Užitečné organizmy (67): Plamčice (Ceraphronoidea)
27. 02. 2026 Škůdci Zobrazeno 330x
Nadčeleď plamčice (Ceraphronoidea) patří mezi přehlížené taxony. Většímu zájmu taxonomů se těšila v minulosti, od té doby se informace víceméně přepisují, a i pro odborníky zůstává záhadná. Řadí se do skupiny tzv. tmavých taxonů (dark taxa), u nichž neumíme rozlišovat druhy, i v Evropě tak zůstává velké množství dosud vědecky nepopsaných druhů a o biologii i ekologii nevíme téměř nic.
I ve vědě platí, že peníze jsou až na prvním místě. Vypsáním velkých grantů na výzkum „dark taxa“ v Německu se podařilo nasměrovat zájem odborníků na přehlížené skupiny mikrohymenopter a s použitím nových molekulárních metod získat nové poznatky. Výzkum je zaměřen převážně na území Německa, ale výsledky je možné použít i pro naše podmínky.
Plamčice (obr. 1) se dělí na dvě čeledi: plamčicovití (Ceraphronidae) a Megaspilidae bez českého názvu. Nadčeleď byla představena v 38.–39. dílu seriálu, v tomto příspěvku jsou uvedeny nové informace zjištěné v nedávné době. Plamčice jsou v přírodě hojné, v Malaiseho pastech patří mezi nejpočetnější mikrohymenoptera. Určování komplikuje malá velikost, uniformita vzhledu i zbarvení a velká variabilita velikosti těla i povrchové skulptury. Druhové určení je většinou možné pouze podle samčích genitálií, samice většiny druhů se dají určit pouze do rodu. K určování zatím není možné použít molekulární metody. Ze 740 popsaných druhů je možné určit pomocí barcodingu pouze 53 druhů.

Obr. 1: Plamčice (v kroužku) jsou v Malaiseho pastech hojné a často patří mezi nejmenší blanokřídlé ve vzorku
Druhová pestrost
Z Evropy se uvádí přes 240 druhů plamčic, ale další desítky až stovky druhů zůstávají nepopsány. Pilotní studie německého projektu zjistila ve spolkové zemi Bádensko-Würtenbersko přes 190 druhů Ceraphronoidea pomocí molekulárních metod, ale absence barcodu neumožnila přiřadit většinu z nich k již popsaným taxonům. K analýze byly použity pouze jedinci odchycení do Malaiseho pastí. Bezkřídlé druhy rodů Conostigmus, Dendrocerus, a také bezkřídlé samice rodu Lagynodes, vyskytující se v hrabance, půdě a na rostlinách, nebyly do výpočtu zahrnuty. Celkový počet druhů se jen v této jedné spolkové zemi odhaduje na podobný počet, který je nyní znám z celé Evropy. Respektive 241 druhů je odhad konzervativní, podle maximalistické metody může být druhů až 369. Pro celé Německo se počet druhů odhaduje mezi 321–493, přičemž dosud publikovaných druhů z Německa je pouze 36. Obdobná situace je v České republice i na Slovensku. Z obou zemí se uvádí výskyt více než 10 druhů, ale obdobně jako u většiny dalších taxonomických skupin se bude skutečná druhová pestrost blížit německým odhadům.
Současná zjištění a odhady počtu druhů v Evropě podporují hypotézu o negativním latitudinálním gradientu diverzity plamčic, která je prokázána u lumků z čeledi Ichneumonidae. U většiny skupin hmyzu druhová pestrost směrem k jihu roste, ale u lumků, a nejspíše i plamčic, je více druhů v Evropě než v tropech okolo rovníku.
Hostitelé
Plamčice jsou parazitoidi a hyperparazitoidi hmyzu. Mají široký okruh hostitelů z devíti řádů, ale u více než 80 % druhů údaj o hostiteli chybí. Žádného hostitele neznáme u 3 z 5 evropských rodů Ceraphronidae a u 2 z 9 rodů Megaspilidae. Seznam publikovaných hostitelů jednotlivých rodů je uveden v tabulce 1. Údaje v tabulce se budou postupně upravovat v závislosti na nových metodách diagnostiky komplexu hyperparazitoidů, který je obtížné při klasickém dochovávání hostitelů odhalit. Obdobně jako u jiných parazitoidů není vyloučeno, že odlišný vývoj mohou mít samci a samice stejného druhu. Zatím nejsložitější vývoj byl prokázán u druhu Dendrocerus carpenteri: mšice Microlophium carnosum, která se vyskytuje na kopřivách, byla parazitována mšicomarem Aphidius ervi, v něm parazitoval nezjištěný druh chalcidky a v ní D. carpenteri. Obdobné to může být u dalších hostitelů. Uváděný primární hostitel mohl být skrytě parazitován jiným parazitoidem a vylíhlý jedinec Ceraphronoidea byl ve skutečnosti hyperparazitoid.
Tab. 1: Přehled hostitelů jednotlivých rodů
Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0425.
Další články v kategorii Škůdci



































RSS
RSS