Sledování výskytu kovaříků v Praze-Ruzyni pomocí pastí a lapáků

26. 08. 2026 Ing. Kateřina Kovaříková, Ph.D.; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 2229x

Na pozemku CARC v Ruzyni probíhal v období jaro/podzim 2025 a jaro 2026 monitoring výskytu drátovců pomocí návnad. Během léta roku 2025 (od června do srpna) byl sledován nálet dospělců (samci i samice) kovaříka začoudlého na lapáky s atraktantem. V roce 2026 aktuálně probíhá sledování náletu samců dalších druhů kovaříků (k. obilní, k. tmavý a k. locikový) na feromonové lapáky. V mapě 1 je zobrazeno umístění pastí a celková situace na pozemku. Na stejném poli, kde probíhalo sledování v roce 2025, byly také pěstovány brambory. Jarní monitoring byl proveden před výsadbou hlíz a podzimní až po sklizni. Monitoring larev (drátovců) je potřeba provádět při teplotách půdy nad 9 °C na pozemku bez plodin a plevelů, protože larvy jsou přitahovány gradientem CO2. Kořeny rostlin by v takovém případě konkurovaly návnadám.

Příprava pastí na larvy (drátovce)

Bramborové pasti

Tyto pasti byly použity pouze v jarním období 2025 v oblasti 1 (obr. 1). Pasti byly vyrobeny podle Vernonovy návnadové pasti s malými modifikacemi. Plastové květináčky 9 × 9 cm s odtokovými otvory byly zhruba do poloviny naplněny vermikulitem, do kterého se umístila návnada - brambor, a zbytek nádoby byl až po okraj doplněn opět vermikulitem (obr. 2). V polovině pastí byly použity půlky brambor. Květináčky byly několikrát prolity vodou a následně se zakopaly do země tak, aby jejich horní okraj byl cca 5 cm pod povrchem, poté byly zasypány vykopanou zeminou (dorovnány s terénem) a přikryty podmiskami, které pomáhají udržovat teplo a vlhkost půdy, což dále zvyšuje atraktivitu pastí. Zároveň tím bylo označeno místo, kde je past umístěna. Celkem bylo instalováno 24 pastí ve sponu 2 × 5 m, tzn. na plochu 150 m² v oblasti 1. Pasti byly zakopány 10. 4. 2025 a vyndány 23. 4. 2025 (cca 14 dní v zemi). Na stejné ploše byly umístěny pasti také na podzim, avšak byly to návnady z pšenice (viz níže).

Pšeničné návnady

Pasti byly tvořeny silonovými ponožkami (lze použít nastříhané punčochy), do kterých se nasypala pšenice. Množství pšenice odpovídalo zhruba 3/4 malého kelímku od jogurtu do jedné ponožky (cca 60–70 g). Hotové punčochy se zavázaly, popsaly a daly nasáknout do kbelíku s vodou (obr. 3), aby se pšenice aktivovala. Druhý den byly zakopány stejně jako květináčky, to zn. tak, aby vršek byl cca 5 cm pod zemí. Terén se dorovnal a nad pasti byly umístěny čtverce z černé plastové folie (nastříhané pytle na suť, cca 40 × 40 cm) - opět, aby udržovaly zem vlhkou a teplou, a označily místa, kde pasti hledat. Na podzim 2025 v oblasti 1 bylo umístění pšeničných pastí stejné jako u bramborových, v oblasti 2 bylo pastí méně - 12 kusů ve sponu 2,5 × 5 m, tzn. plochu 75 m². Pasti byly zakopány 9. 10. a vyndány 14. 10. v oblasti 1 a 15. 10. v oblasti 2 (necelý týden v zemi). V dubnu 2026 bylo umístěno 24 těchto pastí také na plochách 3 a 4 (mapa 1). Pasti byly zakopány 17. a vyndány 23. dubna.

Mapa 1: Rozmístění pokusných ploch na pozemku (Praha-Ruzyně, 2025–26)

Obr. 1: Pohled směrem k západu přes oblast 1

Obr. 2: Vzhled pastí s bramborami

Obr. 3: Namáčení pšenice v ponožkách

Odchyt dospělců

Lapáky s atraktantem (obr. 4) byly zakoupeny od firmy Csalomon. Tento atraktant je určen na odchyt samců i samic Agriotes ustulatus, protože kombinuje feromon s květinovou návnadou. Výrobce udává poměr pohlaví odchycených brouků zhruba 2,7:1 (samci:samice). Lapáky byly kontrolovány v intervalu 2–3 dnů od 5. 6. do 1. 8. 2025. Po tomto termínu byly intervaly týdenní vzhledem k nulovým záchytům. Sledování bylo ukončeno 27. 8. Lapáky byly instalovány 2 na kraji pole s bramborami, tento okraj sousedil se zatravněným jabloňovým sadem (mapa 1). Zhruba v polovině července byl atraktant vyměněn. Výrobce deklaruje účinnost cca 3–4 týdny dle počasí.

