Chemap Agro s.r.o.

Vrtule ořechová - nový škůdce vlašských ořechů

10. 09. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 485x

Intenzivní mezinárodní přeprava zboží zvyšuje riziko zavlečení nepůvodních, invazních škůdců do nových oblastí. Nejvyšší riziko představují druhy pocházející z obdobných klimatických oblastí, které v našich podmínkách dokáží vytvořit životaschopné populace ve venkovním prostředí.

Agronutrition

Rizikové jsou především druhy pocházející se Severní Ameriky a východní Asie (např. mandelinka bramborová - Leptinotarsa decemlineata a octomilka japonská - Drosophila suzukii).

Ze Severní Ameriky pochází i vrtule ořechová (Rhagoletis completa), která byla na přelomu 80. a 90. let 20. století zjištěna ve Švýcarsku a Itálii a od té doby se šíří Evropou. Její výskyt byl dosud potvrzen v Belgii, Bosně a Hercegovině, Francii, Chorvatsku, Maďarsku, Německu, Nizozemsku, Rakousku, na Slovensku, ve Slovinsku a Srbsku. U nás byla prvně zjištěna v roce 2017 na jižní Moravě u hranic s Rakouskem.

Popis a biologie

Dospělci vrtule ořechové mají nápadnou tmavou kresbu na křídlech, podobně jako jiné škodlivé druhy vrtulí. Délka těla je 4–7 mm, zbarvení žlutooranžové až světle hnědé, živí jedinci mají nápadné sytě zelené oči, které po usmrcení brzy hnědnou. Samice jsou obvykle větší než samci, od nichž se poznají podle konce zadečku, který je přeměněn na zploštělou kuželovitou pochvu (tzv. oviskapt), v níž je teleskopicky zasunuté kladélko, a světlejšími stehny (u samce mohou být stehna až černá).

Vrtule ořechová má jednu generaci v roce. V Evropě se dospělci vyskytují od druhé poloviny června do začátku října, nejvyšší početnost dosahují v polovině srpna. Přesné údaje o výskytu dospělců vrtulí na našem území nejsou dosud k dispozici, ale předpokládáme, že podobně jako v ostatních zemích Evropy bude nejvyšší početnost v červenci a srpnu.

Vrtule je oligofág vyvíjející se v oplodí ořešáků rodu Juglans. Samice klade snůšky vajíček těsně pod slupku plodu. Asi za týden se líhnou bíle až žlutě zbarvené beznohé, bezhlavé, válcovité larvy, které prochází třemi vývojovými stadii. Larvy posledního instaru vypadávají z plodů a zalézají mělce do země, kde se kuklí. Pupárium je cca 0,5 cm velké, hnědé a přezimuje do dalšího roku. Výjimečně může přeležet i 2 roky.

Výskyt a šíření

Druh se k nám rozšířil ze sousedního Rakouska nebo Slovenska pravděpodobně po roce 2010 (přesný rok prvního výskytu není znám). V roce 2017 byly zjištěny larvy vrtule v oplodí vlašských ořechů v oblasti trojúhelníku vymezeného Znojmem, Brnem a Hodonínem, v roce 2018 se výskyt posunul směrem na severovýchod - severní hranici rozšíření tvoří dálnice D1 mezi Vyškovem a Kroměříží. Šíření od Znojma západně na Českomoravskou vrchovinu nebylo zjištěno, posun areálu západně byl zaznamenán pouze v oblasti Moravského Krumlova. Nelze vyloučit také výskyt severně od Brna (např. Kuřimsko), kde monitoring nebyl dosud prováděn.

Rychlost samovolného šíření může dosahovat až několik stovek kilometrů ročně, v našich podmínkách předpokládáme šíření především směrem na Olomouc a Ostravu, ale zřejmě je pouze otázkou několika let, než se druhu podaří překonat bariéru Českomoravské vrchoviny a proniknout do Čech. S přispěním člověka může proběhnout kolonizace rychleji (např. automobilovou dopravou). Rizikové jsou i napadené, nevyloupané ořechy či substráty z okolí napadených stromů, např. v květináčích s okrasnými květinami či sadbou (stromky ořešáků ze školek nepředstavují nebezpečí za předpokladu, že poblíž nejsou plodící ořešáky - zdroj larev).

Škodlivost a diagnostika

V počátcích invaze je napadení ořechů nízké a může být zaměněno s chorobami, jejichž výskyt larvy vrtule podporují. Po namnožení může škodlivost dosáhnout až 90 %, ale nejčastěji se pohybuje mezi 50–70 %. Napadené ořechy předčasně opadávají nebo jsou zakrslé, pozdější napadení v srpnu působí většinou pouze poškození oplodí a tmavnutí skořápky. Napadení stromů je nerovnoměrné, na jedné lokalitě může být jeden strom poškozen z více než 50 %, ale na sousedních stromech se žádné napadené ořechy vyskytovat nemusí. Příčina tohoto jevu dosud není známa.

