Užitečné organizmy (59) „Parazitické vosičky“

04. 03. 2025 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 230x

Každý obor má své odborné názvosloví, které by měli odborníci dodržovat, aby nedocházelo ke zmatkům. S rozšiřováním bioagens do skleníků přibývá českých textů o parazitických blanokřídlých, ale neznalost českého zoologického názvosloví autorů vede k tomu, že používají termín „parazitické vosičky“, což je obdobné, jako nazývat např. pavouka „broukem“.

Odborné názvosloví může být pro laiky nesrozumitelné. Zatímco zprávě z vyšetření u lékaře, obsahující cizí slova a zkratky, pacient rozumět nemusí, protože je určena pro jiné lékaře, zprávě z monitoringu škůdců nebo odbornému článku pro praxi by pěstitelé rozumět měli. Proto se záměrně používají neodborné termíny, které doplňují ty odborné. V tomto smyslu používám nejčastěji termín „mouchy“ pro zástupce řádu dvoukřídlých (Diptera), protože dvoukřídlé většinou nikdo ze začátečníků nezná, kdežto mouchy ano a přes „mouchy“ se dostanou snáze ke dvoukřídlým. Obdobné je to s „parazitickými vosičkami“.

"Parazitické vosičky" - tento neodborný termín se začal používat pro blanokřídlé parazitoidy z řádu Hymenoptera, aby si laici bez základních entomologických znalostí dokázali představit, o čem se mluví. Použití tohoto termínu v popularizačních článcích není chybou, ale obdobně jako v případě „much“ (dvoukřídlých) je nutné použít oba termíny současně a dále v textu používat jen odborné názvy. Mohou se použít např. závorky: blanokřídlí parazitoidi (parazitické vosičky), nebo uvozovky: blanokřídlí parazitoidi jsou takové „parazitické vosičky“.

Použití termínu parazitické vosičky v odborných textech, jako náhrada za platná česká jména parazitoidů, je chybné. Bohužel tento nesprávný termín se šíří nejen internetem, kde nejsou příspěvky revidovány, ale vyskytuje se i v rádoby odborných textech, nabídkách firem, studentských pracích aj. Termín „vosička“ může být navíc zaměněn za hovorový výraz pro dospělce pestřenek (Syrphidae).

Použitím termínu parazitická vosička ve spojení s vědeckým jménem druhu se ztrácí též informace o taxonomické příslušnosti jedince, protože vědecké názvy všech našich druhů nikdo nezná. Pokud se použije název mšicomar Aphidius colemani, místo parazitická vosička A. colemani, je na první pohled jasné, že se jedná o zástupce podčeledi Aphidiinae z čeledi lumčíkovití (Braconidae), kteří parazitují mšice. Mšicomarů nabízených jako bioagens je více druhů i rodů a jednotné používání českého názvu usnadní uživatelům orientaci, k čemu je možné bioagens použít. U některých mšicomarů jsem se setkal i s nesprávným označením lumčík, což je též matoucí. Podčeleď Aphidiinae je dobře vymezena morfologicky i biologicky od ostatních lumčíků, proto je třeba používat pro všechny druhy z této podčeledi název mšicomar.

Jaké jsou správné české názvy blanokřídlých parazitoidů?

Blanokřídlých parazitoidů je u nás několik tisíc druhů. Většina z nich nemá české jméno, protože by je nikdo nepoužíval. Obdobné je to v ostatních jazycích včetně angličtiny. Platná česká jména jsou uvedena v odborných publikacích. Z internetových zdrojů je možné použít encyklopedii Biolib (www.biolib.cz), ale i tam se u některých skupin vyskytují chyby.

Jaká česká jména se používají:

• pokud není české jméno druhu ani rodu, použije se nejčastěji jméno odvozené z názvu čeledi:
  • lumek Diadegma semiclausum, lapka rodu Dryinus, drobněka rodu Trichogramma

• pokud nemá čeleď český název, použije se název nadčeledi:
  • chalcidka čeledi Azotidae, chalcidka Ablerus celsus, chalcidka rodu Ablerus

Z nadčeledi chalcidky (Chalcidoidea) pochází většina prodávaných bioagens. Názvy by měly odpovídat čeledi: např. lesknatka Diglyphus isaea, mšicovník rodu Aphelinus a Eretmocerus a poskočilka Anagyrus pseudococci. Přiřazení českých názvů komplikuje skutečnost, že v roce 2022 se vytvořilo mnoho nových čeledí, které se vyčlenily z již stávajících, nebo se některé rody či druhy přesouvaly mezi čeleděmi (viz 41. díl seriálu, kde jsou i české názvy čeledí). Pokud si nejste jisti, není chybou použít název chalcidka nebo jen vědecký název. U drobněnek rodu Trichogramma je vědecký název používaný častěji než český, pokud se použije pouze Trichogramma, je to ok.

Komplikovanější je to u mšicovníků rodu Encarsia. Pro Encarsia formosa a další druhy rodu se použije název mšicovník, ale E. perniciosi je pukličník štítenkový. Český název pochází z dob, kdy byl pukličník štítenkový řazen do rodu Prospaltella. Název pukličník se používá i pro rod Aphytis.

Fylogeneze blanokřídlých není stále dořešena a ke změnám ve vyšší taxonomii bude docházet i v dalších desetiletích. Například v loňském roce vyšla studie o žlabatkách, ve které byla pro žlabatky rodu Diplolepis a Pediaspis vytvořena nová čeleď Diplolepididae. Oproti vědeckým názvům se spoustou synonym zůstává české názvosloví hmyzu poměrně stabilní (viz pukličník štítenkový) a tím i přehledné. Snaha o přenos aktuálních vědeckých názvů do českého názvosloví přenáší vědecký chaos i do češtiny a různé generace pěstitelů se poté mezi sebou obtížně domlouvají, když každý zná stejný druh pod jiným českým názvem, který se používal v době, kdy studovali. Odstrašujícím příkladem jsou fytopatologové nebo botanici.

Dalším chybným termínem s vazbou na užitečné organizmy je biologická kontrola. Jedná se o otrocký překlad z anglického biological control, kterému v češtině většinou odpovídá termín biologická ochrana. „Biologickou kontrolu" používají nejčastěji přírodovědci, ale stále častěji se vyskytuje i v bakalářských nebo diplomových pracích studentů zemědělských univerzit.

Po odklopení štítku prosvítá pod pokožkou samice štítenky zhoubné obrys kukly pukličníka štítenkového s párem očí v dolní části

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0423.