Výskyt a letová dynamika obalečů na révě vinné v okrajové oblasti jejího pěstování

02. 06. 2022 Ing. Antonín Muška; Mendelova univerzita v Brně Škůdci Zobrazeno 1214x

Trvalé kultury - mezi nimiž je jen málo tak významných, jako je réva vinná (Vitis vinifera) - mají u nás i za hranicemi velmi bohatou a pestrou historii pěstování (obr. 1). V České republice dochází, zejména v poslední době, k jejímu stále většímu rozšiřování i mimo oblasti stanovené vinařským zákonem - tyto nazýváme oblastmi tzv. okrajovými.

Stejně jako ve vinicích tradičních oblastí i zde musíme dbát na vytvoření funkčního systému ochrany proti škodlivým činitelům, jehož základem je bezpochyby v prvé řadě spolehlivý monitoring, díky němuž lze stanovit nejen to, zda se škodlivý činitel na sledované lokalitě nachází, ale také zda v ní způsobuje hospodářsky významné škody, a v neposlední řadě může dopomoci ke stanovení způsobu ošetření proti němu a jeho případnému termínu.

Kromě původců chorob, plevelů a abionóz jsou rizikem i škůdci, z nichž těmi nejvýznamnějšími mohou být i v okrajových oblastech obaleči - obaleč mramorovaný (Lobesia botrana) a obalečík jednopásný (Eupoecilia ambiguella). Z tohoto důvodu byl v rámci řešené diplomové práce prováděn monitoring těchto dvou druhů. Cílem bylo ověření možností monitorování výše zmíněných živočišných škůdců v okrajových oblastech, aby bylo možné potvrdit předpoklad, že i zde lze využít v plné míře znalosti získané z oblastí tradičních. V praktické části mé diplomové práce jsem se věnoval monitoringu obou obalečů na lokalitě Rokytnice nad Rokytnou (okres Třebíč, Kraj Vysočina), která je jednou z potenciálních okrajových oblastí pěstování révy vinné. Pozorování probíhalo v letech 2016–2020, a to pomocí feromonových lapačů Deltastop LB a Deltastop EA, které se i na základě mého sledování jeví jako velmi vhodné pro sledování populační dynamiky těchto obalečů i v lokalitách, kde je nízký až minimální výskyt cílových škůdců.

Hlavní škodliví činitelé révy vinné

Z chorob na révě vinné nejvíce škodí plíseň révy (Plasmopara viticola), padlí révy (Erysiphe necator, syn. Uncinula necator) a v neposlední řadě šedá hniloba hroznů révy syn. plíseň šedá (Botrytis cinerea), jakož i (obzvláště v poslední době nebezpečné) chřadnutí a odumírání révy - tzv. ESCA, způsobené komplexem patogenů. Mezi významné škůdce patří kromě výše zmíněných druhů obalečů mšička révokaz (Viteus vitifolii), různorožec trnkový (Peribatodes rhomboidaria) nebo například roztoči, mezi nimi především hálčivec révový (Calepitrimerus vitis) a vlnovník révový (Colomerus vitis).

Krátká charakteristika obalečů

Dospělec obaleče mramorovaného (Lobesia botrana) je motýl, který má přední křídla pestře mramorovaná, rozpětí je 11–15 mm. Základní zbarvení těchto křídel je žlutočervené s různě barevnými skvrnami (šedé, šedozelené, žlutavé či šedomodré). Zadní křídla jsou šedavá.

Obalečík jednopásný (Eupoecilia ambiguella) má rozpětí křídel 13–15 mm. Charakteristická je příčná hnědočerná páska uprostřed slámově žlutých až světle či masově hnědavě zbarvených předních křídel, která je stříbrně lemovaná a má trojúhelníkový tvar se širší stranou na přední hraně křídla.

