BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Vlastnosti ovlivňující včely u pesticidů aplikovaných v období květu řepky

23. 07. 2022 Ing. Aneta Bokšová, Doc. Ing. Jan Kazda, CSc., Ing. Martina Stejskalová, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci Zobrazeno 1748x

Pravidelná aplikace pesticidů při pěstování zemědělských plodin se používá ke zvýšení výnosů a kvality produktů již více než 70 let. Stala se tak nedílnou součástí agrotechniky prakticky všech polních plodin. V posledních letech je však zřetelná snaha snižovat aplikace pesticidů především z důvodů jejich reziduí v potravinách a krmivech a nepříznivého vlivu na necílové organizmy. Pesticidy jsou často ohroženy opylovači - včela, čmeláci a samotářské včely. Právě proto jsou aplikace pesticidů do porostů navštěvovaných včelami legislativně regulovány. Nejpřísnější pravidla jsou pochopitelně stanovena u insekticidů, které se používají do kvetoucích porostů.

Proseeds

Insekticidy do řepky

V České republice patří z tohoto hlediska tradičně mezi problematické pěstování ozimé řepky. V posledních letech byly nejčastěji používané insekticidní účinné látky v této plodině chlorpyrifos a thiacloprid zakázány. Jedním z důvodů byla i ochrana opylovačů. Tímto zákazem pěstitelé náhle přišli o skoro 70 % insekticidních aplikací, které se každoročně v jarním období provádí proti krytonoscům, blýskáčku řepkovémubejlomorce kapustové.

V současné době se tyto látky musí nahradit několika druhy pyretroidů II. skupiny (lambda-cyhalothrin, deltamethrin, cypermethrin apod.), pyretroidy I. skupiny (etofenprox) a neonikotinoidy (acetamiprid). Používání těchto účinných látek však nezaručuje tak vysoký stupeň ochrany jako při používání látek dnes zakázaných. Vzhledem k omezenému výběru se tyto insekticidní látky používají opakovaně ve všech hlavních zemědělských plodinách, a to vede ke vzniku rezistence hlavních škůdců proti těmto látkám. Největší problémy jsou při používání pyretroidů II. skupiny.

Insekticidy do řepky a včely

V průběhu několika let byly na Katedře ochrany rostlin ČZU sledovány některé vlastnosti přípravků s účinnými látkou lambda-cyhalothrin, acetamiprid a etofenprox, které mohou mít vliv na jejich přenos do úlů, a tím způsobit nebezpečnou chronickou toxicitu, která dlouhodobě ovlivňuje celé společenství včel. Tyto účinné látky jsou v současné době klíčové při ochraně proti škůdcům řepky v období před květem a v období květu.

Účinná látka lambda-cyhalothrin patří k nejčastěji používaným pyretroidům v České republice. V ozimé řepce je možno používat 9 přípravků s touto účinnou látkou, např. Karate se Zeon technologií 5 CS, Karis 10 CS, Markate, Hunter SPU, Jager a další. Jedná se o kontaktní insekticid, který nemá žádná omezení z hlediska aplikace do porostů navštěvovaných včelami. Je povolen proti všem jarním škůdcům řepky včetně aplikací do květu proti blýskáčku řepkovémubejlomorce kapustové. Vzhledem k vysoké rezistenci blýskáčka bude jeho používání do kvetoucích porostů řepky klesat.

Účinná látka etofenprox se začíná v České republice více používat až po zákazu chlorpyrifosu a thiaclopridu jako jejich náhrada v řepce proti krytonoscům a blýskáčkům. Používá se v třech přípravcích Magma, Trebon OSR a Dacor. Tato látka je klasifikována jako nebezpečná pro včely a smí se aplikovat jen po skončení letu včel a podléhá oznamovací povinnosti včelařům. Vzhledem k zatím dobré účinnosti proti krytonoscům i blýskáčku se její používání v řepce bude pravděpodobně zvyšovat.

