Včasné zjištění škůdců ve skladovaných komoditách
19. 09. 2024 Škůdci Zobrazeno 302x
Letošní a minulý rok vypadá z pohledu problémů se skladištními škůdci, jako výjimečný. V řadě skladů zůstávalo či zůstává obilí ze sklizně z předchozí sezony. V těchto podmínkách bude velmi složité připravit sklady a provést kvalitní sanitaci spojenou s dezinsekčními zásahy. Proto lze předpokládat, že nové obilí bude naskladněno do skladů s vysokou iniciální populací skladištního hmyzu a roztočů. To sebou přinese rizika spojená s rychlou infestací a rychlým růstem populací. Výsledkem bude více škůdců, snazší detekce a nárůst reklamací.
Aby bylo možné tato rizika snížit, bude nutné ve skladech zvýšit intenzitu monitorování škůdců a připravit se na včasné dezinsekční zásahy. Je nutné si uvědomit, že téměř žádný dezinsekční zásah nemá 100% účinnost. Pokud ochrana před škůdci probíhá za nevhodných podmínek a při vysoké hustotě škůdců, zvyšuje se pravděpodobnost, že zásah bude málo účinný a přežije ho velké množství škůdců.
Jaké druhy škůdců jsou nejrizikovější?
Současná politika „0“ výskytu živých škůdců ve skladovaných komoditách řadí každý druh do potenciálně rizikové kategorie. V současné době je známo přibližně 1 660 druhů škodlivého hmyzu spojeného se skladovaným obilím nebo moučnými výrobky. K tomu je nutné přidat ještě mnoho druhů roztočů.
Přesto některé druhy můžeme považovat z pohledu bezpečnosti potravin nebo krmiv za významnější. Jedná se zejména o primární druhy škůdců, jejichž vývoj probíhá uvnitř zrna, jako je pilous černý (Sitophilus granarius, obr. 1), pilous rýžový (S. oryzae), pilous kukuřičný (S. zeamais) nebo korovník obilní (Rhyzopertha dominica). Tyto druhy je velmi obtížné odstranit z napadeného obilí pouhým čištěním. Důvodem je, že larvy a kukly se nacházejí uvnitř obilek a v případě zpracování takto napadeného obilí se mohou dostávat do potravin nebo krmiv. Proto je důležité včas tyto škůdce odhalit a provézt vhodný dezinsekční zásah, který přeruší vývoj uvnitř zrn a zároveň zamezí, aby dospělci dále kladli nová vajíčka a napadli další obilky.
Kromě těchto druhů primárních škůdců se ve skladovaném obilí často objevují i další druhy jako jsou potemníci, lesáci (obr. 2), pisivky (obr. 3), zavíječi nebo roztoči (obr. 4). Tyto druhy se vyvíjejí v mezi-zrnovém prostoru, proto také například čištění může kromě dospělců odstranit i velké množství jejich vývojových stadií. Přesto nelze spoléhat na 100% účinnost takového čištění.
Monitoring a detekce škůdců v obilí
Pro monitorování a detekci škůdců ve skladovaném obilí existuje mnoho nástrojů. Bohužel v současné praxi je využíváno těchto metod jen sporadicky a ve velmi omezené míře. V podstatě se systém monitorování a detekce škůdců omezuje na občasný odběr vzorků a jejich kontrolu pomocí prosevu na sítech nebo pouze vizuální kontrolu. To je nevyhovující stav, který se odráží následně v pozdním zjištění škůdce nebo dokonce dochází ke zjištění škůdců až při přejímce zboží u kupujícího.
Z těchto důvodů zavedení kvalitních metod může pro uživatele přinést výhody, mezi které patří zejména ekonomické benefity spojené s nižšími frekvencemi reklamací od zákazníků nebo snížením nákladných dezinsekčních zásahů atd. Ne všechny metody detekce nebo monitoringu jsou vhodné pro všechny typy provozů a technologie. Proto je důležité se s těmito postupy nejdříve seznámit a následně vybrat a implementovat vhodný systém pro daný provoz.
Metody detekce škůdců v uskladněném obilí lze dle principu extrakce rozdělit na metody mechanické, tepelné a fyzikálně chemické. K detekci škůdců se v současné době ve skladovaných komoditách používají hlavně klasické mechanické metody, založené na přímé extrakci škůdců ze vzorků prachu a skladovaných komodit. Molekulární a imunochemické metody zatím rozšířené nejsou.
