Užitečné organizmy (53): Microgastrinae (III)

24. 07. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 1461x

Microgastrinae patří mezi nejčastěji používané lumčíky k biologické ochraně. Většina úspěšných introdukcí proběhla mimo Evropu, kde se uplatnily i druhy vyskytující se u nás. Např. proti klíněnce jabloňové (Phyllonorycter blancardella), která vytváří miny nejčastěji v listech jabloní (u nás zpravidla neškodí), se v severní Americe vysadil lumčík Pholetesor bicolor (starý název P. pedias).

Samice druhu Pholetesor bicolor má středně dlouhé kladélko, kterým propíchne pokožku listu a parazituje uvnitř ukrytou housenku klíněnky 1.–2. instaru. Druhový název odkazuje na velkou světlou skvrnu v přední části tmavého zadečku. U nás má shodně s hostitelem dvě generace v roce. Přezimuje v kokonu uvnitř miny a k ukončení diapauzy potřebuje projít několikatýdenním chladovým obdobím. Pokud dolíhnete z miny klíněnky lumčíka, je velká pravděpodobnost, že se jedná o P. bicolor. Druh není znám z Moravy.

Další druh rodu Pholetesor byl u nás zjištěn ve chmelnicích a na planém chmelu při studiu komplexu parazitoidů vzpřímenky chmelové (Caloptilia fidella). Vzpřímenka neškodí a ani v minulosti nebyla významným škůdcem chmele. Nejmladší housenky vytvářejí nejprve plošné miny, později se stěhují a stáčejí okraje listů, ve kterých se ukrývají a ožírají je z vnitřní části. Lumčík zahubí housenku až v posledním instaru a při rozmotání stočeného listu je místo housenky uvnitř průsvitný kokon lumčíka upevněný na každém konci kokonu vláknem k listu. Kokony jsou často napadeny hyperparazitoidy. Zda se vylíhnul lumčík nebo hyperparazitoid se pozná i u prázdných kokonů. Pokud je zboku vykousaný nepravidelný otvor, byl to hyperparazitoid. Lumčík se v kokonu otáčí a rovným „řezem“ odklopí vršek kokonu jako pokličku.

Kromě rodu Pholetesor se na parazitaci housenek minujících druhů drobných motýlů specializují i druhy rodu Deuterixys. Na drobné motýly se zaměřuje i většina druhů rodu Microgaster, Choeras, ApantelesDolichogenidea, kteří parazitují více méně skrytě žijící housenky, což jim umožní po opuštění hostitele v bezpečí zkonzumovat zbytky housenky jako ektoparazitoid. Ve stejném místě se i kuklí. Rozdíl mezi minující a skrytě žijící housenkou lumčíci striktně nedodržují, proto i určení do skupiny rodů je jen orientační a k přesné diagnostice je nutné dochovat dospělce.

Naopak příslušníci rodu Microplitis se dají určit i bez určovacích klíčů a kvalitního stereomikroskopu. Jejich žebrovaný kokon na nebo vedle těla velké housenky je nezaměnitelný a prozradí rodovou příslušnost. Můžete si parazitovanou housenku přinést domů a sledovat, co se z kokonu vylíhne a jak dlouho bude housenka žít a chránit parazitoida, než uhyne.

Zelináři, zahrádkáři i řepkaři se často setkávají se žlutými, méně často bělejšími kokony připředenými k listu brukvovité zeleninyřepky. Jedná se s největší pravděpodobností o lumčíka Cotesia plutellae (případně další druh tohoto rodu), který není gregarický jako příbuzný lumčík žlutonohý (C. glomerata). Samice parazituje v průměru 40 housenek zápředníčka polního. Preferuje housenky 2.–3. instaru. Larva lumčíka opouští housenku posledního instaru a její zbytky odhodí pryč. V místě žíru housenky zůstane pouze kokon, ze kterého za několik dní vylétne nový dospělec a cyklus se opakuje.

Obr. 1: Housenka zápředníčka s prosvítající tmavou larvou lumčíka  C. plutellae, která po několika hodinách opustila tělo hostitele  - zůstaly nedožrané zbytky
Obr. 1: Housenka zápředníčka s prosvítající tmavou larvou lumčíka C. plutellae, která po několika hodinách opustila tělo hostitele - zůstaly nedožrané zbytky

Obr. 2: Nažloutlý kokon lumčíka C. plutellae
Obr. 2: Nažloutlý kokon lumčíka C. plutellae

Obr. 3: Kokon rodu Pholetesor s prosvítajícíma očima dospělce je k listu chmele přichycen  protilehlými vlákny
Obr. 3: Kokon rodu Pholetesor s prosvítajícíma očima dospělce je k listu chmele přichycen protilehlými vlákny

Obr. 4: Housenka kovolesklece gama,  parazitovaná rodem Microplitis
Obr. 4: Housenka kovolesklece gama, parazitovaná rodem Microplitis

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0423.

Související články

Testování účinnosti přípravků na bázi řepkového oleje

03. 12. 2025 Ing. Matěj Novák; CARC, ČZU Škůdci Zobrazeno 552x

Květopas Anthonomus eugenii - riziko pro pěstování paprik

12. 11. 2025 Dr. Ing. Zdeněk Chromý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brn Škůdci Zobrazeno 835x

Biologická ochrana (15): Škodliví roztoči versus entomopatogenní houby a hlístice

10. 11. 2025 Ing. Jiří Nermuť, Ph.D.; Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Škůdci Zobrazeno 843x

Jaký je stav rezistence škodlivých organizmů v ČR a jeho řešení?

27. 10. 2025 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno Škůdci Zobrazeno 1287x

Další články v kategorii Škůdci

detail