Škůdci na cukrovce - co je nového

30. 04. 2021 Ing. Vít Bittner; MARIBOHILLESHÖG ApS ČR Škůdci Zobrazeno 1672x

Evropská komise v roce 2018 zakázala moření osiva cukrovky a dalších polních plodin insekticidními látkami se skupiny neonikotinoidů - thiamethoxam, clothianidin, imidacloprid. V České republice je naštěstí každoročně obnovována výjimka povolující pěstování cukrovky z osiva mořeného neonikotinoidy. V řadě zemí tato výjimka však není (například Francie, Polsko, Velká Británie, Německo a další) a velmi rychle narůstá škodlivost řady hmyzích škůdců.

Bohužel i u nás udělování výjimky zřejmě nebude nekonečné. Evropská komise velmi bedlivě sleduje, jak často jsou v jednotlivých členských zemích udělovány tyto výjimky a silně se diskutuje i zákaz dalšího udělování těchto výjimek. V zemích, kde se neonikotinoidy již nepoužívají výrazně narostla škodlivost květilky řepné (Velká Británie), virových žloutenek přenosných mšicemi (Francie, Velká Británie, Německo, Polsko). Narostla škodlivost i dalších škůdců řepy v raných fázích jejího vývoje (maločlenec, dřepčíci, rýhonosec řepný). V tomto článku jsou zmíněny některé nové informace o škůdcích cukrovky a možnostech ochrany tak, jak byly prezentovány a diskutovány na pracovních setkáních odborníků IIRB v Lovani v roce 2019 a v Bruselu 2020.

Ochrana proti škůdcům cukrovky po zákazu neonikotinoidů

V roce 2019 proběhlo v Lovani pracovní setkání IIRB s cílem diskutovat, jak dál v pěstování cukrovky po zákazu neonikotinoidů. Mark Stevens (BBRO, Velká Británie) o tomto setkání referoval a zmínil nejvážnější hrozby pro pěstování cukrovky, jako jsou hlavně mšice a nebezpečí přenosu virů mšicemi. Obecně se diskutují alternativní možnosti ochrany, jako je například zvýšení biodiverzity a početnosti predátorů mšic a dalších škůdců v porostech cukrovky setím vhodných biopásů (mj. stejná varianta je uvažována i v ozimé řepce). Důležité je přehodnotit priority ve šlechtění a zaměřit se na selekci odrůd s odolností vůči škůdcům popřípadě virovým žloutenkám (obr. 1). Součástí odborné diskuse je i hledání vhodných náhrad za zakázané insekticidy a samozřejmě je nutné v rámci antirezistentní strategie chránit zbylé účinné látky insekticidů tak, aby se u škůdců nevyvinula rezistence.

Při omezeném přístupu k insekticidům je třeba zdůraznit obecné zásady pro úspěšnou ochranu rostlin proti hmyzím škůdcům:

• diagnostika a znalost bionomie škůdců;
• prognóza a signalizace, práh hospodářské škodlivosti;
• integrovaná ochrana proti škůdcům;
• znalost mechanizmu účinku insekticidů a  jejich nároků na aplikaci (teploty).

Hlavními škůdci cukrovky z hlediska přímého sání a přenosu virů u cukrovky jsou mšice broskvoňová (Myzus persicae, obr. 2) a mšice maková (Aphis fabae, obr. 3). V případě insekticidů s účinností proti savému hmyzu na cukrovce situace zdá se, nemusí být tak kritická. E. Raaijmakers s kolektivem (IRS, Nizozemí) popsala účinnost a strategii použití nových účinných látek, které by mohly v budoucnu býti použity jako postřik proti mšicím. Byly testovány látky lambda-cyhalothrin, flonicamid, spirotetramat, flupyradifurone, acetamiprid. Pyretroidy jsou proti mšicím neúčinné, naopak slibně vypadají výsledky s látkami flonicamid a spirotetramat. Nabízí se i další účinná látka sulfoxaflor, specialista proti mšicím. Podmínkou je správné načasování ochrany. K tomuto účelu slouží řada „znovuobjevených“ prognostických metod a nástrojů pro sledování letové aktivity mšic do porostů cukrovky, jako jsou žluté Lambersovy misky nebo sací pasti typu Johnson-Taylor. Této problematice se věnovala opět E. Raaijmakers s kolegy (IRS, Nizozemí). Mšice broskvoňová (Myzus persicae) je velký polyfág napadající více než 400 druhů rostlin a R. Nauen (Bayer AG, Německo) s kolegy provedli velmi rozsáhlý monitoring stavu rezistence této mšice vůči insekticidům jako základ pro kvalitní antirezistentní strategii.

