Výskyt a šíření vrtule ořechové

04. 10. 2021 Ing. Kamil Holý, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 3580x

Vrtule ořechová (Rhagoletis completa) patří mezi významné invazní druhy, které se k nám postupně šíří z evropských zemí. Její larvy mohou způsobit až 100% škody na úrodě vlašských ořechů, které černají a netvoří žádná nebo produkují jen silně poškozená jádra nevhodná ke konzumaci. Škodlivé výskyty byly již plošně zaznamenány na jižní Moravě a první ohniska se vyskytují i v Čechách.

V místě vysokých škod jsou dospělci na stromech snadno k zastižení

Popis a biologie

Dospělci vrtule ořechové mají nápadnou tmavou kresbu na křídlech, podobně jako mnoho dalších druhů vrtulí (Diptera: Tephritidae). Délka těla je 4–7 mm, zbarvení žlutooranžové až světle hnědé, živí jedinci mají nápadné sytě zelené oči, které po usmrcení brzy hnědnou. Samice jsou obvykle větší než samci, od nichž se dále liší koncem zadečku, který je přeměněn na zploštělou kuželovitou pochvu (tzv. oviskapt), v níž je teleskopicky zasunuté kladélko, a světlejšími stehny (u samce mohou být stehna až černá).

Tento druh u nás má jednu generaci v roce. Přezimuje ve stadiu puparia v půdě pod napadenými stromy. Dospělci se líhnou od druhé poloviny června a vyskytují se až do září. Nejpočetnější populace dospělců je v srpnu, kdy jsou ořechy v optimální fázi pro kladení vajíček a vývoj larev. Samice klade snůšky vajíček těsně pod slupku plodu. Asi za týden se líhnou bílé až žlutě zbarvené beznohé, bezhlavé, válcovité larvy, které prochází třemi vývojovými stadii (instary). Larvy posledního instaru vypadávají z plodů a zalézají mělce do země, kde se kuklí. Puparium je přibližně 5 mm dlouhé, hnědé a přezimuje do dalšího roku. Výjimečně může přeležet i 2 roky. Vrtule ořechová je oligofág vyvíjející se pouze v oplodí ořešáků rodu Juglans.

Diagnostika

Larvy vrtule ořechové mohou být zaměněny s larvami zelenušky Polyodaspis ruficornis (Diptera: Chloropidae), které se mohou též vyvíjet v oplodí vlašských ořechů. Larvy zelenušky jsou menší, vyskytují se pouze v části oplodí napadené chorobami a nikdy nepoškozují zdravou, zelenou část oplodí.

V Německu (okolí Berlína) byla v roce 2013 zjištěna příbuzná invazní vrtule Rhagoletis suavis projevující se obdobně jako vrtule ořechová. Její výskyt lze teoreticky předpokládat i v severních Čechách, ale při průzkumu v roce 2019 nebylo v oblasti zjištěno napadení ořechů žádnou z vrtulí.

Výskyt a šíření v letech 2017–2020

Druh pochází ze Severní Ameriky, odkud byl zavlečen v 80. letech do Švýcarska. V posledních letech se šíření zrychluje. Dle EPPO (https://gd.eppo.int) není vrtule ořechová dosud hlášena z Portugalska a ještě nestačila proniknout do Anglie a na sever (Skandinávie, Dánsko, pobaltské státy). Z jihovýchodní a východní Evropy nejsou údaje dosud k dispozici, ale s ohledem na rozšíření v okolních státech lze výskyt předpokládat i v Srbsku, Rumunsku a na Ukrajině.

V České republice byl potvrzen první výskyt vrtule ořechové v roce 2017 na jižní Moravě. Larvy v oplodí ořechů byly nalezeny v oblasti trojúhelníku vymezeného Znojmem, Brnem a Hodonínem. Nejvyšší početnost byla zjištěna v jižní části u hranic s Rakouskem a Slovenskem, odkud se k nám vrtule rozšířila o několik let dříve (přesný rok prvního výskytu není znám).

V roce 2018 se výskyt posunul směrem na severovýchod - severní hranici rozšíření tvořila dálnice D1 mezi Vyškovem a Kroměříží. Šíření od Znojma západně na Českomoravskou vrchovinu nebylo zjištěno, posun areálu západně byl zaznamenán pouze v oblasti Moravského Krumlova.

