Užitečné organizmy (57): Parazitoidi kříska révového

29. 11. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 229x

Křísek révový (Scaphoideus titanus) je invazní druh původem ze Severní Ameriky. Přímé škody sáním na révě jsou zanedbatelné, ale jako další savé druhy škůdců je významným přenašečem chorob. Ve vinicích se považuje za nejdůležitějšího šiřitele karanténního původce fytoplazmového zlatého žloutnutí révy, které mohou přenášet i další křísi.

Z Evropy zatím není mnoho prací o významu užitečných organizmů při regulaci kříska révového. S ohledem na jeho rychlé šíření Evropou i jižní Moravou je přínos k redukci populace zatím nedostatečný a bez přímých a nepřímých metod ochrany se s největší pravděpodobností neobejdeme ani v budoucnosti. Komplex užitečných organizmů bude pouze doplňkem těchto opatření a bude sloužit k redukci jedinců, kteří zůstali ve vinici po aplikaci insekticidů.

Parazitoidi vajíček patří mezi chalcidky. Brvuškovití jsou zastoupeny rody Polynema a Lymaenon, drobněnkovití rodem Oligosita a mšicovníkovití druhem Centrodora hexatricha. Parazitace je velmi nízká, bezvýznamná, v Evropě i Americe byla shodně do 1 %.

Lapkovití (Dryinidae) napadají nymfy i dospělce, na kterých vytvářejí velké vaky umístěné na boku těla. Samice lapek jsou současně predátory nymf, kterých mohou sežrat podobné množství, jako parazitují. V Americe bylo na křísku révovém zjištěno několik druhů, ale žádná z lapek není natolik specifická, aby se vyplatilo ji vysadit v Evropě, kde se již na kříska adaptovalo několik druhů. V jižní Evropě byly zjištěny na křísku révovém 4 druhy lapek ve 2 rodech, z nichž 3 se vyskytují na Moravě i v Čechách (Anteon pubicorne, Gonatopus clavipes, G. lunatus). V našich podmínkách se budou na parazitaci nymf podílet pravděpodobně i další druhy lapek, ale celková parazitace bude nízká.

Hlavatěnkovití (Pipunculidae) - ve Francii byla zjištěna parazitace nymf hlavatěnkou rodu Eudorylas, který je u nás zastoupen několika desítkami druhů a je pravděpodobné, že některé z těchto druhů se budou podílet i na parazitaci kříska révového.

Zlatěnka Elampus bidens je z pohledu ochrany rostlin kontroverzním druhem, u které se bude muset její „užitečnost“ nejprve ověřit. Většina zlatěnek parazituje v hnízdech jiných žahadlových blanokřídlých (vos, včel a kutilek), kam samice zlatěnky pronikne v době nepřítomnosti majitelky hnízda a naklade vajíčko. Tento druh zlatěnky má jinou strategii. Samice parazituje nymfy křísků, které loví a nosí do hnízda kutilky. Larva zlatěnky se vyvíjí v zadečku kříska a pokud se dostane do hnízda kutilky, opustí tělo kříska a parazituje larvu kutilky. Pokud zůstane na listu, uhyne spolu s nymfou. V Itálii byla parazitace nymf 19 %, což je vysoká hodnota. „Škodlivost“ zlatěnky může spočívat v redukci kutilek - predátorů nymf, ale počet parazitovaných nymf bude nejspíše vyšší než počet nymf ulovených kutilkami. U nás je tato zlatěnka vzácná bez významného vlivu na početnost kříska i kutilek.

Některé druhy kutilek patří ke specializovaným predátorům křísů. Samice loví křísky na rostlinách, ochromí je žihadlem a jako živé konzervy donesou do hnízda, které může být v závislosti na druhu v otvorech ve dřevu nebo v půdě/sprašové stěně. V jednom hnízdě je několik křísků, na které samice naklade vajíčko a vylíhlá larva je postupně zkonzumuje. Za rok mají 1–2 generace.

Cílenou podporou užitečných organizmů se může zvýšit početnost nepřátel kříska révového. Na přenosu fytoplazem révy se podílejí i další druhy křísů, které jsou regulovány obdobnými skupinami užitečných organismů a podpora nepřátel kříska révového sníží početnost i těchto škůdců. Vinaři mají výhodu, že jako jediní používají plošně kvetoucí porosty minimálně v každém druhém meziřadí, které jsou důležitým zdrojem potravy pro dospělce a které přilákají nepřátele křísků do vinic z okolí. Z tohoto pohledu je důležitá především přítomnost květů miříkovitých, které jsou pro většinu parazitoidů atraktivní. Mulčování meziřadí je třeba naplánovat takovým způsobem, aby kvetoucí rostliny byly alespoň v každém 6. meziřadí od jara do podzimu.

Zvýšení počtu kutilek je možné rovnoměrným rozmístěním hmyzích hotelů. Pokud se nepoužívají dřevěné kůly, je v rozlehlých vinicích nedostatek hnízdišť a s doletem desítek, maximálně několika stovek metrů loví kutilky křísky jen na okraji vinic. Hmyzí hotely mohou být vyrobeny z dřevěného špalíku s navrtanými dírkami, prken s vyfrézovanými drážkami, vodorovně umístěných stébel rákosu, bambusu apod., které imitují výletové otvory po dřevokazném hmyzu. V porovnání s kvetoucím meziřadím bude účinnost hmyzích hotelů nízká a jsou alternativou pro nadšence, kteří využívají péči o biodiverzitu k propagaci vín.

Obr.: Různé instary nymf kříska révového s černými tečkami na konci zadečku

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0423.