Jak to bude s dalšími škůdci po zákazu neonikotinoidů, zmínila A. L. Hansen (NBR, Dánsko) spolu s kolegy z dalších zemí a naznačila možnosti ochrany:

drátovci (Agriotes sp., obr. 4) a larvy tiplic (Tipula sp.)

• tefluthrin na osivu (min. 8 g) a aplikace granulí tefluthrinu do půdy poskytuje dostatečnou ochranu;

maločlenec čárkovitý (Atomaria lienaris)

• osevní sled (větší odstup v letech) a optimální růst rostlin v raných fázích,
• Force (10 g) je účinný proti larvám na kořenech,
• imaga na listech - postřik insekticidy (zkoušely se pyretroidy, flupyradifurone, Botanigard - parazitická houba Beauveria bassiana, Flipper-mastné kyseliny C7-C20),
• chybí práh hospodářské škodlivosti (PHŠ) a vhodný monitoring,
• probíhá šlechtění na odolnost proti škůdci;

květilka řepná (Pegomyia betae, obr. 5 a 6) a dřepčíci (Chaetocnema sp., obr. 7)

• zde je postřik vhodnými insekticidy účinný, chybí ale prahy hospodářské škodlivosti a vhodný monitoring škůdců.

H. Eigner s kolegy (Agrana, Rakousko) upozornil na obrovskou škodlivost rýhonosce řepného (Bothynoderes punctiventris, obr. 8) v posledních letech v Rakousku, ale i v Srbsku Chorvatsku a v Maďarsku. V Rakousku bylo poškozeno mnoho tisíc hektarů cukrovky a byly vyvinuty metody monitoringu (feromonové, mechanické lapáky - obr. 9, hluboké rýhy na okraji polí). Hledají se možnosti integrované ochrany - kultivace půdy, aplikace parazitických hub (Metarhizium brunneum a Beauveria bassiana), zkouší se účinnost parazitických hlístic Heterorhabditis bacteriophora. Stále nejúčinnější je ovšem postřik pyretroidy, pokud možno denně v době náletů. Rýhonosec v posledních třech letech působí též značné ztráty na zasetých porostech cukrovky v jihovýchodní části Polska. Tento velký brouk je zvláště škodlivý v období vzcházení cukrovky. Současně s oteplováním půdy na jaře přezimující brouci opouštějí svá zimoviště (pole, kde se v předchozím roce pěstovala řepa) a migrují do nových vzcházejících porostů. Migrace je dlouhá až 3 týdny, a proto ochrana proti škůdci je velmi obtížná. V oblastech se škodlivými výskyty rýhonosce stále pomáhají osiva na výjimku mořená neonikotinoidy a registrují se nové insekticidy, hlavně ze skupiny pyretroidů, pro aplikaci postřikem. Účinná ochrana je jedině možná kombinací agrotechnických opatření a použití insekticidů. Z agrotechnických opatření to je kultivace půdy do hloubky 20 cm, protože do této hloubky přezimuje nejvíce imag. V říjnu 2019 bylo provedeno v Polsku sledování hloubky přezimování brouků a jejich početnost (tab. 2).

V průběhu vegetace může být cukrovka napadena škodlivě i dalšími škůdci, jako je makadlovka řepná (Scrobipalpa ocellatella, obr. 10) či housenkami můr, které mohou způsobit až totální holožír v porostu (obr. 11).

Již tradičně se v teplém a sušším počasí v cukrovce zabydlela makadlovka řepná a je nutné zařadit ochranu proti tomuto škůdci do systému pěstování cukrovky. Na obrázku 10 je silné poškození žírem housenek makadlovky, a je to hlavně v letech, kdy řepa může dostatečně obrůstat ze srdečkových listů. Bohužel, když řepa neroste a nerostou tedy ani dostatečně srdečkové listy, mají housenky makadlovky dostatek času silně poškodit vegetační vrchol - srdéčko řepné bulvy. Nejškodlivější bývá 2. a někdy i 3. generace motýla a možné insekticidní ošetření připadá na polovinu června, popř. konec července. V ČR však není zatím registrován žádný insekticid. V zemích s pravidelným výskytem makadlovky (Francie, Maďarsko a další) je doporučeno používání pyretroidů a termín aplikace je stanoven dle sledování letové aktivity a záchytů imag ve feromonových lapačích.

