Užitečné organizmy (63): Parazitoidi invazních kněžic

23. 07. 2025 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 1848x

Početnost invazní asijské kněžice mramorované i expandující jihoevropské kněžice zeleninové každým rokem roste a v letošním roce lze očekávat překročení prahu škodlivosti v nových oblastech. Ohrožena je především jižní Morava, která má optimální, teplé klima, ale škody se mohou vyskytnout i v dalších, izolovaných lokalitách České republiky.

Ochrana je obtížná z důvodu rozvleklé doby příletu do porostů i přirozené odolnosti k insekticidům, které nám ještě zbyly v registru povolených přípravků na ochranu rostlin. V porostech zelenin lze použít sítě proti hmyzu, které zabrání kontaktu kněžic a dalších škůdců s plodinou, na malých ekofarmách a zahrádkách je možné sbírat a ničit vajíčka, nymfy a dospělce.

Komplexu parazitoidů ploštic byl věnován 36. díl seriálu o užitečných organizmech. Vajíčka, nymfy i dospělce napadají dvoukřídlí a blanokřídlí parazitoidi z několika čeledí, ale nejvýznamnější z nich jsou vejcomarovití (Scelionidae), kteří parazitují vajíčka. Vajíčka kněžic parazitují i chalcidky, ale míra parazitace je nízká. Kněžice mají velká, nápadná vajíčka, která je možné dochovat ve sklenici nebo plastové krabičce a sledovat parazitaci. Parazitovaná vajíčka mění barvu nebo skrz průhledný obal prosvítají těla parazitoidů, kteří jsou odlišní od nymf kněžic těsně před líhnutím. Podle nepravidelných, zubatých okrajů (obr. 1) a zbarvení lze určit parazitovaná vajíčka i po vylíhnutí. Vejcomaři byli představeni v 34. a 35. díle tohoto seriálu, kde jsou uvedeny i znaky, pomocí kterých se odliší od chalcidek. K ochraně proti kněžicím se používají vejcomaři z rodu Trissolcus, ale parazitují je i podobně vypadající druhy rodu Telenomus.

Kněžice zeleninová je jihoevropský druh, který s oteplováním expanduje na sever. U expandujících druhů je regulace užitečnými organizmy nedostatečná, ale proti tomuto druhu je možné zakoupit bioagens a vysazovat je do porostů ve vysokých počtech. „Předávkováním“ se docílí optimální míra parazitace vajíček, potřebná k regulaci škůdce. U nás je možné aplikovat vejcomara Trissolcus basalis do skleníků a dalších vnitřních prostor. V budoucnu by se mohl uplatnit i v nakrytých výsadbách pod sítěmi a plachtami, které zabrání jeho rozptýlení do okolí. Vysazení v nezakrytých porostech se nejspíše ekonomicky nevyplatí. Druh byl popsán v Evropě, v současné době má celosvětové rozšíření, kam byl pravděpodobně zavlečen se svým hostitelem.

Kněžice mramorovaná patří mezi invazní druhy, u kterých se s úspěchem používají přirození nepřátelé z jejich původní domoviny. Obdobně jako např. v případě štítenky zhoubné nebo vlnatky krvavé dokáží pouze redukovat početnost, ne zcela eliminovat škůdce, ale i to je úspěch. Zásobárnou polyfágní kněžice je nezemědělská vegetace v okolí sadů a polí, kde je redukována parazitoidy, kteří sníží množství migrujících jedinců do porostů. V roce 2017 byl ve Švýcarsku zjištěn vejcomar Trissolcus japonicus, který parazituje vajíčka kněžice mramorované v její domovině (Japonsko, Čína, Taiwan, Korea). Předpokládá se, že byl nejspíše zavlečen do Itálie ve vajíčkách kněžice, a až poté se rozšířil do Švýcarska.

Trissolcus japonicus je drobný, černě zbarvený vejcomar s délkou těla okolo 1,5 mm. Bazální polovina tykadel a nohy jsou světlé. Na první pohled je shodný s dalšími druhy vejcomarů, kteří mohou parazitovat vajíčka kněžice mramorované, od kterých se odliší podle kombinace mikroskopických znaků viditelných pouze pod stereomikroskopem. Tento druh je nejvýznamnějším parazitoidem kněžice v Asii a byl považován za potenciálního kandidáta na introdukci do Evropy. Svojí expanzní schopností předběhl vědecké experimenty, obešel administrativní schvalování a uvnitř parazitovaných vajíček se šíří z místa zavlečení do dalších evropských zemí. Není vyloučeno, že se již vyskytuje i v České republice.

Z dosud nepublikovaných údajů od zahraničních kolegů mám informace, že po namnožení T. japonicus došlo k „prudkému“ poklesu početnosti kněžice a že vysokou regulační schopnost si vejcomar zachoval i v novém prostředí. Parazituje vajíčka i některých evropských druhů kněžic včetně k. zeleninové. Ta pro něj představuje tzv. ekologickou past, kdy samice vejcomara parazituje vajíčka k. zeleninové, ale vejcomar nedokončí vývoj a larva uhyne. Spolu s ní uhyne i embryo kněžice.

Slibný regulační potenciál vejcomarů může snížit hyperparazitoid Acroclisoides sinicus (obr. 2) z čeledi kovověnkovití (Pteromalidae), který parazituje vejcomary i další parazitoidy vajíček různých druhů kněžic. V laboratorním experimentu kladla samice vajíčka pouze do vajíček kněžic s vejcomary, neparazitovaná vajíčka pro ni nebyla atraktivní. V Evropě byla nalezena v minulém desetiletí a předpokládá se, že byla zavlečena spolu s vajíčky kněžice mramorované z Asie. Jaký vliv bude mít na populace vaječných parazitoidů kněžic zatím neumíme odhadnout, než se vytvoří rovnováha, může uplynout několik desetiletí.

Jednou z metod ochrany proti kněžicím je dovoz parazitovaných vajíček do oblastí, kam se parazitoidi nerozšířili samovolně. Při introdukci je třeba zabezpečit, aby s parazitovanými vajíčky nebyla vysazena i kovověnka A. sinicus.

Obr. 1: Nepravidelné, zubaté výletové otvory od Acroclisoides sinicus

Obr. 2: Acroclisoides sinicus

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0425.