Testování účinnosti přípravků na bázi řepkového oleje

03. 12. 2025 Ing. Matěj Novák Škůdci Zobrazeno 441x

Bezkřídlí dospělci mšice broskvoňové (Myzus persicae) byli vystaveni 5 přípravkům obsahujícím řepkový olej jako účinnou látku. U přípravků Biool, Ekol, Substral Naturen Multisect Postřik a Polysect Gyo byl pozorován insekticidní efekt srovnatelný s přípravkem na ochranu rostlin Neudosan, tj. průměrná mortalita okolo 90 %. U přípravku Substral Naturen Careo dosahovala pozorovaná průměrná mortalita pouze 37,5 %. Při pokusech na necílovém organizmu, zlatoočce obecné (Chrysoperla carnea), se téměř všechny testované přípravky ukázaly jako mírně toxické, výjimkou byl Polysect Gyo, který se ukázal jako středně toxický.

RECENZOVANÝ ČLÁNEK

Klíčová slova: řepkový olej, mšice, botanické insekticidy, Myzus persicae, Chrysoperla carnea

Key words: rapeseed oil, aphids, botanical insecticides, Myzus persicae, Chrysoperla carnea

Summary

Apterous adults of Myzus persicae were exposed to 5 botanical insecticides, which contained rapeseed oil as the active ingredient. The products Biool, Ekol, Substral Naturen Multisect Spray, and Polysect Gyo showed a comparable insecticidal effect to the insecticide Neudosan, i.e., an average mortality of around 90%. The average mortality observed for Substral Naturen Careo was only 37.5%. In experiments involving the non-target organism, Chrysoperla carnea, almost all of the tested products were found to be slightly toxic. The only exception was Polysect Gyo, which was found to be moderately toxic.

Literární rešerše

Botanické pesticidy, tedy přípravky na bázi rostlinných látek, představují alternativu k syntetickým pesticidům, u kterých se v současné době jednak snižuje počet povolených účinných látek (Vasiliu, 2022) a kromě toho u látek stávajících dochází na straně škůdců k vývoji rezistence, což v našich podmínkách vidíme například u škůdců řepky (Seidenglanz et al. 2018).

Botanické pesticidy díky svému přírodnímu složení a vlastnostem (nízká nebo žádná toxicita pro necílové organizmy, rychlý rozklad reziduí a krátká ochranná lhůta) jsou povoleny i v ekologickém zemědělství a celá řada výzkumů ukazuje, že tato skupina přípravků skýtá velký potenciál (Pavela a Benelli, 2016). Nejčastěji se setkáváme s botanickými pesticidy na bázi terpenoidů, esenciálních olejů či rostlinných olejů (Pavela, 2020). A právě do poslední jmenované skupiny patří i přípravky na bázi řepkového oleje.

Přípravky na bázi řepkového oleje se používají hlavně v ovocnictví, kdy v rámci předjarních postřiků hubí přezimující vajíčka mšic, mer či svilušky ovocné (Kocourek et al., 2015). Během vegetačního období jsou tyto přípravky používány proti málo sklerotizovanému hmyzu v kulturách okrasných rostlin, ovocných dřevin či v zelenině (Nile et al., 2019).

Mechanizmus účinku těchto přípravků spočívá ve vytvoření souvislé olejové vrstvy na povrchu těla ošetřeného hmyzu, což zamezí přístupu vzduchu do dýchací soustavy a hmyz se následkem toho udusí (Weaver a Subramanyam, 2000). Při ošetření hmyzích či roztočích vajíček dochází k jejich likvidaci na principu přerušení výměny plynů přes jejich vaječný obal (Weinzierl, 1999).

Cílem naší studie bylo zjistit účinnost přípravků na bázi řepkového oleje prodávaných v České republice a dalších zemích Evropské unie. Jako cílový organizmus byla vybrána mšice broskvoňová, populace rezistentní vůči pyretroidům), polyfágní škůdce celé řady zahradních a polních plodin. Kromě toho byla testována bezpečnost těchto přípravků pro necílový organizmus, zlatoočku obecnou, významného predátora mšic vyskytujícího se na celém území České republiky, který se využívá i jako bioagens ve sklenících.

Materiál

Testované přípravky

Biool - pomocný prostředek od české firmy Forestina s.r.o. je registrovaný do okrasných i ovocných dřevin a do zeleniny proti škůdcům, jako jsou červci, molice, mšice, puklice, svilušky a třásněnky. Přípravek obsahuje 55 % řepkového oleje a při jeho aplikaci je potřeba přidat smáčedlo. Jako u jediného z testovaných přípravků je u Bioolu výrobcem doporučená koncentrace proti mšicím v rozmezí koncentrací 2-3 %, takže byl v rámci našich pokusů testován ve 2 koncentracích, tedy dolním a horním limitu tohoto intervalu.

Ekol - pomocný prostředek od českého výrobce Proxim s.r.o. registrovaný proti přezimujícím škůdcům do ovocných dřevin, okrasných dřevin a révy. V průběhu vegetace je pak přípravek registrován do ovocných a okrasných dřevin na mšice a svilušky. Přípravek obsahuje 90 % řepkového oleje a ethoxylované mastné kyseliny.

