Limagrain
Limagrain
Limagrain

AGRA

Užitečné organizmy (56): Parazitoidi žilnatek

23. 10. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 217x

Žilnatky zatím patří mezi méně známé škůdce, kteří budou postupně nabývat na významu. Přímé škody sáním jsou většinou nevýznamné, důležitá je jejich schopnost přenosu fytoplazem. U některých chorob jsou nejvýznamnějšími přenašeči fytoplazem z planých druhů rostlin na pěstované druhy, kde se mohou uplatnit i méně výkonní přenašeči z dalších skupin savého hmyzu.

Proseeds

Čeleď žilnatkovití (Cixiidae) patří mezi křísi (Auchenorhyncha). Mají savé ústní ústrojí, kterým dospělci i nymfy vysávají šťávu z floému rostlin. Dospělci s délkou těla 4,5–9 mm patří mezi větší druhy křísů, mají průhledná křídla s tmavými žilkami, která vždy přesahují zadeček (nejsou zkrácená). Tykadla jsou u hlavy ztlustlá, samice mohou mít na konci zadečku bílá vosková vlákna. Ve střední Evropě se vyskytuje okolo 20 druhů žilnatek. Přenašeči fytoplazem patří do rodu Pentastiridius, Hyalesthes a Reptalus. Všichni mají na středohrudi 5 kýlů, pokud jsou přítomny pouze 3 kýly, jedná se o neškodné rody, které fytoplazmy nepřenášejí.

Dospělci škodlivých druhů se vyskytují od června do srpna. U nás mají jednu generaci v roce. Samice kladou vajíčka do půdy blízko hostitelských rostlin. Nymfy jsou ukryté v půdě, kde přezimují. Sají na kořenech rostlin a v závislosti na teplotě půdy se postupně stěhují k povrchu. Poznají se podle bílých, voskových vláken, která tvoří na konci zadečku hustý shluk podobné délky nebo jsou delší než tělo nymfy.

U nás je zatím nejškodlivější žilnatka vironosná (Hyalesthes obsoletus), která je považována za nejvýznamnějšího vektora fytoplazmy stolburu bramboru (Candidatus Phytoplasma solani). Tato fytoplazma škodí v současné době především na révě vinné na jižní Moravě, ale významné škody lze očekávat i na bramborech, cukrovce, zelenině a dalších plodinách. Žilnatka vironosná je hojná na jižní Moravě, odkud se postupně šíří na sever. Je pravděpodobné, že časem pronikne i do nížinných oblastí Čech, odkud v minulosti ustoupila. Dospělci jsou polyfágní, upřednostňují rostliny z čeledi lilkovitých.

Velkou neznámou je žilnatka rákosní (Pentastiridius leporinus), která přenáší Candidatus Arsenophonus phytopathogenicus, způsobující výrazné snížení výnosu a cukernatosti cukrové řepy v Porýní. Tento druh se vzácně vyskytuje i v ČR, ale naše populace neškodí - saje především na rákosu. V západní Evropě (Francie, Německo) došlo ke změně biologie a tento původně rákosní druh přešel na polní plodiny. Výskyt škodlivé „polní populace“ u nás zatím nebyl prokázán, ale není vyloučeno, že se tato populace může časem rozšířit i na naše území.

Parazitoidi žilnatek

Údaje o parazitoidech škodlivých druhů žilnatek jsou nedostatečné. Většina parazitoidů křísů napadá vajíčka nebo nymfy, které jsou v případě žilnatek ukryté pod zemí na kořenech rostlin, kde se obtížně získávají v dostatečném množství. Bez dochování nymf do dospělce je určení obtížné nebo nemožné, proto se informace omezují převážně na celou čeleď žilnatkovití, bez uvedení rodu nebo druhu, který byl parazitován. V recentní dostupné literatuře se nepodařilo nalézt ověřené údaje o parazitaci žilnatky vironosné ani žilnatky rákosní.

Známí parazitoidi žilnatek patří do třech čeledí, které se na křísy specializují. Dvoukřídlé reprezentuje čeleď hlavatěnkovití (Pipunculidae), z blanokřídlých jsou to lapkovití (Dryinidae) a vejřenkovití (Embolemidae).

