Chemap Agro s.r.o.

Stonkoví krytonosci na ozimé řepce

03. 04. 2019 Ing. Tomáš Hovorka, RNDr. Jiří Skuhrovec, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 403x

Podobně jako v minulých letech i v roce 2018 byly zaznamenány škodlivé výskyty obou druhů stonkových krytonosců a lze předpokládat nárůst plošné škodlivosti především krytonosce řepkového i do budoucích let.

Agronutrition

Stonkoví krytonosci a jejich hospodářský význam

Pod pojmem „stonkoví krytonosci“ se skrývají dva druhy nosatcovitých brouků, a to krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi) a krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus). Oba tyto druhy patří na našem území, ale i v ostatních evropských zemích mezi nejzávažnější škůdce ozimé řepky v jarním období. Frekvence škod způsobená stonkovými krytonosci a zejména krytonoscem řepkovým se v ČR od roku 2011 zvyšuje a postupně v některých regionech nabývá plošného charakteru.

Ve výskytu obou druhů jsou v jednotlivých oblastech republiky významné rozdíly. V Čechách a na jižní Moravě je zastoupení obou druhů přibližně stejné, zatímco na severovýchodě republiky (severní a střední Morava, část východních Čech) převládá výskyt krytonosce čtyřzubého.

K největším škodám na ozimé řepce došlo v letech 2015 až 2017, brouci nalétli po teplé zimě do porostů velmi časně (únor) a ošetření proti dospělcům bylo provedeno opožděně. Ke značnému poškození porostů řepky dochází také v letech se zvýšenou početností krytonosce řepkového v kombinaci se slabým vývojem řepky z důvodu nepříznivých podmínek. Silně napadené porosty předčasně dozrávají a při nedostatku srážek, což je velmi aktuální problém, také zasychají. V přímém důsledku dochází ke snížení výnosu, hmotnosti zrna a kvality produktu. Při průměrném poškození rostlin, které bylo na sledovaných lokalitách v letech 2016 až 2018 v průměru okolo 20 cm délky poškozeného stonku rostlin, byl pokles výnosu přibližně o 10 % oproti nenapadeným porostům. Při průměrném poškození rostlin od 30 cm do 50 cm v průměru na jednu rostlinu došlo ke snížení výnosů o 30 až 50 %. Poškození rostlin okolo 20 cm délky stonku rostlin mohou způsobit i larvy krytonosce čtyřzubého bez společného výskytu s larvami krytonosce řepkového. Škody způsobené stonkovými krytonosci jsou významně vyšší v letech se zvýšeným výskytem houbových chorob, pro které je poškození rostlin krytonosci dispozičním faktorem.

Životní cyklus stonkových krytonosců

Krytonosec řepkový - Dospělci přezimují v kokonech nebo volně v půdě v loňském řepkovišti. Jejich letová aktivita nastává při teplotách denního maxima 9 °C a hromadně přelétávají do porostů řepky při teplotách nad 12 °C, obvykle dříve než krytonosec čtyřzubý. Dospělci se během úživného žíru na rostlinách řepky páří. Samička následně klade vajíčka po jednom pod vrcholek výhonů v období, kdy je rostlina ve fázi regenerace přízemní růžice a počátku prodlužovacího růstu (BBCH 30). Larvy se živí dření stonků a po 4 až 5 týdnech opouští stonek a kuklí se v půdě. Krytonosec řepkový má v ČR jednu generaci do roka.

Krytonosec čtyřzubý - Dospělci přezimují v různých úkrytech převážně v blízkosti loňského řepkoviště. Dospělci naletují do porostů řeky obvykle později než krytonosec řepkový. Hlavní přelet dospělců nastává při dosažení teplot denního maxima nad 14 °C. Po úživném žíru dochází ke kopulaci. Samička klade vajíčka po skupinkách do jedné jamky. V době květu se larvy postupně přesouvají do hlavního stonku a po 5 až 6 týdnech opouští rostliny a kuklí se v půdě. Dospělci nové generace se líhnou od konce květu a opouštějí pole. Krytonosec čtyřzubý má v ČR jednu generaci do roka.

