Chemap Agro s.r.o.

Vybraní škůdci řepky - výsledky a zkušenosti z pokusů

02. 07. 2019 RNDr. Tomáš Spitzer, Ph.D.; Agrotest fyto, s.r.o. Kroměříž Škůdci Zobrazeno 266x

Ozimá řepka se z pohledu ekonomiky vyplatí pěstovat, a proto se také její plochy v České Republice ustálily okolo 400 tis. hektarů. Pěstební technologie jsou velmi náročné na počet vstupů i míru používání hnojiv a pesticidů zvláště v oblastech, které nejsou pro pěstování řepky optimální. S růstem ploch v posledních letech souvisí také přirozený nárůst škodlivých činitelů především živočišného původu.

Agronutrition

K nejdůležitějším patří zástupci brouků a to tzv. stonkoví krytonosci čeledi nosatcovitých, a to krytonosec čtyřzubý a krytonosec řepkový, dále krytonosec šešulový a blýskáček řepkový.

Ve výzkumné společnosti Agrotest fyto, s.r.o. se zabýváme ozimou řepkou již řadu let. V rámci zlepšování její pěstební technologie bylo založeno a vyhodnoceno velké množství pokusů zaměřených na jednotlivé etapy pěstování a v jejich rámci byly také prováděny pokusy s omezováním škodlivého vlivu výše uvedených škůdců.

Stonkoví krytonosci - směr a rychlost větru při náletu

V tříletých pokusech (2010–2012) byl sledován nálet stonkových krytonosců (krytonosec čtyřzubý a krytonosec řepkový) do žlutých misek ve vztahu k převládajícímu směru větru. Misky byly rozmístěny v rozích pozemků a cílem bylo zjistit, zda směr větru má vliv na nálet krytonosců.

Krytonosci stonkoví patří k druhům brouků s nižší letovou aktivitou. Schopnost letu používají hlavně k přeletu ze zimoviště na nový porost řepky a v porostu pak již jen přelézají po rostlinách. Vzhledem k jejich velikosti a nepříliš velké ochotě létat se dá předpokládat, že budou při přeletu ze zimoviště spíše unášeni větrem, než by se aktivně snažili vyhledat řepku i třeba proti směru větru, jak je tomu například u blýskáčka.

Ukázalo se, že směr a rychlost větru v době hlavního náletu stonkových krytonosců do porostů nových řepek se jeví jako velmi významná veličina, která ovlivní to, z kterých stran bude porost napaden silněji. Pokud jsou aplikace insekticidů prováděny po zachycení hlavního náletu ve žlutých miskách (a dosud se tak velmi často děje), pak by bylo možné při znalosti síly náletu a směru převládajícího proudění vzduchu provést pouze ošetření okrajů pozemku s řepkou, a to například dvojím průjezdem postřikovače na návětrné straně pozemku a jedním na opačné straně. Dal by se tak ušetřit čas, životní prostředí i peníze, při dosažení dobré ochrany porostu proti stonkovým krytonoscům.

Stonkoví krytonosci - rozhodující kritéria síly náletu a predikce škodlivosti

Krytonosec čtyřzubý je převažujícím druhem zachytávaným ve žlutých miskách na lokalitě Kroměříž. V jednotlivých letech jsou výskyty brouků velmi variabilní, a proto je pochopení vlivů povětrnostních podmínek před a během přechodu z přezimujících stanovišť velmi důležité. Byly vypracovány modely predikce náletu brouků do nových porostů řepky založených na různých principech. Vývojem předpovědního modelu jako klíčového momentu pro kvalifikované rozhodování v procesu nutnosti chemické ochrany rostlin před krytonosci jsme se zabývali v letech 2013 a 2014. Na základě údajů z dlouhodobého sledování náletů brouků do žlutých misek v jarním období v letech 2002–2012 byly vybrány meteorologické parametry s nejvýznamnějším vlivem na intenzitu náletu a následně byl vyvinut predikční model založený na využití umělých neuronových sítí. Tento model byl trénován s využitím údajů o záchytech dospělců do žlutých misek v období od 10. března do 26. dubna každého roku spolu s povětrnostními podmínkami v zimních měsících (leden a únor) a jarních měsíců (březen a duben).

Vítězná neuronová síť pro lokalitu Kroměříž poskytuje spolehlivost předpovědí 97 % a je založena na průměrné teplotě vzduchu v březnu, a to od 10. až 14. a od 23. až 29., průměrné teplotě půdy v hloubce 10 cm v březnu od 10. do 19. a průměrné teplotě půdy v hloubce 10 cm pro měsíce leden až únor.