V roce 2026 byly instalovány feromonové lapáky také na další druhy kovaříků (Agriotes lineatus, A. obscurus a A. sputator). Sledování začalo 1. 4. 2026, protože tyto druhy mají časnější aktivitu než kovařík začoudlý. Na každý ze tří nově sledovaných druhů byly instalovány 2 lapáky (obr. 5).

Obr. 4: Lapák s atraktantem na dospělce druhu Agriotes ustulatus

Obr. 5: Feromonový lapák na ostatní sledované druhy kovaříků - feromon se dle druhu kovaříka umisťuje buď nahoru do bílé části lapáku nebo dolů do hnědé části (viz výrobce)

Teploty na jaře a na podzim

Larvy jsou aktivní při teplotách půdy nad 9 °C. V našem případě byl průměr minimálních teplot půdy v hloubce 10 cm ve sledovaném období na jaře 10,6 °C, průměr maximálních teplot 14,5 °C a pro podzimní odchyty bylo minimum v průměru 12 °C a maximum 13,3 °C. Na jaře 2026 teplota více kolísala a některé dny byly v noci teploty i pod bodem mrazu, přesto se ale průměrné denní teploty půdy držely nad 9 °C. Průměr minimálních teplot byl 5,5 °C a průměr maximálních teplot 13,3 °C. Měřeno na stanici v Ruzyni.

Cena lapáků a návnad

Jedna kombinovaná návnada na kovaříka začoudlého (Agriotes ustulatus) stála 12,5 eur (rok 2025), za sezonu spotřebujete minimálně 2 (ideálně 3)/lapák. Lapák stál 21,5 EUR. Takže minimální pořizovací náklady na 1 lapák byly při kurzu 24,51 Kč/EUR cca 1 140 Kč. Doprava cca 55 € = 1 350 Kč. Lapáky při šetrném zacházení vydrží více let, avšak pořádná letní bouřka se silným větrem v loňském roce zrovna jeden z našich lapáků poškodila. Ceny feromonů pro ostatní druhy kovaříků byly obvykle cca 4 EUR.

Výsledky

Drátovci jaro (oblast 1)

Z celkem 24 pastí (schéma 1) byla pouze v jedné bramborová hlíza viditelně poškozena - charakteristická chodbička drátovce (obr. 6). Dalších 5 brambor mělo jen nepatrné poškození, z čehož nebylo možné s jistotou určit, zda nepochází od jiných škůdců. Zbytek návnad byl bez poškození. Drátovec nebyl zachycen žádný.

Dospělci léto 2025

Dospělci kovaříka začoudlého (Agriotes ustulatus) létají v období od června do poloviny srpna. Vrchol obvykle nastává v červenci. Aktivní jsou během dne s maximem během nejteplejších hodin - okolo 15:00. V lapácích se kromě sledovaného druhu kovaříka nacházely také další druhy bezobratlých, přičemž výrobce deklaruje, že pro ostatní druhy kovaříků jsou tyto návnady neatraktivní. Přidání květinové návnady může být lákavé zejména pro různé blanokřídlé, mouchy a můrovité. Některé další druhy hmyzu se zachytí omylem a např. pavouci a škvoři zde mohli hledat úkryt. Nejčastější byl záchyt včel (celkem 74 jedinců za sledované období - součet obou lapáků), zatímco chycených kovaříků bylo v obou lapácích celkem 55 jedinců. Vrchol záchytů (průměr z obou lapáků) byl dne 21. 7. (graf 1). Více dospělců bylo zachyceno na lapáku č. 2, a to 43 dospělců, na lapáku 1 bylo 12 dospělců.

Dospělci jaro 2026

V letošním roce byly v průběhu dubna zaznamenány početné záchyty samců kovaříka locikového (Agriotes sputator), který má vrchol letové aktivity od poloviny dubna do poloviny května, a méně početné záchyty kovaříka tmavého (Agriotes obscurus). Do 22. 5. tak bylo v průměru na jeden lapák zachyceno 78 kusů A. sputator a 1,5 kusu A. obscurus, přičemž práh škodlivosti je 150 jedinců/lapák/rok. Kovařík obilní (A. lineatus) nebyl zachycen žádný, ale v obou lapácích pro tento druh se našlo dohromady dalších 26 jedinců kovaříka locikového.

