Chemap Agro s.r.o.

Škůdci máku v jarním období

22. 05. 2020 Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Škůdci Zobrazeno 373x

Mák setý se v České republice pěstuje každoročně s rozdílnou výměrou. Závisí to na průběhu povětrnostních podmínek a zvládnutí technologie pěstování, včetně komplexní ochrany před hmyzími škůdci i houbovými chorobami.

Proseeds

Porosty máku měly v roce 2019 zpočátku velmi příznivé podmínky pro vzcházení. Porosty byly dobře zapojeny, kdy důležitou roli sehrálo krátkodobé povolení použití insektofungiciního (Cruiser OSR) či insekticidního (Elado FS 480) moření osiva před krytonoscem kořenovým. Později nebyl průběh počasí pro mák tak příznivý a to zejména vysoké teploty a nedostatek srážek. Přesto konečný výsledek byl lepší než v roce 2018.

Krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis)

Ústředním a každoročně se vyskytujícím škůdcem jarního máku je krytonosec kořenový. Tento nosatcovitý brouk přezimuje jako dospělec (obr. 1) a na porosty máku naletuje od jeho vzcházení. Brouci poškozují žírem listy máku (obr. 2) a jsou schopni významně poškodit, případně zlikvidovat celou rostlinu. Po úživném žíru jsou vajíčka kladena samičkou na spodní stranu listů, kde vylíhlé larvičky zpočátku minují v listech a poté se přesunou ke kořenovému krčku a kořenu. Početnost larev (obr. 3) může být významná a při vyšší početnosti dochází k úhynu i větších rostlin (obr. 4)

Za příznivého počasí pro vývoj krytonosce kořenového musíme počítat se škodami, které mohou na některých lokalitách způsobit nejen brouci, ale hlavně larvy. Proto je nutné ochrana proti tomuto krytonosci provádět ve dvou fázích: v první fázi zabránit žíru brouků na vzcházejícím máku a pak později ve druhé fázi eliminovat brouky v období před kladením vajíček. Optimální ochrana v první fázi je insektofungicidní moření osiva máku. Pokud nebude k dispozici žádné vhodné insekticidní mořidlo pro ochranu vzcházejícího máku, lze využít foliární aplikaci povolenými přípravky, kdy potlačujeme výskyt brouků a chráníme mák před žírem. Ve druhé fázi při výskytu brouků použijeme insekticid s jinou účinnou látkou v období před kladením vajíček, protože přímá ochrana proti larvám není možná.

Před použití insekticidních přípravků je potřebné zjistit početnost brouků na dané lokalitě a za pomocí hodnot prahu škodlivosti rozhodnout o jejich použití. Na hodnotu prahu škodlivosti působí řada faktorů, není to dogmatické číslo, ale jen vodítko pro naše rozhodování. V minulosti byl práh škodlivosti stanoven na 3–4 brouky na 1 běžný metr řádku, což pokládáme za rizikové. Dle našich pokusů lze stanovit práh škodlivosti u máku ve fázi od 2 do 6 pravých listů na 1 brouka na 1 až 3 běžné metry řádku. Za chladného počasí a vyšší vývojové fáze bude hodnota prahu škodlivosti okolo 1 brouka na 1 běžný metr řádku a v období pěkného teplého počasí a nižší vývojové fáze máku, kdy i menší počet brouků způsobí vyšší škody na 1 brouka na 2 až 3 běžné metry

Z povolených přípravků lze aplikovat Nurelle D v dávce 0,6 l/ha, Cyperkill 25 EC v dávce 0,1 l/ha, Rapid nebo Nexide v dávce 0,08 l/ha a Dursban Delta v dávce 2,25 l/ha.

Obr. 1: Krytonosec kořenový
Obr. 1: Krytonosec kořenový

Obr. 2: Žírem poškozené rostliny máku
Obr. 2: Žírem poškozené rostliny máku

Obr. 3: Dorostlé larvy krytonosce kořenového
Obr. 3: Dorostlé larvy krytonosce kořenového

Obr. 4: Odumřelé rostliny máku po žíru larev krytonosce kořenového
Obr. 4: Odumřelé rostliny máku po žíru larev krytonosce kořenového

Mšice maková (Aphis fabae)

Dalším, každoročně se vyskytujícím jarním škůdcem, je mšice maková Jedná se o dicyklickou mšici, která naletuje v jarním období z primárních hostitelů na řadu svých hostitelských rostlin, včetně máku. Mšice maková napadá mák i během celého vegetačního období, takže ji nacházíme na spodní straně listů, ale i na makovicích (obr. 5 a 6). Mšice škodí svým sáním a přenosem virových patogenů.

