Sledování bázlivce kukuřičného na vybraných lokalitách jižní Moravy v roce 2025

17. 06. 2026 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 1355x

Fenomén bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera virgifera LeConte) představuje v současné rostlinolékařské praxi jednu z nejvýznamnějších výzev pro pěstitele kukuřice seté v ČR. Rok 2025 se do historie monitoringu tohoto škůdce zapsal jako rok extrémních hodnot, které v mnoha ohledech redefinují naše chápání jeho populační dynamiky v podmínkách jižní Moravy.

Bázlivec kukuřičný je invazivní druh pocházející ze Severní Ameriky, který se v Evropě poprvé objevil v blízkosti Bělehradu v roce 1992 a od té doby se kontinuálně šíří severozápadním směrem. V ČR byl jeho výskyt poprvé potvrzen v roce 2002 na jihovýchodní Moravě. Jako druh, který má jednu generaci za rok, je bázlivec pevně vázán na pěstování kukuřice, přičemž jeho životní cyklus bývá úzce spjat s teplotním režimem půdy a následně i s povětrnostními podmínkami v daném roce.

Bionomie

Tento škůdce přezimuje ve stadiu vajíčka v půdě. Hloubka uložení vajíček se obvykle pohybuje kolem 15 cm, avšak v závislosti na půdních podmínkách a způsobu zpracování půdy mohou být vajíčka nalezena až v hloubce 35 cm. Průběh zimních teplot je klíčovým faktorem predikce jarního infekčního tlaku. Výzkumy potvrzují, že vajíčka vykazují značnou odolnost, ale dlouhotrvající mrazy pod -10 °C vedou k signifikantní redukci populace (tab. 1).

Významnou roli hraje také fyzikální struktura půdy. Půdy s vyšší skeletovitostí (vyšším obsahem kameniva) vykazují vyšší míru mortality přezimujících stadií, což je pravděpodobně způsobeno rychlejším promrzáním a mechanickým poškozením vajíček při pohybech půdních částic. Líhnutí larev začíná v jarním období v závislosti na sumě efektivních teplot. Mladé larvičky jsou po vylíhnutí orientovány směrem ke kořenům kukuřice pomocí chemotaxe, kdy reagují na gradient oxidu uhličitého, který uvolňují dýchající kořeny rostlin. Tento mechanizmus je velmi efektivní a umožňuje larvám najít potravu i v členitém půdním prostředí. Rychlost larválního vývoje je silně závislá na teplotě (tab. 2), což má přímý dopad na délku období, po které jsou kořeny vystaveny destruktivnímu žíru.

Tab. 1: Stresové faktory pro vajíčka

Tab. 2: Larvální vývoj ve vztahu k teplotě prostředí

Larvy (obr. 1) procházejí třemi instary, během nichž postupně poškozují kořenové vlásky i hlavní opěrné kořeny. Po dokončení vývoje se kuklí těsně pod povrchem půdy, odkud se po 5–10 dnech líhnou dospělí brouci. Dospělci bázlivce se začínají v porostech objevovat v poslední dekádě měsíce června. Jsou to žlutě zbarvení brouci o velikosti 4–7 mm s černými podélnými pruhy na krovkách. Sexuální dimorfismus je u tohoto druhu dobře patrný; samečci mají delší tykadla a jejich krovky jsou často téměř celé černé, zatímco samičky (obr. 2) mají tykadla kratší a pruhy na krovkách zřetelně oddělené. Klíčovým obdobím pro dospělce je fáze kvetení kukuřice. Vyhledávají pyl a blizny, které jsou pro ně vysoce atraktivním a nutričně bohatým zdrojem potravy. Po spáření kladou samičky vajíčka do půdy v blízkosti bází rostlin. Nejvyšší aktivita kladení vajíček probíhá od poloviny července do konce srpna. Jedna samička je schopna naklást stovky vajíček, což vysvětluje explozivní nárůst populací v monokulturách, kde larvy v dalším roce nacházejí okamžitý zdroj potravy.

