BASF
BASF
BASF

AGRA

Užitečné organizmy (33): Parazitoidi slunéček

01. 05. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 807x

Slunéčka (Coccinellidae) jsou významnými predátory mšic, mer, dalšího hmyzu a roztočů. Při dostatečné početnosti dokáží v zemědělských plodinách sami, i bez pomoci dalších užitečných organizmů, zvládnout populace škůdců a v závislosti na plodině snížit počet nebo zcela nahradit insekticidy.

Varistar

Slunéčka místo insekticidu fungují v plodinách s nízkým výskytem škůdců, např. celer, mrkev, obilniny, v jiných plodinách snižují počet postřiků (sady, chmel) nebo snižují početnost úporných škůdců, se kterými si často neporadí ani insekticidy (vlnatka krvavá, mery na hrušních). Vliv slunéček na početnost škůdců závisí na ročníku, lokalitě a podpůrných opatřeních. O početnosti v porostech rozhoduje mnoho faktorů a i přes zavedení nejoptimálnějších podmínek a nabídek, lze na slunéčka spoléhat pouze cca každý druhý rok. Buď jich je daný rok na lokalitě málo nebo mají lákavější destinace.

Slunéčka se chrání proti predátorům nechutnými/jedovatými látkami a dávají to svým výstražným zbarvením patřičně najevo. Pokud se dostanou ve větším množství do ovocného nebo vinného moštu, pocítí pachuť i lidští konzumenti. V trvalých kulturách znepříjemňují slunéčkům život mravenci, kteří je odhánějí od producentů medovice. Experimentálně funguje přikrmování mravenců cukerným roztokem, který je odláká od kolonií mšic, ale zatím nebyla vyvinuta technologie, použitelná na velkých plochách. Početnost slunéček ovlivňují negativně i parazitoidi, kteří dokáží snížit populaci i o desítky procent.

Parazitoidi vajíček byli vychováni pouze z fytofágních druhů z tribu Epilachnini, u nás reprezentované 4 druhy (např. slunéčko vojtěškové). U dravých druhů se nepřítomnost vaječných parazitoidů vysvětluje kanibalismem larev. Vývoj vaječných parazitoidů bývá většinou pomalejší než vývoj neparazitovaných vajíček a případní parazitoidi byli v rámci evoluce (nebo stále jsou) konzumováni vylíhlými larvami slunéček spolu s neoplozenými vajíčky.

Mezi málo atraktivní stadia patří i dospělci slunéček. Nejčastějším parazitoidem dospělců je lumčík Dinocampus coccinellae, vzácně i příbuzní lumčíci rodu Centistes, kteří patří do stejné podčeledi Euphorinae. V Evropě byly z dospělců vychovány ještě kuklice rodu Medina.

Parazitoidů larev a kukel je výrazně více. Některé druhy parazitují pouze larvy, jiné se specializují na kukly, další strategií je parazitace larev, ale dospělec dokončí vývoj až v kukle slunéčka. Hodek a kol. (2012) uvádějí z Evropy 11 rodů blanokřídlých parazitoidů ze 4 čeledí a dva rody dvoukřídlých ze dvou čeledí. Parazitoidi kukel patří do 4 rodů, ostatní parazitují larvy nebo larvy - kukly.

Komplex parazitoidů slunéček zahrnuje oligofágy, vyvíjející se pouze ve slunéčkách, polyfágy napadající i další čeledi brouků a hyperparazitoidy, vyvíjející se v larvách nebo častěji kuklách primárních parazitoidů.

Jaký druh parazitoida bude napadat jaká slunéčka, závisí mimo jiné na velikosti hostitele. Jiné druhy se vyvíjejí v malých druzích huňáčků (triby Scymnini, Stethorini), jiné u velkých druhů.

V zemědělských kulturách jsou nejnápadnější a při predaci mšic a mer nejvýznamnější druhy z tribu Coccinellini, kterým se budeme věnovat. Trib zahrnuje slunéčko sedmitečné, slunéčko dvoutečné, slunéčko pestré, invazní slunéčko východní a mnohé další. Univerzálnost některých parazitoidů se projevila po obsazení našeho území slunéčkem východním, pocházejícím z východní Asie, na které se naše druhy poměrně rychle adaptovaly.

Paralyzované slunéčko rozkročené nad kokonem lumčíka D.
Paralyzované slunéčko rozkročené nad kokonem lumčíka D.

