Sledování výskytu stonkových krytonosců v roce 2024 a možnosti ochrany

29. 03. 2025 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková, Ing. Seidenglanz Marek, PhD. Škůdci Zobrazeno 608x

Ochrana ozimé řepky proti stonkovým krytonoscům (krytonosec čtyřzubý, krytonosec řepkový) se řadí k prvním zásahům, které zemědělskou praxi potkají většinou velmi brzy. V posledních několika letech se vinou dřívějšího nástupu vegetace optimální termín ochrany posouvá zpravidla již na počátek měsíce března. Pokud by došlo k zanedbání minimalizace početnosti tohoto škůdce, není již žádným způsobem možné následné chyby během vegetace opravit.

Krytonosec řepkový je šedý, 3–4 mm velký nosatcovitý brouk, který přezimuje v půdě jako dospělec. Jakmile dojde k nárustu teplot nad 9 ^°C spolu s prvními jasnými dny, začíná hromadně naletovat do porostů řepky. Ve žlutých Mörickeho miskách nacházíme zpočátku samce, samice naletují do řepky o něco později.

Dospělci provádí hospodářský žír na listech (okénkový žír) a po páření dochází ke kladení vajíček. Ta jsou kladena pod vegetační vrchol a vlivem působení fytotoxických látek spolu s žírem larev dochází k redukci dlouživého růstu. Může také docházet k deformacím stonku a praskání stonků (obr. 1). Žír larev je výhradně zaměřen na dřeň stonků - dochází k přerušení cévních svazků s následným ovlivněním růstu rostlin. Poškození na stoncích spolu s výlezovými otvory po larvách následně slouží jako vstupní brány pro houbové patogeny. Dorostlé larvy se kuklí v půdě a vylíhlí brouci, kteří zůstávají v kokonech, přezimují následně na řepkovišti, kde probíhal jejich vývojový cyklus.

Krytonosec čtyřzubý (obr. 2) je brouk o něco menší, s tělem pokrytým šupinkami, na přední části krovek má bělavou skvrnu. Konce nohou jsou načervenalé až rezavé barvy. Do porostů naletuje mnohem dříve než k. řepkový, a opět napřed samci a až poté samice.

Samičky (obr. 3) kladou vajíčka po úživném žíru převážně do hlavního listového nervu a do řapíků listů. Zde probíhá hlavní vývoj larev. Jsou schopni se ale prožrat až do stonku, kde je pak můžeme najít spolu s larvami k. řepkového. Vlivem velmi dlouhého období kladení mohou být vajíčka též nakladena pod vegetační vrchol rostlin. Početnost larev v listech může být velmi vysoká, a takovýto list pak ztrácí velmi rychle svoji funkci spočívající ve vyživování rostliny. Škodlivost a početnost tohoto druhu v posledních letech neustále stoupá a mnohonásobně převyšuje početnost larev k. řepkového ve stonku. Larvy následně opouštějí stonky okrouhlým otvorem v místě úponu listů a nasazení postranních stonků a dostávají se do půdy, kde se kuklí. Dorostlé larvy ve spodních listech pak způsobují jejich žloutnutí a opad bez toho, aniž by stihly přelézt do stonku rostlin. Tento druh následně zimuje mimo porosty, kde došlo k jeho vývoji (meze, stráně apod.).

Výlezové otvory po larvách obou druhů krytonosců slouží v případě výskytu optimálních podmínek jako vstupní brána do stonku pro spory hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiorum).

V porostech můžeme zaznamenat i další druhy krytonosců, jako je např. krytonosec brukvový, krytonosec modravý a krytonosec dřeňový, jejichž početnost se pohybuje spíše na nižší úrovni, a také jejich hospodářský význam je k dnešnímu dni zanedbatelný. Dále se zde můžeme setkat s druhy rodu Baris. Ti se liší od rodu Ceutorhynchus svojí velikosti (3–6 mm) a tvarem. Jsou kovově modře nebo zeleně zbarvení, se štíhlým tělem a lesklými krovkami bez šupinek. Škodí pouze lokálně na řepce či jiných brukvovitých rostlinách. Larvy se vyvíjejí zprvu v lodyze, později vyžírají chodbičku v kůlovém kořeni a kuklí se v půdě v blízkosti kořenů.

