BASF
BASF
BASF

AGRA

Užitečné organizmy (43): Nepřátelé roztočů

01. 05. 2023 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 749x

Roztoče využívá k vývoji larev pouze několik rodů chalcidek ze dvou čeledí. Nejvíce informací je o parazitoidech klíšťat a predátorech vlnovníků, o parazitoidech hospodářsky nevýznamných roztočů se neví téměř nic.

Proseeds

Ekologicky i taxonomicky se dělí na dvě skupiny. Lesknatkovití jsou predátoři v hálkách vlnovníků, poskočilkovití žijí v těle roztočů, v závislosti na velikosti hostitele se uvnitř vyvíjí jedna nebo více larev.

Predátoři vlnovníků

Hálkotvorné roztoče z čeledi vlnovníkovití (Eriophyidae) využívají larvy chalcidek z čeledi lesknatkovití (Eulophidae). V hálce může být jedna nebo více larev, které požírají dospělce a nymfy roztočů. Larvy jsou v porovnání s roztoči výrazně větší a během života zkonzumují desítky až stovky jedinců. Starší instary jsou velké několik mm a při rozříznutí nebo rozloupnutí pupenu jsou viditelné i bez použití lupy. Dospělci jsou naopak nenápadní, s délkou těla do 1 mm se na stromech a keřích snadno přehlédnou nebo zamění za jiné druhy chalcidek. U škůdců zemědělských plodin se vyskytují na rybízu, lísce, slívách a dalších druzích rodu Prunus. Larvy v hálce zahubí pouze část roztočů a při regulaci vlnovníků mají pouze doplňkový význam.

Aprostocetus eriophyes - larvy se vyvíjejí v hálkách vlnovníka rybízového (Cecidophyes ribis) na rybízu a vlnovníka lískového (Phytoptus avellanae) na lísce. Je to polyfág, který napadá i další druhy vlnovníků vytvářející hálky na dřevinách (zimostráz, tis, lípa aj.). V jedné hálce je jedna nebo více larev, které jsou krátce před kuklením výrazně větší než roztoči. Kuklí se uvnitř pupenu. Predátorem vlnovníka lískového je též dravá bejlomorka Arthrocnodax coryligallarum, která na rozdíl od larvy lesknatky nemá hlavu (přední část je zašpičatělá a směrem dozadu se rozšiřuje).

Quadrastichus sajoi - napadá vlnovníka slívového (Acalitus phloeocoptes), který vytváří hálky na větvích švestek a dalších druzích rodu Prunus. V jedné hálce je pouze jedna larva, která přezimuje v 2.–­4. instaru a začátkem dubna se uvnitř zakuklí. Dospělci se vyskytují od konce dubna do začátku července, nejčastěji v druhé půlce května. Larvě stačí k vývoji 100 roztočů, ale zpravidla jich zahubí mnohem více. Množství napadených hálek lze odhadnout podle malých, okrouhlých výletových otvorů.

Vnitřní parazitoidi roztočů

Druhou skupinou využívající roztoče jsou vnitřní parazitoidi z čeledi poskočilkovití (Encyrtidae), s délkou těla dospělců do 1 mm. Z Evropy jsou známy pouze dva druhy parazitoidů, ale další druhy rodu Ixodiphagus parazitují klíšťata i na jiných kontinentech. O parazitoidech klíšťat je informací dostatek, kdežto o parazitaci dalších roztočů je pouze několik údajů a v budoucnu lze očekávat nové objevy.

Ixodiphagus hookeri - samice klade vajíčka do larev a nymf klíšťat, ale larvičky parazitoida se líhnou, až když nymfa klíštěte dosáhne určité velikosti. Larva se živí tělem hostitele i nasátou krví obratlovců, což je u blanokřídlých výjimečné a dosud známé pouze u tohoto rodu. Dospělci opouštějí tělo klíštěte kulatým otvorem v zadní části zadečku. V jednom klíštěti se může vyvíjet více jedinců. Na Slovensku bylo parazitováno 14 % klíšťat, ve Francii 3–20 %. Pokud budete mít štěstí, můžete si z vytaženého klíště umístěného do skleničky vychovat vlastní poskočilky.

Globulencyrtus politus - tělo je krátké, kulovité, uzpůsobené tvaru těla hostitele, kterým je dravý roztoč Microcaeculus steineri, žijící pod kameny. Samice je bezkřídlá a má velké složené oči uzpůsobené šeru. Klade vajíčko na hostitele v době svlékání, kdy je nehybný a nemůže se bránit. V každém roztoči se vyvíjí jedna larva, která se uvnitř zakuklí. Dospělci se prokoušu ven oválným otvorem s roztřepenými okraji, podle kterého lze zjistit parazitoida na lokalitě i zpětně ze zbytků těl roztočů.

Pupeny s hálkou vlnovníka lískového (vlevo) jsou nápadně zvětšené
Pupeny s hálkou vlnovníka lískového (vlevo) jsou nápadně zvětšené

Uvnitř hálky jsou stovky bílých, podlouhlých vlnovníků
Uvnitř hálky jsou stovky bílých, podlouhlých vlnovníků

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0423.

Související články

Biologická ochrana proti třásněnkám ve skleníku

04. 03. 2024 Ing. Václav Psota, Ph.D.; Farma Bezdínek s.r.o. Škůdci Zobrazeno 441x

Užitečné organizmy (50): Mšicomaři (V)

19. 02. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 433x

Užitečné organizmy (49): Mšicomaři (IV)

29. 01. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 404x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (53): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci VII. - Rezidua insekticidů v brukvovité zelenině

22. 01. 2024 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 607x

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2023

18. 01. 2024 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 388x

Další články v kategorii Škůdci

detail