Substral Naturen Multisect postřik - pomocný prostředek od britské firmy The Scotts Company (UK) Ltd. je určen hlavně pro zahrádkáře, protože se prodává ve formě postřikovače o objemu 750 ml, ve kterém je přípravek již připraven k aplikaci. Přípravek je registrován proti savým škůdcům do porostů angreštu, jádrovin, ostružiníků, maliníku, černého i červeného rybízu, a také do okrasných rostlin a zeleniny. V jednom balení je obsaženo 17 g řepkového oleje. Přípravek je klasifikován jako zvlášť nebezpečný pro včely.

Substral Naturen Careo - tento pomocný prostředek pocházející také od firmy The Scotts Company (UK) Ltd. se od ostatních testovaných přípravků liší tím, že kromě řepkového oleje obsahuje jako druhou účinnou látku přírodní pyrethriny, což jsou sloučeniny získávané ze 2 druhů kopretin (Chrysanthemum coccineum, Chrysanthemum cinerariifolium), jejíž strukturou se vědci inspirovali při vyvinutí pyretroidů. Pyrethriny i pyretroidy vykazují na hmyz stejný mechanizmus účinku, takže u tohoto přípravků hrozí nižší účinnost proti populacím škůdců rezistentním vůči pyretroidům. Přípravek je určen na ochranu proti mšicím, molicím, housenkám a červcům na okrasných rostlinách a dřevinách. Řepkový olej představuje 70 % hmotnosti přípravku. Přípravek je klasifikován jako zvlášť nebezpečný pro včely.

Polysect Gyo - přípravek na bázi řepkového oleje vyráběný nizozemskou společností Pokon Naturado B.V. V ČR se v současnosti neprodává. Dostupný je v Nizozemsku a Maďarsku. Polysect Gyo je určen k potlačování savých škůdců, jako jsou mšice, molice, červci a svilušky v zelenině, ovocných dřevinách a okrasných rostlinách. V Nizozemsku je aplikace do ovocných dřevin a okrasných rostlin povolena z důvodu ochrany včel až od 1. května.

Tab. 1: Výrobcem doporučené koncentrace u testovaných přípravků

*Přípravek se prodává již namíchaný

Metodika

Pokusy s mšicí broskvoňovou

Hodnocení účinnosti jednotlivých přípravků proběhlo formou laboratorních testů na akutní toxicitu. Bezkřídlí dospělci mšice broskvoňové byli přeneseni pomocí jemného štětečku na rostliny ředkve seté (Raphanus sativus) ve fázi 2 pravých listů. Ředkve byly pěstovány po jedné rostlině v kruhových květináčích, přičemž na 1 rostlinu bylo přeneseno 15 mšic. Mšicím byly dány 3 hodiny na to, aby si na rostlinách našly vyhovující místo a započaly sání. Následně byl proveden postřik elektronickým rosičem Beper P202VAL110, při kterém byly mšice ošetřeny testovanými přípravky ve výrobcem doporučených koncentracích. Testované rostliny byly roseny až do skanutí kapaliny po listu. Před a po provedeném ošetření byly květináče individuálně izolovány prodyšnými plastovými kryty, aby nedošlo k úniku jedinců.

Negativní kontrola byla ošetřena pouze vodou a v pozitivní kontrole byly rostliny ošetřeny komerčně prodávaným insekticidem Neudosan (úč. l. draselná sůl přírodních mastných kyselin), který je mimo jiné registrovaný i do ekologického zemědělství. U každého přípravku bylo provedeno 5 opakování. Vyhodnocení experimentu proběhlo po 48 hodinách.

Pokusy se zlatoočkou obecnou

Při pokusech na akutní toxicitu pro zlatoočko obecné se pracovalo s larvami objednanými jako pomocný prostředek biologické ochrany Chrysopa od firmy Koppert. Larvy 2. instaru byly ošetřeny formou ponořovacího testu, kdy larva byla na 3 sec. ponořena do Petriho misky obsahující emulzi testovaného přípravku ve výrobcem doporučené koncentraci.

Následně po ošetření byly larvy přendány do plastových kelímků, které byly vystlány kruhovým výsekem filtračního papíru. Do kelímku byly dále přidány mšice jako potrava pro larvy a poté byl kelímek přikryt prodyšným víčkem. U každého přípravku byla provedena 3 opakování. Negativní kontrola byla stejně jako u mšic ošetřena pouze vodou a u pozitivní kontroly došlo k ošetření larev přípravkem Neudosan. Vyhodnocení experimentu proběhlo po 48 hod.

Výsledky a diskuze

Pokusy se mšicí broskvoňovou

Téměř všechny testované přípravky způsobily u mšice broskvoňové insekticidní efekt srovnatelný s přípravkem Neudosan. Jedinou výjimkou byl přípravek Substral Careo, u kterého hrálo roli, že testované mšice byly rezistentní vůči pyrethrinům, a jelikož je doporučená koncentrace tohoto přípravku o více než polovinu nižší než u ostatních námi testovaných přípravků (7 ml/l, u ostatních přípravků to bylo 20 ml/l a více), výsledná jícha neobsahovala dostatečné množství řepkového oleje, které by způsobilo stejný insekticidní efekt, jako ostatní testované přípravky (graf 1).