Vyšší teplota půdy v zimních měsících obecně snižovala výskyt krytonosců, zatímco vyšší teplota půdy v březnu zvýšila výskyty. Optimální denní průměrná teplota vzduchu byla v polovině března kolem 3–4 ° C, zatímco na konci března tento optimum činil 6–7 °C.

Blýskáčci na řepce
Blýskáčci na řepce

Krytonosec šešulový
Krytonosec šešulový

Blýskáčci a rezistence populací

Blýskáček řepkový je v současnosti hlavním škůdcem na ozimé řepce v Evropě. Jeho rezistence vůči insekticidům na bázi pyretroidů byla poprvé zaznamenána v roce 1999 ve Francii v oblasti Champagne. První velkoplošné problémy s ochranou proti rezistentním populacím blýskáčka byly zjištěny na severu Německa již v roce 2001 a v roce 2006 byl již hlášen silný výskyt rezistence na celém severu a východě Německa. V tomtéž roce byly zjištěny vážné škody na ploše okolo 200 tisíc hektarů a k celkovému zničení porostů došlo u 30 tisíc hektarů. V roce 2007 byla zřízena pracovní skupina (Pollen Beetle Working Group) při organizaci IRAC (Insecticide Resistance Action Committee), aby koordinovala činnosti při zjišťování výskytu rezistence v Evropě a vyvíjela antirezistentní strategie ochrany řepky proti blýskáčkům (Slater et al. 2011).

I v České republice došlo k významným negativním posunům v citlivosti blýskáčků k esterickým pyretroidům. Z výsledků laboratorních testů (lahvičkový test; IRAC met. 11) prováděných na populacích blýskáčků v letech 2013–2018 vyplývá, že situace se významně liší jak vzhledem k účinným látkám, tak vzhledem k ročníku (tab. 1).

Rezistence vůči lambda-cyhalotrinu je zatím setrvalá a většina populací byla v pokusech hodnocena jako „rezistentní“ nebo „vysoce rezistentní“ a to i přes to, že se pyretroidy již proti blýskáčkům několik let nepoužívají.

Chlorpyrifos má účinnost stále vysokou a populace byly hodnoceny jako „citlivé“ nebo „vysoce citlivé“. Tato látka se sice nepoužívá pro přímý zásah proti blýskáčkům, ale v některých letech se období aplikace této látky proti stonkovým krytonoscům částečně překrývá s prvním výskytem blýskáčků, a tak je stále dobrá účinnost výhodná.

U thiaclopridu je situace komplikovanější. Ve sledovaných populacích byl od roku 2013 do roku 2015 výrazný trend posunu citlivosti směrem k rezistenci. V roce 2013 byla ze čtrnácti populací jen jedna rezistentní a v roce 2015 již devět populací. Pak se však tento trend zastavil a v letech 2016 a 2017 byla zaznamenána jen jedna rezistentní populace v každém roce. Naopak v roce 2018 počet rezistentních populací vyskočil na sedm ze čtrnácti testovaných. Proč dochází k takovým výkyvům v citlivosti populací blýskáčků zatím není jasné, jisté ale je, že tato účinná látka již není stoprocentně účinná proti blýskáčkům.

Tab. 1: Hodnocení mortality a rezistence místních populací blýskáčků v testech IRAC v letech 2013 až 2018 vůči vybraným účinným látkám
Tab. 1: Hodnocení mortality a rezistence místních populací blýskáčků v testech IRAC v letech 2013 až 2018 vůči vybraným účinným látkám

Krytonosec šešulový a citlivost populací

V rámci výzkumné činnosti probíhající v Agrotestu fyto, s.r.o. byla v letech 2014 až 2016 sledována citlivost populací blýskáčka řepkového k účinným látkám ze skupiny pyretroidů (lambda-cyhalothrin, ethofenprox), organofosfátů (chlorpyriphos-methyl) a neonikotinoidů (thiacloprid). Při sběrech jedinců místních populací blýskáčka řepkového na území Moravy a Slezska byli zachytávání i jedinci krytonosce šešulového. Dospělci tohoto krytonosce se začínají vyskytovat na ozimé řepce ve stejnou dobu jako blýskáčci, ale jejich škodlivost je v posledních letech nižší, než u blýskáčků. Přesto není tento škůdce pro řepku zanedbatelný, protože v některých letech je jeho výskyt velmi silný a působí významné škody.

