V Česku byl opakovaně potvrzen výskyt mandelinky bramborové rezistentní vůči spinosadu

23. 09. 2026 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Ing. Jitka Stará, Ph.D.; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 2266x

Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata, Say) je významným škůdcem brambor. Larvy i dospělci se živí listy brambor a jejich početné populace dokáží bez adekvátní ochrany způsobit až holožír a snížit výnos brambor. K nejvyšším ztrátám na výnosech dochází při značné ztrátě listové plochy v době tvorby hlíz, tedy cca 5–7 týdnů po výsadbě.

Vzhledem k tomu, že je mandelinka bramborová vysoce přizpůsobivá a selektuje populace rezistentní vůči účinným látkám (úč. l.) insekticidů, je třeba pravidelně monitorovat citlivost populací k povoleným úč. l. přípravků na ochranu rostlin standardizovaným biologickým testem v laboratorních podmínkách, kde odpadá vliv kvality ošetření a průběhu vnějších podmínek na účinnost přípravku.

Přehled povolených přípravků na ochranu rostlin

V současné době je možné ošetřovat výsadby brambor proti mandelince bramborové přípravky ze skupiny diamidů (cyantraniliprole, chlorantraniliprole), pyretroidů (cypermethrin, deltamethrin, lambda-cyhalothrin, tau-fluvalinate), neonikotinoidů (acetamiprid) a dvěma přírodními produkty vhodnými i do ekologické produkce brambor ze skupiny spinosynů (spinosad) a limonoidu na bázi azadirachtinu, který působí zejména jako antifeedant (zastavení žíru) a inhibitor vývoje larev. Výše uvedené úč. l. jsou dle klasifikace IRAC (Insecticide Resistance Action Committee) zařazeny podle mechanizmu účinku (MoA; mode of action) do 4 skupin. Pro azadirachtin není mechanizmus účinku znám. Přehled úč. l. je spolu se zjištěnou rezistencí uveden v tabulce 1.

Tab. 1: Přehled povolených účinných látek a jejich zařazení do skupin podle mechanizmu účinku (MoA)

Rezistence k povoleným přípravkům na ochranu rostlin

Z výše uvedených skupin byla ve světě potvrzena rezistence vůči pyretroidům a neonikotinoidům, případně snížená citlivost až rezistence k diamidům a spinosynům (Klein a kol., 2020; Scott a kol., 2023; Dworzańska a kol., 2023). V Česku je z povolených skupin insekticidů známá rezistence proti pyretroidům a neonikotinoidům (Kocourek a kol., 2024). Od roku 2024 byla v rámci monitoringu rezistence mandelinky bramborové u posledního instaru larev (L4) opakovaně zachycena v jedné oblasti populace rezistentní vůči úč. l. spinosad (výsledky dosud nepublikovány).

První zprávy o výskytu rezistentní populace proti spinosadu v USA uvedl Mota-Sanchez a kol. (2006). Stupeň rezistence byl nízký, populace rezistentní proti imidaclopridu byla 8–10× méně citlivá ke spinosadu v porovnání s citlivou populací. Rezistence proti spinosadu v polních podmínkách již byla potvrzena v několika zemích. Přetrvávající problém dokládají zprávy z roku 2021 (Klein a kol., 2021), přičemž z ekologických polí brambor na Long Islandu je hlášen dokonce vysoký stupeň rezistence (Schnaars-Uvino a Baker, 2021). V Kanadě průzkum ze 6 provincií (Scott a kol., 2023) odhalil nejvyšší podíl rezistentních populací v Québecu (16 %), následovaném Ontariem a Manitobou, přičemž v Québecu byla rezistence spojena s intenzivnějším využíváním spinosadu v ekologickém zemědělství. V Turecku pak aktuální výzkum (Mülayim a Çetin, 2025) prokázal různou míru rezistence u populací z provincií Niğde, Konya a Afyonkarahisar, přičemž u populace ze Sandıklí dosáhla až 22násobku ve srovnání s vnímavou populací, což poukazuje na možnost vzniku extrémně vysoké rezistence. Nový grantový projekt na období 2025–27 (Schoville a Groves, 2025) si klade za cíl kvantifikovat úroveň rezistence vůči spinosadu na ekologických i konvenčních farmách ve Wisconsinu a identifikovat ekologické a genetické faktory, které za jejím vznikem stojí. To podtrhuje aktuálnost a naléhavost tohoto tématu.