Obr. 1: Larva bázlivce u kořenů kukuřice

Obr. 2: Bázlivec kukuřičný - samice

Škodlivost bázlivce kukuřičného je v agronomické praxi rozdělena na přímé a nepřímé škody, přičemž oba typy mohou vést k významnému propadu výnosu. Žír larev na kořenech je nejzávažnějším typem poškození. Larvy vyžírají chodbičky v kořenových pletivech, což narušuje transport vody a minerálních látek. Při silném napadení dochází k destrukci více než 50 % kořenové soustavy. Rostliny ztrácejí mechanickou stabilitu a vlivem vlastní váhy nebo větru poléhají. Typickým projevem je tvorba tzv. husích krků, kdy se rostlina v horní části snaží narovnat za světlem, zatímco báze zůstává vodorovně s terénem nebo může dojít i k totálnímu polehnutí porostu. Takto poškozené porosty se velmi obtížně sklízejí, což významně zvyšuje ztráty. Oslabené rostliny mohou být náchylnější k napadení patogenními houbami, zejména rodu Fusarium. Dospělci preferují žír na čerstvých bliznách. Pokud dojde k jejich sežrání před opylením nebo během něj, nedochází k prorůstání pylových láček k vajíčkům a vzniká hluchost klasu. Tento jev je často nepravidelný a projevuje se chybějícími zrny v různých částech palice. V pozdních fázích mléčné zralosti se brouci prokusují i přes listeny do vyvíjejících se zrn, čímž otevírají cestu sekundárním infekcím a plísním, což znehodnocuje zrno z hlediska obsahu mykotoxinů (obr. 3).

Obr. 3: Důsledky žíru bázlivce na palici kukuřice

Metodika sběru dat v roce 2025

Pro sledování početnosti dospělců bázlivce kukuřičného byly na obou lokalitách využity feromonové lapáky typu Csalomon PAL, které používá např. ÚKZÚZ. Tyto lapáky využívají syntetický sexuální feromon, který specificky láká samce bázlivce na lepovou desku. Dle standardní metodiky jsou lapáky umísťovány do okrajových pásů porostu (do 10 m od okraje) a jejich kontrola probíhá v kritickém období obvykle 2× týdně.

V roce 2025 jsme sledovali početnost dospělců/lapák za danou periodu na vybraných lokalitách jižní Moravy - Troubsko (49.1701631 N, 16.4932869 E) a Němčičky (49.0476936 N, 16.5199803 E). Pro účely srovnání získaných dat byl využit dlouhodobý průměr (normál), který představuje průměrnou denní početnost dospělců/lapák, vypočtenou z víceletých řad měření pro danou lokalitu.

Klimatická charakteristika vegetační sezony v roce 2025

Rok 2025 byl na území ČR z klimatického průběhu mimořádný. Podle údajů z pražského Klementina se rok 2025 zařadil na 11.–13. místo v historické řadě od roku 1775, s průměrnou roční teplotou 11,8 °C, což představuje odchylku + 0,5 °C od nového normálu. Pro populaci bázlivce však byly rozhodující především letní měsíce (tab. 3).

Tab. 3: Charakteristika period v období monitoringu (2025)

Červen 2025 byl charakterizován jako srážkově podprůměrný, což mohlo v 1. fázi zvýšit mortalitu nejmladších larev, které jsou citlivé na vyschnutí půdy. Nicméně nadprůměrné teploty v tomto měsíci (absolutní maximum 33,3 °C dne 26. června) výrazně urychlily akumulaci sumy efektivních teplot (SET), nezbytné pro dokončení larválního vývoje. Červenec následně přinesl srážkovou stabilizaci, což je pro dospělce bázlivce klíčové, neboť vyšší vzdušná vlhkost podporuje jejich vitalitu s následnou zvýšenou plodností samic. Naopak závěr monitoringu se pak odehrával za velmi teplých a suchých povětrnostních podmínek.Sledování na lokalitě Troubsko v roce 2025

Tato lokalita představuje významné stanoviště, kde je monitoring bázlivce prováděn pravidelně velmi dlouho v kukuřici pěstované v osevních sledech. Data z roku 2025 odhalují detailní průběh náletu, který se v několika fázích dramaticky odchýlil od dlouhodobého normálu (graf 1).

Raná fáze (20. červen–13. červenec)

V období od 20. června do 11. července nebyl v Troubsku zaznamenán žádný záchyt dospělce na feromonovém lapáku. Tento stav je plně v souladu s biologií škůdce, kdy se první imaga na dané lokalitě obvykle začínají líhnout až koncem 1. nebo v průběhu 2. dekády měsíce července. Dlouhodobý průměr pro toto období vykazuje hodnoty v řádu setin až desetin jedince (např. k 26. červnu je normál 0,1746), což naznačuje, že v roce 2025 došlo k mírnému zpoždění iniciálního výskytu dospělců bázlivce ve srovnání se zaznamenanými nálety z nejteplejších let. První výskyt byl zaznamenán 12. července (celkem 7 jedinců). I když se tato čísla mohou zdát nízká, již zde dochází k trojnásobnému překročení početnosti v porovnání s dlouhodobým průměrem.