Účinná látka acetamiprid je registrována v České republice ve 12 přípravcích a v různých formulacích. Nejznámější je smáčitelný prášek Mospilan SP nebo Gazelle. Delší dobu je na trhu i formulace tekutá suspo emulse Aceptir 200 SE a Apis 200 SE. Novinkou posledních dvou let je nová formulace - rozpustný koncentrát Mospilan Mizu nebo Gazelle Liquid. Účinná látka acetamiprid se může používat do řepky proti všem jarním škůdcům v různých dávkách a nemá žádná omezení z hlediska aplikace do porostů navštěvovaných včelami. Je to jediný systémový insekticid v současné době v řepce a jediný účinný proti bejlomorce kapustové. Vzhledem k opakovanému mnohonásobnému používání na jednom pozemku může být v budoucnu silně ohrožen rezistencí škůdců.

Repelence přípravků pro včely v laboratorních podmínkách

Repelence přípravků pro včely je důležitá vlastnost, která částečně omezuje návštěvnost ošetřených porostů a snižuje přenos reziduí těchto pesticidů do úlu.

Ke zjištění repelence pro včely byla použita v laboratorních podmínkách metoda přímého lákání.

Do upraveného medu, který měl obdobnou konzistenci a složení jako nektar řepkového květu, bylo vmícháno množství přípravku, které by reálně dopadlo na 1 květ čili na 1 cm2 a přepočítáno na koncentraci podle obvyklého množství nektaru v květech. Tyto roztoky medu a přípravku byly přelity do epruvet (= plastových uzavíratelných zkumavek), kdy každá epruveta obsahovala 2 ml roztoku. Jako kontrola byl zvolen upravený med podle parametrů řepkového nektaru. Destičky držící epruvety byly ze žlutého plastu, aby byly pro včely nápadné. Všechny epruvety z jedné varianty byly naráz otevřeny a včely začaly odsávat pro ně atraktivní roztoky. V době, kdy byl odsátý veškerý roztok z nejatraktivnější epruvety, se zaznamenalo zbývající množství roztoku v ostatních epruvetách. Pokus byl opakován mnohokrát po dobu 5 let. Použité dávky jsou uvedeny v tabulce 1.

Tab. 1: Přípravky a kombinace použité v metodě přímého lákání

Přípravek

Dávka na 1 ha

Účinná látka

Mospilan 20 SP

0,18 kg

acetamiprid

Mospilan MIZU

0,360 l

acetamiprid

Aceptir 200 SE

0,2 l

acetamiprid

Apis 200 SE

0,2 l

acetamiprid

Trebon OSR

0,2 l

etofenprox

Karate se Zeon technologií 5 CS

0,1 l

lambda-cyhalothrin

Hunter OSR (SPU)

0,1 l

lambda-cyhalothrin

Samuraj

0,1 l

lambda-cyhalothrin

Markate

0,15 l

lambda-cyhalothrin

Chemicky čistý etofenprox + rozpouštědlo

odpovídající obsahu a dávce zkoušených přípravků

 

Chemicky čistý acetamiprid + rozpouštědlo

odpovídající obsahu a dávce zkoušených přípravků

 

Chemicky čistý lambda - cyhalothrin + rozpouštědlo

odpovídající obsahu a dávce zkoušených přípravků

 