Oba obaleči jsou polyfágové a přezimují ve stadiu kukly v lehkém zápředku v borce starého révového dřeva. Aktivita motýlů první generace se počíná na přelomu dubna a května a trvá zhruba měsíc. V červnu a červenci se pak líhne generace druhá, která má vlivem vyšších teplot rychlejší vývoj. Právě tato generace poškozuje přímo bobule. Výjimečně se za příznivých klimatických podmínek vyvíjí i generace třetí, která létá od srpna do října.

Výskyt obalečů je přímo závislý na lokalitě a klimatických podmínkách ročníku. Obaleč mramorovaný je hojnější v suchých a teplých podmínkách, naopak obalečík jednopásný se vyskytuje tam, kde panuje chladnější a vlhčí klima. Jelikož v posledních letech dochází k oteplování, areál rozšíření řady druhů, které se dříve vyskytovaly v teplejších oblastech, se posouvá do oblastí severnějších či dříve chladnějších. To se bude pravděpodobně týkat i zmíněných druhů obalečů.

Popis sledované lokality

Vinice, ve které probíhal monitoring (obr. 1), se nachází v městysu Rokytnice nad Rokytnou (okres Třebíč, Kraj Vysočina). Jedná se o bramborářskou oblast s nadmořskou výškou 535 m. Půdní druh je hlinitý a půdní typ modální pseudoglej. Vinohrad je tvořen dvěma řadami o celkové délce zhruba 90 m, respektive 85 m s roztečí okolo 1,5 m a zahrnuje v součtu 140 keřů révy vinné. Ta je vedena rýnsko-hesenským způsobem. Odrůdově převažují tzv. PIWI odrůdy (tedy takové, které jsou více méně odolné vůči hlavním původcům chorob révy vinné), a to Solaris, Hibernal a Festyvalnyj a dále z tradičních odrůd Muškát moravský.

Feromonové lapače pro oba druhy (obr. 2) byly každoročně umístěny 10 m od začátku (Deltastop LB), respektive konce vinohradu (Deltastop EA). V těsné blízkosti vinohradu se nachází včelnice (obr. 3).

Obr. 1: Pokusná lokalita - vinohrad

Obr. 2: Jeden z použitých feromonových lapačů

Obr. 3: Včelnice (v pozadí) bezprostředně sousedící s vinohradem

Získané výsledky

V průběhu pěti let (včetně monitoringu před zpracováním diplomové práce) byl feromonovými lapači zachycen pouze jeden exemplář obaleče mramorovaného (v roce 2016) a tři jedinci obalečíka jednopásného (jeden v roce 2016, dva v roce 2017, přičemž jeden na feromonový lapač pro obaleče mramorovaného).

Vyjma sledovaných obalečů se na feromonových lapačích pro ně určených vyskytla i řada necílových organizmů. Jedná se zejména o jiné zástupce obalečů - například obaleče jablečného (Cydia pomonella), obaleče hrachového (Cydia nigricana), obaleče jabloňového (Hedya nubiferana), obaleče vojtěškového (Cydia medicaginis), obaleče zahradního (Archips podanus), z čeledi můrovitých můru gama (Autographa gamma), osenici vykřičníkovou (Agrotis exlamationis), osenici západní (Noctua interjecta), osenici c-nigrum (Xestia c-nigrum), osenici korobarvou (Agrotis clavis), šedavku žitnou (Mesapamea secalis), blýskavku opencovou (Rusina ferruginea, syn. Charanyca ferruginea) aj.

Z ostatních zachycených druhů bych ještě rád zmínil pernatušku svlačcovou (Emmelina monodactyla), travaříka pastvinného (Agriphila straminella) či například chroustka letního (Amphimallon solstitiale). Přítomnost necílových druhů hmyzu ve feromonových lapačích bývá celkem běžná, zpravidla jde o náhodný výskyt. V případě některých druhů lze jako o důvodu přítomnosti uvažovat i o kontaminaci odparníku určitou složkou feromonu jiného druhu.

Srovnání výsledků

Po vyhodnocení a determinaci zachycených druhů na lepových deskách feromonových lapačů jsem provedl srovnání mých zjištění s poznatky jiných autorů.