Krátce o spinosadu

Spinosad (úč. l. přípravků SpinTor a Nexsuba) působí na nervový systém hmyzu - váže se na specifické receptory a způsobuje přetrvávající svalové křeče, které vedou k paralýze a úhynu škůdce. Spinosad je účinný jak kontaktně, tak po požití, a jeho účinek nastupuje velmi rychle, často během několika hodin. Účinná látka spinosad je získávána fermentační činností běžně se vyskytující půdní bakterie Sacharopolyspora spinosa. Již od svého uvedení na trh si tento biologický přípravek udržuje vynikající účinnost, kterou potvrdili i pokusy sledovaných let 2019–23 v Žabčicích, kdy vždy v účinnosti přesáhl 90 % proti všem vývojovým stadiím larev již při 1. termínu hodnocení (1–3 dny) po aplikaci. V následujícím termínu hodnocení (7–10 dnů) účinnost narostla až k hranici 100 % (Doležal a kol., 2025).

Metodika odběrů

Testy citlivosti mandelinky bramborové ke spinosad probíhají v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) v Praze-Ruzyni od roku 2023 v rámci expertní činnosti MZe (NAP, Národní akční plán na snížení používání pesticidů) a výzkumných projektů NAZV. V 1. roce byla testována citlivost larev 2. instaru (L2) a od roku 2024 byl na některých lokalitách zařazen i monitoring larev 4. instaru (L4). Larvy L4 vykazují přirozeně více než čtyřnásobně vyšší toleranci ke spinosadu než larvy L2. Snížená citlivost se u fyziologicky vyspělejších starších larev projeví dříve než u mladších stadií. Testování L4 proto umožňuje odhalit počínající rezistenci s časovým předstihem. Získaný signál tak varuje dříve, než se selhání účinnosti projeví v polních podmínkách při ošetření cíleném na L2. Larvy byly do CARC doručeny ve stadiu vajíček nebo L1 a dochovány na bramborové nati do potřebného stadia nebo byly sbírány v odpovídajícím stadiu na poli před postřikem.

Po dvou letech prvních záchytů snížené citlivosti populace v oblasti Travčice (okr. Litoměřice) k SpinToru byl letos týden po postřiku proveden odběr larev mandelinek na části ošetřené SpinTorem i na části pole neošetřeném insekticidy. Zatímco v neošetřované části pole s ranými bramborami měly všechny rostliny vysoce poškozenou nať, na pozdnějších odrůdách ošetřených SpinTorem byly rostliny na první pohled čisté. Při průchodu polem bylo vždy ohniskovitě několik rostlin s poškozenými listy a zcela neovlivněnými larvami převážně instarů L2–L4, které byly krátce po převezení do laboratoře testovány. V biologickém testu byla v letošním roce hodnocena citlivost larev L2 z 8 lokalit a citlivost larev L4 ze 4 lokalit.

Metodika biologického testu

Pro hodnocení citlivosti larev L2 a L4 k spinosadu byl použit požerový test. Test probíhal na listech brambor předem namočených do 100 a 20% testovací jíchy vycházející z doporučené dávky SpinToru (0,15 l/ha) ve 400 l vody. V případě rezistentní populace byla pro hodnocení larev L4 použita i zvýšená dávka odpovídající 500 % doporučené dávky. Listy brambor byly po oschnutí umístěny do kelímků na filtrační papír a na každý list bylo vloženo 10 larev odpovídajícího vývojového stupně.

Experiment probíhal ve třech opakováních a při hodnocení byla zohledněna také mortalita v kontrole na neošetřeném listu (Abbott, 1925). Hodnocení probíhalo po 3 dny a každý den byl larvám mandelinky jako potrava předložen čerstvě ošetřený list.

Výsledky testů s vývojovým stadiem L2 v roce 2026

Výsledky uvedené v grafu 1 ukazují, že mortalita larev z lokalit neošetřených SpinTorem byla v požerovém testu vždy 100% do 24 h, a to včetně vzorků z části pole neošetřeného SpinTorem z lokality Travčice, zatímco u vzorků po předchozí selekci SpinTorem byla mortalita larev po 3 dnech testu (72 h) pouze 86,7 %. Podobné výsledky byly zjištěny i pro 20% dávku SpinToru, kdy všech 8 neselektovaných populací vykazovalo do tří dnů 100% mortalitu. V případě populací z Klatov, Semic, Znojma, Nehvizd a Travčic uhynulo ve 20% dávce 100 % larev již za 24 hodin. V případě populace z Travčic po ošetření SpinTorem došlo po vystavení larev 20% dávce k významně nižší mortalitě, která byla po 72 hodinách 58,1 %.