Teplota je u obou druhů významným faktorem ovlivňujícím hromadný přelet do porostů řepky. Vliv teploty a rozdíl mezi náletem obou druhů do žlutých misek je ukázán na grafu 1.

Graf 1: Celkový počet zachycených dospělců krytonosce řepkového a krytonosce čtyřzubého v průměru na osm žlutých misek v závislosti na teplotě v 5 cm nad zemí (Praha-Ruzyně, 2017)
Graf 1: Celkový počet zachycených dospělců krytonosce řepkového a krytonosce čtyřzubého v průměru na osm žlutých misek v závislosti na teplotě v 5 cm nad zemí (Praha-Ruzyně, 2017)

Příznaky poškození

Larvy obou druhů poškozují v průběhu svého vývoje vnitřek stonku (obr.), larvy krytonosce čtyřzubého poškozují také vnitřek řapíku listů. Krytonosec řepkový je závažnější škůdce, protože způsobuje závažnější poškození v časnější vývojové fázi rostlin řepky.

Dospělci obou druhů nezpůsobují významné škody, pouze vyžírají drobné jamky do listů. Nejvýznamnější škody na rostlinách řepky způsobují larvy, které vyžírají vnitřní pletivo rostlin, čímž rostliny oslabují a narušují přívod živin do ostatních orgánů rostlin. Larvy obou druhů jsou beznohé s vyvinutou hlavou. Hlava je hnědá a hruď i zadeček larvy je bílá až nažloutlá. Mezi oběma druhy larev krytonosců jsou významné rozdíly v jejich výskytu v rostlinách v průběhu vývoje.

Samičky krytonosce řepkového kladou vajíčka pod vegetační vrchol. První larvy se vyskytují pouze v této části rostlin. V průběhu svého vývoje postupně vyžírají dřeň a přesouvají se směrem od vegetačního vrcholu k bázi rostlin a ke kořenům, kde se může vyskytovat více larev tohoto druhu společně. Larvy způsobují deformace a ohýbání stonků, v některých případech až zánik terminálního vrcholu. Deformace ve spodní části stonků bývají tvaru písmene S. V důsledku těchto deformací mohou stonky praskat. Poškozenými místy od larev krytonosce řepkového mohou do rostlin pronikat některé patogeny jako například Phoma lingam a Botrytis cinerea.

Samičky krytonosce čtyřzubého kladou vajíčka ve skupinkách v pozdější fázi vývoje řepky do řapíku listů, společný výskyt je tedy od počátku vývoje. Larvy nejdříve vyžírají řapíky listů a s pokračujícím vývojem se přesouvají do hlavního stonku, kde rozežírají stonkovou dřeň stejně jako larvy krytonosce řepkového. Žír ve stonku probíhá později než u larev krytonosce řepkového, obvykle v době květu, kdy je stonek řepky již vzrostlý a pevný, a proto je poškození méně závažné.

Obr.: Rozdílný výskyt larev stonkových krytonosců v rostlinách řepky na ošetřené ploše (nahoře) a neošetřené ploše (dole) v Praze-Ruzyni 2018
Obr.: Rozdílný výskyt larev stonkových krytonosců v rostlinách řepky na ošetřené ploše (nahoře) a neošetřené ploše (dole) v Praze-Ruzyni 2018

Monitoring pomocí žlutých misek

Monitoring náletu stonkových krytonosců do porostů je vhodné provádět pomocí Mörickeho (žlutých) misek s mřížkou proti včelám, případně lze využít žlutých lepových desek. Misky je nutné instalovat do porostů včas (druhá polovina února), ještě předtím, než nastanou vhodné teplotní podmínky pro přelet zimujících dospělců do porostů. Období monitoringu trvá obvykle od konce února do konce dubna s ohledem na aktuální povětrnostní podmínky.

Výsledky monitoringu potvrzují dříve uváděný práh škodlivosti, tj. výskyt 3 a více dospělců krytonosce řepkového na misku a den. Pro krytonosce čtyřzubého je vhodné se řídit podle dvojnásobné hodnoty, tj. 6 a více dospělců na jednu misku a den.