Je zajímavé, že v případě zachyceného obaleče mramorovaného se zřejmě jedná o prvovýskyt v celém kraji Vysočina, neboť v žádném z pro mne dostupných literárních a internetových zdrojů nebyl uveden výskyt tohoto druhu, neuvádí jej ani Jan Šumpich v publikaci „Seznam motýlů Kraje Vysočina“ (2017).

Naproti tomu obalečík jednopásný byl v tomto kraji zachycen již několikrát - například v přírodní rezervaci Údolí Brtnice (datum nálezu neuvedeno), v přírodní rezervaci Na Oklice (několik jedinců na přelomu tisíciletí), v přírodní rezervaci Dukovanský mlýn (v roce 2009), v Mohelenské hadcové stepi (v roce 2000 a 2003) či v Babíně v CHKO Žďárské vrchy (1998 a 1999).

Co lze z výsledků a srovnání vyvodit?

U obou druhů obalečů je možné konstatovat, že se vyskytují i v mimo zákonem vymezených vinařských oblastech. Jedná se však o výskyty, kdy jsou zachyceny pouhé jednotlivé exempláře a nejsou způsobovány hospodářsky významné škody na révě. Navíc jde o polyfágy, kteří nejsou vázáni pouze na révu vinnou. Na sledované lokalitě se réva vinná pěstuje prozatím minimálně, jediný produkční vinohrad v Kraji Vysočina - Vinařství Sádek se nachází zhruba 3,7 km vzdušnou čarou od sledované lokality. Ani zde tyto druhy nepůsobí škody.

Možná ochrana

Způsoby ochrany se nijak nebudou lišit v okrajových a tradičních oblastech pěstování révy. Proti první generaci obalečů není ochrana zpravidla nutná. Za efektivní se považuje použití metody matení samců pomocí feromonů. Někteří autoři dokonce uvádějí jako možnou procentuální úspěšnost maximální - tedy 100%.

Možná je i insekticidní ochrana. Ke zjištění vhodného termínu zásahu je třeba využít monitoring náletu feromonovými nebo světelnými lapači. Z přípravků se upřednostňují ty, které jsou povoleny pro použití v dotačním titulu Integrovaná produkce révy vinné (spinosad).

Z biologických přípravků lze využít ty na bázi Bacillus thuringiensis subsp. kurstaki. Samozřejmě je více než vhodné podporovat výskyt parazitoidů a predátorů - například kvetoucí bylinnou vegetací v meziřadích.

Výše zmíněným opatřením však předchází zřejmě nejdůležitější preventivní opatření - využití vhodné metody prognózy a signalizace chorob a škůdců. Rád bych zde zmínil metodu mého dědečka Ing. Antonína Mušky (1934–2014), která provádí prognózu a signalizaci na základě sledování úhrnu srážek a v níž pokračuje můj tatínek Ing. František Muška, Ph.D.

Pár slov závěrem

Ačkoliv se obaleč mramorovaný i obalečík jednopásný na sledované lokalitě vyskytují, nezpůsobují zatím hospodářsky významné škody. Feromonové lapače představují velmi dobrý způsob monitoringu těchto obalečů i v oblastech, ve kterých není pěstována réva vinná ve větším měřítku. Pravidelný monitoring výskytu dospělců přispěje k včasnému zachycení zvyšující se populační hustoty těchto druhů obalečů jako potencionálních škůdců v okrajových oblastech pěstování révy.

Zatím je z nálezů zřejmé, že není nutné provádět žádná ochranná opatření. Je otázkou, jak se bude situace vyvíjet dále, protože počet pěstitelů révy vinné, kteří ji plánují vysazovat i mimo vinařským zákonem stanovené oblasti, narůstá (nejde však většinou o významné komerční vinohrady).

Použitá literatura je k dispozici u autora.

Vytvořeno na základě diplomové práce pod vedením Doc. Mgr. Ing. Evy Hrudové, Ph.D.