Larvy vrtule ořechové mohou být zaměněny s larvami zelenušky Polyodaspis ruficornis, které se mohou též vyvíjet v oplodí vlašských ořechů. Larvy zelenušky jsou menší, vyskytují se pouze v části oplodí napadené chorobami a nikdy nepoškozují zdravou, zelenou část oplodí. V Německu (okolí Berlína) byla v roce 2013 zjištěna příbuzná invazní vrtule Rhagoletis suavis, projevující se obdobně jako vrtule ořechová. Její výskyt lze teoreticky předpokládat i v severních Čechách.

Monitoring a ochrana

Monitoring výskytu dospělců se provádí v červenci a srpnu pomocí žlutých lepových desek natřených lepem nebo pozorováním výskytu dospělců na listech a plodech (osluněná část koruny).

Žluté lepové desky rozvěšené ve velkém počtu na vnější, osluněné straně koruny a svinuté rohy k sobě nebo ve tvaru kříže slouží částečně k přímé ochraně - zahubí samice před vykladením vajíček. Účinnost desek se zvýší přidáním návnady - octanu amonného.

Z preventivních metod lze využít sběr a otrhávání napadených ořechů s larvami, což sníží výskyt dospělců v následujícím roce. Napadené ořechy je možné spálit nebo zakopat hluboko do půdy, aby dospělci nemohli proniknout na povrch.

K ošetření stromů proti vrtuli ořechové není v ČR dosud povolen žádný přípravek, účinné by však mohly být přípravky registrované proti vrtuli třešňové (Calypso, Danadim Progress, Movento, Reldan, Spintor). Při zjištění prvních dospělců na lepové desce nebo na plodech se provede první ošetření. V závislosti na použitém přípravku a počasí se další ošetření provede za 7–14 dní. Nejvyšší účinek má ošetření na začátku období kladení (cca konec července až polovina srpna), které omezí předčasný opad ořechů.

Na zahrádkách, kde je ošetření velkých stromů problematické, se v zahraničí doporučuje připravit návnadu s insekticidem (nejčastěji Spintorem). Přípravek je přidáván do vodou naředěné melasy a vzniklý roztok je postřikem aplikován na vnější stranu koruny, především na osluněnou část, kde se dospělci nejčastěji vyskytují. Je třeba použít trysky s velkým otvorem a nízký tlak, aby se vytvořily kapky cca 5 mm velké. Ošetření se opakuje po 7­–10 dnech. Ke zvýšení atraktivity bývá někdy doporučován přídavek kvasnic a octanu amonného.

Vrtule ořechová u nás zdomácněla a patrně je pouze otázkou času, než osídlí zbytek vhodného území státu. Rychlost a směry šíření budou sledovány i v dalších letech. Pokud naleznete poškození ořechů vrtulí mimo oblast současného známého výskytu, prosíme zašlete údaje o lokalitě (GPS, případně foto larev a poškození) nebo vzorek několika napadených ořechů s larvami autorům tohoto příspěvku.

Příznaky napadení vlašských ořechů
Příznaky napadení vlašských ořechů

Larvy vrtule ořechové vyžírají chodbičky do zdravé  (zelené) části oplodí
Larvy vrtule ořechové vyžírají chodbičky do zdravé (zelené) části oplodí

Samice vrtule ořechové
Samice vrtule ořechové

Puparia vrtule mohou být vzácně i uvnitř ořechu vyklovaného ptáky
Puparia vrtule mohou být vzácně i uvnitř ořechu vyklovaného ptáky

Larva vrtule krátce před kuklením
Larva vrtule krátce před kuklením

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0418 a QK1710200.

Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně
Mgr. Petr Heřman; Křivoklát

Související články

Dřepčíci rodu Phyllotreta - snížená citlivost k thiaclopridu

13. 09. 2019 Ing. Kateřina Kovaříková, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Škůdci Zobrazeno 155x

Rezistence mšice broskvoňové na řepce vůči insekticidům a možnosti ochrany

12. 09. 2019 Ing. Jitka Stará, Ph.D., Ing. Tomáš Hovorka, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 162x

Ochrana porostů řepky proti podzimním škůdcům

09. 09. 2019 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 266x

Vývoj rezistence dřepčíků na řepce vůči insekticidům a možnosti ochrany

05. 09. 2019 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. a kol. Škůdci Zobrazeno 299x

Ochrana semenných porostů vojtěšky seté proti klopuškám z čeledi Miridae

04. 09. 2019 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 158x

Další články v kategorii Škůdci

detail