Pro účely monitoringu je také nutné oba druhy od sebe rozlišovat, případně i jejich pohlaví. Dospělci krytonosce čtyřzubého jsou zbarvení do hněda s rezavými chodidly a tykadly, a oproti šedo-černě zbarvenému krytonosci řepkovému jsou také menší.

Monitoring výskytu dospělců

Pro tento příspěvek jsme vybrali ukázky výsledků monitoringu stonkových krytonosců z pokusných parcel v Praze-Ruzyni. Monitoring letové aktivity stonkových krytonosců probíhal v letech 2017 a 2018 s využitím žlutých misek na dvou parcelách o velikosti 0,4 ha a třech odrůdách ozimé řepky DK Senzei, DK Exssence a Witt. Jedna parcela byla ošetřená insekticidy, druhá byla bez ošetření. Termíny a použité přípravky na ochranu jsou uvedeny u jednotlivých grafů. Na každé parcele bylo umístěno 8 žlutých misek, v grafech jsou uváděny přepočty na jednu žlutou misku.

Monitoring letové aktivity obou druhů stonkových krytonosců na jaře 2017 a 2018 je znázorněn v grafech 2 a 3 pro krytonosce řepkového a v grafech 4 a 5 pro krytonosce čtyřzubého. Je vidět, že období letové aktivity bylo u obou druhů v jednotlivých letech velmi rozdílné. Hlavním faktorem, který ovlivňoval období i početnost dospělců při náletu do porostů řepky bez ohledu na insekticidní ošetření, byl průběh teplot. Tento faktor má vliv i na rozdíl v početnosti odchycených brouků mezi oběma druhy v jednotlivých letech. V roce 2017 byl nástup jara pozvolnější než v roce 2018, kdy přišlo počátkem dubna prudké oteplení. Toto prudké oteplení v roce 2018 vyhovovalo populaci krytonosce čtyřzubého, který byl oproti roku 2017 odchycen v mnohem větších počtech. Naopak populace krytonosce řepkového byla v roce 2018 početně výrazně slabší než v roce 2017. V obou letech došlo po správně načasovaném ošetření přípravkem Nurelle D na základě dat z monitoringu pomocí žlutých misek v kombinaci s pitvami ovariol v porovnání s neošetřenou plochou k výrazné redukci populace obou druhů.

Graf 2: Průměrný počet dospělců krytonosce řepkového zachycených na jednu žlutou misku na parcele ošetřené a neošetřené na jaře 2017 v Praze-Ruzyni, ošetření: Nurelle D (25. 3. 2017)
Graf 2: Průměrný počet dospělců krytonosce řepkového zachycených na jednu žlutou misku na parcele ošetřené a neošetřené na jaře 2017 v Praze-Ruzyni, ošetření: Nurelle D (25. 3. 2017)

Graf 3: Průměrný počet dospělců krytonosce řepkového zachycených na jednu žlutou misku na parcele ošetřené a neošetřené na jaře 2018 v Praze-Ruzyni, ošetření: Nurelle D (4. 4. 2018)
Graf 3: Průměrný počet dospělců krytonosce řepkového zachycených na jednu žlutou misku na parcele ošetřené a neošetřené na jaře 2018 v Praze-Ruzyni, ošetření: Nurelle D (4. 4. 2018)

Graf 4: Průměrný počet dospělců krytonosce čtyřzubého zachycených na jednu žlutou misku na parcele ošetřené a neošetřené na jaře 2017 v Praze-Ruzyni, ošetření: Nurelle D (25. 3. 2017)
Graf 4: Průměrný počet dospělců krytonosce čtyřzubého zachycených na jednu žlutou misku na parcele ošetřené a neošetřené na jaře 2017 v Praze-Ruzyni, ošetření: Nurelle D (25. 3. 2017)

Graf 5: Průměrný počet dospělců krytonosce čtyřzubého zachycených na jednu žlutou misku na parcele ošetřené a neošetřené na jaře 2018 v Praze-Ruzyni, ošetření: Nurelle D (4. 4. 2018)
 Graf 5: Průměrný počet dospělců krytonosce čtyřzubého zachycených na jednu žlutou misku na parcele ošetřené a neošetřené na jaře 2018 v Praze-Ruzyni, ošetření: Nurelle D (4. 4. 2018)