Mospilan SL + Pictor

0,6 l + 0,5 l

acetamiprid + dimoxystrobin, boscalid

Mospilan SL + Prosaro

0,6 l + 0,75 l

acetamiprid + prothioconazole, tebuconazole

Trebon OSR + Pictor

0,6 l + 0,5 l

etofenprox + dimoxystrobin, boscalid

Trebon OSR + Prosaro

0,6 l + 0,75 l

etofenprox + prothioconazole, tebuconazole

Pictor

0,5 l

dimoxystrobin, boscalid

Prosaro

0,75 l

prothioconazole, tebuconazole

Výsledky metody přímého lákání

Mezi atraktivní přípravky pro včely jistě můžeme zařadit přípravek Mospilan 20 SP (Gazelle). Fungicid Pictor byl dokonce jediným přípravkem, který včely leckdy vypily dříve než čistý upravený med. Tyto přípravky byly včelami odebírány přednostně, tudíž můžeme říci, že tyto účinné látky si včely zanáší častěji do úlu. Malou repelenci prokázal i přípravek Karate Zeon. Vysoce repelentní je přípravek Trebon OSR (Magma). Atraktivita zkoušených přípravků je zobrazena v grafu 1, kde vyšší sloupečky v grafu vyjadřují malý odběr zkoušeného roztoku, tj. přípravek je pro včely repelentní.

Zkoušeny byly i rozdíly mezi chemicky čistou účinnou a různě formulovanými komerčními přípravky. Všechny zkoušené chemicky čisté účinné látky prokázaly vysokou atraktivitu pro včely. Tyto látky byly vždy atraktivnější než kontrolní roztok medu + rozpouštědlo. Největší rozdíl ve srovnání s kontrolním vzorkem byl stanoven u chemicky čistého etofenproxu, který byl až 5× atraktivnější než kontrola.

Všechny komerčně formulované přípravky byly výrazně více repelentní než zkoušené čisté účinné látky. Největší rozdíl byl stanoven opět u čisté účinné látky etofenprox. Komerční insekticid Trebon OSR byl pro včely 12× méně atraktivní než jeho čistá účinná látka. Nejmenší rozdíl ze zkoušených účinných látek byl stanoven u čisté účinné látky acetamiprid. Atraktivita nejčastější formulace Mospilan 20 SP byla pouze 1,4× nižší ve srovnání s čistou účinnou látkou acetamiprid (graf 2, 3).

Tyto výsledky ukazují, jak nebezpečné mohou být pro včely různé varianty přípravků se stejnou účinnou látkou, ale s neznámým obsahem dalších chemických látek (padělky, nelegální dovozy). Repelenci přípravků způsobují především přídavné látky, které se liší podle formulace přípravku.

Vzhledem k tomu, že v řepce se často kombinuje ochrana insekticidní s fungicidní a přípravky se aplikují jako tank-mix, byl hodnocen i vliv sledovaných insekticidů s často používanými fungicidy Pictor a Prosaro. V grafu 4 jsou znázorněny změny v repelenci pro včely při aplikaci tank-mixu insekticid + fungicid. Jestliže byl k insekticidům přidán pro včely i minimálně repelentní fungicid Pictor, repelence směsi se zvýšila. Vysoce repelentní fungicid Prosaro zvýšil repelenci u všech zkoušených směsí ještě výrazněji. Tank-mix insekticidů s fungicidem Prosaro byl ve všech případech pro včely neatraktivní.

Je třeba však zdůraznit, že tank-mix insekticidu a fungicidu může výrazně zvýšit toxicitu pro včely ve srovnání a aplikací jednotlivých látek. Tyto tank-mixy se musí aplikovat jen po skončení letu včel, a také to povinně upravuje legislativa. Ovšem to nic nemění na tom, že po ošetření bude pole pro včely méně atraktivní.

Graf 1: Repelence insekticidů
Graf 1: Repelence insekticidů

Graf 2: Repelence účinných látek etofenprox a lambda-cyhalothrin
Graf 2: Repelence účinných látek etofenprox a lambda-cyhalothrin

Graf 3: Repelence účinné látky acetamiprid
Graf 3: Repelence účinné látky acetamiprid

Graf 4: Repelence vybraných tank-mixů
Graf 4: Repelence vybraných tank-mixů

Obsah insekticidních účinných látek v květech

Jednotlivé účinné látky se liší množstvím reziduí, které zůstane v květech přístupné pro včely po aplikaci. Rovněž je rozdílná délka období, kdy se látky odbourávají. Čím nižší koncentrace v květech po postřiku a čím se rychleji odbourávají, tím je nižší nebezpečí kontaminace úlu pesticidy.