Obr. 1: Vizuálně poškozené rostliny

Obr. 2: Krytonosec čtyřzubý v porostu

Obr. 3: Larvy krytonosce čtyřzubého v řapících listů

Výskyty v roce 2024

Sledování letové aktivity stonkových krytonosců bylo zahájeno 26. 1. 2024 (po prvních předpovědí výskytu teplejšího období), jednotlivá data záchytu a spektrum zaznamenaných hmyzích druhů jsou uvedeny v grafu 1. 1. výskyt byl zjištěn již velmi brzy (6. 2.) ve velmi nízké průměrné početnosti. V dalších termínech převládali ve žlutých miskách jedinci rodu Phyllotreta a Psylliodes chrysocephala. Hlavní nálet (a zároveň jeho vrchol) dospělců do misek obou sledovaných druhů stonkových krytonosců byl zaznamenán v termínu 4. 3.–5. 3. V tomto termínu sledování převažovali samice nad samci s tím, že v samicích byla po jejich pitvách zjištěna v ovariolách zralá vajíčka připravená ke kladení. Vrchol náletu byl pro oba druhy stonkových krytonosců v roce 2024 shodný.

Za celé sledované období monitoringu stonkových krytonosců převládali na lokalitě Troubsko jedinci k. čtyřzubého (tak jako v minulých letech), kteří se v porostu zároveň vyskytovali velmi dlouhou dobu, a to až prakticky do skončení monitoringu v měsíci červnu. Samice tohoto druhu byly též velmi dlouhé období připraveny stále klást nová vajíčka - téměř 2 měsíce od zaznamenaného vrcholu náletu (graf 2) a prvních samic s vajíčky v ovariolách. U jedinců k. řepkového byl zjištěn minimální záchyt ve žlutých miskách. Početnost se tak pohybovala na velmi nízké úrovni a samice byly schopny klást vajíčka jen ve velmi krátkém časovém období po zjištěném vrcholu náletu. Z ostatních druhů převažovali jedinci rodu Phyllotreta a v určitém období pak jedinci druhu Meligethes anneus bez vizuálně zaznamenané významnější způsobené škodlivosti na květenstvích řepky v roce 2024 na lokalitě Troubsko.

Graf 1: Nálety do žlutých misek - průměr (Troubsko, jaro 2024)

Graf 2: Nálety samic krytonosce čtyřzubého do žlutých misek - průměr (Troubsko, jaro 2024)

Maloparcelové pokusy v roce 2024

Pokus pro ověření biologické účinnosti proti stonkovým krytonoscům byl založen metodou znáhodněných bloků ve čtyřech opakováních, ošetřená plocha jedné parcely byla 25 m². Byly vybrány insekticidní přípravky s předpokládanou velmi vysokou biologickou účinností proti oběma druhům stonkových krytonosců. Termíny ošetření (tab. 1) byly stanoveny podle výsledků monitoringu letové aktivity stonkových krytonosců a stupně vývoje vajíček u jejich samic. Letová aktivita byla sledována pomocí 7 prostorově rozmístěných žlutých misek, které byly do řepky umístěny již velmi brzy (na počátku měsíce února) na základě předpovědi optimálních povětrnostních podmínek (vyšší průměrné denní teploty a slunečno). Záchyty pak byly následně vyhodnocovány po cca 3–4 dnech.

U krytonosců byl určen druh, pohlaví a pitvou ovariol pak i stupeň vývoje vajíček u samic. Získané údaje sloužily k optimalizaci termínu ošetření proti krytonoscům pro 1. termín aplikace. Záchyty ve žlutých miskách byly sledovány po celou dobu hlavní vegetace řepky v jarním období a ukončeny až v polovině měsíce června. Vyhodnocení účinnosti jednotlivých insekticidních přípravků, resp. jejich použitých sledů v závislosti na zvoleném termínu ošetření, bylo provedeno poprvé přibližně 3 týdny po poslední aplikaci (v období kvetení porostu). 2. hodnocení pak proběhlo v 2. polovině měsíce května (období vývoje šešulí). Na konci vegetace řepky bylo následně také stanoveno výnosové hodnocení u jednotlivých variant.