I když primárním cílem naší výzkumné činnosti bylo sledování citlivostí populací blýskáčka řepkového na vybrané insekticidně působící látky, tak byly souběžně provedeny i testy těchto látek na krytonosce šešulového, pokud byl na sledovaných lokalitách nalezen. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 2.

Z výsledků vyplývá, že lambda-cyhalothrin, ethofenprox a thiacloprid účinkují na krytonosce šešulového bez problémů a sledované populace byly hodnoceny pouze v kategoriích „vysoce citlivé“ a „citlivé“. U účinné látky chlorpyrifos byla situace jiná, většina populací byla hodnocena v kategorii „citlivé“ a v roce 2018 dvě populace jako „rezistentní“. Tato insekticidní látka ale není určena proti krytonosci šešulovému, ale je zde jistý předpoklad možného snižování účinnosti i proti jiným krytonoscům, například stonkovým.

Tab. 2: Hodnocení citlivosti populací krytonosce šešulového k vybraným insekticidně účinným látkám

Účinná látka

Citlivost populací

Hodnocení citlivosti populací

2014

2015

2016

2017

2018

Lambda-cyhalotrin

2 populace

13 populací

9 populací

12 populací

8 populací

Vysoce citlivá

1

12

9

11

8

Citlivá

1

1

0

1

0

Rezistentní

0

0

0

0

0

Vysoce rezistentní

0

0

0

0

0

Ethofenprox

3 populace

12 populací

9 populací

12 populací

9 populací

Vysoce citlivá

3

12

8

11

8

Citlivá

0

0

1

1

1

Rezistentní

0

0

0

0

0

Vysoce rezistentní

0

0

0

0

0

Chlorpyrifos

2 populace

13 populací

10 populací

10 populací

8 populací

Vysoce citlivá

0

2

6

4

0

Citlivá

2

11

4

6

6

Rezistentní

0

0

0

0

2

Vysoce rezistentní

0

0

0

0

0

Thiacloprid

2 populace

12 populací

7 populací

10 populací

8 populací

Vysoce citlivá

1

11

7

9

6

Citlivá

1

1

0

1

2

Rezistentní

0

0

0

0

0

Vysoce rezistentní

0

0

0

0

0

 

 

Účinná látka

Citlivost populací

Hodnocení citlivosti populací

2014

2015

2016

2017

2018

Lambda-cyhalotrin

2 populace

13 populací

9 populací

12 populací

8 populací

Vysoce citlivá

1

12

9

11

8

Citlivá

1

1

0

1

0

Rezistentní

0

0

0

0

0

Vysoce rezistentní

0

0

0

0

0

Ethofenprox

3 populace

12 populací

9 populací

12 populací

9 populací

Vysoce citlivá

3

12

8

11

8

Citlivá

0

0

1

1

1

Rezistentní

0

0

0

0

0

Vysoce rezistentní

0

0

0

0

0

Chlorpyrifos

2 populace

13 populací

10 populací

10 populací

8 populací

Vysoce citlivá

0

2

6

4

0

Citlivá

2

11

4

6

6

Rezistentní

0

0

0

0

2

Vysoce rezistentní

0

0

0

0

0

Thiacloprid

2 populace

12 populací

7 populací

10 populací

8 populací

Vysoce citlivá

1

11

7

9

6

Citlivá

1

1

0

1

2

Rezistentní

0

0

0

0

0

Vysoce rezistentní

0

0

0

0

0


Související články

Výsledky pokusů s přípravky proti mandelince bramborové v roce 2018

13. 07. 2019 Ing Petr Doležal, Ph.D., Ing. Ervín Hausvater, CSc.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Škůdci Zobrazeno 216x

Ochrana cukrovky proti škůdcům po roce 2019

17. 06. 2019 Ing. Vít Bittner; MARIBOHILLESHÖG ApS ČR Škůdci Zobrazeno 350x

Řízení hmyzí rezistence - mandelinka bramborová, obaleč jablečný a mera skvrnitá

22. 05. 2019 Ing. Jitka Stará, Ph.D., Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i Škůdci Zobrazeno 707x

Odrůdové rozdíly v preferenci škůdců řepky a možnosti využití pro diferencovanou ochranu

13. 05. 2019 Ing. Tomáš Hovorka, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 519x

Další články v kategorii Škůdci

detail