BASF
BASF
BASF

AGRA

Užitečné organizmy (28): Diaprioidea

01. 05. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 597x

Nadčeleď stíněnky (Diaprioidea) zahrnuje drobné druhy parazitující především v larvách a pupáriích dvoukřídlých. Od příbuzné nadčeledi Proctotrupoidea se liší lomenými tykadly a žilnatinou. Většina druhů má tykadla nasazena na výrazném hrbolku, který vyčnívá dopředu a v kombinaci s různými výrůstky může vytvářet bizarní tvary hlavy.

Proseeds

Jedná se o staronovou nadčeleď, kterou popsal Halliday v roce 1833, ale dlouhé roky byla synonymem Proctotrupoidea. Český název může být matoucí, protože se používá i pro čeleď Paradoxosomatidae patřící mezi mnohonožky (Diplopoda). Do Diaprioidea se v současnosti řadí čtyři čeledi, z nichž exotická čeleď Monomachidae s několika druhy ve třech rodech a Maamingidae s pouze dvěma endemickými druhy Nového Zélandu, se v Evropě nevyskytují. U nás bylo dosud zjištěno 176 druhů ze 781 evropských druhů, ale předpokládá se výskyt cca 400 druhů. Morfologicky i druhově bohatá je čeleď stíněnkovití (Diapriidae), naopak druhově chudá je čeleď Ismaridae.

Ismaridae

Čeleď popsal Thomson v roce 1858, ale statut platného názvu získala zpět až nedávno, proto nemá české jméno. Dříve byla podčeledí v Diapriidae. Zahrnuje pouze rod Ismarus s celosvětovým rozšířením a necelými šedesáti druhy. U nás se vyskytují 4 z osmi evropských druhů. Všechny chybějící druhy byly popsány nedávno a je pravděpodobné, že se alespoň část z nich najde i v ČR.

Na první pohled mohou být zaměněni s podčeledí Belytinae, která má podobnou křídelní žilnatinu (plamka chybí, plamkové pole je trojúhelníkové). Od ní se odliší chybějícími parapsidálními rýhami na hrudi, které jsou pouze naznačeny v přední části v podobě jamky nebo jamek či úplně chybějí. Další pomocné znaky jsou: hlava je příčná, bez zvláštních výrůstků, tykadla blíže úst a většinou nejsou na výrazných hrbolech. Oči nejsou ochlupené, tergity a sternity zadečku se nepřekrývají. Zbarvení těla je většinou tmavé, nohy a tykadla světlá. Samice mají 15 článků tykadel, samci 14. Jedná se o malé druhy s délkou těla 1,5–3,5 mm, což odpovídá malé velikosti hostitelů.

Ismaridae jsou hyperparazitoidi v kokonech lapkovitých (Dryinidae) z rodu Anteon, Aphelopus a Lonchodryinus, ale pravděpodobně budou parazitovat i u jiných rodů (prozkoumanost je nízká). Na regulaci škůdců nemají významný vliv, protože:

  • škodlivých křísů je u nás málo,
  • většinou parazitují u lapek, které nenapadají škodlivé druhy křísů,
  • v agrocenózách je početnost nízká, což souvisí s nízkým výskytem lapek.

Např. při nedávném průzkumu komplexu obilních křísků nebyl na většině lokalit v Čechách ani na Moravě zjištěn žádný křís s larvou lapky, natož aby byla lapka parazitována rodem Ismarus.

Jiná situace může nastat u invazní voskovky zavlečené (Metcalfa pruinosa), proti které byla z její americké domoviny přivezena a v jižní Evropě vysazena lapka Neodryinus typhlocybae. Dosud žádný druh rodu Ismarus není jako hyperparazitoid této lapky uváděn, ale se zvyšováním početnosti lapky může dojít k adaptaci na nového hostitele, jako se to již stalo v případě lumka Gelis aerator a některých chalcidek.

Ismarus dorsiger - délka těla 1,7–2 mm, samice převážně světle žlutě zbarvená, černá je pouze vrchní část hrudi (podle zbarvení se nedá splést s jiným druhem). Zajímavostí je černé zbarvení prvního článku zadečku u jedinců z Asie, které samicím v Evropě chybí. Samec je černý se světlýma nohama. U obou pohlaví je středohruď bez jamek v místě začátku parapsidálních rýh. Hyperparazitoid lapky Aphelopus serratus, údaj o parazitaci lapky bělolící je nutné znovu potvrdit dochováním hostitele. Dospělci se vyskytují od května do září, nejvyšší početnosti dosahují v červenci a srpnu. Podle samice chycené v Lednici popsal Oglobin v roce 1925 z našeho území druh I. moravicus, který byl při nedávné revizi shledán synonymem I. dorsiger.

Samice Ismarus dorsiger
Samice Ismarus dorsiger

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0418.

Související články

Biologická ochrana proti třásněnkám ve skleníku

04. 03. 2024 Ing. Václav Psota, Ph.D.; Farma Bezdínek s.r.o. Škůdci Zobrazeno 445x

Užitečné organizmy (50): Mšicomaři (V)

19. 02. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 435x

Užitečné organizmy (49): Mšicomaři (IV)

29. 01. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 404x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (53): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci VII. - Rezidua insekticidů v brukvovité zelenině

22. 01. 2024 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 610x

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2023

18. 01. 2024 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 389x

Další články v kategorii Škůdci

detail