Užitečné organizmy (73): Lumčíci z podčeledi Braconinae

08. 07. 2026 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 416x

Braconinae obsahují některé velké a nápadné druhy, které daly název celé čeledi. Většinou se jedná o barevně výraznější druhy kombinující různé odstíny červené, oranžové a černé. Křídla jsou často zatmavěná se světlými vzory. Parazitují nejčastěji housenky motýlů a larvy brouků, používají se v biologické ochraně.

Podčeleď je rozšířena převážně v tropech a subtropech. U nás je nejvyšší druhová diverzita v teplých oblastech na stepích a lesostepích. Barevná pestrost souvisí s mimikry, Braconinae často napodobují ploštice a další jedovaté, nepoživatelné nebo nebezpečné druhy. U nás to není tak výrazné, ale v tropech, kde je silný selekční tlak, jsou někteří lumčíci za letu nerozeznatelní od druhů, které napodobují. Zda je to letící lumčík nebo jedovatý či nechutný přástevník patřící mezi motýly, poznáte, až když jedince chytnete do síťky a přestane mávat křídly. K napodobení barevné kresby na křídlech motýlů nebo ploštic slouží lumčíkům průhledné části v tmavých křídlech, které za letu vytvářejí odpovídající barevné vzory.

Barevné mimikry chrání lumčíky před hmyzožravými ptáky a dalšími obratlovci jen opticky. Pokud by se přebarvili do neutrální hnědé nebo bílé barvy, predátoři by je sežrali. Druhy vyskytující se u nás nejsou nebezpečné. I když mají některé samice dlouhé kladélko, nebodají. Naopak některé exotické druhy není radno chytat do ruky. Samice rodu Zaglyptogastra dokáží ohýbat kladélko do oblouku, aby ho mohly prostrčit zahnutou chodbou broučí larvy ve dřevu. Když ji chytnete mezi prsty, ohýbá hbitě kladélko na všechny strany a během pár sekund dokáže několikrát citelně bodnout do palce i ukazováčku (obr. 1). Kladélko je po celé délce tenké, peříčkovitě rozšířený konec pochvy kladélka s bílou skvrnou je nejspíše jen výstraha predátorům - pozor, bodám.

Obr. 1: Samice rodu Zaglyptogastra využívá k obraně kladélko - bolestivost odpovídá píchnutí tenkým špendlíkem

Lumčíci Braconinae patří mezi podčeledi s okrouhlým otvorem mezi klypeem a kusadly (cyclostoma), od kterých se liší absencí lišty mezi temenem a týlem hlavy, které jsou zaoblené. První článek zadečku není stopkatý a žilnatina zadního křídla je redukovanější, s jinými poměry délek jednotlivých žilek. S délkou těla 2–25 mm zahrnují malé i velké druhy lumčíků.

U nás bylo zjištěno 10 rodů a necelých 80 druhů, v Evropě se vyskytuje 17 rodů a okolo 350 druhů. Počet rodů může být vyšší v publikacích, kde jsou povýšeny některé podrody na rody. Braconinae (obr. 2) jsou idiobionti, ektoparazitoidi. Samice ochromí larvu hostitele, která se dále nevyvíjí a naklade na ní vajíčko. Vylíhlá larva vysává hostitele z povrchu. V závislosti na druhu lumčíka je na jednom hostiteli jedna nebo více larev. Hostiteli jsou nejčastěji housenky motýlů a larvy brouků z různých čeledí, méně často i larvy skrytě žijících dvoukřídlých a širopasých blanokřídlých. U cizokrajných druhů byla zjištěna predace roztočů v hálkách, přechod k rostlinné potravě, parazitace kukel motýlů a dospělců mravenčích královen. Biologie mnoha druhů zůstává neznámá a může přinést další překvapení. Některé druhy se používají jako bioagens nebo se introdukují do nových oblastí k regulaci invazních škůdců.

Obr. 2: Dospělci podčeledi Braconinae navštěvují květy

Bracon - druhově nejpočetnější rod podčeledi. Dělí se na několik podrodů, které jsou v některých publikacích povýšeny na rody a stejný druh se uvádí pod různými názvy (viz Habrobracon hebetor). Velikostně i barevně variabilní rod s širokým okruhem hostitelů (brouci, motýli, dvoukřídlí, blanokřídlí).

Habrobracon hebetor - často se uvádí pod názvem Bracon (Habrobracon) hebetor. Jedná se o drobného lumčíka s délkou těla okolo 3 mm, zatmavenými křídly a pestrou barvou těla. Kladélko samic je kratší než délka zadečku. Parazituje housenky různých druhů v přírodě i domácnostech. Používá se k biologické ochraně proti skladištním škůdcům. Vývoj je rychlý, při pokojové teplotě trvá od vajíčka po vylíhnutí dospělce jen 10–12 dní. Zbarvení vajíčka a larvy, která prochází čtyřmi instary, je bílé. Po dokončení vývoje se larva přesune z hostitele a zakuklí se poblíž v sepředeném kokonu. Někdy se může v domácnostech samovolně objevit, namnožit a zredukovat početnost zavíječe paprikového či moučného. Vylíhlí dospělci lumčíků posedávají na zdech místností a mohou být mylně považováni za škůdce. Hubením dospělců a odstraňováním kokonů se účinek regulace sníží - zavíječi se znovu namnoží.

Vipio - rod zahrnuje naše největší lumčíky, délka těla s kladélkem dosahuje až 4 cm. Křídla jsou tmavá se světlou kresbou, tělo červenočerné. Kladélko může být až několikanásobně delší než tělo a slouží samici k parazitaci hluboko ukrytých larev brouků a housenek motýlů (obr. 3).

Obr. 3: Samice rodu Vipio

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0426.