Nástup a první vrchol (14. červenec–31. červenec)

Od 14. července začíná v Troubsku strmý nárůst v početnosti. Dne 14. července bylo zaznamenáno 21 jedinců, zatímco dlouhodobý průměr činí pro tento termín pouze 2,57 jedinců. Tento trend se v průběhu tohoto měsíce dále významně prohluboval - 21. července: 31 jedinců (dlouhodobý průměr 13,97); 25. července: 65 jedinců (dlouhodobý průměr 19,47); 31. července: 167 jedinců (dlouhodobý průměr 14,83). Zatímco dlouhodobý průměr konce července vykazuje spíše stagnaci nebo mírný pokles bázlivce, v roce 2025 početnost vzrostla na více než 18násobek k dlouhodobému normálu. Tento trend jasně signalizuje masivní synchronizované líhnutí populace, které bylo pravděpodobně vyvoláno dosažením kritické sumy efektivních teplot v důsledku velmi teplého měsíce června a stabilního (vlhčího) července.

Hlavní vrchol náletu (srpen)

Srpen přinesl na sledované lokalitě absolutní maxima v roce 2025. První týden v tomto měsíci byl ve znamení gradace, která nemá v porovnání s předchozími lety sledování na této lokalitě obdoby - 4. srpna: 153 jedinců (dlouhodobý průměr 13,72), 7. srpna: 315 jedinců (dlouhodobý průměr 12,36). Hodnota 315 jedinců na lapák/den zaznamenaná 7. srpna představuje 25násobné překročení dlouhodobého průměru. V tomto období dosáhla zjištěná početnost tohoto škůdce svého vrcholu. Pro srovnání, v roce 2019 byla maximální denní početnost v Troubsku uváděna na úrovni „pouze“ 35 jedinců/lapák/den. Rok 2025 tedy přinesl téměř 10× silnější nálet než předchozí silné ročníky. V polovině srpna začala početnost bázlivců klesat (11. 8. - 222 ks, 14. 8. - 111 ks, 21. 8. - 75 ks), avšak stále zůstávala velmi vysoko nad dlouhodobým normálem, který se v této době běžně pohybuje mezi 10 a 13 jedinci/lapák/den. Tento setrvalý stav byl z agronomického hlediska rizikový, neboť samice v této době již intenzivně kladly vajíčka.

Pozdní fáze a abnormální zářijový nárůst

Zatímco dlouhodobý trend v Troubsku předpokládá v září pokles pod hranici 10 jedinců/lapák/den, rok 2025 přinesl sekundární vlnu jeho aktivity - 11. září: 55,5 jedinců (dlouhodobý průměr 7,26), 15. září: 131 jedinců (dlouhodobý průměr 12,12), 23. září: 80 jedinců (dlouhodobý průměr pro konec září není popsán). Nárůst na 131 jedinců v polovině září je velmi specifickým jevem. Mohlo se jednat o důsledek migrace dospělců ze sklizených okolních  ploch silážní kukuřice na zelenější (zrnový) porost v Troubsku nebo o výsledek velmi teplého podzimu, který umožnil přežití a aktivitu i starším jedincům v dané populaci. Monitoring byl pak následně ukončen začátkem měsíce října, kdy 2. 10. bylo zaznamenáno na lepové desce posledních 5 jedinců bázlivců.

Lokalita Němčičky v roce 2025

Tato lokalita se nachází v jedné z nejteplejších oblastí jižní Moravy. V roce 2025 vykazovala parametry, které lze označit za kalamitní. Rozsah náletu zde překonal všechna dosavadní měření prováděná v minulosti (graf 1).