Tab. 1: Pokusné varianty (Troubsko, 2024)

Výsledky pokusu

V roce 2024 bylo na základě provedených rozborů zjištěno velmi dlouhé období, kdy byly samice k. čtyřzubého schopny klást vajíčka. To se následně projevilo i ve sledování napadení rostlin při 1. termínu hodnocení. Při destruktivních rozborech byly v rostlinách zjišťovány larvy v různém vývojovém stádiu. Byl zjištěn rozdíl mezi ošetřenými variantami a neošetřenou kontrolou v parametru tloušťky kořenového krčku a výškou rostlin (tab. 2). Důležité bylo ale hodnocení z hlediska průměrného poškození stonku, kdy na neošetřené kontrole bylo zjištěno 9 cm, u ošetřených variant se pak míra poškození pohybovala v rozmezí od 2,15 do 6,85 cm s tím, že přítomnost larev ve stonku byla na velmi nízké početnosti u všech hodnocených variant. Vyšší průměrná početnost pak byla zjištěna u larev krytonosců v listech s tím, že průměrný počet napadených listů na rostlinu byl u všech variant prakticky bez zjištěného rozdílu. Jako nejoptimálnější se dle zjištěných hodnot z rozborů jevila aplikace insekticidů ve 2. a 4. termínu.

Ve 2. termínu hodnocení (tab. 3) pak míra průměrného poškození stonků na jednu rostlinu vzrostla u všech variant. Na neošetřené kontrole se pohybovala okolo 34,95 cm, u ošetřených variant v rozmezí od 11,60 do 32,10 cm a nejnižší byla u aplikace ve 3. a 5. termínu.

Zároveň lze konstatovat, že pro tento termín byl zjištěn nejvyšší průměrný výnos v porovnání s ostatními aplikačními termíny.

Tab. 2: Hodnocení (Troubsko, 26. 4. 2024)

Tab. 3: Hodnocení (Troubsko, 23. 5. 2024)

Doporučení pro ochranu řepky

Pro určení 1. termínu ošetření proti stonkovým krytonoscům je důležité umístit žluté misky do porostu velmi brzy (při předpokladu výskytu období s vyššími denními teplotami a slunečným průběhem povětrnostních podmínek). Dospělci se velmi dobře dají sledovat vizuálně v porostech řepky anebo za pomocí způsobených škod na listech rostlin. Můžeme je také zjistit smýkáním porostu pomocí entomologického smýkadla anebo nejjednodušším pasivním způsobem za pomocí žlutých Mörickeho misek (obr. 4). Jejich umístění do porostu by dle našich dlouhodobých výsledků z monitoringu z hlediska termínu mělo být cca v 1. dekádě měsíce února. Tím zaznamenáme včas 1. letovou aktivitu krytonosců migrujících do řepkových porostů z jejich zimovišť.

V poslední době se nám ale v podmínkách České republiky objevuje u krytonosce čtyřzubého nový trend v podobě zahájení náletu již na podzim. Ten zde následně provádí úživný žír s pářením a kladením vajíček do rostlin opravdu již velmi brzy, krátce po oteplení na jaře. Hlavní nálet ale stále přetrvává v jarním období. Nejpřesnější stanovení optimálního termínu pro ošetření je kombinace sledování zaznamenaných druhů (četnost) a rozdělení jedinců na samce a samice s následným hodnocením vývoje (přítomnosti) vajíček v ovariolách u zjištěných samic. Práh škodlivosti je stanoven na více než 5 brouků (obou druhů stonkových krytonosců v součtu) na misku/den.

Vlastní ošetření pak musí být provedeno mnohem dříve, než nastane kladení vajíček do rostlin řepky. Takový termín nastává ve chvíli zjištění prvních zralých vajíček u samic z odebraných vzorků z pole a trvá do doby kdy cca 50 % samic má zralá vajíčka. Časový úsek vhodný pro ošetření se v posledních 2 letech u obou druhů sladil tak, že je možné provést 1. ošetření proti nim zároveň. U k. čtyřzubého se zároveň v posledních letech toto okno velmi prodloužilo a samice jsou tak schopny klást velmi dlouho (v roce 2024 více jak 2 měsíce od 1. zjištění vajíček v ovariolách). Proto je většinou vhodné tento ochranný zásah proti nim opakovat pro zvýšení maximální efektivity ochrany.