V roce 2019 došlo k dalšímu šíření na sever (k Prostějovu) a především na severovýchod, kde vrtule obsadila celou nížinu mezi Chřiby a Bílými Karpaty až ke Kroměříži. Západně přešla na druhou stranu národního parku Podyjí a za Moravský Krumlov. Severně od Brna zbrzdila šíření lesnatá a kopcovitá oblast a napadení vrtulí bylo zjištěno jen po Kuřim.

V roce 2020 nebyl na Moravě prováděn podrobný monitoring larev vrtule ořechové, ale předpokládáme, že vzhledem k dobrým podmínkám šíření se vrtule posunula dále na sever k Olomouci. V tomto roce jsme využili k monitoringu tzv. občanskou vědu, kdy nám údaje o výskytu a poškození ořechů zasílali lidé přes platformu NAJDI.JE nebo e-mailem. Výhodou zapojení široké veřejnosti do sledování je pokrytí celé republiky, nevýhodou je získání dat až v roce s vyšším výskytem, což ale u vrtule ořechové představuje zpoždění pouze 1–3 roky od prvních zjištěných výskytů. Pomocí občanské vědy se podařilo najít první ohniska škodlivých výskytů v Polabí, kde jsme monitoring také prováděli, ale kontrolní body byly řídce rozmístěné a nedokázaly zachytit ohniskový výskyt. Např. monitorované ořešáky v Semicích byly zdravé, ale o 1,5 km dál již byly napadené.

Nažloutlé larvy vrtule krátce před opuštěním ořechu

Rychlost a způsoby šíření

U vrtule ořechové je samovolná rychlost šíření relativně pomalá (viz mapa 1). V podmínkách jižní Moravy jsou to bez přispění člověka pouze desítky km za rok a geomorfologické překážky typu zalesněných území a vyšších kopců průnik nadále zpomalují. To představovalo potenciální ochranu české části území kryté bariérou Českomoravské vrchoviny. Bohužel s přispěním člověka (doprava) vrtule ořechová bariéru překonala a v roce 2019 již byli první dospělci zachyceni pracovníky ÚKZÚZ na Liberecku a Pardubicku. Dospělce máme hlášeného i z Českých Budějovic z roku 2020. V loňském roce nám již nahlásili pěstitelé škodlivé výskyty v Polabí. Jedná se o izolovaná ohniska, která nemohla vzniknout jinak než importem vrtule z Moravy. Vrtule byla transportována na většinu lokalit nejspíše vlakem, protože většina ohnisek je v okolí železničních nádraží.

Izolovanost ohniska jsme ověřovali v roce 2020 na podzim v Lysé nad Labem a okolí. Ve městě se na zahrádkách i na volně rostoucích stromech vyskytovaly i škody přesahující 50 %, což svědčí o výskytu vrtule na lokalitě již v předchozích letech. V okolí Lysé nad Labem byl proveden průzkum ořešáků v okruhu cca 8 km na 19 lokalitách (viz mapa 2), ale ořechy s larvami vrtule byly nalezeny pouze na 2 místech okolo Semic, což je necelé 4 km od nádraží. Jednalo se o nízké napadení (do 10 %) svědčící o loňském příletu dospělců na lokality.

Rychlost samovolného šíření i početnost jsou ovlivňovány průběhem počasí. Nejvýznamnější jsou jarní mrazíky, které dokážou zničit celou úrodu ořechů a vrtule se nemá v čem vyvíjet. Bohužel ani silné poškození ořechů, ke kterému došlo v posledních letech několikrát, nedokázalo šíření vrtule zastavit. Vždy se našel nějaký strom s ořechy, kde dokázala vrtule přežít do dalšího roku a obnovit místní populaci.

Mapa 1: Výskyt vrtule ořechové v České republice v letech 2017–2020; vyznačeny pouze lokality, kde bylo zaznamenáno napadení ořechů larvami

Mapa 2: Výskyt vrtule ořechové v Lysé nad Labem (ohnisko) a okolí

Prognóza šíření a škodlivosti

Na Moravě lze očekávat šíření všemi směry, nejrychlejší samovolné šíření předpokládáme Hornomoravským úvalem přes Olomouc na Šumperk a Moravskou bránou k Ostravě. Na Ostravsku se již mohou vyskytovat ohniska okolo železnic.

V Čechách předpokládáme šíření především z ohnisek v Polabí. Při vhodných podmínkách k šíření i množení a současně za přispění železniční dopravy může dojít k obsazení celého termofytika (teplá nížinná oblast Čech) do 5 let.