Monitoring výskytu larev

Výskyt larev stonkových krytonosců byl v Praze-Ruzyni sledován metodou řezání stonků a řapíků listů rostlin. Larvy byly sledovány po celou dobu výskytu a následně určeny do druhů. S využitím této metody lze poměrně přesně určit účinnost použitých přípravků a správnost načasování ošetření proti dospělcům. Tato metoda je však časově náročná a určení larev v různých fázích vývoje je obtížné, proto není pro praxi příliš vhodná. Řezání stonků rostlin řepky se v praxi obvykle provádí pouze jednou, a to po ukončení žíru larev. Obvykle se změří celková délka stonku a délka poškození po rozříznutí stonku. Na vzorku 10 až 20 rostlin z porostu se pak vypočítá průměr poškození na jednu rostlinu.

V grafech 6, 7, 8 a 9 jsou ukázky výsledků z monitoringu výskytu larev krytonosce řepkového a krytonosce čtyřzubého v Praze-Ruzyni. Larvy krytonosců se v rostlinách vyskytovaly od půlky dubna do začátku června v obou sledovaných letech. Maximum výskytu bylo v roce 2017 zaznamenáno v poslední dekádě května, ale v roce 2018 to bylo již počátkem května. Rozdílný výskyt larev v jednotlivých letech je dán především průběhem počasí na počátku jara, které ovlivnilo nálet dospělců do porostů a s tím související kladení vajíček samicemi krytonosců.

Z grafů můžeme také vidět účinnost ošetření na dospělce v obou letech. Přestože byl termín pro ošetření určen správně v obou letech, byla účinnost mezi roky rozdílná. V roce 2017 dosahovala účinnost ošetření přes 90 %, zatímco v roce 2018 byla okolo 70 %. V období maxima výskytu larev krytonosce řepkového i krytonosce čtyřzubého bylo v roce 2017 na parcele neošetřené insekticidy zaznamenáno 10× více larev, než na variantě s ošetřením. V roce 2018 bylo na neošetřené variantě 3× více larev krytonosce řepkového než na parcele ošetřené. U krytonosce čtyřzubého bylo v roce 2018 stejně jako v roce 2017 zaznamenáno 10× více larev na neošetřované ploše než na ošetřované. U krytonosce čtyřzubého byl výrazný rozdíl v počtu larev mezi roky. Tento rozdíl byl nejspíš způsoben nástupem vysokých teplot počátkem dubna, který zapříčinil nálet velké části přezimujících jedinců do porostu řepky. Rychlé jarní oteplení naopak nesvědčilo přezimujícím dospělcům krytonosce řepkového, kterých bylo v roce 2018 méně než v roce 2017. Rychlý nástup vysokých teplot brzy z jara může přispět ke zvýšení škodlivosti larev krytonosce čtyřzubého, který jinak v předchozích sezónách za normálního chodu počasí na území Čech tak výrazným způsobem neškodil.

Graf 6: Průměrný počet larev krytonosce řepkového na jednu hodnocenou rostlinu v čase na parcele ošetřené a neošetřené insekticidy v roce 2017, Praha-Ruzyně, ošetření: Nurelle D (25. 3. 2017)
Graf 6: Průměrný počet larev krytonosce řepkového na jednu hodnocenou rostlinu v čase na parcele ošetřené a neošetřené insekticidy v roce 2017, Praha-Ruzyně, ošetření: Nurelle D (25. 3. 2017)

Graf 7: Průměrný počet larev krytonosce řepkového na jednu hodnocenou rostlinu v čase na parcele ošetřené a neošetřené insekticidy v roce 2018, Praha-Ruzyně, ošetření: Nurelle D (4. 4. 2018)
Graf 7: Průměrný počet larev krytonosce řepkového na jednu hodnocenou rostlinu v čase na parcele ošetřené a neošetřené insekticidy v roce 2018, Praha-Ruzyně, ošetření: Nurelle D (4. 4. 2018)