V posledních letech se stále častěji setkáváme s výskytem žíru housenek můr na cukrovce, dokonce v některých letech jde až o kalamitní výskyty. Souvisí to zřejmě se změnami technologie zpracování půdy, vyšší zapleveleností na polích po sklizni obilnin a se změnou klimatu. Mezi hlavní druhy, které se v cukrovce vyskytují patří:

• můra kapustová,
• můra zelná,
• můra gama,
• osenice polní - v menší míře.

Nelze vyloučit i přítomnost dalších druhů, výše uvedené druhy se však vyskytují nejčastěji. Většina uvedených druhů má v období roku dvě generace, ty nemusí být zcela výrazné a mohou se překrývat. První generace housenek působí obvykle pouze okénkování - žír v listových čepelích koncem června a počátkem července. Druhá mnohem škodlivější generace, vyskytující se obvykle od počátku srpna, působí významnější žír a v případě přemnožení až holožír (obr. 11). Pro přesné načasování ochrany a sledování možné intenzity výskytu velmi dobře slouží údaje ze světelných lapačů.

Obr. 1: Virové žloutenky řepy na cukrovce

Obr. 2: Bezkřídlé mšice broskvoňové (Myzus persicae) na cukrovce

Obr. 3: Mšice maková (Aphis fabae) v srdéčku cukrovky

Obr. 4: Larva drátovce Agriotes sp.

Obr. 5: Poškození listů květilkou řepnou (Pegomyia betae)

Obr. 6: Imago květilky řepné

Obr. 7: Imago dřepčíka Chaetocnema concinna na listu cukrovky

Obr. 8: Dospělec rýhonosce řepného Bothynoderes punctiventris

Obr. 9: Lapák k monitoringu rýhonosce řepného

Obr. 10: Silné poškození cukrovky makadlovkou řepnou (Scrobipalpa ocellatella)

Obr. 11: Holožír můr na cukrovce v roce 2020

Závěr

Po zákazu neoniktinoidů je cukrovka zcela nedostatečně chráněna proti hmyzím škůdcům. Omezenou ochranu mohou přinést pyretroidy tefluthrin či betacyfluthrin jako mořidla proti půdním škůdcům (např. maločlenec). Velké problémy mohou nastat s květilkou řepnou (velké kalamity v Anglii a Belgii v roce 2017). A největší problém existuje u virových žloutenek a jejich vektorů - mšic, zvláště mšice broskvoňové. Zde se naštěstí rýsují některé nové účinné insekticidní látky, ale jejich perzistence v případě postřiku na list v období intenzivního růstu cukrovky nemusí být dostatečná.

Znovu nabývá na významu střídání plodin, likvidace hostitelských plevelů pro viry působící žloutenky řepy, prognostické modely s využitím sacích pastí Johnson-Taylor u letové aktivity mšic. Bude nutné znovu začít pracovat s možná již pozapomenutými prahy hospodářské škodlivosti u jednotlivých škůdců cukrovky.

Ochrana porostů cukrovky v době značného oteplení klimatu a v době zákazu použití řady účinných látek přípravků na ochranu rostlin je čím dále tím více těžším úkolem jak pro pěstitele, tak i zpracovatele cukrovky. Tato skutečnost klade nové náročné úkoly pro vědu a výzkum, kdy se objevují nové problémy, jejichž řešení často velmi spěchá.

Vysvětlivky:
IIRB - Mezinárodní institut pro výzkum cukrovky se sídlem v Bruselu
BBRO - British Beet Research Organization, Britská organizace pro výzkum cukrovky, Velká Británie
IfZ - Institut für Zuckerrübenforschung, Institut pro výzkum cukrovky, Německo
IRBAB - Institute Royal Belge pour l´Amélioration de la Betterave, Královský belgický institut pro výzkum cukrovky, Belgie
IRS - Stichting IRS COSUN , Sdružení IRS Cosun pro výzkum cukrovky, Nizozemí
ITB - Institute Technique de la Betterave, Institut pro výzkum cukrovky, Francie
NBR - Nordic Beet Research, Sdružení pro výzkum cukrovky v Dánsku a Švédsku

Foto: V. Bittner - 1, 5, 9–11, S. Rychlý - 2, 3, V. Jeremenko - 4, 6, J. Piszczek - 7, 8