Maloparcelkové pokusy (velikost parcely 10 m2) byly založeny na pokusném poli ČZU v Praze-Suchdole. Pesticidy byly aplikovány zádovým postřikovačem v registrované dávce jednotlivých přípravků na začátku květu ozimé řepky (tab. 2). Každá varianta byla 4× opakována.

Ze všech variant pesticidního pokusu byly odebrány vzorky květů pro jejich chemické rozbory na množství účinné látky po aplikaci pesticidů. Z každé varianty byl každý den odebrán vzorek nově vykvetlých květů. Pro analýzu reziduí pesticidů v květech řepky olejky byly použity metody rutinně používané a validované v Ústavu analýzy potravin a výživy na VŠCHT v Praze. Cílové látky byly extrahovány metodou QuEChERS a stanoveny byly pomocí kapalinové chromatografie ve spojení s hmotnostně spektrometrickou detekcí.

Tab. 2: Seznam přípravků použitých v pesticidních pokusech 2017

Přípravek

Dávka na 1 ha

Účinná látka

Trebon OSR

0,2 l

etofenprox

Karate se Zeon technologií 5 CS

0,1 l

lambda-cyhalothrin

Mospilan 20 SP

150 g

acetamiprid

Pictor

0,5 l

boscalid + dimoxystrobin

Prosaro 250 EC

0,75 l

prothioconazol + tebuconazole

Výsledky obsahu insekticidních účinných látek v květech

V grafu 5 jsou znázorněny změny v množství pesticidů v květech řepky. Bezprostředně po aplikaci se v květech objevuje vysoká hladina účinné látky. Její koncentrace závisí na aplikační dávce a obsahu účinné látky v přípravku. Množství účinné látky však velmi rychle klesá a 3 dny po aplikaci dosahuje několikanásobně nižších hodnot ve srovnání s koncentrací po aplikaci. Dalších 7–10 dní se udržují nízké, pomalu klesající hodnoty a 14 dní po aplikaci se většina látek dostane pod mez detekovatelnosti analytickými přístroji. Rozdíly nebyly zjištěny mezi účinnými látkami kontaktních a systémových přípravků.

Použité analytické metody však nedokázaly detekovat různé metabolity účinných látek, vznikající přeměnou aplikovaných těchto látek a vzájemnými interakcemi. Metabolity mohou mít vzhledem ke včelám jiné vlastnosti než původní látky.

Graf 5: Obsah reziduí vybraných účinných látek v květu řepky
Graf 5: Obsah reziduí vybraných účinných látek v květu řepky

Obsah pesticidů v pylu a medu

Obsah pesticidů v úlech je pro včely většinou nebezpečnější než přímá kalamitní - akutní otrava, přestože není tak patrný. Rezidua pesticidů působí i na vývoj plodu, a to dlouhodobě. Mohou způsobit chronickou otravu, snížit plodnost, snížením imunity podpořit rozvoj virových chorob apod.

V letech 2016–2019 byly každoročně odebírány vzorky pylu z 20 úlů na různých místech České republiky na rozbor reziduí pesticidů. Pyl nejlépe odráží, s kterými účinnými látkami se včely setkaly při návštěvě květů. Nektar a medovice prochází v úlu složitým procesem přeměny v med, a tím se zkresluje obsah reziduí pesticidů v medu. V medu je vždy výrazně méně pesticidů než v pylu.

Vzorky pylu byly odebírány z včelstev žijících v intenzivně obhospodařované krajině, kde je řepka významně zastoupena v doletu včelstev. Veškeré vzorky byly odebrány v době po odkvětu řepky.

