BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Užitečné organizmy (34): Vejcomaři

01. 05. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 524x

Vejcomarovití (Scelionidae) se specializují na parazitaci vajíček jiného hmyzu, několik rodů parazituje vajíčka pavouků v kokonech. Výhoda vaječných parazitoidů v ochraně rostlin spočívá v zahubení škůdce ještě před vznikem škod, na rozdíl od dalších parazitoidů, kteří regulují škůdce až v následné generaci.

Proseeds

Většina vejcomarů patří mezi malé až velmi malé druhy (0,5­–2,5 mm) a běžný návštěvník přírody jejich přítomnost nezaznamená. Spíše si všimne tmavých (parazitovaných) vajíček ploštic nebo můr, než drobných, nenápadných dospělců, kteří se zjišťují smýkáním, prosevy nebo odchytem do různých pastí. Druhy parazitující vajíčka rovnokřídlých jsou větší, většinou do 5 mm, pouze několik evropských druhů je v kategorii 5–6,5 mm. Podle velikosti a tvaru těla dospělce lze odhadnout velikost a tvar vajíčka hostitele. Tvar těla přechází postupně od dlouhého, štíhlého až po krátké, zavalité. Kladélko samic je většinou skryté uvnitř těla. Zadeček je často svrchu zploštělý, s ostrou hranou oddělující hřbetní a břišní část (u Telenominae není tak výrazná). Povrch těla je často s hrubou strukturou, silně sklerotizovaný, po smrti drží tvar - nesesychá se.

Zbarvení těla je nejčastěji černé, méně často žlutohnědé nebo vícebarevné, nohy často světleji zbarvené. Křídla většinou vyvinuta, žilnatina silně redukovaná se zřetelnou radiální žilkou odbočující od předního okraje, vzácně žilnatina chybí nebo je žilka pouze na bázi křídla. U některých druhů jsou křídla hustě obrvená - připomínají brvušky (Mymaridae). Tykadla jsou lomená, u samců nitkovitá, u samic mohou být na konci s paličkou a mají 7–12 článků. Jsou nasazena blízko úst, často na zvláštním hrbolku blízko sebe. U některých vejcomarů jsou tykadla delší než tělo. Hlava je zaoblená, pouze u rodu Encyrtoscelio je ostrá příčná lišta podobná rodu Sparasion, ale rod Encyrtoscelio je mnohem menší (cca 1 mm) a má nápadně prodloužená kusadla, u kterých se předpokládá, že slouží k průniku půdou.

Dle Fauna Europaea se v Evropě vyskytuje 555 druhů, ale seznam není kvalitně zpracován a část druhů chybí. Mnoho druhů zůstává nepopsáno. V ČR bylo dosud zjištěno 52 druhů, ale odhad je okolo 300 druhů.

Velká část druhů je vázána na rovnokřídlé, u kterých vzrůstá druhová diverzita směrem k jihu a na jihovýchod do ukrajinských stepí, proto i druhová pestrost vejcomarů roste jihovýchodním směrem, přes středoasijské stepi až na Dálný východ. S většími druhy vejcomarů se můžete setkat i na dovolené v Egyptě a dalších severoafrických státech.

Malá velikost a žilnatina předního křídla upomíná na chalcidky, od kterých se odliší tvarem odbočující radiální žilky (u vejcomarů je rovná, cca stejně tlustá, jen trochu rozšířená na konci), tykadly blízko úst a ostrou hranou na boku zadečku.

Biologie

Vejcomaři se známou biologií jsou výhradními parazitoidy vajíček. V parazitovaných vajíčkách se zárodek hostitele přestane vyvíjet a napadená vajíčka tmavnou. Pokud nejsou parazitována všechna vajíčka ve snůšce nebo nedošlo k parazitaci ve stejný den, mohou být v průběhu vývoje barevné rozdíly mezi parazitovanými/neparazitovanými vajíčky. Většinou je v jednom hostiteli pouze jeden vejcomar, ale ve vajíčkách velkých motýlů se vyvíjí více jedinců (5–10).

Samice některých vejcomarů cestují na samici hostitele a ihned po vykladení vajíček je parazitují. Kromě ušetření námahy při hledání rozptýlených vajíček na velké ploše je výhodou i nízká míra obrany budoucího zárodku hostitele, k jehož usmrcení stačí slabší toxin vstříknutý samicí při kladení nebo nižší úsilí larvy 1. instaru vejcomara. Některé druhy dovedly využívání samic hostitelů k dokonalosti.

Samice vejcomara Mantibaria seefelderiana žije trvale pod křídlem kudlanek jako parazit, kde se živí hemolymfou. Při kladení kudlanky se přesune na konec jejího zadečku a vyklade svoje vajíčka do hostitele ještě dříve, než stačí ootéka ztuhnout. Poté se vrátí zpět pod křídlo kudlanky a cyklus se opakuje.

Druh Telenomus tetratomus využívá hostitele podobným způsobem. Samice vejcomarů se koncentrují v blízkosti kukel bourovců a po vylíhnutí samice motýla se vejcomar usídlí na hrudi blízko křídel a nechá se odnést do místa kladení. Na jednom bourovci bylo zjištěno až 40 vejcomarů. Pokračování v dalším dílu.

Obr. 1: Parazitovaná vajíčka můry a vylíhlí vejcomaři
Obr. 1: Parazitovaná vajíčka můry a vylíhlí vejcomaři

Obr. 2: Líhnoucí se vejcomaři a výletové otvory, které jsou menší než od housenek - zbytky vajíček zůstávají i po vylíhnutí tmavá
Obr. 2: Líhnoucí se vejcomaři a výletové otvory, které jsou menší než od housenek - zbytky vajíček zůstávají i po vylíhnutí tmavá

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0418.

Související články

Biologická ochrana proti třásněnkám ve skleníku

04. 03. 2024 Ing. Václav Psota, Ph.D.; Farma Bezdínek s.r.o. Škůdci Zobrazeno 445x

Užitečné organizmy (50): Mšicomaři (V)

19. 02. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 435x

Užitečné organizmy (49): Mšicomaři (IV)

29. 01. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 404x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (53): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci VII. - Rezidua insekticidů v brukvovité zelenině

22. 01. 2024 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 610x

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2023

18. 01. 2024 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 388x

Další články v kategorii Škůdci

detail