Blanokřídlí parazitoidi vytvářejí na povrchu nymf nápadné vnější vaky, které se u vyšších instarů nedají přehlédnout, přesto se o nich autoři publikací nezmiňují. Z toho lze usuzovat na nízkou parazitaci nymf a zanedbatelný význam při regulaci početnosti škodlivých druhů žilnatek. Z uvedených čeledí mají nejvyšší potenciál vejřenkovití, jejichž bezkřídlé samice dokáží aktivně pronikat hluboko do půdy k nymfám sajících na kořenech. U vajíček lze očekávat parazitaci několika druhy chalcidek.

Lapkovití

U žilnatek parazitují druhy z podčeledi Dryininae. U nás se vyskytuje pouze rod Dryinus s třemi vzácnými druhy s délkou těla 4–6,5 mm. Obě pohlaví jsou okřídlená, samice mají na konci předních nohou vytvořené klíšťky k chytání a přidržení křísů při kladení vajíčka. Jedna larva lapky zahubí jednoho křísa. Samice lapek jsou dravé a v průběhu života mohou sežrat podobné množství nymf jako parazitují.

Vejřenkovití

Vejřenka rezavá (Embolemus ruddii) - dospělci jsou 3–5 mm velcí, samci jsou okřídlení, černohnědí, samice je bezkřídlá, rezavě zbarvená, vzhledem připomíná mravence. Vejřenkovití jsou málopočetná čeleď zastoupená u nás pouze tímto druhem.

S ohledem na skrytý způsob života je biologie druhu nedostatečně prozkoumána. Samci se vyskytují na podzim. Samice přezimují, jsou chytány nejčastěji na jaře a na podzim, ale vyskytují se nejspíše po celý rok. Parazitují nymfy žilnatek ukryté v půdě, za kterými aktivně pronikají pod povrch. Obdobně jako u čeledi lapkovití vytváří larva vejřenky na boku nymfy vak, podle kterého se odliší parazitované nymfy od zdravých.

Seznam hostitelů je nedostatečný, většinou se uvádí pouze příslušnost parazitovaných nymf k čeledi žilnatkovití bez uvedení druhu. Lze předpokládat, že vejřenka je oligofágní druh, který bude parazitovat i škodlivé druhy žilnatek. Pokud bude jejím hostitelem i žilnatka vironosná nebo žilnatka rákosní, bude parazitace nejspíše nízká a bude odpovídat nízké početnosti dospělců. Při monitoringu hmyzu v meziřadí vinic na jižní Moravě bylo odchyceno smýkáním pouze několik samců vejřenek, kteří jsou vzácní i v dalších biotopech. Samice je možné zjistit prosevem půdy nebo odchytem do podzemních pastí zakopaných v zemi, které chytají hmyz v různých hloubkách.

Obr. 1: Bezkřídlá samice vejřenky
Obr. 1: Bezkřídlá samice vejřenky

Obr. 2: Samec vejřenky
Obr. 2: Samec vejřenky

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0423.

Související články

Škůdci a choroby lesa v návaznosti na klimatickou změnu (1): Kůrovci rodu Pityokteines na jedlích v ČR

19. 10. 2024 RNDr. Petr Doležal, Ph.D., Mgr. Markéta Davídková, Ph.D. Škůdci Zobrazeno 288x

Podzimní ošetření řepky s novinkami od INNVIGO

10. 10. 2024 Ing. Jana Dočkalová; INNVIGO Agrar CZ s.r.o. Škůdci Zobrazeno 41x

Ochrana řepky ozimé proti podzimním škůdcům

03. 10. 2024 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 296x

Nová rizika antikoagulantních nástrah na hlodavce

01. 10. 2024 RNDr. Marcela Fraňková, Ph.D., RNDr. Tereza Radostná, Ph.D., Ing. Radek Aulický, Ph.D., Doc. Ing. Václav Stejskal, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Škůdci Zobrazeno 364x

Užitečné organizmy (55): Parazitoidi voskovky zavlečené

27. 09. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 310x

Další články v kategorii Škůdci

detail