Přestože se jedná o druhově specifické feromony, jejich vůně je velmi podobná, a tak se v lapácích mohou zachycovat příměsi jiných druhů kovaříků. Oproti tomu zachycení jiných druhů hmyzu zde téměř nenastává. Někdy do pastí zalézají škvoři či pavouci hledající úkryt. Dosavadní průběh letové křivky je zobrazen v grafu 2. Na lokalitě v Ruzyni jednoznačně převažuje kovařík locikový, jehož aktivita v roce 2026 byla nejvyšší během dubna. V květnu již byly záchyty nízké. I zde byl patrný rozdíl v celkovém počtu chycených brouků - v lapáku na stanovišti 3 bylo během sledovaného období chyceno 96 jedinců a na stanovišti 4 to bylo 60 jedinců.

Poškození brambor způsobené drátovci

Jak již bylo uvedeno na začátku článku: na poli, kde probíhal monitoring výskytu drátovců a kovaříků, byly zároveň v roce 2025 pěstovány brambory. Během sklizně sice nebylo prováděno cílené hodnocení kvality hlíz, nicméně nebylo možné si nevšimnout, že brambory sklizené z oblasti 2 a okolí byly výrazně poškozené larvami. To se také potvrdilo při vyhodnocení záchytů v pastech. Zatímco v oblasti 1 nebyly na jaře na 150 m² žádné záchyty, pouze v jednom případě prokazatelné poškození, na podzim bylo na stejné ploše v pastech s obilím zachyceno 6 jedinců. Oproti tomu v oblasti 2 na podzim bylo chyceno 26 drátovců na výměře 75 m². Obdobná situace byla na jaře 2026 také na plochách 3 a 4, kde byl opět zřetelný ohniskovitý výskyt larev s výrazně vyšší početností na ploše 4.

Graf 1: Letová křivka dospělců (♂+♀) Agriotes ustulatus - průměr 2 lapáků (léto 2025)

Graf 2: Letová křivka kovaříků - oba lapáky pro každý druh kovaříka (jaro 2026)

Obr. 6: Charakteristické poškození drátovcem v hlíze bramboru

Obr. 7: Drátovci se často nacházejí v půdě blízko pastí

Obr. 8: Drátovec - detail

Obr. 9: Rozebírání pastí na platech

Shrnutí

Při srovnání obou použitých typů pastí na drátovce lze jednoznačně doporučit pšeničné. Jejich výroba byla velmi rychlá s minimálními náklady a v porovnání s květináčky byla manipulace s nimi na poli jednodušší, rychlejší a zvládne ji snadno jeden člověk. Při vykopávání pastí je potřeba prohledat i bezprostřední okolí pasti, protože drátovci se velmi často nachází vně pastí v jejich blízkosti (obr. 7, 8). Na jaře 2026 pšenice v punčochách stihla často vytvořit husté kořeny, takže larvy byly zapletené mezi nimi vně ponožek, ale nacházely se i uvnitř. Je dobré rýčem vyrýt více země spolu s pastí a důkladně prohlédnout. Vyjmuté pasti se pro účely přesného hodnocení dávaly i se zbytky země (s drátovci) do plastových sáčků a byly dále rozebírány v laboratoři na plastových platech (obr. 9). Ale pro účely ochrany na pozemku tento krok není potřeba a pasti se jednoduše zlikvidují.

Co se týče květináčků s bramborami, představa byla taková, že drátovci nalezou dovnitř odtokovými otvory a při vyzvedávání pastí nebudou mít čas utéct a zůstanou chyceni uvnitř. To se však v praxi nepotvrdilo, a naopak práce s pšeničnými návnadami byla ve všech ohledech lepší.

Chytání larev na návnady může sloužit nejen k monitorování jejich výskytu, ale na malých plochách se jedná o celkem použitelné řešení, jak snížit stav drátovců na pozemku. Z provedených odchytů je dobře vidět, že výskyt drátovců i v rámci jednoho pozemku je výrazně ohniskovitý a je třeba prozkoumat různé části pozemku a případně se vyvarovat pěstování citlivých plodin na zamořených částech pole.

Při odchytu dospělců není potřeba kontrolovat lapáky tak často, pokud jsou záchyty nízké. Jednou týdně je dostačují interval, který lze podle potřeby zkrátit v období kolem očekávaného vrcholu letu, nebo pokud je zachycených jedinců velmi mnoho. Tyto pasti jsou navržené tak, že pojmou i velké množství brouků. Feromonové lapáky lze jakožto jednoduchou metodu doporučit pro orientační zhodnocení náchylnosti pozemku k výskytu drátovců. Pokud počet chycených dospělců nepřesáhne 150–200 ks/lapák, nemělo by docházet k významným škodám od larev. V případě, že záchyty dospělců by byly vyšší, je dobré přistoupit k půdním výkopkům, návnadám či jiným opatřením pro zpřesnění odhadu stavu larev na pozemku a podle toho zvolit další opatření. Na sledované lokalitě v Ruzyni by teoreticky stačilo zaměřit se na nejpočetnější druh (k. locikový), v jiných částech republiky, a zejména na Moravě, však může být početnost druhů zcela odlišná.