Chemap Agro s.r.o.

Vliv průběhu počasí ročníku 2018 na poškození porostů kukuřice zavíječem kukuřičným

16. 08. 2019 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 117x

Průběh počasí roku 2018 se významně podepsal na výnosu všech plodin, především pěstovaných v teplejších oblastech. Tam byl zaznamenán propad vlivem sucha o desítky procent. U kukuřice pěstované na zrno se průměrný výnos pohyboval okolo 6 t/ha, kukuřice na zelenou hmotu pak dala v průměru 30 t/ha. Na jižní Moravě bylo však možno zaznamenat až 80% pokles ve výnosech této komodity. Extrémní sucha silně redukovala výnos stejně jako tlak zavíječe, naopak bázlivec kukuřičný je na teplé a suché počasí skvěle adaptován, takže lze do dalších let očekávat pokračování silného tlaku tohoto škůdce.

Agronutrition

Suché počasí v době kladení vajíček redukovalo pravděpodobnost masivního líhnutí housenek zavíječe kukuřičného, takže následné poškození dosahovalo ve většině případů slabých hodnot. Taktéž průběh počasí v době dozrávání nezadával důvod pro následné napadení palic fuzariózami, proto lze konstatovat, že kvalita sklizně hmoty kukuřice v roce 2018 by měla z pohledu fytosanitárního patřit k těm bezproblémovým.

Bionomie

Bionomie zavíječe kukuřičného se zdá být stále neměnná i s ohledem na oteplování. Housenky zavíječe přezimují běžně v ČR ve spodních částech stébel a na jaře se od května do června kuklí. První motýli se líhnou na konci měsíce května a v průběhu měsíce června. Hromadný let nastává koncem měsíce června do začátku měsíce srpna. V průběhu této dekády můžeme pozorovat dva vrcholy náletu. První je v prvním týdnu a druhý nálet ve druhé polovině měsíce července. Samičky kladou vajíčka do kupek přilepených na spodní stranu listu, které těsně před vlastním vylíhnutím housenek zčernají. Vylíhlé housenky se rozlézají po povrchu rostlin kukuřice a ve velmi krátké době dochází k zavrtání do rostlin kukuřice. V této fázi je vhodné aplikovat insekticidy, případně těsně před líhnutím. Uvnitř rostliny pak dokončují svůj vývoj. Housenky vyžírají v rostlině rozsáhlé chodby a svým žírem se dostávají i do vřetene palice a zrna, kde způsobují nejvýznamnější škody. Na konci svého vývoje migrují do spodních částí kukuřice, kde v diapauze přečkají zimní období.

Larva zavíječe kukuřičného ve stéble kukuřice
Larva zavíječe kukuřičného ve stéble kukuřice

Typické drtiny po poškození larvami zavíječe
Typické drtiny po poškození larvami zavíječe

Výsledky monitoringu zavíječe v porostech kukuřice v roce 2018

Motýli zavíječe kukuřičného jsou sledováni inspektory pravidelně od poloviny června pomocí lapáků na bázi atraktantu nebo doplňkově též ve světlených lapačích. V souvislosti s napadením a z důvodů prognózy do dalšího pěstebního období se hodnotí v závěru pěstební sezony napadení rostlin housenkami zavíječe ve fázi od mléčné do silážní zralosti. Kontroluje se vždy 30 rostlin příčným průchodem na 3 místech pole. Pozorování se spojuje s pozorováním na bělorůžovou hnilobu obilek kukuřice (Fusarium sp.). Hodnotí se rostliny s jakýmkoliv zjištěným poškozením larvami zavíječe. Pro každou rostlinu se určí stupeň napadení stébel a palic kukuřice. Po té se stanoví % napadených rostlin se zjištěnými stupni napadení. Za slabý výskyt je považováno poškození méně než 20 % rostlin, za střední 21–30 % rostlin a silný výskyt je hodnocen při více než 30 % poškozených rostlin.

V roce 2018 bylo sledováno 76 porostů kukuřice ve fázi 73–99 BBCH. První výskyt larev zavíječe kukuřičného byl v roce 2017 potvrzen 1. 6. v katastru Tvarožná (okres Brno-venkov). Později i na dalších místech území ČR, při čemž v průběhu sezony byly potvrzeny škodlivé výskyty v jižních Čechách, jižní Moravě a Vysočině (okolo 20 %).

