Užitečné organizmy (58): Parazitoidi sršně asijské
31. 01. 2025 Škůdci Zobrazeno 277x
Sršeň asijská (Vespa velutina) pochází z Asie. V Evropě byla prvně pozorována v roce 2004 východně od francouzského Bordeaux a přes velkou snahu o eradikaci se nezadržitelně šíří všemi směry. V Česku byla prvně zjištěna v roce 2023 v Plzni. Postupně se objevují další záchyty, naposledy v srpnu letošního roku na Opavsku.
Přirozená rychlost šíření se uvádí okolo 100 km za rok. Na delší vzdálenosti se šíří pomocí dopravy, obdobně jako mnoho jiných invazních druhů. Posunem areálu z Francie do nitra Německa, se kterým máme velkou výměnu zboží, se bude četnost záchytů zvyšovat. Šířením připomíná mandelinku bramborovou, u které se též přes nasazení všech dostupných prostředků podařilo pouze zpomalit rychlost kolonizace. Přes intenzivní výzkum se nepodařilo nalézt žádnou účinnou metodu hubení sršní a obdobně jako u mandelinky se nejspíše ani nikdy nepodaří.
K odchytu se nejčastěji používají různé návnady a lapáky. Byly sestrojeny desítky různých modifikací pastí a otestovány stovky potravních atraktantů, ale i ty nejlepší kombinace odchytí pouze část jedinců. Nejúčinnější je odchyt královen před založením hnízda nebo likvidace hnízd. Hnízda je třeba likvidovat co nejdříve, než se rozrostou do velkých kolonií, které mohou být vysoko v korunách stromů, jako tomu bylo v Plni. Jarní, primární hnízda mohou být kdekoli - v křovích, budkách, kůlnách, v zemi aj. K nalezení hnízda slouží sledování směru letu dělnic. Může se použít metoda používaná k hledání hnízd naší sršně obecné (Vespa crabro). Dělnici se uváže na nohu, nebo k tělu přilepí, dlouhá barevná niť, kratší niť s kouskem papírku apod., které svojí tíhou zpomalí rychlost letu sršně, jsou dobře vidět a umožní sledovat letící sršeň až ke hnízdu. Označení usnadní uspání sršně pomocí CO2 z bombiček do sifonu aplikovaný pomocí sifonové lahve. Připevnění značky musí být rychlé, sršeň může z narkózy rychle procitnout.
S rostoucím počtem objevených jedinců nebo hnízd bude opadat zájem médií a ze sršně asijské se stane běžný druh naší fauny, který bude zajímat převážně včelaře a zaměstnávat hasiče.
Při letošní srpnové exkurzi do sadů pořádné spolkem Biosad do Francie jsme žádné poškození ovoce sršní asijskou neviděli a škody nezmiňovali ani pěstitelé. Potíže jim působí jiné invazní druhy (např. octomilka japonská, kněžice mramorovaná). Ve Francii je sršen asijská běžným druhem i ve městech. V Dijonu ležela autem sražená sršeň na silnici u chodníku (obr. 1), v Angers létala jedna dělnice u vstupních dveří hotelu, další okolo stromu v hradním příkopu, na kterém byla umístěna past. Různé typy pastí byly rozmístěny i na jiných místech města. Past v hradním příkopu sršeň ignorovala a podobné to bylo nejspíše i s těmi dalšími. Potravní návnady lákají motýly, dvoukřídlé aj., včetně vzácných a chráněných druhů. Při nesprávném používání mohou neselektivní pasti udělat více škody než užitku.
Sršně mohou nepřímo škodit sadařům oslabováním včelstev, ale v porovnání s varoázou jsou méně nebezpečné. Po rozšíření rezistentních roztočů Varroa destructor vůči pesticidům, které naši včelaři používali dlouhé roky k léčení včelstev, zahubí varoáza v období gradace tisíce včelstev. Podobné ztráty se s rozšířením sršně asijské nepředpokládají.
Parazitoidi
V původní vlasti nebyly zatím nalezeny žádné vhodné druhy parazitoidů, které by měly potenciál redukovat sršeň v Evropě. V larvách parazitují lištníci Bareogonalos jezoensis a B. huisunu z čeledi Trigonalidae. Hostitelem obou druhů jsou různé druhy sršení i vos a dovezením do Evropy by mohli představovat riziko pro naše původní druhy. Míra parazitace je nízká, pravděpodobně z důvodu komplikovaného vývojového cyklu.
Z Evropy je údajů o parazitoidech zatím málo. Ve Francii byly v zadečku královen nalezeny larvy a puparia očnatky Conops vesicularis z čeledi očnatkovití (Conopidae), patřící mezi dvoukřídlé (mouchy). Larva očnatky vyžírá obsah zadečku, parazitovaná královna hyne a s ní postupně zaniká celé sršní hnízdo. K parazitaci královny dochází nejspíše pouze na počátku zakládání hnízd, kdy vylétá z hnízda larvám pro potravu. Později tuto práci přebírají dělnice a královna hnízdo neopouští. U nás je očnatka hojná v nižších polohách od dubna do června, vystupuje i do vyšších poloh.
Na sršeň asijskou se mohou adaptovat i další druhy, které parazitují naši sršeň obecnou. Lumek Sphecophaga vesparum parazituje na kuklách vos a sršní (obr. 2). S ohledem na širší okruh hostitelů je parazitace sršně asijské více než pravděpodobná. Kokony lumků na dně buňky jsou nápadné, ale žádné údaje o parazitaci zatím nebyly publikovány.
V některých publikacích se jako potenciální uvádí i lumek Latibulus argiolus a chalcidky rodu Elasmus (Eulophidae), ale ti parazitují pouze vosíky (Polistinae) a je nepravděpodobné, že budou parazitovat sršně.
Obr. 1: Sršeň asijská - pozná se podle tmavé hrudi a žlutých chodidel (Dijon, srpen 2024)
Obr. 2: Kokony lumků Sphecophaga vesparum na dně buněk sršně obecné
Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0423 a QK22020019.
Další články v kategorii Škůdci