které ochrání porost pouze několik dní. Pokud se výskyt rýhonosce zanedbá a nechá se na lokalitě namnožit, bude velmi obtížné ho dostat se současnými přípravky znovu pod kontrolu. Odstrašujícím příkladem je makadlovka řepná, které stačilo k přemnožení několik ročníků s příznivým počasím v kombinaci se zanedbanou ochranou.
Květilka řepná
Květilka řepná se v porostech vyskytuje od jara do podzimu. Do roku 2020 byla na sledovaných českých lokalitách pod prahem škodlivosti, s nízkou až velmi nízkou populační hustotou. V našich podmínkách vytváří 3 generace ročně. Samice klade snůšku bílých vajíček na spodní stranu listů, larvy se při líhnutí prokoušou skrz vajíčko rovnou do parenchymu listu, což je chrání před napadením predátory. Larvy vytvářejí nejdříve chodbičkovou, později plošnou minu. Pokožka listů zasychá, trhá se. Larvy mohou přelézat z listu na list, ale většinou zůstávají v jednom listu/mině. Nejvyšší škodlivost bývá na mladých rostlinách, kde miny redukují vysoké procento asimilační plochy a při silném napadení může dojít až k předčasnému odumření listu/rostlin.
V loňském roce byl výskyt květilek nadprůměrně vysoký. Vhodné podmínky na jaře (vlhko) podpořily úspěšnost líhnutí dospělců. K napadení cukrovky došlo již ve fázi děložních listů, které larvy později proměnily v jednu velkou plošnou minu. Napaden byl jeden nebo oba listy, ale k poškození celého děložního listu došlo až v době, kdy na rostlině byly již pravé listy, které nahradily ztrátu asimilační plochy. U napadených rostlin nedošlo ke zpomalení růstu a poškození bylo spíše kosmetického rázu bez vlivu na výnos. Druhá generace byla nepoměrně menší, podobná běžným rokům, vyšší početnost byla na podzim (3. generace), ale cukrovka se sklízela často před dokončením vývoje larev nebo byla sklizena již v době výskytu dospělců, kteří se museli stěhovat na plevele a další příbuzné rostliny.
Vyšší početnost na podzim by mohla způsobit vyšší škodlivost v letošním roce na mladých rostlinách. Rizikové je napadení ve fázi děložních až 2 pravých listů. V této době je třeba sledovat výskyt dospělců a vajíček na spodní straně listů. V době, kdy se objeví velké miny, jsou již listy poškozeny a na ochranu je pozdě.
Plošná mina květilky
Květilka řepná má výrazné červené oči
Housenky motýlů
Housenky patří v posledních letech mezi nejčastější škůdce nadzemních částí. V letním období škodí housenky kovolesklece gama, můry jetelové a dalších druhů můr. V podzimním období škodí převážně můra kapustová a můra zelná. Při zanedbání ochrany může docházet až k holožírům. Housenky se vyskytují často až koncem září a v říjnu, před sklizní, kdy se již do porostů chodí méně často.
Housenky makadlovky řepné škodily do roku 2019, kdy se začala provádět plošně ochrana na základě signalizace výskytu dospělců ve feromonových lapácích. V roce 2020 a 2021 se počasí vrátilo do normálu, bylo dostatek srážek, které makadlovce nevyhovují a počty dospělců i housenek v porostech meziročně klesají.
Děrované listy prozradí přítomnost housenek
Barevná housenka můry kapustové
Na cukrovce se vyskytují i neškodné druhy z okolí - neobvykle tvarovaný kokon vytvořila housenka můrky topolové, která spadla z topolu na okraji pole a list cukrovky využila pouze jako podklad k zakuklení
Ostatní škůdci
Na spodní straně listů se běžně vyskytují svilušky, ale k přemnožení dochází pouze v suchých a teplých letech. Miny vrtalek a klopušky se nalézají méně často, zpravidla hluboko pod prahem škodlivosti. Na souvratích občas škodí hlemýždi a slimáci, ale předchozí suché roky počty plžů zredukovaly. Na souvratích se mohou vyskytnout i druhy, které nemají s řepou mnoho společného a dostávají se do porostů z okolí.
Výhled na rok 2022
O výskytu škůdců v letošním roce bude rozhodovat průběh počasí od jara do podzimu. V posledních letech škodily nejčastěji housenky můr a mšice maková, od kterých hrozí nejvyšší riziko poškození cukrovky i v letošním roce.
Osivo je insekticidně mořeno, proto by nemělo docházet k výraznému poškození vzcházejících rostlin. V závislosti na lokalitě a průběhu počasí (teplo, sucho) může dojít k poškození děložních listů dřepčíky. Naopak při vlhkém a chladnějším jaru stoupá riziko poškození květilkou řepnou, u které se vyšší početnost z loňského podzimu může projevit vyšší škodlivostí na jaře - sledovat výskyt dospělců a vajíček na spodní straně děložních listů. Na Moravě a ve Slezsku je třeba věnovat pozornost rýhonosci řepnému, který napadá porosty nejčastěji od okraje.
Při nižším napadení mšicí makovou a současně vysokým počtem afidofágů je zbytečné provádět ochranu.
Makadlovka řepná by v letošním roce škodit neměla, ale není radno ji podcenit a na lokalitách s vysokým náletem do feromonových lapáků provést preventivní ošetření.
Výskyt housenek můr je nutné sledovat v pravidelném, nejlépe týdenním intervalu, podzimní generace můry kapustové byla velmi početná a při vhodných podmínkách na jaře je vysoká pravděpodobnost vyšší početnosti i přezimující generace a teoreticky i podzimní generace v září až říjnu 2022.
Při suchém a teplém ročníku může dojít k přemnožení svilušky chmelové, především ve srážkovém stínu na souvratích obklopených vysokými stromy.
Článek vznikl za podpory projektu TAČR TH04030242.
Další články v kategorii Škůdci
RSS
RSS