Užitečné organizmy (38): Plamčice

01. 05. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 659x

Nadčeleď plamčice (Ceraphronoidea) zahrnuje drobné druhy s nedostatečně prozkoumanou biologií. Na celém světě bylo dosud popsáno 639 druhů ve 27 rodech, ale ve skutečnosti jich bude několikanásobně více. Obdobně jako u jiných málo prozkoumaných skupin je hodnověrnost publikovaných údajů nejistá, v závislosti na kvalitě diagnostiky.

Velikost těla je 0,5–4,5 mm, ale většinou je menší než 2 mm. Zbarvení těla je méně nápadné, od černé přes různé odstíny červené a hnědé a jejich libovolné kombinace. Nohy a tykadla jsou často světlejšího zbarvení. Tykadla jsou lomená, u evropských druhů s 9–11 články, nasazena blízko úst, první článek (scapus) je velmi dlouhý. Mohou být hřebenitá, pilovitá nebo zakončena paličkou. Křídla jsou často zkrácená nebo chybějí, žilnatina je silně redukovaná, na předním okraji předního křídla je pouze jedna žilka, vřetenní žilka nedosahuje k přednímu křídlu (plamkové pole není uzavřené). Plamka je velká nebo čárkovitá. Na přední holeni jsou 2 ostruhy. První viditelný článek zadečku je nápadně velký (jde o druhý článek, první je zakrnělý a uvnitř druhého), jeho šířka a délka je stejná nebo větší než zbylé články zadečku dohromady. Kladélko většinou nepřesahuje zadeček.

Plamčice jsou podobné na další drobné parazitoidy s lomenými tykadly a redukovanou žilnatinou (chalcidky, jesenky, vejcomaři), od kterých se odliší podle tvaru plamky a vřetení žilky v předním křídle v kombinaci s tykadly vkloubenými blízko úst.

Dělí se na dvě čeledi: plamčicovití (Ceraphronidae) a Megaspilidae, které jsou v Evropě zastoupené cca 240 druhy a 14 rody, ale předpokládá se, že skutečný počet druhů bude více než dvojnásobný. U nás se nikdo výzkumem této nadčeledi soustavně nezabýval, proto se z České republiky uvádí pouze několik druhů, ale obdobně jako u jiných skupin lze předpokládat více než polovinu evropských druhů.

Hlavní hostitelé nadčeledi jsou dvoukřídlí a komplex parazitoidů a predátorů mšic. Hostitelé z dalších řádů jsou méně častí. Druhy se známou biologií parazitují především bejlomorky a další čeledi dvoukřídlých, méně často síťokřídlé, blanokřídlé, brouky a červce. Nalézají se často v hnízdech mravenců, kde se předpokládá parazitace myrmekofilních dvoukřídlých. Nadčeleď zahrnuje ekto- i endoparazitoidy, koinobionty i idiobionty, různý způsob vývoje může být i v rámci druhů jednoho rodu (např. u Aphanogmus).

Údaje o parazitaci škůdců z našeho území nejsou k dispozici. Několik druhů se vyvíjí v bejlomorce kapustové, ale s ohledem na pravidelnou škodlivost bejlomorky je význam nízký. Při vyšším počtu mohou negativně ovlivnit komplex parazitoidů a predátorů mšic, nebo dalších užitečných organizmů.

Čeleď plamčicovití (Ceraphronidae)

Tykadla většiny druhů u samic s 10 články a u samců 11článková, 1. článek zadečku svrchu maximálně s výrazným lemem. Křídla mohou být různě redukována. Na 6. zadečkovém tergitu je drobný Watersonův orgán, který je pro čeleď charakteristický a slouží k druhové diagnostice. K určování druhů se stále častěji využívají i znaky na kopulačních orgánech samců, což je s ohledem na malou velikost náročné. V ČR 9 druhů, v Evropě 102 druhů v pěti rodech. Zajímavostí je, že z celkem 16 rodů popsaných na světě je 9 rodů pouze s jedním druhem. Dva monotypické rody (Elysoceraphron a Microceraphron) jsou i v Evropě.

Biologie je známa pouze u druhově početných rodů Aphanogmus a Ceraphron, které nejčastěji napadají hálkotvorné nebo dravé bejlomorky. Méně často parazitují síťokřídlé, blanokřídlé a další čeledi dvoukřídlých. Na jiných kontinentech parazitují i brouky, srpice, chrostíky a třásněnky. Ze škůdců regulují pouze bejlomorku kapustovou, z pěti známých parazitoidů jsou nejhojnější A. abdominalis a C. xanthosoma. Druhy parazitující užitečné organizmy mohou při vyšších počtech snižovat jejich účinnost.

Aphanogmus fulmeki - velikost do 1 mm, samice parazituje mladé larvy dravých bejlomorek Aphidoletes aphidimyza (reguluje mšice) a Feltiella spp. (predátor svilušek). Dospělci parazitoida se líhnou z kukel o týden později než bejlomorky. V jednom hostiteli se vyvíjejí 1–3 larvy, nejčastěji 2. V komerčních chovech A. aphidimyza byla zjištěna až 7% parazitace, pokud dojde k napadení chovů, snižuje se ziskovost i účinnost vysazených bejlomorek ve sklenících. Druh je dosud znám jen z Maďarska a Kanady, ale může se vyskytovat i u nás.

Příbuzný Aphanogmus floridanus měl v Kalifornii negativní vliv na účinnost regulace svilušky chmelové v jahodách.

Tab. 1: Odlišení čeledí Ceraphronidae a Megaspilidae

Okřídlení Ceraphronidae mají nezaměnitelnou žilnatinu s neuzavřeným plamkovým polem

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0418.