Graf 1: Průběh výskytu bázlivce kukuřičného na lokalitách v porovnání s dlouhodobým normálem (2025)

Červencová dynamika v Němčičkách

V Němčičkách byl 1. výskyt bázlivce detekován dříve než v Troubsku, a to již 8. července (4 jedinci). To potvrzuje vyšší termickou dotaci této lokality. Následný průběh měsíce července byl dále charakterizován velmi rychlou gradací - 14. července: 35 jedinců (dlouhodobý průměr 16,34), 17. července: 89 jedinců (dlouhodobý průměr 23,47), 21. července: 90 jedinců (dlouhodobý průměr 42,85). Zde je patrné, že již ve druhé dekádě července byla populace v Němčičkách na dvojnásobku v porovnání s dlouhodobým průměrem. Koncem července se početnost ustálila kolem 92 jedinců (perioda 28. 7.–4. 8.), což byl zhruba 3násobek v porovnání s dlouhodobým normálem.

Srpnová exploze populace

Průběh srpna na lokalitě Němčičky redefinoval měřítka škodlivosti. Zatímco dlouhodobý normál pro srpen v Němčičkách kolísá mezi 22–36 jedinci, skutečné záchyty v roce 2025 byly řádově několikanásobně vyšší - 4. srpna: 650 jedinců (dlouhodobý průměr 30,27), 11. srpna: 650 jedinců (dlouhodobý průměr 23,97). Záchyt 650 bázlivců/feromonový lapák/sledovaná perioda je hodnota, která indikuje extrémní výskyt. Tato čísla znamenají, že v porostu se vyskytovaly tisíce dospělců/ha, což vedlo ke zvýšené škodlivosti v podobě žíru blizen a mladých palic. Po mírném poklesu v polovině srpna (15. 8.–21. 8. na 19,28 jedinců, což byl jediný moment, kdy se záchyt dostal pod dlouhodobý průměr 26,86) došlo k opětovnému nárůstu koncem tohoto měsíce (29. 8. a 330 zaznamenaných jedinců/lapák/den).

Průběh v měsíci září

Mimořádným jevem na lokalitě Němčičky byl také vývoj zachycených jedinců bázlivců v tomto období. Zatímco dlouhodobé trendy předpokládají v tomto období pozvolné odeznívání náletu (hodnoty kolem 13–16 jedinců), rok 2025 přinesl sekundární gradaci, která dokonce překonala srpnová maxima - 12. září: 143 jedinců (dlouhodobý průměr 13,29), 16. září: 715 jedinců (dlouhodobý průměr 16,27), 19. září: 511 jedinců (normál pro toto období není dostupné). Hodnota 715 jedinců ze 16. září je absolutním rekordem celého sledování na obou lokalitách. Tento jev je z biologického hlediska velmi zajímavý. Může naznačovat, že extrémně teplé léto a podzim 2025 vedly k prodloužení životnosti imag nebo k masivní migrační vlně dospělců bázlivce z okolních porostů, kde již kukuřice dozrála a ztratila tak pro brouky svoji atraktivitu. Musíme konstatovat, že pro oba sledované porosty platilo v daném roce velmi pozdní setí, a ještě ke konci měsíce září tak byly vývojově velmi opožděné v porovnání s okolními kukuřicemi, které byly seté ve správném agrotechnickém termínu.

Porovnání lokalit

Srovnání obou lokalit v roce 2025 (tab. 4) ukazuje na společné rysy, ale i na významné rozdíly v intenzitě náletu. Na obou sledovaných lokalitách došlo v roce 2025 k dramatickému překonání dlouhodobých normálů. Společným rysem byl posun hlavního vrcholu náletu do 1. poloviny srpna a neobvykle silná aktivita v průběhu měsíce září. Toto zjištění může souviset s pozdním setím porostů, ve kterých byl monitoring prováděn a stal se tak pro bázlivce mnohem potravně atraktivnější v porovnání s okolními porosty a předchozími lety sledováni.

Tab. 4: Porovnání záchytu dospělců na sledovaných lokalitách (2025)

Lokalita Němčičky vykázala v roce 2025 mnohem vyšší celkovou početnost (maximální záchyt 715) ve srovnání s Troubskem (maximální záchyt 315). To lze přičíst několika faktorům:

• termika: oblast Němčiček patří k nejteplejším regionům ČR, což urychluje metabolické procesy hmyzu a jeho vývoj,
• agrotechnika: vyšší podíl monokulturně pěstované kukuřice v okolí Němčiček vytváří dostatečně početné rezervoáry škůdce, které se pak koncentrují na sledovaných plochách,
• migrační koridory: jihomoravský region je otevřen migračním proudům z Rakouska a Slovenska, kde jsou populace bázlivce dlouhodobě na vysoké úrovni.