Pro monitorování skladištních škůdců v obilí lze také využít lapačů, u nichž se používají dva typy padákových lapačů: povrchový padákový lapač (typ PC Trap, obr. 5) a tyčový padákový lapač (typ StorGuard). Škůdci lezoucí po povrchu a pod povrchem obilí jsou přitahováni specifickými fyzikálními prvky designu lapačů. Prolezou vstupními otvory a padají do připravených nádobek, odkud už se nemohou dostat. Skladník pak jen jednoduše lapače vytáhne z hromady obilí a v průsvitné nádobce zkontroluje zda, kolik a jaké druhy škůdců jsou v lapači.
Základní vybavení každého skladu
Farmáři, kteří skladují své komodity, často podceňují základní vybavení jejich skladů a laboratoří, které by měly zajistit včasnou detekci škůdců. To se také odráží v nedostatku znalostí této problematiky u personálu zajišťující bezpečné skladování. Proto by každá laboratoř měla být vybavena základními pomůckami pro odhalení i těch nejmenší škůdců jako jsou roztoči.
Standardem by se měly stát síta pro extrakci škůdců ze vzorků obilovin. Tato síta by měla mít velikost ok 2 × 2 mm a měla by se skládat minimálně ze dvou částí (síto a dno síta). Bezpečnostním doplňkem by měla i třetí část: tou je víko, které snižuje prašnost při prosévání vzorků a zároveň chrání před inhalací prachu pracovníka provádějícího prosev.
Dále by měla být laboratoř vybavena vhodnou zvětšovací optickou technikou pro kontrolu škůdců v prosevu pod sítem. Tento prosev často kromě částí zrn a pluch obsahuje také velké množství prachu a dalších příměsí, ve kterých bývá někdy obtížné odhalit i větší škůdce natož pisivky nebo roztoče. Optimální technikou jsou různé typy malých mikroskopů. Tyto jednoduché optické přístroje umožní rychle a s vysokou přesností stanovit přítomnost i malých druhů škůdců nebo jejich vývojových stadií. Tyto přístroje lze také doplnit kamerami (obr. 6), které umožňují zobrazení zvětšeného vzorku na monitorech a zajištění řádné digitální fotodokumentace pro případné spory v rámci reklamačního řízení.
Samozřejmostí ve výbavě každé laboratoře by měla být měkká entomologická pinzeta, misky, sáčky a nádoby pro bezpečné uchovávání vzorků obilí a odchyceného hmyzu.
Dále by samozřejmostí každého skladu mělo být vybavení lapači, jak pro monitorování škůdců ve skladovaném obilí, tak také i lapači pro monitorování v prázdném skladu.
Dále by jistě měl být sklad vybaven odběrovými pomůckami, jako jsou dvouplášťové vzorkovače tzv. štechry a opět uzavíratelnými nádobami nebo sáčky pro odběr a přepravu vzorků.
Také by se nemělo zapomínat na monitorování teploty a vlhkosti obilí, k čemuž se dá dnes využít mnoho digitálních teploměrů/vlhkoměrů, s pamětí. Tyto dva faktory jsou klíčové pro množení škůdců a mohou skladníkovi významně napovědět, zda nedochází v komoditě k nějakým skrytým problémům.
Doporučení pro praxi:
- vybavit laboratoře ručními nebo semi-automatickými síty. Ta by měla být minimálně třídílná (víko, síto, dno síta) síty s oky o velikosti 2 × 2 mm;
- vybavit laboratoř (stereo) mikroskopem;
- vybavit laboratoř entomologickými pinzetami, nádobami a sáčky pro uchovávání vzorků a odchyceného hmyzu;
- vybavit laboratoř zařízením pro digitální záznam nalezených škůdců;
- vybavit sklad lapači pro monitorování škůdců v obilí a v prázdném skladu;
- Vybavit sklad dvouplášťovými vzorkovacími tyčemi tzv. štechry a pomůckami pro přepravu vzorků.
Obr. 1. Pilous černý (Sitophilus granarius) - primární škůdce
Obr. 2. Lesák skladištní (Oryzaephilus surinamensis) - sekundární škůdce
Obr. 3. Pisivka
Obr. 4. Roztoč
Obr. 5. Povrchový lapač aplikovaný v obilí
Obr. 6. Stereomikroskop s kamerou
foto: 1–4, 6 - R. Aulický, 5 - V. Stejskal
Tato publikace byla připravena za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0423.
Další články v kategorii Škůdci
RSS
RSS