Graf 1: Mortalita larev L2 mandelinky bramborové v požerovém testu po aplikaci SpinToru ve snížené a plné dávce (8 lokalit)

Graf 2: Mortalita larev L4 mandelinky bramborové v požerovém testu po aplikaci SpinToru ve snížené a plné dávce (4 lokality)

Výsledky testů s vývojovým stadiem L4 v roce 2026

Larvy posledního instaru (L4) byly testovány na 4 lokalitách. V případě Travčic byly do testu opět zařazeny larvy bez ošetření a týden po postřiku SpinTorem. Výsledky zobrazuje graf 2. Larvy na třech lokalitách bez ošetření insekticidy měly v plné i 20% dávce 100% mortalitu do 24 hod., zatímco na lokalitě Travčice dosáhla mortalita 100 % až po 2 dnech testu a ve 20% dávce do 72 h 90 %. Po selekci SpinTorem byla na lokalitě Travčice mortalita v plné dávce po 3 dnech testu (72 h) pouze 6,7 %. Při použití 20% dávky byla mortalita do 48 h vyšší (16,7 %) a do 72 h ještě vzrostla na 66,7 %. U této lokality byla testována na 10 jedincích i mortalita v 500% dávce a jeden jedinec tuto vysokou dávku přežil bez jakýchkoliv příznaků, kterými jsou po krátkém intenzivním žíru křeče spojené s vylučováním tělních tekutin. Citliví jedinci již 2. den nepřijímají potravu, nepohybují se, případně jen velmi nekoordinovaně, zatímco odolné larvy ze SpinTorem selektované skupiny druhý i třetí den v plné dávce SpinToru vypadaly jako larvy v kontrole (obr. 1).

Obr. 1: Požerový test citlivosti larev mandelinky bramborové k spinosadu u odolné, SpinTorem předem selektované populace - larvy přijímají potravu i 2. a 3. den biologického testu (vlevo), podobně jako larvy v kontrole (vpravo)

Doporučení pro praxi

V současné době jsou s účinnou látkou spinosad registrovány přípravky SpinTor a Nexsuba. Přípravky lze aplikovat maximálně 2× za vegetaci, vždy s přerušením aplikací insekticidu s odlišným mechanizmem účinku. Z toho vyplývá, že by bylo možné provést až 4 ošetření za sezonu, což důrazně nedoporučujeme. V případě pěstování brambor v ekologickém režimu je vhodné doplnit ochranu brambor mechanickými metodami (sběr dospělců a larev, nakrytí netkanou textilií a později sítěmi proti hmyzu). Je také zcela nezbytné zůstat u maximálně 2 aplikací cílených na nižší vývojové stupně do L2 a proložit aplikací přípravkem na bázi azadirachtinu (Aza, Azatin EC, NeemAzal-T/S). Slibnou variantou pro prostřídání přípravků v ekologické i integrované produkci by mohl být v budoucnosti preparát na bázi extraktu z jesence Celastrus spp., který byl testován pod dočasným označením CA2301 a spolu se SpinTorem patřil mezi testovanými přípravky k nejúčinnějším (Kovaříková a kol., 2026). Pro integrovanou produkci brambor doporučujeme přípravek na bázi spinosadu použít pouze 1× za vegetaci a střídat nejen s přípravky na bázi azadirachtinu, ale i s jedním z diamidů: chlorantraniliprolem (Coragen a další registrované přípravky) nebo cyantraniliprolem (Benevia).

Pyretroidy již dlouho neposkytují dostatečnou ochranu v laboratorních ani polních podmínkách a z přípravků s acetamipridem připadá v úvahu pouze občasné zařazení přípravku Mospilan Mizu 120 SL, u kterého je povoleno vyšší dávkování oproti přípravku Mospilan 20 SP. Jeho účinnost je proto vyšší.

V příspěvku jsou uvedeny výsledky řešení projektů MZe QK1910270, QL24010167 a expertní činnosti MZe „Plošný monitoring rezistence vybraných škodlivých organizmů vůči účinným látkám pesticidů na území ČR“ z let 2024–26. Příspěvek mohl vzniknout také díky spolupráci pěstitelů, pomoci technických pracovníků, a především pečlivé práci prof. RNDr. Ing. Františka Kocourka, CSc., který jako první v České republice otevřel problematiku rezistence mandelinky bramborové proti spinosadu a díky úzké spolupráci a komunikaci s pěstiteli zaznamenal jeho sníženou účinnost v praxi.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorek článku.