Pro přímou ochranu lze použít pesticidy registrované proti krytonoscům, případně proti žravým škůdcům do brukvovité zeleniny. Je důležité ale při tom také dbát na antirezistentní strategie, a to obecně u všech škodlivých organizmů. Z výsledků testování citlivosti krytonosců k účinným látkám insekticidů je zřejmé, že citlivost populací k. čtyřzubého k esterickým pyretroidům poměrně rychle klesá. I když stále převládají vysoce citlivé a citlivé populace, podíl středně rezistentních a rezistentních populací roste. Situace je navíc nebezpečná v tom, že nelze příliš předpokládat snižování selekčního tlaku - ochrana je prakticky zcela postavena na aplikacích právě pyretroidů. Brzdit vývoj rezistence u populací k. čtyřzubého lze v současné době jen zpřesňováním aplikací (neaplikovat zbytečně) a kombinací pyretroidů s acetamipridem. Citlivost populací k. čtyřzubého k pyretroidu tau-fluvalinate se jeví jako nízká. Vhodnější se jeví používat acetamiprid v kombinaci s esterickými pyretroidy (lambda-cyhalothrin, gamma-cyhalothrin, deltamethrin atd.) než jako samotný.

Jako nepřímou ochranu lze zvolit prostorovou a časovou izolaci porostů brukvovitých rostlin a odstranění posklizňových zbytků. Velmi vhodná se jeví hluboká orba po sklizni, kdy dojde k zaklopení kukel nebo čerstvě vylíhnutých dospělců do větších hloubek. Toto opatření ale musí přijít velmi brzy z důvodu migrace k. čtyřzubého z řepkoviště do svých zimovišť. Dále pak pomáhá podpora přirozeně se vyskytujících blanokřídlých parazitoidů z rodu Tersilochus (Tersicholus fulvipes), kdy se jejich larvy vyvíjejí uvnitř larev krytonosců. Při dodržení výše uvedených preventivních opatření jsou však zároveň hubeni i tito přirození nepřátelé. Samičky krytonosců přednostně vyhledávají ke kladení silnější rostliny řepek. V případě již začínající deformace stonků se nesmí pokračovat v přihnojování dusíkem, protože ten tento efekt ještě dále významně zvýrazňuje.

Obr. 4: Monitoring pomocí žlutých misek

Závěr

Pro potlačení výskytu stonkových krytonosců pod stanovený práh škodlivosti je nutno využít dostupné metody ochrany proti nim (přímé i nepřímé). Zároveň je nutno dodržovat stanovené antirezistentní strategie z důvodu posunu citlivosti stonkových krytonosců v rámci provedených testů k účinným látkám insekticidů. Nikdy by neměly být ošetřovány porosty preventivně bez prokazatelného výskytu dospělců. Na základě připravenosti samic ke kladení vajíček pak lze určit správný termín pro začátek aplikace insekticidních přípravků. Jejich letová aktivita je v poslední době velmi dlouhá a ani 2 ošetření zdaleka nestačí pro minimalizaci jejich velmi početné populace. V době vrcholu náletu se jejich počty pohybují již ve stovkách zaznamenaných jedinců za velmi krátké časové období. Zároveň se portfolio dostupných insekticidních přípravků z různých skupin účinnosti v poslední době značně omezilo a tytéž skupiny jsou v řepce opakovaně používány pro všechny vyskytující se hmyzí škůdce od zasetí až po sklizeň porostu.

Výsledek vznikl z institucionální podpory MZE-RO1725 a při řešení výzkumného projektu QK21010332 „Mechanizmus rezistence řepkových škůdců proti insekticidům, jejich výchozí citlivost k novým insekticidům a dopad insekticidních aplikací na vývoj larev škůdců a jejich přirozených nepřátel“, který financuje MZe ČR prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum.

Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko
Ing. Seidenglanz Marek, PhD.; Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk