Užitečné organizmy (71) Lumčíci z podčeledi Rogadinae

29. 05. 2026 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 407x

Rogadinae jsou další podčeledí lumčíků, specializující se na parazitaci housenek motýlů. Vyznačují se tím, že před usmrcením hostitele neopouštějí jeho tělo, ale zůstávají uvnitř a housenku přemění v charakteristicky vypadající mumii.

Patří do skupiny lumčíků s kruhovým otvorem (propadlinou) mezi kusadly a klypeem. V zadní části hlavy mají dobře vyvinutou lištu oddělující témě od týlu (occipital carina), vždy ohraničené 2 vřetenní buňky v předním křídle a výraznou skulpturu na tergitech zadečku. První tergit je většinou s výrazným kýlem uprostřed a není stopkatý. Kladélko je většinou krátké, snadno přehlédnutelné, jen u samic rodu Clinocentrus přesahuje daleko za obrys zadečku.

Patří mezi menší až středně velké druhy. Časté je nápadné nebo žlutooranžové zbarvení s různou tmavou kresbou. Mnoho druhů má noční aktivitu, uzpůsobenou výskytu housenek, které jsou přes den ukryté nebo nehybné. Noční druhy mají zvětšená temenní očka a přilétají ke světlu.

Podčeleď je rozšířena převážně v tropech a subtropech, u nás byl potvrzen výskyt 4 rodů a necelých 40 druhů. Přesto, že se jedná o vzhledově atraktivní skupinu, zůstává v Evropě taxonomie nedořešena a z druhově nejbohatšího rodu Aleiodes lze určit pouze část druhů. Proto lze jen odhadovat, že v Evropě může být přes 100 druhů a u nás méně než 50. V ČR nebyly zjištěny 2 zbylé evropské rody, každý s jedním druhem: Triraphis tricolor je znám ze všech okolních zemích kromě Polska a je jen otázkou času, kdy u nás bude nalezen. Tělo je červeno-žluto-černé, přilétá ke světlu. Parazituje housenky čeledi slimákovcovití, u nás by mohl být vychován z housenek slimákovce dubového (Apoda limacodes), který je hojný na listech dubů a dalších stromů. Artocella askewi se vyskytuje pouze ve Španělsku. Je zástupcem vzácně chytaného a druhově chudého rodu, obývajícího teplý pás Palearktu. Výskyt ve střední Evropě se nepředpokládá.

Evropské druhy jsou řazeny do 3 tribů, každý s dvěma rody. Obdobně jako u jiných skupin, i u Rogadinae bylo v minulosti běžné přesouvání druhů mezi rody, a názvy ve starších publikacích je nutné aktualizovat dle platného systému. Např. dříve byl druhově nejpočetnější rod Rhogas, ale dnes patří většina našich druhů do rodu Aleiodes.

Samice parazitují housenky v závislosti na druhu lumčíka, od nejmladších až po poslední instar. Některé druhy nejprve dočasně ochromí housenku vpichem kladélka a vstříknutím obsahu jedových žláz. Počkají v blízkosti až začne sekret působit a do znehybnělé housenky nakladou vajíčko. Většina druhů klade vajíčka bez paralýzy hostitele do hemolymfy nebo pod pokožku. Larva prvního instaru nemá zvětšená kusadla a nevyhledává konkurenční larvy, jako u jiných parazitoidů. Prochází pěti stádii a housenku postupně vyžírá zevnitř. Nejprve nasává hemolymfu, ke konci vývoje sežere vnitřní orgány a svaly. Parazitované mladé housenky se dále vyvíjejí a jsou zahubeny až v optimální velikosti (u velkých druhů dříve). Larva se kuklí uvnitř mumifikovaných zbytků housenky (obr. 1), která je různě deformovaná, zkrácená, napůl svlečená apod. Vzhled mumie je často druhově specifický. Dospělec lumčíka vylézá vykousaným kruhovým otvorem, který je nejčastěji na jednom z konců, vzácně uprostřed. Mumie přichycené viditelně k větvičce nebo listu patří nejčastěji rodu Aleiodes, u dalších rodů se předpokládá možnost manipulace hostitele, kdy larva lumčíka před zahubením „donutí“ housenku vyhledat vhodný úkryt a vyhnout se predaci nebo parazitaci. U většiny druhů se v hostiteli vyvíjí pouze jedna larva, pouze u Aleiodes pallescens a několika dalších neevropských druhů dokončí vývoj více larev. Hostiteli gregarických druhů jsou velké housenky, které umožní vývoj více než jedné larvy.

V závislosti na druhu mají lumčíci jednu i více generací v roce. Jednogenerační druhy jsou spíše specialisti synchronizovaní s vývojem užšího okruhu hostitelů, vícegenerační druhy v průběhu roku střídají různé hostitele, vyskytující se v podobném místě na vegetaci. Vícegenerační druhy přezimují nejčastěji v 1. larválním instaru uvnitř zimující housenky, naopak jednogenerační druhy spíše v kokonu chráněného mumií. Přezimování dospělců je vzácné, známé pouze u několika druhů.

Ze škůdců parazitují především housenky škodící na stromech a keřích. K regulaci bekyně vrbové (Leucoma salicis) byl z Evropy do USA introdukován Aleiodes pallidator. Bekyně byla zavlečena do Severní Ameriky ve 20. letech minulého století, kde škodí na topolech, vrbách a dalších stromech.

Aleiodes (obr. 2) - druhově nejpočetnější rod, u nás s desítkami různobarevných druhů. Parazituje housenky velkých motýlů (můr, píďalek, bekyní, lišajů aj.). Samice A. compressor mají v zadní části z boku smáčknutý zadeček, proto byl druh dříve v samostatném rodu Petalodes.

Heterogamus - samice obou našich druhů se poznají podle bílého (světlého) prstence uprostřed tykadel a zatmavených křídel, samci jsou podobní předchozímu rodu. H. dispar parazituje osenici polní, u druhého druhu nejsou hostitelé známi.

Clinocentrus - patří mezi menší druhy podčeledi. Samice mají dlouhé kladélko, první 3 tergity zadečku jsou širší a pevnější, v kontrastu s měkčími, užšími (někdy i zkrácenými) následujícími články (u vyschlých sbírkových exemplářů). Parazituje většinou drobné druhy motýlů s housenkami ukrytými v listových pupenech, výhoncích, listech apod.

Rogas luteus - náš jediný zástupce rodu v současném taxonomickém pojetí. Zbarvení těla je žluté, kladélko krátké, vypadá podobně jako některé druhy rodu Aleiodes. Parazituje housenky slimákovce dubového. Publikované údaje o dalších hostitelích se považují za nespolehlivé.

Obr. 1: Mumifikovaná housenka s kokonem lumčíka uvnitř těla

Obr. 2: U rodu Aleiodes je časté kontrastní zbarvení

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0425.