Teplý podzim zvyšuje riziko napadení obilnin virózami

25. 12. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 1693x

Po loňském teplém podzimu se na jaře letošního roku projevily virózy a silně napadené porosty musely být zaorány. Letošní počasí přenašečům přálo, infikovaných rostlin (zdrojů viru) je z loňského roku dostatek, pokud bude teplý a suchý podzim, budou nedostatečně ošetřené porosty opět napadeny.

Nejvýznamnější virózy na obilninách jsou virová zakrslost pšenice (Wheat dwarf virus – WDV) a virová žlutá zakrslost ječmene (Barley yellow dwarf virus – BYDV). Obě choroby jsou přenášeny hmyzem a největší škody způsobují při napadení mladých rostlin na podzim, které jsou k infekci nejcitlivější. Riziko napadení plodin vzrůstá při trvání pěkného, teplého počasí až do listopadu, kdy mají přenašeči dostatek času infikovat rostliny. K napadení obilnin virózami je nutná přítomnost dostatečného počtu přenašečů, kteří musí být virem infikováni a mít dostatek času k přenosu na rostliny. Současné registrované přípravky mají krátkou reziduální účinnost a za teplých podzimů je v rizikových oblastech nutné provést více aplikací.

Oba viry napadají obilniny i trávy, které jsou zdrojem infekce, ale významné poškození bývá pouze u některých plodin. BYDV škodí především na ječmenu, je přenášeno mšicemi a škodí od nížin do vyšších poloh. Oproti tomu WDV přenáší v našich podmínkách pouze křísek polní, nejcitlivější k napadení je pšenice a škody se projevují pouze v teplých oblastech nížin (do nadmořské výšky 400 m). Biologie přenašečů, monitoring a metody ochrany jsou odlišné, další text se zaměří pouze na přenašeče WDV.

Křísek polní (Psammotettix alienus) má 2–3 generace v roce, třetí je pouze částečná. Přezimuje vajíčko, které samice klade do rostlin. Nymfy se líhnou na jaře a mohou přenášet v napadených porostech WDV na další rostliny. Jarní infekce bývá méně významná, hlavní škody jsou z podzimu. Nymfy se vyskytují od dubna do října, v teplých letech se mohou objevit již v březnu a zůstat až do listopadu. Dospělci (obr. 1) se vyskytují od dubna do listopadu, v teplých letech bez výskytu mrazů až do prosince. V našich podmínkách přezimuje pouze vajíčko, ostatní stádia vlivem mrazu a sněhu postupně hynou. Přezimování dospělců nebylo prokázáno ani po mírných zimách. Informace o údajných dospělcích kříska polního brzy na jaře se vztahují nejspíše k jiným druhům křísů, kteří se v porostech vyskytují, ale virózy nepřenáší.

Obr. 1: Dospělec kříska polního

Obr. 2: Křísek polní je zpočátku hojný i v řepkách, po zapojení porostu se stěhuje na obilí

Monitoring a určování křísů

Monitoring se provádí smýkáním entomologickou sítí za teplého, slunečného počasí, kdy jsou dospělci aktivní. Při nízkých teplotách nelétají a do smýkadla se nezachytí. V praxi je dostatečné zjišťování výskytu vizuální prohlídkou rostlin a půdy. Na souvrati jsou druhy pronikající z okolní vegetace, proto by se měl monitoring provádět alespoň 50 m od okraje, kde je méně neškodných křísů.

Sledování se provádí v předklonu. Při pomalé chůzi se zjišťuje počet odskakujících nebo sedících křísků. Za nízkých teplot, kdy jsou dospělci ukryti na rostlinách, je třeba provádět sledování v podřepu a křísky přinutit k pohybu pročesáváním porostu rukou, větví či jiným vhodným předmětem. Křísci po vyrušení odskakují na kratší vzdálenosti. Monitoring slouží k ověření účinnosti postřiku nebo k naplánování dalšího ošetření, pokud je teplý podzim a křísci neustále migrují do porostu z okolí.

Na podzim je v ozimech pouze několik hojných druhů křísů. Křísek polní patří mezi větší druhy (délka 3,9–4,4 mm), křídla vždy přesahují tělo a zbarvení křídel s barevně zvýrazněnými žilkami tvořícími okénkové vzory je pro druh charakteristické. Neškodné druhy křísů mají jiné barevné vzory nebo jsou křídla průhledná a jsou většinou menší.

Ochrana

Ošetření porostů se provádí v oblastech s pravidelnou škodlivostí WDV. Účinné moření osiva neonikotinoidy, neškodné pro necílové organizmy, bylo zakázáno, k dispozici jsou pouze málo selektivní přípravky aplikované postřikem proti dospělcům a nymfám. To je v rozporu s cíli Green Deal v oblasti snižování pesticidů a ochrany biodiverzity, přesto se návratu moření z politických důvodů nejspíše nedočkáme. K infekci jsou nejcitlivější nejmladší rostliny do 3 listů, ale za teplých podzimů jsou porosty ohroženy až do listopadu. Počet aplikací závisí na době setí a průběhu počasí. Rizikové jsou především časně seté plochy vzešlé do začátku října. Reziduální účinnost povolených přípravků je krátká, při hojném výskytu křísků je nutné ošetřit porosty vícekrát.

Křísek polní a problematika WDV byli podrobně zpracovány v metodice: Biologie a ekologie kříska polního a možnosti ochrany obilnin proti virové zakrslosti pšenice (Holý a kol. 2018), která je zdarma dostupná v PDF na webu.

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0423.