Při pokusech se mšicí broskvoňovou na paprikách, které provedli Marčić et al. (2009), byla u emulgovaného řepkového oleje aplikovaného postřikem ve sklenících pozorována mortalita 86,9 %, a to 8 dní od postřiku. Během polních pokusů byla pozorována v různých variantách mortalita >96 %, a to 7-14 dní od postřiku.

Graf 1: Průměrná mortalita mšice broskvoňové po 48 hod. od aplikace olejových přípravků

Směrodatné odchylky jsou zobrazeny chybovými úsečkami.

Pokusy se zlatoočkou obecnou

Všechny testované přípravky se ukázaly pro larvy zlatoočky obecné jako bezpečnější než přípravek Neudosan, který způsobil 100% mortalitu. Přípravek Polysect Gyo, který způsobil průměrnou mortalitu 39,52 % lze klasifikovat jako mírně toxický, u ostatních testovaných přípravků byla pozorována průměrná mortalita v hodnotách nižších než 30 % a tudíž je lze klasifikovat jako neškodné (graf 2). Tyto výsledky představují unikátní data popisující insekticidní efekt přípravků na bázi řepkového oleje na larvy zlatoočky obecné a tudíž je nelze srovnat s jinou dohledatelnou studií.

Graf 2: Průměrná mortalita zlatoočky obecné po 48 hod. od aplikace olejových přípravků

Směrodatné odchylky jsou zobrazeny chybovými úsečkami. Hodnocení toxicity podle metodiky IOBC/WPRS-Working Group ‘Pesticides and Beneficial Organizms’: neškodný (mortalita <30 %), mírně toxický (mortalita 30-79 %), středně toxický (mortalita 80-99 %) a  toxický (mortalita >99 %)

Závěr

Výsledky ukázaly, že přípravky na bázi řepkového oleje vykazují na mšice obdobnou účinnost jako insekticidní mýdlo Neudosan. Výjimkou byl přípravek Substral Naturen Careo, u kterého hrála role rezistence testovaných mšic ke druhé v něm obsažené účinné látce. Testované přípravky se až na jedinou výjimku (Polysect Gyo) ukázaly pro zlatoočku obecnou jako netoxické. Testované přípravky tedy lze doporučit k použití zahrádkářům a ekologickým pěstitelům jako účinné kontaktní insekticidy proti savým škůdcům, které zároveň nevykazují vysokou míru nebezpečí pro síťokřídlé predátory mšic.

Příspěvek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0425

Seznam literatury

KOCOUREK, František; BAGAR, Martin; FALTA, Vladan; HARAŠTA, Petr; HOLÝ, Kamil et al., 2015. Integrovaná ochrana ovocných plodin. Praha: Profi Press. ISBN 978-80-86726-72-4.

MARČIĆ, Dejan; PERIĆ, Pantelija; PRIJOVIĆ, Mirjana; OGURLIĆ, Irena. Field and greenhouse evaluation of rapeseed spray oil against spider mites, green peach aphid and pear psylla in Serbia. Bulletin of Insectology, 2009, 62.2: 159–167.

NILE, Arti Shivraj; KWON, Young Deuk; NILE, Shivraj Hariram. Horticultural oils: possible alternatives to chemical pesticides and insecticides. Environmental Science and Pollution Research, 2019, 26.21: 21127-21139.

PAVELA, Roman, 2020. Přírodní cestou nejen proti chorobám a škůdcům. České Budějovice: Kurent. ISBN 978-80-87111-84-0.

PAVELA, Roman; BENELLI, Giovanni. Essential oils as ecofriendly biopesticides? Challenges and constraints. Trends in plant science, 2016, 21.12: 1000-1007.

SEIDENGLANZ M., ŠAFÁŘ J., HRUDOVÁ E., KOCOUREK F, KOLAŘÍK P., ROTREKL J., HAVEL J., TÁNCIK J., RUSEŇÁKOVÁ M., VÍCHOVÁ L. Praktické důsledky rezistence řepkových škůdců proti různým druhům insekticidů. Rostlinolékař. 2018, 29(6), 26-30. ISSN 1211-3565.

VASILIU, Cristinel. Food chains transformation in the context of EU Green Deal strategy. Amfiteatru Economic Journal, 2022, 24.60: 305-307.

WEAVER, David K.; SUBRAMANYAM, Bhadriraju. Botanicals. In: Alternatives to pesticides in stored-product IPM. Boston, MA: Springer US, 2000. p. 303–320.

WEINZIERL, Richard A. Botanical insecticides, soaps, and oils. In: Biological and biotechnological control of insect pests. CRC Press, 1999. p. 101–121.

Autor: Ing. Matěj Novák; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně,  Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha-Suchdol

Recenzent: Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně