Výskyt a škodlivost bázlivce kukuřičného v porostech kukuřice seté

23. 06. 2025 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 618x

Pěstitelská plocha kukuřice seté se neustále pohybuje na velmi vysoké úrovni. Je to z důvodu poptávky především od bioplynových stanic, v menší míře však ještě stále zajišťuje i základní zdroj potravy pro chovaná hospodářská zvířata. V porostech se vyskytuje celá řada škodlivých organizmů, se kterými je nutno počítat v průběhu celé pěstitelské sezony a proti nimž je nutno provádět cílené zásahy pro minimalizaci hospodářských ztrát. Jednou takovouto skupinu tvoří hmyzí škůdci, kteří jsou schopni porosty kukuřice osídlit a poškozovat již od počátku jejího vývoje. K hlavním hmyzím škůdcům se i v naší republice zařadil bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera virgifera LeConte).

Bionomie

Dospělí brouci bázlivce kukuřičného (obr. 1) jsou žlutě zbarvení, velcí přibližně 4–7 mm, s dobře viditelnými lesklými černými krovkami na zádech. Samičky lze od samečků dobře rozeznat především podle 3 podélných pruhů na krovkách. Hlavním rozlišovacím znakem je však sklerotizovaný útvar na zadečku, který je u samečků mnohem menší a zaoblenější než u samiček. Ty ho mají naopak významně užší, delší a vyčnívá z pod krovek.

Z pohledu vývojových stádií škodí významně jak larvy, tak i dospělci. Přezimuje vajíčko v půdě v hloubce přibližně 15 cm (maximálně do 35 cm). Mortalitu vajíček významně ovlivňuje průběh povětrnostních podmínek během zimního období. Při poklesu teplot na -10 °C, a trvání mrazů aspoň týden, se může snížit líhnutí larev až o 50 %. Pokud tyto mrazy trvají více než 2 týdny, pak se daná mortalita zvyšuje na 75 %. Při teplotě pod -15 °C je mortalita až 96 %. Na zvýšení úmrtnosti larev v půdě se též významně podílí i její skeletovitost.

Larvy bázlivce kukuřičného (obr. 2) po vylíhnutí migrují ke kořenům rostlin, kde způsobují svým žírem jejich poškození. Při silném napadení může docházet k destrukci celého kořenového systému rostliny (včetně nadzemních částí), což má za následek vyvrácení rostliny či přímo její úhyn. Larvy se následně kuklí v půdě a brouci nové generace se líhnou dle povětrnostních podmínek v poslední dekádě měsíce června. Dospělci se pak na rostlinách živí bliznami (způsobují nepravidelnou hluchost klasu nedokonalým opylením) a pylem, v pozdějších vývojových fázích může dojít i k napadení palic, kde se prokusují do odkrytých zrn (obr. 3). Žírem na listech dochází ke ztrátě asimilační plochy jako základního stavebního systému pro další vývoj rostlin. Po odkvětu kukuřice se mohou živit pylem i na jiných rostlinách z čeledi hvězdnicovitých nebo tykvovitých. Stále se však v porostech kukuřice vyskytují a po spáření samičky kladou vajíčka do půdy, do blízkosti kořenů rostlin. Vhodnými hostitelskými rostlinami pro larvy jsou také trávy - především různé druhy bérů. U kukuřice dochází ke snížení výnosu z hlediska kvantity i kvality.

Dospělci bázlivce kukuřičného jsou velmi mobilní. Dokáží migrovat až na vzdálenost 40 km a rychle tak osídlit okolní porosty, kde byla jiná předplodina než kukuřice.

Obr. 1: Bázlivec kukuřičný - žír na listech

Obr. 2: Larva bázlivce u kořenů kukuřice

Obr. 3: Žír bázlivce na palici kukuřice

Obr. 4: Feromonový lapák typu Csalomon PAL

Sledování v porostu

Pro sledování škůdce v porostu můžeme využít několik dostupných metod monitoringu.

Vizuální pozorování v porostu je fyzická kontrola přítomnosti bázlivce kukuřičného na rostlinách kukuřice v kritickém období, kdy můžeme zjistit přímo dospělce na rostlinách nebo pak nepřímo pomocí způsobených škod - poškození blizen, listů, vyvíjejících se zrn v palicích.

Je možné využít také žluté lepové desky umístěné na rostlinách kukuřice a zde pak následně vyhodnotit početnost zachycených dospělců (samic a samců).

Lze využít i feromonové lapáky - např. typ Csalomon PAL (obr. 4), který obsahuje feromonový atraktant lákající k zachycení samců bázlivce kukuřičného na lepovou desku. Zde se početnost monitoruje cca 2× za týden. Je ale nutno udržovat dostatečnou lepivost na záchytné desce, např. i pomocí dodatečné aplikace Chemstopu. Feromonový atraktant je pak nutno po cca 4 týdnech vyměnit za nový.

Zkušebně bylo též ověřováno použití žlutých Mörickeho misek, umístěných v meziřádcích kukuřice s tím, že tato metoda nebyla vyhodnocena jako příliš vhodná pro monitoring tohoto škůdce.

Vývoj populací na vybraných lokalitách

V roce 2024 byl na lokalitě Troubsko sledován výskyt dospělců bázlivce kukuřičného v porostu kukuřice pěstované v osevním sledu právě pomocí feromonového lapače typu Csalomon PAL. Uvedené výsledky jsou v grafu znázorněny jako průměrná početnost dospělců zaznamenaná na lapák/den (graf 1).

Na základě získaných údajů je patrné, že první výskyt bázlivců na této lokalitě byl zjištěn až ve 2. dekádě měsíce července. Zaznamenaná početnost již ale byla v tomto termínu na velmi vysoké úrovni s tím, že i v dalších termínech sledování postupně rostla až do období vrcholu. V tomto termínu sledování (1. dekáda měsíce srpna) bylo zjištěno v průměru cca 179 jedinců/lapák/den a hodnota překračovala mnohonásobně stanovený výskyt získaný pro tuto lokalitu na základě dlouhodobého sledování. V dalších termínech monitoringu bázlivce kukuřičného pak celková průměrná početnost výrazně klesala ve velmi krátkém časovém horizontu a zbytek období se pak pohybovala již na nižší úrovni. Bázlivci se v porostu kukuřice vyskytovali až do ukončení monitoringu na počátku měsíce října.

Je velké riziko vzniku rezistentních populací při opakovaných aplikacích stejných typů přípravků po více letech za sebou. Pro oddálení vzniku rezistence je třeba střídat účinné látky proti dospělcům, v současnosti pyretroidy s neonikotinoidy. Rezistence vůči povoleným insekticidům na bázi pyretroidů a neonikotinoidů nebyla v Evropě dosud zjištěna. U populací ze Severní Ameriky byla zjištěna rezistence vůči organofosfátům methyl-parathionu a aldrinu. U evropských populací byla dosud zjištěna rezistence pouze vůči aldrinu, ale ne proti methyl-parathionu.

V současné době probíhá na vybraných lokalitách České republiky sledování citlivostí bázlivce vůči účinným látkám insekticidů pomocí laboratorních metod testování. Všechny výsledky z daného monitoringu jsou následně volně dostupné na stránkách rostlinolékařského portálu (mapa 1).

Graf 1: Vývoj početnosti bázlivce kukuřičného na feromonovém lapáku (Troubsko, 2025)

Mapa 1: Testování citlivosti bázlivce kukuřičného vůči úč. l. lambda-cyhalothrin (ÚKZÚZ, 2024)

Způsoby ochrany

Jako zásadní, nejméně finančně náročný a z hlediska životního prostředí nejvýhodnější způsob ochrany je dodržování osevních sledů. V případě, že by se kukuřice nepěstovala po sobě ve víceletých sledech, neměly by larvy bázlivců zdroj potravy, na kterou jsou specializované. Náhradní plodiny, na kterých se můžou vyvíjet, jsou popsány (různé druhy bérů), přesto by došlo k velmi významnému oslabení populace v zemědělské krajině, respektive v porostech kukuřice. Z dalších nepřímých způsobů ochrany lze uvést zpracování půdy (orba), průběh povětrnostních podmínek v daném roce (mráz), struktura půdy a termín setí - potkání se vylíhlých larviček s potravou.

Z přímých metod se jedná především o použití insekticidních přípravků jak proti larvám, tak i dospělcům. Proti larvám lze využít fumigační půdní přípravek Force 1,5 G, SoilGuard 0,5 GR, Teflix, Force Evo (úč. l. tefluthrin) a Belem 0,8 MG (úč. l. cypermethrin) v jejich registrovaných dávkách. Pro aplikaci těchto granulovaných insekticidů je nutno mít speciální aplikátory, které dané granule zapravují do půdy zároveň s osivem při setí kukuřice. Dále lze použít insekticidně ošetřené osivo mořidlem Force 20 CS v dávce 50 ml/VJ (1 VJ = 50 000 semen). Spolehlivě lze využít biologickou účinnost u mořidel po dobu cca 4–6 týdnů. V případě, že se nepotkáme s vylíhlými larvičkami v tomto období, bude finální efekt této ochrany na velmi nízké úrovni. Zároveň je tento způsob ochrany v kukuřici využíván i proti dalším škůdcům - larvy kovaříkovitých brouků (drátovci), kteří se též v poslední době stále více negativně projevují především na počátku vegetace.

Proti larvám bázlivce kukuřičného lze využít i systém biologické ochrany v podobě přípravku Dianem, obsahující parazitické hlístice Heterorhabditis bacteriophora, které parazitují uvnitř larev a kukel. Ty pak následkem jejich napadení velmi rychle hynou. Uvnitř těl napadených larev se následně vyvíjí další generace hlístic. Dochází tak k posílení výskytu přirozených nepřátel na dané lokalitě, spojené se snížením početnosti škůdce a napadených rostlin v porostu. Tento přípravek se aplikuje při setí kukuřice přímo do řádku v dávce 2 mld. jedinců/ha ve 200–400 l vody/ha. U této metody ochrany je potřeba dodržet veškerá doporučení, které uvádí výrobce v příbalovém letáku pro využití jeho maximálního biologického potenciálu.

Ochrana proti dospělcům se provádí u kukuřice pěstované na zrno, osivo či u cukrové kukuřice, když při vizuálním hodnocení v době před květem a v období kvetení zjistíme 3–6 dospělců/klas u kukuřice pěstované na osivo nebo 9 a více dospělců u kukuřice na zrno. V monokulturách kukuřice je nutné regulovat početnost brouků jedním či dvěma postřiky při dosažení prahu 35 a více brouků/lapák/14 dní. Z registrovaných přípravků lze v letošním roce proti dospělcům použít Karate se Zeon technologií 5 CS a Kendo 5 CS (úč. l. lambda-cyhalothrin) a Decis Mega, Decis Expert a Decis Forte (úč. l. deltamethrin) v registrovaných dávkách. U pyretroidních přípravků je nutno dbát pro dosažení jejich optimální biologické účinnosti ohled na doporučené povětrnostní podmínky v době aplikace - tj. riziko minimálního či žádného účinku za vyšších denních teplot a zvýšeného slunečního svitu. Dále lze nově použít přípravek Sivanto Energy, který obsahuje kombinaci 2 účinných látek (flupyradifuron a deltamethrin).

Závěr

Zvýšená míra škodlivosti bázlivce kukuřičného je viditelná především u porostů kukuřic pěstovaných ve víceletých sledech za sebou. Larvy svým žírem destruují kořenový systém s následným oslabením až možným úhynem celé rostliny. Může dojít k jejich vyvracení na velmi velké ploše s následnými typickými příznaky u regenerujících rostlin v podobě „husích krků“. V rámci chemické ochrany lze v dnešní době pokrýt velmi účinně obě škodlivá vývojová stádia tohoto hmyzího škůdce. Jsou ale dostupné i účinné nechemické metody ochrany s dostatečnou efektivitou pro minimalizaci populací a škodlivosti na našem území.

Výsledek vznikl z institucionální podpory MZE-RO1725