V rámci hodnocení byl pozitivní výskyt larev zavíječe potvrzen v 59 případech (77 %). Silné poškození larvami bylo detekováno v 1 případu (Jihočeský kraj). Střední výskyt se objevil ve 4 případech a slabý výskyt převažoval (celkem ve 54 případech).

Podle informací k historii pozemků s pěstovanou kukuřicí byla nejčastější předplodinou pro kukuřici pšenice (47 %), druhou v pořadí byla kukuřice (jednalo se o monokulturu kukuřice), ta se pěstovala ve 22 případech (29 %). Pěstování monokultur kukuřice se nevymezuje pouze na určitá území ČR, z plošného monitoringu je patrné, že se monokultury vyskytují téměř ve všech hospodářky aktivních krajích. Z fytosanitárního pohledu však monokultura kukuřice představuje nejvyšší stupeň rizika (nejen v souvislosti s výskytem zavíječe kukuřičného, ale i bázlivce kukuřičného). Silný výskyt se v roce 2018 objevil v monokultuře kukuřice v Jihočeském kraji, šlo však o jediný potvrzený silný výskyt. V porovnání s rokem 2017 byly silné výskyty poškození zavíječem pozorovány i na plochách s předplodinou pšenice ozimá, či ječmen jarní. Jednalo se o porosty, které se vyskytovaly v blízkosti polí s hostitelskou plodinou.

Pokud se podíváme na průběh počasí v době hromadného letu zavíječů v oblasti s detekovaným silným poškozením, potvrzuje se, že v době po vrcholu letu napadlo v druhé polovině července spadlo okolo 20 mm srážek, které postačily ke zdárnému vývoji vajíček a zavrtání larev do rostlin kukuřice. Vlhkost v porostu je totiž jedním s důležitých faktorů pro úspěšný vývoj larev. V případech extrémního sucha (včetně nízké vlhkosti v porostu či ranních ros) vajíčka zavíječe zasychají a dochází tak k přirozené redukci potenciálního poškození.

Co se týče ošetření porostů insekticidními přípravky proti zavíječi, potvrdilo se, že ve většině případů se proti zavíječi neošetřuje, ani s ohledem na vysoké riziko při pěstování monokultur. V celkovém podílu bylo ošetřeno pouze 18 porostů (24 %). V jednom případě byl letecky aplikován biologický přípravek (Moravskoslezský kraj). Neošetřeno bylo 54 porostů (71 %). U zbylých 4 porostů (5 %) nebylo zjištěno, zda proběhlo insekticidní ošetření.

Mapa: Intenzita výskytu zavíječe kukuřičného v okresech ČR v roce 2018
Mapa: Intenzita výskytu zavíječe kukuřičného v okresech ČR v roce 2018

Co ukazují výstupy sítě světelných lapačů ÚKZÚZ

ÚKZÚZ provozuje síť světelných lapačů instalovaných na 23 místech republiky sledující nálety cca 8 druhů hospodářsky významných druhů můr, mimo jiné i zavíječe kukuřičného.

Z výstupů světelných lapačů je patrné, že první úlovky se objevují v teplejších oblastech do 200 m n. m. v první polovině června. První vrchol náletu se v roce 2018 objevil okolo 11. 6., druhý vrchol náletu se v projevil 21. 6. a pak ještě 28. 6. v průběhu července se objevovali motýli v porostech s kolísavou četností. Ve Staňkově (386 m n.m.) byl první vrchol náletu sledován okolo 18. 6. Druhý nálet nebyl detekován prakticky vůbec. Rok 2017 byl z tohoto pohledu zcela odlišný. Obecně však výsledky korespondují s informací, že se motýli hromadně objevují koncem měsíce června do začátku měsíce srpna. Ne vždy se však potvrzuje teze, že lze v průběhu dekády pozorovat dva vrcholy náletu a už vůbec ne to, že první je v prvním týdnu a druhý nálet ve druhé polovině měsíce července. Výsledky ze světlených lapačů ukazují, že nálety do porostů jsou rozvleklé a zpravidla se neobjevují významné „píky“ vrcholu letu.

Jako další podpůrný nástroj pro prognózu výskytu je možnost využít model SET (sumy efektivních teplot), který kombinuje znalost o bionomii škůdce spolu s reálnými meteo-údaji. Výsledkem je pak křivka zobrazující stoupající denní teploty ve vztahu k důležitým prahům vývoje. Uživatel je pak jasně informován o dosažení kritických fází vývoje, které mu pak napomáhají při reálném rozhodování. Informace k vývoji SET je možno získat taktéž na Rostlinolékařském portále v aplikaci Výskyt a prognóza.