Lumčík Dinocampus coccinellae

Lumčík Dinocampus coccinellae je nápadný svým kokonem pod tělem paralyzovaného/mrtvého dospělce a patří mezi nejznámější parazitoidy slunéček. Dospělci jsou černo-červeně zbarvení, ale s ohledem na malou velikost se v přírodě snadno přehlédnou. Partenogenetická samice klade vajíčko do dospělce slunéčka. Larva prochází třemi instary.

V jednom slunéčku dokončí vývoj pouze jeden lumčík, i když je běžné, že v počátku je v jednom hostiteli více vajíček nebo larev 1. instaru. Parazitovaná samice slunéčka přestane do týdne klást vajíčka a za 2–3 týdny larva lumčíka opouští hostitele a kuklí se pod slunéčkem. Zmanipulované slunéčko kokon chrání a zahání případné predátory nebo parazitoidy. Většina slunéček uhyne, ale část parazitaci přežije a samice slunéček mohou za několik dní znovu klást vajíčka. Přezimuje larva 1. instaru v těle hostitele.

Parazitace lumčíkem může běžně dosahovat vysokých hodnot (10–25 %), ale i více než 50 % není výjimkou.

Hrbilky rodu Phalacrotophora

Hrbilky Phalacrotophora jsou žlutooranžově zbarvené mouchy s tmavou kresbou z čeledi hrbilkovití (Phoridae). K páření dochází v blízkosti nebo přímo na kukle budoucího hostitele. Samice klade několik vajíček na kuklu slunéčka, nejčastěji na spodní část hrudníku. Larva se vylíhne druhý den, pronikne do kukly, kde cca za týden dokončí vývoj. Kuklu slunéčka opouští nepravidelným otvorem na spodní straně těla mezi hlavou a hrudí. Kuklí se v zemi nebo v blízkosti hostitele. Dospělci další generace se líhnou za 15–25 dní nebo zůstávají v pupariu, ve kterém i jako dospělci přezimují.

V závislosti na velikosti hostitele se v jedné kukle slunéčka vyvíjí 2–10 hrbilek. Dospělci hrbilek se živí hemolymfou kukel, méně často i larev slunéček a mízou stromů. Samice některých druhů byly pozorovány okolo pat stromů, kde vytvářejí roje. V jednom hostiteli se mohou vyvíjet i dva druhy hrbilek.

Parazitace může přesáhnout 50 %, ale většinou se pohybuje od několika do 20 %.

Phalacrotophora fasciata je uváděna i jako parazitoid kohoutka modrého, ale další autoři napadení kukel kohoutka nezjistili. Zda je kohoutek pouze náhradním/náhodným hostitelem nebo došlo k chybné determinaci, je třeba ověřit v dalších experimentech.

Oomyzus scaposus

Oomyzus scaposus reprezentuje zástupce parazitoidů larev, kteří dokončují vývoj v kukle slunéčka. Jedná se o malý druh s tmavým tělem a světlýma nohama z čeledi lesknatkovití (Eulophidae). Samice klade vajíčka nejčastěji do larev 3.–4. instaru a po kladení olizuje vytékající krvomízu z rány po vpichu. Uhynulá kukla slunéčka tmavne a dospělci leknatky se prokoušou ven.

V závislosti na velikosti hostitele se v jednom slunéčku vyvine až 47 lesknatek. Pokud jsou parazitovány mladé larvy 1.–2. instaru, lesknatky mohou usmrtit hostitele ještě před kuklením.

Parazitace bývá zpravidla nízká (do 1–2 %).

Parazitace slunéček může být významným faktorem snižujícím meziročně nebo v rámci roku početnost těchto predátorů. Parazitace přezimujících dospělců lumčíkem může být příčinou vymizení slunéček z porostu v jarním období, kdy slunéčka byla po zimě pozorována, ale pak se vytratila. Zda je na vině lumčík nebo atraktivnější destinace v okolí, prozradí přítomnost/absence paralyzovaných slunéček.

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0418.

Související články

Biologická ochrana proti třásněnkám ve skleníku

04. 03. 2024 Ing. Václav Psota, Ph.D.; Farma Bezdínek s.r.o. Škůdci Zobrazeno 445x

Užitečné organizmy (50): Mšicomaři (V)

19. 02. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 435x

Užitečné organizmy (49): Mšicomaři (IV)

29. 01. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 404x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (53): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci VII. - Rezidua insekticidů v brukvovité zelenině

22. 01. 2024 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 610x

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2023

18. 01. 2024 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 389x

Další články v kategorii Škůdci

detail