Graf 8: Průměrný počet larev krytonosce čtyřzubého na jednu hodnocenou rostlinu v čase na parcele ošetřené a neošetřené insekticidy v roce 2017, Praha-Ruzyně, ošetření: Nurelle D (25. 3. 2017)
Graf 8: Průměrný počet larev krytonosce čtyřzubého na jednu hodnocenou rostlinu v čase na parcele ošetřené a neošetřené insekticidy v roce 2017, Praha-Ruzyně, ošetření: Nurelle D (25. 3. 2017)

Graf 9: Průměrný počet larev krytonosce řepkového na jednu hodnocenou rostlinu v čase na parcele ošetřené a neošetřené insekticidy v roce 2018, Praha-Ruzyně, ošetření: Nurelle D (4. 4. 2018)
 Graf 9: Průměrný počet larev krytonosce řepkového na jednu hodnocenou rostlinu v čase na parcele ošetřené a neošetřené insekticidy v roce 2018, Praha-Ruzyně, ošetření: Nurelle D (4. 4. 2018)

Doporučení pro ochranu řepky

Základem pro stanovení optimálního termínu ošetření proti stonkovým krytonoscům je jejich monitoring pomocí žlutých misek nebo žlutých lepových desek. Misky nebo lepové desky je nutné do porostů instalovat včas (polovina února) tak, aby byla zachycena první letová vlna. Nejpřesnějšího termínu ošetření lze dosáhnout kombinací monitoringu náletu do žlutých misek s hodnocením stupně vývoje vajíček v ovariolách samic odebraných ze žlutých misek nebo rostlin řepky.

Ošetření proti stonkovým krytonoscům musí být cíleno dříve, než nastane kladení vajíček do rostlin řepky. Takový termín nastává ve chvíli zjištění prvních zralých vajíček u samic z odebraných vzorků z pole a trvá do doby kdy 20 % samic má zralá vajíčka. Časový úsek vhodný pro ošetření bývá u obou druhů odlišný. U krytonosce čtyřzubého je časové okno vhodné k ošetření posunuto o 1 až 3 týdny později než u krytonosce řepkového. Po tomto relativně krátkém časovém úseku může prudce klesat účinnost použitých přípravků.

V ochraně proti stonkovým krytonoscům lze použít zejména organofosfáty a neonikotinoidy, případně kombinaci organofosfátů s pyrethroidy nebo pyrethroidů s neonikotinoidy. Nejvyšší účinnost vykazují organofosfáty, především kombinovaný přípravek Nurelle D. Vyšší účinnost organofosfátů je spojena s jejich vyšší reziduální účinností. Účinnost přípravků na bázi indoxacarbu se jeví v ochraně proti krytonoscům jako nedostatečná.

Ošetření proti stonkovým krytonoscům je třeba provádět účinnými přípravky a v optimálních termínech podle vlastního monitoringu a podle signalizace termínů ošetření ÚKZÚZ.

V příspěvku byly použity výsledky řešení výzkumného projektu MZe QJ1610217 „Inovace systému integrované ochrany řepky pro omezení negativních dopadů současné technologie pěstování“.

Související články

Rezistence řepkových škůdců proti různým druhům insekticidů

05. 04. 2019 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 426x

Lýkožrout smrkový a české lesy II. - Možnosti kontroly a obrany

27. 03. 2019 Ing. Marie Zahradníková, Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Jíloviště-Strnady Škůdci Zobrazeno 558x

Lýkožrout smrkový a české lesy I. - Historie a současnost

12. 03. 2019 Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc., Ing. Marie Zahradníková; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Jíloviště-Strnady Škůdci Zobrazeno 387x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (44): Řízení hmyzí rezistence I. – obecné zásady

09. 03. 2019 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i Škůdci Zobrazeno 331x

Tmavka švestková - tvrdá realita

04. 03. 2019 RNDr. Oldřich Pultar, CSc.; Chelčice Škůdci Zobrazeno 505x

Další články v kategorii Škůdci

Agro Aliance
Bayer CropScience
AG NOVACHEM s.r.o.
Xarvio
Sumi Agro s.r.o.
www.listova-hnojiva.com

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

detail