V roce 2018 mimo jiné poprvé inspektoři ÚKZÚZ použili atraktanty pro detekci motýlů v porostu. Bohužel se tento typ monitorovacího nástroje příliš neosvědčil, neboť účinná látka atraktantu nebyla specifická a lákala do pastí i jiné druhy můr. V lapácích tak bylo v průběhu sezony detekováno spíše velké množství můry gama, než zavíječe kukuřičného. Pro další rok se ustoupilo od plošného použití tohoto nástroje, ačkoliv by významně přispěl pro cílenou ochranu.

Všechny výše uvedené informace o možnostech monitoringu letu zavíječe s následným určením vhodného termínu ošetření brání bohužel cílené ochraně postavené na objektivní informaci o výskytu motýlů v porostech. Informaci o pravém stavu věcí v porostu nám poskytne pouze návštěva porostu a štěstí při hledání snůšek vajíček na spodní straně listů kukuřice zvláště u pěstitelů, kteří mají kukuřici ve vyšší míře a provozují monokulturní pěstování.

Tab. 1: Nálet zavíječe kukuřičného do světelných lapačů za rok 2018

Lokalita Okres Počet dospělců
Bohuslavice Jihlava 3
Holice u Olomouce Olomouc 51
Holovousy Jičín 319
Humpolec Pelhřimov 5
Husa-Paceřice Liberec 46
Jestřebí Česká Lípa 5
Jiříkovice Brno-venkov 160
Kujavy Nový Jičín 186
Letohrad Ústí nad Orlicí 9
Luková u Přerova Přerov 15
Mirotice Písek 304
Netolice Prachatice 456
Oblekovice Znojmo 41
Požáry Rakovník 1
Přerov nad Labem Nymburk 61
Pusté Jakartice Opava 39
Staňkov Domažlice 113
Střížov u Chebu Cheb 46
Šumperk Šumperk 3
Těnovice Plzeň 27
Uherský Ostroh Uherské Hradiště 476
Volduchy Rokycany 1
Židovice u Hnojnic Louny 337
Celkem 2704

Doporučení pro praxi

Ochrana proti zavíječi kukuřičnému a úzce vázanému původci onemocnění růžovění klasů spadá do oblasti ochrany, kterou nelze efektivně řešit systémem přímých opatření (aplikací přípravků). Boj proti nejvýznamnějším škodlivým organizmům kukuřice tak představuje komplex opatření, ke kterým lze řadit především střídání plodin, zvláště se vyvarovat monokulturnímu pěstování kukuřice. Optima nelze mnohdy dosáhnout z důvodu omezení pěstování kukuřice na některých pozemcích v kombinaci s vyšším zastoupením kukuřice v osevním postupu, ale dá se problém eliminovat alespoň volbou hybridu z pohledu sekundárního napadení původci bělorůžové hniloby obilek kukuřice.

Kvalitní rozdrcení a zapravení posklizňových zbytků je dalším z nepřímých opatření, kterými lze eliminovat nejen přezimující larvy zavíječe, ale též zdroj infekce původce bělorůžové hniloby obilek kukuřice pro následně zakládané porosty. Zbytky by měly být co nejjemněji rozdrceny, mulčovány a zapraveny do půdy s dávkou dusíku (digestátu), což nastartuje rychlý rozklad infikovaných zbytků stébel a palic.

Vyrovnanou výživou lze pak předcházet stresovým faktorům (sucho, chlad, ale také nedostatek živin, popř. přehnojení jednou živinou na úkor ostatních). Mimo dusíku je nutno porosty dostatečně vyživit i fosforem a draslíkem.

Nezanedbatelným je vliv ročníku, který ovšem nelze předvídat, každopádně se významně podílí na úspěchu vykladení motýlů a následného zdárného vývoje housenek, stejně jako na infekci a podmínkách pro růst plísní.