Z včelstev byly odebrány vzorky autentického medu a plástů s pylovými zásobami. Med byl bez úprav předán analytické laboratoři. Pyl byl napřed mechanicky vyseparován z voskových plástů pomocí čistých špičatých nástrojů. Vzorky byly analyzovány v Ústavu analýzy potravin a výživy na VŠCHT v Praze. Cílové látky byly extrahovány metodou QuEChERS (Quick, Easy, Cheap, Effective, Rugged, Safe) a stanoveny pomocí kapalinové chromatografie spolu s hmotnostně spektrometrickou detekcí, pro což byl využit kapalinový chromatograf Waters Acquity UPLC s hmotnostním detektorem Waters Xevo TQ-S (US).

Výsledky obsahu pesticidů v pylu a medu

Výsledky jsou ještě z období před zákazem chlorpyrifosu a thiaclopridu, nejčastěji používaných insekticidů v letech 2016–2019. Z těchto důvodů jsou zařazeny do tabulky 3 i jejich četnost výskytu v úlech. Obě účinné látky byly zastoupeny v pylu velmi často, thiacloprid povolený k aplikaci do květu úplně nejvíce ze všech pesticidů. Acetamiprid byl ve vzorcích obsažen výrazně méně, ale bylo to způsobeno spíše jeho malým používáním ve srovnání s oběma dnes již zakázanými pesticidy. Bude zajímavé sledovat jeho obsah v roce 2022 a později, protože acetamiprid nahradil thiacloprid a stal se nejpoužívanějším insekticidem v ČR.

Je zajímavé, že ani v jednom případě nebyly nalezeny v pylu rezidua etofenproxu a lambda-cyhalothrinu. Etofenprox se používal ve sledovaném období málo, ale jeho význam v současnosti stoupá. Lambda-cyhalothrin patřil vždy k mimořádně často používaným účinným látkám, a přesto se jeho rezidua v pylu neobjevila. Patrně to bude jeho vlastnostmi, např. se rychle rozkládá.

Tab. 3: Účinné látky nalezené ve vzorcích pylu v letech 2016–2019

Účinná látka

Biologická funkce

Množství vzorků (%), kde byla nalezena účinná látka

pyl 2016

pyl 2017

pyl 2018

pyl 2019

Acetamiprid

insekticid

18

35

21

80

Boscalid

fungicid

41

60

43

30

Dimoxystrobin

fungicid

29

45

29

0

Etofenprox

insekticid

0

0

0

0

Chlorpyrifos

insekticid

53

40

43

100

Lambda-cyhalothrin

insekticid

0

0

0

0

Prothioconazole

fungicid

29

35

0

0

Tebuconazole

fungicid

59

70

14

10

Thiacloprid

insekticid

88

95

50

100

Souhrn

Naše pozorování ukázala, že pesticidy se navzájem liší ve specifických vlastnostech, které mají jejich vliv na včely. V našich studiích jsme se nezabývali přímou toxicitou, ale faktory ovlivňující zejména přenos účinných látek do úlů.

Na základě našich dlouholetých zkušeností je nutné především varovat před aplikací u nás neregistrovaných a nevyzkoušených přípravků, přestože mohou mít stejné množství stejné účinné látky jako přípravek originální. Většinou se však liší obsahem dalších pomocných látek a adjuvantů. Mohou být tak pro včely akutně i chronicky významně nebezpečnější než legální originál.

Metoda přímého lákání včel
Metoda přímého lákání včel

Plást připravený k odběru vzorků pylu a medu
Plást připravený k odběru vzorků pylu a medu

Odebraný plástový pyl k rozborům
Odebraný plástový pyl k rozborům

Související články

Biologická ochrana proti třásněnkám ve skleníku

04. 03. 2024 Ing. Václav Psota, Ph.D.; Farma Bezdínek s.r.o. Škůdci Zobrazeno 433x

Užitečné organizmy (50): Mšicomaři (V)

19. 02. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 433x

Užitečné organizmy (49): Mšicomaři (IV)

29. 01. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 404x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (53): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci VII. - Rezidua insekticidů v brukvovité zelenině

22. 01. 2024 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 607x

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2023

18. 01. 2024 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 387x

Další články v kategorii Škůdci

detail