Zářijové vrcholy (131 ks v Troubsku, 715 ks v Němčičkách) jsou nejvýraznějším odklonem od historických dat. Dlouhodobé průměry pro září jsou velmi nízké, neboť v minulosti populace v této době již zanikaly vlivem poklesu teplot. Rok 2025 však nabídl „saharské“ léto a velmi teplý podzim, což umožnilo prodloužení letové aktivity. Pro pěstitele to znamená, že riziko kladení vajíček přetrvávalo až do konce září, což zvyšuje potenciální tlak larev a jejich škodlivosti pro sezonu 2026. Dále se pak jednalo v této době o porosty stále ještě velmi atraktivní z hlediska své vývojové fáze a poskytnutí tak chutnějšího zdroje potravy v porovnání s okolními dozrávajícími či již sklizenými porosty kukuřice.

Agronomické dopady a prahy škodlivosti

Extrémní početnosti zjištěné na námi sledovaných lokalitách v roce 2025 mají přímý dopad na ekonomiku pěstování kukuřice a vyžadují revizi strategií ochrany. V integrované ochraně rostlin se pro dospělce bázlivce uvádí práh škodlivosti na úrovni 3–6 jedinců/1 klas kukuřice v období kvetení. Pokud přepočítáme zjištěné záchyty na lapácích (stovky jedinců za periodu), je zřejmé, že tento práh byl v roce 2025 překročen mnohonásobně. Při takové intenzitě může docházet k typickým příznakům poškození v podobě významného žíru na bliznách, které před opylením vede k následné hluchosti palic (nedokonale ozrnění palic) a s tím spojené snížení výnosu zrna v rozmezí 30–70 %. Poškození listů vede ke ztrátě asimilační plochy a vyžírání zrn v období mléčné zralosti spolu s housenkami zavíječe kukuřičného otevírá pak následně cestu pro sekundární infekce houbami rodu Fusarium sp. a následnou kontaminaci zrna mykotoxiny.

Velmi dlouhá perioda a významný výskyt dospělců v roce 2025 přímo predikuje extrémní riziko poškození kořenů larvami v roce 2026 na pozemcích, kde bude kukuřice opětovně vyseta. Larvy bázlivce jsou schopny zničit přes 50 % kořenového systému, což následně vede k poléhání a úhynu rostlin, zejména za suchých podmínek, které se v poslední době na mnoha pěstitelských lokalitách velmi často vyskytují.

Způsoby ochrany

Důsledné střídání plodin v rámci osevního postupu je nejúčinnějším a nejekonomičtějším způsobem regulace bázlivce. Pokud se v roce 2026 na plochách s vysokým záchytem v roce 2025 nebude pěstovat kukuřice, vylíhlé larvy nebudou moci dokončit svůj vývoj a záhy po svém vylíhnutí a nepotkání se svojí hostitelskou rostlinou uhynou. Na pozemcích, kde není možné zvolit vhodné střídání plodin, bude v roce 2026 nezbytné použít zároveň při setí registrované půdní insekticidy (např. úč. l. tefluthrin), chránící kořeny před žírem způsobeným larvami. V sezoně pak dále v případě opakování silného náletu v měsíci červenci a srpnu bude nutné provést plošné ošetření registrovanými insekticidy. Dále lze využít i dostupné biologické preparáty jako například nasazení entomoparazitických hlístic Heterorhabditis bacteriophora, které může být efektivním doplňkem ochrany, zejména v ekologicky citlivých oblastech.

Závěr

Výsledky monitoringu bázlivce kukuřičného na vybraných lokalitách jižní Moravy (Troubsko a Němčičky) v roce 2025 prokázala velmi významný nárůst populací tohoto škůdce. Dlouhodobé průměry byly překonány až 40násobně, přičemž absolutní maximum 715 jedinců/lapák v daném sledovaném období v Němčičkách signalizuje kritický stav. Specifický průběh roku 2025 s teplým létem a podzimem vedl k prodloužení škodlivosti dospělců a k extrémnímu tlaku na reprodukci. Tyto výsledky by měly sloužit jako varování pro pěstitelskou sezonu 2026 a jako podklad pro včasné plánování agrotechnických a chemických opatření, která zabrání rozsáhlým hospodářským ztrátám při pěstování kukuřice.

Výsledek vznikl z institucionální podpory MZE-RO1725