Z přímých opatření je doporučeno aplikovat insekticidy v době kladení vajíček zavíječem kukuřičným. Běžně se v podnicích s velkými plochami kukuřice začíná s aplikací cca 3 dny po vrcholu náletu tak, aby byl insekticid do týdne na celé výměře, tzn. do doporučeného intervalu 7–10 dnů po vrcholu náletu. Ze seznamu povolených přípravků publikovaných v Registru či semaforu přípravků na stránkách Rostlinolékařského portálu lze vybírat mezi přípravky s ovicidním, či larvicidním účinkem. Lze vybírat i z přípravků, které mají účinek na dospělce, ale běžně se aplikují přípravky s efektem na housenky. Všechny registrované přípravky mají kontaktní účinek. Většinou je snahou vytipovat období mezi dvěma vrcholy náletu tak, aby aplikací byly zasaženy nejen malé housenky, ale i nakladená vajíčka po druhém vrcholu náletu. Běžnou praxí je kombinace dvou přípravků s efektem na vajíčka a larvy (např. Integro a Steward).

V případě kukuřice se úspěšně etabluje i nechemický způsob ochrany, a tím je aplikace parazitické vosičky Trichogramma. Systém ochrany postavený na plošné aplikaci vosiček, které aktivně vyhledávají své hostitele, zaznamenává meziroční růst v počtu ošetřených ploch. Jestliže v roce 2017 bylo ošetřeno letecky okolo 18 246 ha a 750 ha pomocí kapslí, v roce 2018 se plochy zvýšily na 19 775 ha a 678 ha, respektive (zdroj Biocont Laboratory). Účinnost takovéto ochrany se pohybuje na úrovni 80 %. Při volbě biologické ochrany v porostech kukuřice je důležité načasování ochrany a synchronizace aplikace vosiček s dobou kladení dospělců. Jedná se totiž o vaječného parazita, který je svou bionomií vázán právě na krátký moment vývoje zavíječe, proto je nutná přesná signalizace výskytu prvních dospělců zavíječe v porostu a pak do týdne až 10 dnů opakovat aplikaci. Přesah účinnosti je pak potvrzen i na další druhy můr škodících v kukuřici (černopáska bavlníková, osenice).

Graf 1: Průběh náletu zavíječe kukuřičného do světelného lapače na lokalitě Uherský Ostroh
Graf 1: Průběh náletu zavíječe kukuřičného do světelného lapače na lokalitě Uherský Ostroh

Graf 2: Průběh náletu zavíječe kukuřičného do světelného lapače na lokalitě Staňkov
Graf 2: Průběh náletu zavíječe kukuřičného do světelného lapače na lokalitě Staňkov

Shrnutí

Ačkoliv poslední roky ukazují, že největším škůdcem kukuřice je sucho, pravdou je, že klimatická změná „vytlačuje“ typického škůdce kukuřice jižní Moravy do regionů s vyšší nadmořskou výškou. Monitoring ÚKZÚZ potvrzuje, že se škodlivost zavíječe posouvá do oblastí okolo 450–500 m n. m. Jeho výskyt je ovlivněn ročníkem a ani suchý a teplý průběh počasí v době kladení nemusí znamenat, že vajíčka zaschnou a tlak zavíječe v daném roce nebude akutní. I vlhkost udržující se v porostu a ranní rosy mohou zajistit dostatečný prostor pro úspěšný vývoj housenek, což platí i pro chemickou ochranu.

V rámci pravidelně zveřejňovaných informací na Rostlinolékařském portálu lze sledovat aktuální výskyt škůdců kukuřice a řešit ochranu v souladu se zásadami integrované ochrany rostlin. V případě škodlivých organizmů kukuřice je nutno uplatňovat agrotechnická opatření více než kdekoliv jinde, neboť tlak hmyzích škůdců je těsně vázán na zastoupení kukuřice v osevním postupu, zvláště je-li její podíl vyšší než 25 %.

Související články

Dřepčíci rodu Phyllotreta - snížená citlivost k thiaclopridu

13. 09. 2019 Ing. Kateřina Kovaříková, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Škůdci Zobrazeno 153x

Rezistence mšice broskvoňové na řepce vůči insekticidům a možnosti ochrany

12. 09. 2019 Ing. Jitka Stará, Ph.D., Ing. Tomáš Hovorka, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 159x

Vrtule ořechová - nový škůdce vlašských ořechů

10. 09. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 473x

Ochrana porostů řepky proti podzimním škůdcům

09. 09. 2019 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 260x

Vývoj rezistence dřepčíků na řepce vůči insekticidům a možnosti ochrany

05. 09. 2019 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. a kol. Škůdci Zobrazeno 294x

Další články v kategorii Škůdci

detail