V roce 2019 byly zaznamenány první přelety mšic v poslední dekádě dubna a v květnu. Hromadné, primární přelety pak v první polovině června. V červenci byly zaznamenány ojedinělé sekundární přelety, podobně jako v srpnu a v září. Při porovnání s rokem 2018 byl nálet mšic do porostu máku pozdější a s nižší intenzitou.

Ochrana proti mšicím se provádí v období náletu z primárních hostitelů do porostu máku v případě zjištění 5 % napadených rostlin 1 živou mšicí.

K ošetření je povoleno okolo 10 přípravků, včetně aficidního insekticidu Pirimor 50 WP. Řada z nich je povolena k ochraně před krytonoscem kořenovým, a proto lze spojit ochranu proti mšicím s ochranou proti krytonosci kořenovému, když dochází k brzkému náletu mšic a výskyt krytonosce kořenového trvá.

Obr. 5: Mšice maková na spodní straně listu
Obr. 5: Mšice maková na spodní straně listu

Obr. 6: Mšice maková na makovici
Obr. 6: Mšice maková na makovici

Žlabatka stonková (Timaspis papaveris)

Žlabatka stonková je drobná vosička o velikosti 3 mm (obr. 7). Přezimuje ve stadiu kukly ve zbytcích stonků máku a líhnout se začíná od května až do začátku června. V tomto období kladou samičky jednotlivě vajíčka do stonků máku. Soustředí se na první či druhé internodium. Jednotlivé vpichy jsou na stonku máku dobře viditelné, protože v místě vpichu zůstávají dlouho označena kapičkou zčernalé, zaschlé šťávy. Počet takto nakladených vajíček je větší množství a pak ve stonku nacházíme i několik desítek larev. Larvy žlabatek (obr. 8) provádí žír ve stoncích máku a vytváří chodbičky, které probíhají především ve dřeňovém pletivu v blízkosti cévních svazků. Při žíru larev dochází k poškození cévních svazků a způsobuje částečné či úplné přerušení přívodu vody a živin do rostliny. Protáhlé nafialovělé skvrny poukazují na místa žíru larev. Při vysokém zastoupení larev ve stoncích dochází k zasychání a případně k předčasnému odumírání celé rostliny. Dorostlé larvy žlabatky se kuklí ve spodní části stonku a zde přezimují. Žlabatka stonková má během roku pouze jednu generaci.

Metoda monitoringu tohoto škůdce se ověřovala více způsoby, ale žádná nebyla vhodná z praktického hlediska. Při rozhodování o termínu aplikace proti ní je nutné se řídit kalendářním datem, ale spíše vývojovým stadiem máku. Postřikový přípravek aplikujeme před kladením vajíček, tzn., že vlastní zásah je zaměřen na dospělce, respektive na samičky žlabatky. Největší část vajíček kladou samičky do spodních internodií, proto období prodlužovacího růstu je vhodné vývojové stadium máku pro aplikaci, což obvykle odpovídá kalendářnímu termínu první dekády června.

Je registrován přípravek Cyperkill 25 EC v dávce 0,1 l/ha. Larvy žlabatek jsou významně decimovány chalcidkou Trichomalus bracteatus, ale neochrání stonek od poškození, které larvy předtím způsobily, pouze snižuje početnost žlabatek pro další rok.

Obr. 7: Imago žlabatky stonkové
Obr. 7: Imago žlabatky stonkové

Obr. 8: Larvy žlabatky stonkové
Obr. 8: Larvy žlabatky stonkové

Minoritní škůdci

Na závěr článku bych se chtěl zmínit i o minoritních škůdcích v jarním období. Obvykle se jedná o polyfágní škůdce, kteří se vyskytují pouze lokálně a v menší početnosti, a proto i škody, které způsobují, jsou přehlíženy.

