Užitečné organizmy (72): Lumčíci z podčeledi Alysiinae

10. 06. 2026 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 1215x

Lumčíci této podčeledi jsou charakterističtí tvarem kusadel, která jsou zkrácená, v klidové pozici se nepřekrývají, jsou vně vyvrácená (exodontní), a mají na konci silné zuby. Nemají funkci kousací nebo žvýkací, jako u většiny parazitoidů, ale trhací, proto jsou silnější svaly zodpovědné za rozevírání kusadel. Alysiinae parazitují dvoukřídlé, atypické utváření kusadel se považuje za adaptaci na vytvoření otvoru v pupáriu hostitele při líhnutí dospělce.

Obdobně utvářená kusadla se mimo Alysiinae vyskytují velmi vzácně. V Evropě vypadá nejpodobněji Vanhornia leileri z čeledi Vanhorniidae, ale žilnatina křídel a další znaky jsou odlišné. V jiných geografických oblastech mají exodontní kusadla např. některé druhy lumků z rodu Idiogramma nebo severoameričtí lumčíci rodu Exodontiella.

Obr. 1: Dacnusini mají pouze 1 uzavřené vřetenní pole

Alysiinae jsou druhově nejbohatší podčeledí lumčíků. V Evropě se vyskytuje 60 rodů a okolo 900 druhů, u nás bylo zjištěno 25 rodů a 140 druhů. Pro nesnadné určování je počet druhů podhodnocen, a zvláště v tribu Dacnusini budou popsány desítky nových druhů pro vědu. U nás lze očekávat výskyt více než poloviny evropských druhů. Alysiinae jsou častější v chladnějších a vlhčích oblastech (lesy, hory) než v teplých a suchých stepích.

Ověřenými hostiteli jsou pouze mouchy ze skupiny kruhošvých dvoukřídlých (Diptera: Cyclorrhapha - larvy jsou bezhlavé, beznohé, dospělci se líhnou z pupária kruhovým švem/otvorem). Lumčíci parazitují uvnitř larev dvoukřídlých, které dokončí vývoj a jsou zahubeny až po vytvoření pupária, ve kterém se lumčíci kuklí. Hostitelský okruh je široký, zahrnuje více než 20 čeledí dvoukřídlých.

Obr. 2: Samice parazituje larvu vrtalky v začínající mině

Podčeleď je velikostně heterogenní, zahrnuje střední i velmi malé druhy. Délka těla je nejčastěji mezi 1–4 mm, největší druhy jsou <10 mm. Kladélko je skryté i dlouhé, ale jen málokdy je delší než délka zadečku. Podle počtu uzavřených vřetenních polí v předním křídle se dělí na 2 triby. Alysiini mají 2 pole, zahrnují větší druhy a parazitují často dvoukřídlé žijící ve vlhkém prostředí (pobřežní a vodní vegetace, rákosiny, podmáčené plochy, dočasné tůně aj.). Dacnusini mají pouze 1 pole (2. vřetenní příčka chybí) a parazitují nejčastěji minující druhy z čeledí vrtalkovití (Agromyzidae), břežnicovití (Ephydridae) a zelenuškovití (Chloropidae). Dospělci tribu Dacnusini jsou pro svoji malou velikost (často okolo 1–2 mm) v porostech obtížně pozorovatelní, ale dají se dochovat z min vrtalek a dalších hostitelů. Většina druhů je okřídlených. Bezkřídlé nebo brachypterní druhy se odliší podle 3 zubů na kusadlech (Alysiini) nebo 4 zubů (Dacnusini). Bezkřídlé samice má Chasmodon apterus, který parazituje larvy bzunky ječné.

Biologická ochrana

V podčeledi Alysiinae najdeme zástupce všech 4 skupin užitečných organismů:

1. jsou významnými přirozenými regulátory škůdců mnoha plodin,
2. využívají se jako bioagens - ve sklenících se proti vrtalkám vypouští např. Dacnusa sibirica,
3. introdukují se do nových oblastí k regulaci invazních škůdců,
4. škodí parazitací užitečných druhů.

Obr. 3: Lumčíky rodu Dacnusa lze dochovat z min vrtalek na listech brukvovitých rostlin - parazitace může být v desítkách procent

Příkladem negativního vlivu na biologickou regulaci invazních rostlin jsou druhy rodu Chaenusa, které parazitují břežnice rodu Hydrellia. Pokud lumčíci parazitují škodlivou břežnici travní (Hydrellia griseola), minující v listech obilnin, jsou užiteční, pokud přeskočí na nově introdukované druhy, vysazované k regulaci nepůvodních vodních rostlin, považují se za škůdce. Adaptace na nového hostitele může být velice rychlá. K regulaci invazní jihoamerické rostliny morovinky hustolisté (Egeria densa), která se rozšířila na všechny kontinenty a škodí zarůstáním mělkých vod, se v Jihoafrické republice vysadila v roce 2018 břežnice Hydrellia egeriae. Již následující rok byly z pupárií vychovány dva druhy rodu Chaenusa. Morovinka je běžnou akvarijní rostlinou, odkud uniká do přírody. U nás je hlášena jen z několika míst, ale na jihu Evropy je místy hojná.

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0426.