Škodlivost

V počátcích invaze je napadení ořechů nízké a může být zaměněno s chorobami. Po namnožení může škodlivost dosáhnout až 100 %, ale nejčastěji se pohybuje mezi 50–70 %. Napadené ořechy předčasně opadávají nebo jsou zakrslé, pozdější napadení v srpnu působí většinou pouze poškození oplodí a tmavnutí skořápky. Pokud se na jádrech nevyskytuje plíseň ani nejsou změněny chuťové vlastnosti, lze je konzumovat, změna barvy skořápky je pouze estetická vada. Oplodí napadených ořechů může vlivem chorob zůstat pevně spojeno se skořápkou. Jednou z možností je dát ořechy do nádoby s vodou a za pomoci míchadla na vrtačce zbytky oplodí odstranit a ořechy usušit.

Napadení stromů je nerovnoměrné, na jedné lokalitě může být jeden strom poškozen z více než 50 %, ale na sousedních stromech se žádné napadené ořechy vyskytovat nemusí.

Monitoring

Monitoring výskytu dospělců se provádí od července do září pomocí žlutých lepových desek natřených lepem nebo pozorováním výskytu dospělců na listech a plodech. Žluté lepové desky rozvěšené ve velkém počtu na vnější, osluněné straně koruny slouží částečně k přímé ochraně - zahubí samice před vykladením vajíček. Účinnost desek se zvýší přidáním návnady. Výskyt larev se zjišťuje v srpnu a září hledáním chodbiček a larev po odloupnutí oplodí. Pokud najdete kukly (zde označované jako puparia), jedná se s největší pravděpodobností o zelenušku, viz výše.

I nadále probíhá monitoring výskytu vrtule ořechové, abychom zjistili údaje o jejím šíření do nových oblastí. Pokud naleznete poškození ořechů vrtulí, zašlete nám prosím údaje přes NAJDI.JE (www.najdije.cz/pf/vrtule-orechova) nebo na e-mail autorů (holy@vurv.cz). Pokud je lokalita mimo oblast současného známého výskytu, pošlete i fotografie larev a poškození k potvrzení diagnostiky.

Ochrana

V počátcích výskytu nebo na izolovaných lokalitách je účinný sběr a otrhávání napadených ořechů s larvami, což sníží výskyt dospělců v následujícím roce. Napadené ořechy je možné spálit nebo zakopat hluboko do půdy, aby dospělci nemohli proniknout na povrch.

K ošetření stromů proti vrtuli ořechové není v ČR povolen žádný přípravek, účinné by mohly být přípravky registrované proti vrtuli třešňové. Počet přípravků na ochranu rostlin se každým rokem snižuje a přípravky s dlouhou dobou působení jsou již zakázány. Kdo se rozhodne stromy ošetřovat, musí počítat s alespoň 2–3 ošetřeními, aby se dosáhlo výrazného účinku. Ve fázi výzkumu je aplikace insekticidu injektáží do kmene stromu, ale zda bude metoda úspěšná, se ukáže až za několik let.

V zahraničí se používá k ochraně proti vrtulím kombinace návnady s insekticidem (přípravek Spintor Fly). Přípravek je postřikem aplikován na listy vnější strany koruny. Je třeba použít trysky s velkým otvorem a nízký tlak, aby se vytvořily kapky cca 5 mm velké. Ošetření se opakuje po 7–10 dnech.

Souhrn

Vrtule ořechová u nás zdomácněla a je pouze otázkou času, než osídlí zbytek území s výskytem ořešáků. V počátcích invaze může vrtule zničit celou úrodu i několik let za sebou, přesto kácet stromy nedoporučujeme. Než začne ořešák prvně plodit, trvá to několik let, a plné plodnosti se dosáhne až u vzrostlých stromů. Jako u dalších invazních druhů by se časem měla velikost populace „stabilizovat“ a škody poklesnout na cca 50 %, jak je tomu v zahraničí. Lze očekávat i registraci nových přípravků vhodných pro použití na zahrádkách.

Děkujeme všem pěstitelům, kteří nám zaslali údaje o výskytu vrtule ořechové. Článek vznikl za podpory projektu QK1710200 a VES19 INTER-COST No. MSMT-15739/2019-6 (MŠMT ČR).

Ing. Kamil Holý, Ph.D., RNDr. Jiří Skuhrovec, Ph.D., Ing. Kateřina Křížová; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně
Mgr. Petr Heřman; Křivoklát