Může se jednat např. o slimáčky rodu Deroceras. Jedná se o tři podobné druhy o velikosti 3 až 6 cm - slimáček polní (Deroceras agreste), slimáček síťkovaný (Deroceras reticulatus - obr. 9) a slimáček hladký (Deroceras laeve). Aktivní jsou za vlhkého počasí a obvykle v nočních hodinách. Jejich požerky jde dobře identifikovat podle zaschlého slizu a nepravidelných požerků. Napadány bývají obvykle pouze okraje pozemku a na tato místa se také soustřeďuje ochrana proti nim. Před použití moluskocidů je vhodné monitorovat jejich výskyt vizuálním pozorováním dle požerků a přítomnosti slizu nebo pomocí pastí, kam se slimáčci přes den ukrývají.

Z dalších možných škůdců, které mohou dle svého výskytu silně poškodit mák, to jsou polyfágní larvy kovaříkovitých brouků, zejména rodu Agriotes. Jestli budeme mít na dané lokalitě výskyt drátovců, lze v jarním období zjistit pomocí návnadové pasti. Na odplevelenou plochu ve tvaru rovnostranného trojúhelníku o straně 60 cm dáme do rohu a do hloubky 10 až 15 cm návnadu (naklíčená kukuřice, slunečnice, obilí) a zakryjeme černou folií. Po týdnu lze past otevřít a spočítat drátovce. Jejich počet odpovídá počtu drátovců na jeden metr čtvereční. Hodnoty prahu škodlivosti pro mák nejsou stanoveny, ale u citlivých plodin je stanoven na 10 larev na 1 m2 (cukrovka, slunečnice), případně na 15 larev (kukuřice) či 20 larev u obilnin. Ochrana před larvami kovaříkovitých brouků není jednoduchá a musí se uplatňovat všechny dostupné prostředky v rámci celého osevního postupu.

Obr. 9: Slimáček síťkovaný
Obr. 9: Slimáček síťkovaný

Obr. 10: Mák napadený drátovci
Obr. 10: Mák napadený drátovci

Závěr

Při ochraně máku v jarním období je nutné se zaměřit na výskyt dospělců krytonosce kořenového. Ochranu proti němu organizujeme ve dvou fázích: proti dospělcům krytonosce, abychom zabránili škodám při žíru na vzcházejícím máku a poté proti larvám, kdy je nutné zamezit kladení vajíček k rostlinkám máku. Ochrana proti larvám, které jsou na kořenovém systému, není možná. Nejvhodnější je insektofungicidní moření osiva, pokud je k dispozici nebo pomocí foliální ochrany povolenými postřikovými přípravky při dosažení prahu škodlivosti.

Každoročně se také vyskytuje mšice maková, která naletuje do porostu máku dle průběhu povětrnostních podmínek daného roku. Při pozdější době náletu lze její ochranu spojit s ochranou proti krytonosci kořenovému v jeho druhé fázi.

Ne všechny oblasti jsou zasaženy významným výskytem žlabatky stonkové, proto je vhodné zjistit její výskyt v loňském roce před sklizní odběrem stonků a jejich rozřezáním a stanovení možného výskyt v následujícím roce. Aplikace přípravku se provádí v období prodlužovacího růstu.

Výsledek byl získán za institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace a při řešení výzkumného projektu QJ1510014 „Snížení rizikovosti pěstování máku“, který financuje MZe ČR prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum.

Související články

A ještě stále hraboš?

25. 05. 2020 Doc. RNDr. Marta Heroldová, Ph.D., Doc. Ing. Josef Suchomel, Ph.D., Mgr. Jan Šipoš, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Škůdci Zobrazeno 358x

Babôčka bodliaková - najúspešnejší migrant medzi škodcami

20. 05. 2020 Ing. Ján Tancik, PhD.; Ecophyta s.r.o., Nitra Škůdci Zobrazeno 317x

Prognóza výskytu mšic na jaře 2020

07. 05. 2020 Ing. Svatopluk Rychlý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Opava Škůdci Zobrazeno 605x

Fumigace přípravkem EDN k ošetření dřeva napadeného kůrovci

05. 05. 2020 Ing. Václav Stejskal, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 586x

Citlivost mandelinky bramborové k nově používaným insekticidům

01. 05. 2020 Ing. Jitka Stará, Ph.D., Ing. Tomáš Hovorka, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 665x

Další články v kategorii Škůdci

detail