Užitečné organizmy (55): Parazitoidi voskovky zavlečené

27. 09. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 275x

V minulém dílu seriálu byly představeny nejvýznamnější čeledi parazitující křísy. Invazní i expandující teplomilné druhy křísů a jimi přenášené choroby nabývají postupně na významu, proto je důležité znát nejen nové škůdce, ale i jejich nepřátele.

Voskovka zavlečená

Voskovka zavlečená (Metcalfa pruinosa) patří mezi invazní druhy křísů šířící se z jižní Evropy dovozem napadených rostlin a dopravou. Jedná se o polyfágní druh škodící sáním na ovoci, révě, okrasných rostlinách, ale i na sóji a dalších plodinách. Kromě přímých škod sáním znečišťuje rostliny medovicí, která je později porostlá černěmi. Zbytky voskových vláken spolu se svlečkami na listech a stoncích snižují estetickou hodnotu a prodejnost napadených rostlin. Může škodit i přenosem fytoplazem, např. fytoplazmové žloutenky aster. Experimentálně byl prokázán přenos bakterie Pseudomonas syringae pv. actinidiae, která v jižní Evropě škodí na kiwi a teoreticky by mohla být s přispěním voskovky zavlečena i k nám.

V Evropě má voskovka jen jednu generaci ročně. Přezimují vajíčka v kůře stromů. Začátek líhnutí nymf je cca v květnu, hojné jsou od června do srpna, malá část přežívá až do podzimu. Dospělci se objevují od července a zůstávají na stromech až do podzimu.

Voskovka patří k druhům, které aktivně využívají k šíření dopravu. Nejčastěji se šíří vlaky, které ji rozvážejí z nádraží s početnou populací na dlouhé vzdálenosti (mezistátní doprava) nebo jen do blízkého okolí. Automobilová doprava je méně významná. Zjištěných ohnisek podél silnic je mnohem méně než na železničních stanicích. Důležitým zdrojem jsou i vajíčka dovážená na stromcích a keřích, za vegetace se spolu s rostlinami mohou přivézt i nymfy a dospělci. Zda jsou zdrojem rostliny, nebo na lokalitu přijela voskovka dopravou, se většinou zpětně určit nedá. Na některých lokalitách může jít o kombinaci obou zdrojů.

U nás má centrum výskytu na jižní Moravě, kde je vyšší pravděpodobnost nalezení alespoň jednoho jedince i na malých nádražích. Se vzrůstající vzdáleností počet přepravených voskovek klesá. Více na sever nebo v Čechách se jedná jen o náhodné výsadky, které zde dokáží přežívat více let pouze na vhodných lokalitách s teplým mikroklimatem. Proto se mimo jižní Moravy vyskytuje zatím jen ve městech, ve kterých je vyšší teplota než v okolí.

Na zemědělských plodinách zatím neškodí, k přemnožení může dojít v parcích a další městské zeleni, kde se neaplikují insekticidy. Naše klimatické podmínky zatím limitují voskovku v šíření, na početnost působí negativně predace i parazitace a mimo nejteplejších oblastí jižní Moravy by mělo zůstat i nadále nízké riziko šíření původců chorob. Ke snížení početnosti nebo až vyhubení malých populací by mohly přispět letošní zimní mrazy a dubnové jarní mrazíky (snížily početnost např. žlabatky kaštanovníkové), ale to bude možné vyhodnotit až v pozdním létě, kdy jsou voskovky nejhojnější.

Obr. 1: Dospělec voskovky zavlečené

Lapka voskovková

Lapka voskovková (Neodryinus typhlocybae) pochází se severní Ameriky, odkud byla v roce 1987 dovezena do Itálie, kde voskovka působila významné škody. Šířením voskovky do dalších států Evropy byla lapka postupně introdukována do nových oblastí a spolu s parazitovanými nymfami se z míst vysazení šířila samovolně všemi směry. Spolu s nymfami voskovky doputovala i k nám a v posledních dvou letech byla zjištěna na většině lokalit s voskovkou.

Dospělci lapky se líhnou v době výskytu mladých nymf a za vhodných podmínek žijí až několik týdnů. Obě pohlaví jsou odlišná, samci nemají na předních nohách klíšťky a barevné pruhy na křídlech. Samice se živí malými nymfami voskovky. Predace samicí může být podobná, nebo vyšší, než kolik nymf parazituje. Na jedné nymfě je jeden vak lapky, který spolu se zbytkem těla voskovky většinou zůstává na povrchu sepředeného kokonu lapky. Kokony mají charakteristicky ploše oválný tvar, podle kterého se lapka voskovková odliší od dalších druhů. U nás má jednu generaci, část jedinců vytváří částečnou druhou generaci. Přezimuje v kokonu na listech pod napadenými rostlinami.

Lapka patří mezi významné regulátory voskovky a dokáže přežívat i v našich klimatických podmínkách. V jižní Evropě může parazitace dosahovat 50–80 %. U nás byla v letech 2022 až 2023 většinou do 10 % a je možné, že se bude postupně zvyšovat. Při přemnožení voskovky a přítomnosti lapky je nutné používat k postřiku selektivní přípravky. Do izolovaných ohnisek výskytu, kam se lapka sama nerozšířila, je možné introdukovat kokony nebo parazitované nymfy. Rozšiřování nepůvodní lapky není pro naše druhy křísů nebezpečné. Lapka parazituje pouze zástupce čeledi Flatidae, do které u nás patří jen invazní voskovka zavlečená. Lapka může být parazitována polyfágními hyperparazitoidy, např. lumkem Gelis areator a chalcidkami, kteří mohou mít na regulaci voskovky negativní vliv.

Obr. 2: Parazitovaná nymfa s vakem lapky

Obr. 3: Oválné kokony lapky jsou většinou na spodní straně listu

Obr. 4: Samice lapky voskovkové u kapky medu

Parazitoidi vajíček

Z vajíček voskovky byly v Evropě vychovány 2 druhy světle zbarvených chalcidek, ale zjišťováním parazitace se zabývalo pouze několik autorů a druhů, které mohou parazitovat voskovku, bude pravděpodobně více.

V Itálii byla významná drobněnka Oligosita cf. collina z čeledi Trichogrammatidae, která parazitovala až 40 % vajíček. Drobněnka se pozná podle tmavé skvrny na předních křídlech a dlouhých třásní po obvodu křídla (jsou dlouhé jako šířka předního křídla).

Méně častý byl mšicovník Centrodora livens z čeledi Aphelinidae. Oba druhy se vyskytují i v České republice a je pravděpodobné, že spolu s lapkou přispějí k redukci početnosti voskovky pod práh škodlivosti.

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0423.